K žírovickému pohřebišti – významné archeologické lokality západních Čech

K žírovickému pohřebišti – významné archeologické lokality západních Čech

V nejbližším okolí Františkových Lázní objevíme jednu z nejvýznačnějších archeologických lokalit západních Čech, budeme se moci vykoupat v hezkém rybníku a zastavit se na občerstvení v některém ze stylových pohostinských zařízení.

Od žel. st. Františkovy Lázně jdeme nejprve podél trati a parkoviště „sever“ (občerstvení: bufet, restaurace), stáčíme se vlevo, přetínáme Školní ulici a Českou ulicí pokračujeme směrem na Dolní Lomany, místní část Fr. Lázní. Anglickou ulicí se dáme vpravo (stravování: restaurant Lomanka PO–PÁ 15–22 h) a po zelené turistické značce ven z města.Na křižovatce jedna silnice uhýbá mírně vlevo na Krapice, my pokračujeme přímo a v levotočivé zatáčce silnici opustíme vpravo po užší komunikaci.

Ta mírně stoupá kolem divoké skládky, další cesta už je přece jenom hezčí. Zprvu otevřeným terénem, pak lesíkem přicházíme k vodojemu – ten obejdeme pěšinou zprava. Ocitáme se na Antonínověvýšině, při silnici z Chebu do Aše. Místo, ze kterého se otvírá hez-ký pohled na Chebsko, bylo pojmenováno po mariánskolázeňském podnikateli Antonínu Fellingerovi, který tady r. 1863 otevřel prosperující restaurci. Později objekt sloužil jako traktorová stanice, nedávno vyhořel. Pohostinské zařízení najdeme ve stylovém zámečku – informační tabule nás nasměruje po vedlejší asfltové komunikaci přes hlavní silnici k hotelu Evropa (Ubytování, stravování: denně 11–21 h, tel. 0166/942 136).

Naše zelená značka za vodárenským objektem jde krátce po hlavní silnici vlevo a za autobusovou zastávkou a malým pomníčkem odbočuje vpravo. Míjíme menší parkovací plochu a odkladiště různého harampádí, pak už se ponoříme do lesa a scházíme do tajemného údolí Stodolského potoka. Projdeme pod tratí Fr. Lázně–Aš na volné prostranství a rádi se zastavíme na idylickém místě. Před námi stojí typický chebský hrázděný statek, ve výběhu se pasou koně.

Na tomto místě původně stával jeden ze dvou Štekrových mlýnů (Erhard Stöcker vlastnil v 16. stol. dolní mlýn) – horní. Vystřídalo se zde několik majitelů. Pokus E. Hönnla o zřízení výletní restaurace v dolním mlýně r. 1827 nevyšel, povedlo se to až o tři roky později mlynáři Zimmermannovi. Město mu dokonce pomohlo vybudovat cesty, aleje a lavičky. Také v horním mlýně byla r. 1847 zřízena restaurace. Štekrovy mlýny se staly vyhledávaným výletním místem, hosté přicházeli za domáckou stravou, rádi si pochutnali na chlebu s máslem, mléku či smetaně.

V dolním mlýně se odehrávaly krojované slavnosti, lidé si zazpívali za doprovodu dud. R. 1888 horní mlýn vyhořel a na jeho místě byl postaven dnešní objekt, fungující dál jako restaurace. S koncem války zanikl i význam výletního místa, restaurace skončily. Dolní mlýn sestal obytným stavením. Dlouhé roky zde bylo veterinární, karanténní a inseminační středisko. Dnes je v horním mlýně opět oblíbená hos-poda (stravování: restaurace Štekrův mlýn ÚT–PÁ 11.30–21, SO, NE 11–21 h), v objektu je i chov závodních koní.Od půvabné stavby pokračujeme po zelené turistické značce po úzké silničce přes potok (vpravo dolní mlýn) a otevřeným terénem jdeme k silnici z Fr. Lázní do Vojtanova. Po ní se dáme vlevo na křižovatku a pár kroků za ní po zelené značce vpravo kolem lesíka vstoupíme na silnici, překročíme ji a po úzké asfaltce pokračujeme (vlevo zůstává rybník) k domkům se zahrádkami.

U nich se společně se značkou dáme vpravo k lesu. Jdeme stále po pohodlné komunikaci – druhou cestou doprava pak odbočíme k areálu sídliště a pohřebiště lidu popelnicových polí, který zde žil před 3000 lety. Archeologové tu v letech 1957–1958 odkryli několik desítek žárových hrobů. Lid popelnicových polí ukládal popel mrtvých do zdobených hliněných popelnic, nad které navršil mohyly chráněné na úpatí věncem z balvanů. Nalezené předměty se ocitly v muzejních sbírkách, po hrobech zůstaly jen nenápadné stopy v terénu.Vracíme se zpátky na asfaltku a pokračujeme k hrázi rybníka, jdeme dál pohodlnou cestou, po pravé ruce máme další rybník využívaný ke koupání.

Přicházíme do obce Žírovice, na rozcestí za školou opouštíme zelenou značku a dáme se po silnici vpravo. Společně s touto komunikací procházíme obcí (vpravo občerstvení: hostinec ÚT–NE 18–22 h) a stoupáme na další křižovatku. Z ní jdeme vpravo a po pár krocích odbočíme vlevo na asfaltovou komunikaci, protínající pole. Silnička nás přivádí ke kolonii vil a domků se zahrádkami (ubytování, stravování: penzion Na parkáně, restaurant 10–23 h), Žírovickou ulicí přetneme hlavní obchvatovou komunikaci.

Vpravo bychom došli do středu místní části Fr. Lázní Horních Loman, původně obce středověkého původu, nově postavené po požáru r. 1793. Místní dominantou je barokní jednolodní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1740, upravený r. 1793.Žírovnická ulice nás přivádí k železniční trati, za ní uhýbáme vlevo Nádražní stezkou a vracíme se k žel. st. Františkovy Lázně.Můžeme zkusit i delší variantu do Stodoly a po značené cestě přes Horní ves do Fr. Lázní.

(Doporučujeme průvodce Smrčinami, Chebskem a Ašskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: