HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

K Divišovu bleskosvodu

Pohodlná vycházková trasa nás seznámí se Žamberkem a bleskosvodem P. Diviše, navíc nás provede hezkými partiemi údolí Divoké Orlice.

Od železniční stanice Žamberk to je do města pěkný kousek cesty, alespoň se seznámíme s jeho průmyslovější částí, sídlištěm, míjíme i několik občerstvovacích bodů (občerstvení: potraviny U Pešků, Herna–bar, potraviny U Brandejsů a Sylva). Zelená značka nás vede kolem divadla (občerstvení: Divadelní kavárna, restaurace Rubín, Jamaica) a pošty do středu města, které původně jako kolonizační osada vyrostlo na svazích Kapelského vrchu někdy v polovině 13. stol. Založeno bylo Drslavici a poprvé je zmiňováno r. 1332 jako Senftenberch („beim sanften Berg“… „u povlovného kopce“). Hláskově počeštěná podoba Žamberk je poprvé doložena r. 1365 (Zamberch), postupně získávalo většinu i české obyvatelstvo nad německými přistěhovalci z Lužice. Toho r. byl Žamberk rozdělen mezi panství žampašské a litické.

Při dělení žampašského panství mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna v r. 1568 získal žampašskou polovinu Žamberka s pěti vesnicemi Karel Žampach – začal s obnovou a rozšiřováním města. Byl založen rybník, olejna, papírna, pivovar a hamry. Nad rybníkem byly postaveny dvě vodárenské věže. R. 1658 si postavil kamenný tzv. Karlovský dům, což dalo zřejmě podnět ke vzniku pověsti o pobytu Karla IV. v Žamberku. R. 1575 prodal Karel Žampach svůj díl Žamberka majiteli litické části Mikuláši z Bubna. Mikuláš měl v oblibě litický hrad, nicméně si postavil další sídlo v Žamberku. A tak se poprvé r. 1600 připomíná čtyřkřídlý renesanční zámek. Současně se zámkem vznikla kaple, pro hospodářské účely byl využit Karlovský dům. Po smrti Mikuláše získal panství Jindřich Jan z Bubna. R. 1643 byl zámek vypálen Švédy a opravy dokončeny r. 1656.

O dva roky později se správy panství ujal František Adam z Bubna a správa se definitivně přesunula z Litic do Žamberka. Zámek  dostal barokní podobu a okolí bylo upraveno jako zahrada. Adamovi nástupci nechali zámek zchátrat, r. 1809 nakonec tehdejší majitel František Adam z Bubna prodal zadlužené žamberské panství Verianovi Alfrédu Windischgrätzovi. Úpravy byly dokončeny r. 1814, již v r. 1815 Windischgrätz prodal panství Janovi Parishovi. Nový majitel provedl drobné úpravy a soustředil se na zkrášlení a rozšíření zámeckého parku. Na jeho východním okraji nechal vybudovat empírový pavilón v podobě antického zámku a poblíž zámku kašnu ozdobenou mramorovými slunečními hodinami. A protože Jan Parish byl i nadšeným astronomem, zřídil r. 1844 v parku dokonale vybavenou hvězdárnu – mj. zde pak pracoval i význačný dánský astronom Theodor Brorsen, jehož pobyt připomíná pamětní deska. Synovec Janův, Jiří Parish, ale poté, co zdědil velkostatek se zámkem, dal hvězdárnu zbořit. Poslední velké úpravy provedl na počátku 20. stol. Oskar Parish v duchu secese.

Parishové měli zámek do r. 1948, poté byl objekt adaptován na potřeby učňovského školství a vinařských závodů.Zámecký areál je v jihovýchodní části města kousek od jeho centra. Na prvním nádvoří odděleném od města zdí s barokní branou s erbem Bubnů a sochou sv. Floriána jsou zmodernizované hospodářské budovy. Vlastní zámek je jednopatrový s nízkou valbovou střechou, uzavírá druhé a třetí nádvoří. Severovýchodní nároží tvoří kaple. Portály na druhém nádvoří jsou zdobeny erby Parishů, Bubnů a Windischgrätzů. V některých místech je zachována štuková výzdoba. Na jihovýchod od zámku se táhne rozsáhlý anglický park, přecházející v oboru. Nejpozoruhodnějším exemplářem je stěsnaný smrk ztepilý, nádherně rozložitá černá borovice, jalovec viržinský, mezi listnáči šácholan přišpičatělý (druh magnólie), vzpřímená bříza bílá, některé duby, mohutný červenolistý buk atd. Anglický park vznikl na místě francouzské zahrady, která navazovala na klášterní zahrady tzv. obutých augustiniánů – jejich klášter existoval v letech 1350 až 1421, kdy byl zničen husity. Zámek navazuje na východní okraj náměstí a kromě jiného se k němu váže pověst o vzniku žamberského erbu. Zámecká paní hleděla z okna a spatřila divokého vepře. Zvíře se vyřítilo z lesa a současně se mu na hřbet spustil orel.

Od těch dob (znak upravil r. 1575 Mikuláš z Bubna) má Žamberk ve znaku divokého kance na zeleném trávníku s jednohlavou orlicí na hřbetě…Empírová kašna na náměstí má bronzové sousoší kentaura a nymfy od Fr. Rouse z r. 1934. Barokní mariánské sousoší se sochami sv. Anny, Antonína, Rocha a Felixe ve výklencích a sochami sv. Vavřince, Floriána a Jana Nepomuckého pochází z konce 17. stol. Další cenné sochy objevíme i na dalších místech ve městě a po jeho obvodu. (Ubytování, stravování, občerstvení: restaurace Jamaica PO–SO 11–14, 17–22, NE 17–21 h; hotel Panský dvůr, PO–SO 10–22, NE 11–21 h; penzion Baccara denně 11–24 h; pivnice Modrá hvězda denně 9–21 h atd.)Když opustíme náměstí západní stranouz a mineme Informační středisko Orlicka (PO–PÁ 8–18, SO, NE 9–12 h, tel. 0446/612946) zhlédneme výraznou dominantu města barokní kostel , postavený chrudimským stavitelem D. T. Morazzim v letech 1729–38 na místě původního kostela sv. Václava, zbořeného r. 1355. Malířská výzdoba je od Fr. Klose z konce 19. stol., figurální výzdoba od S. Ottmara.

Autorem obrazu Zavraždění sv. Václava na hlavním oltáři je F. Trevisani (1741), po stranách jsou cenné barokní sochy sv. Vojtěcha a Prokopa. Nad oratoří jsou znaky majitelů panství, nad vchodem do sakristie je obraz sv. Václava malovaný na cínu. Autorem obrazu sv. Antonína Paduánského na pravém bočním oltáři je P. Brandl. Cínová renesanční křtitelnice pochází z r. 1552. Kostel upoutá pozornost již zvnějšku především svými 72 m vysokými věžemi. Vedle kostela stojí od r. 1744 barokní kostnice. V barokní faře na schodišti je dřevěná socha Asumpty (asi 1500).Od kostela se vydáme po modré značce, která sleduje hlavní silnici (směr Praha) k muzeu  (otevřeno: 1. 5. –30. 10. ÚT–PÁ 9–16, SO, NE 14–17 h) v budově obnoveného Kateřinského špitálu. Jeho stálá expozice se věnuje dějinám města a dokladuje vývoj lidových a uměleckých řemesel podhůří Orlických hor. Pozornost je věnována pro zdejší kraj typickému paličkování krajek.

Unikátní sbírku z oblasti historické farmacie představuje Erxlébenova novogotická lékárna. Expozice přináší údaje o významných rodácích. Nejslavnějším rodákem je vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš (1698). Pamětní deska pod radnicí připomíná profesora chirurgie ve Vídni Eduarda Alberta, překladatele německé poezie, přítele Jaroslava Vrchlického. Vrchlický Alberta několikrát v Žamberku navštívil a jeho památce věnoval sbírku Žamberské zvony. Dva roky prožil v Žamberku Karel Klostermann, poté, co odešel ze studia medicíny ve Vídni. Přijal místo vychovatele v rodině hospodářského správce Kučery a seznámil se i s Eduardem Albertem, který mu opatřil místo redaktora ve vídeňském časopise Wanderer.

Okolí města popisuje brněnský prozaik Vladimír Pazourek. Pamětní desky připomínají i další významné osobnosti – zakladatele moderní teoretické fyziky Augusta Jana Bedřicha Sevdlera, již zmíněného astronoma Theodora Brorsena a sochaře Františka Rouse, který v konkursu na pomník knížete Václava v r. 1896 získal třetí cenu za Myslbekem a Schnirchem. Nově jsou v muzeu připomenuty památky na žamberské židy. Žamberk byl známým střediskem českých bratří, kteří zde v 16. stol. měli sbor, ale i kovářskou, barvířskou a ševcovskou dílnu.Nad budovou muzea se vypíná Kapelský vrch (468 m, též Rozálka) s kaplí z r. 1682, zasvěcené sv. Rochu, Šebestiánovi, Rozálii, Martinovi a Mikuláši. Poblíž muzea je zrenovovaný židovský hřbitov. Pokračujeme po modré značce stále po silnici.

Míjíme odbočku k hotelu V kotli (ubytování, stravování: denně 10–22 h) v sousedství známého motokrosového areálu a další ubytovací a stravovací zařízení (penzion Best). Proti Orlickým kasárnám v lesním prostředí se nachází žamberský hřbitov s kaplí sv. Vojtěcha z konce 19. stol. a je zde urovnaný háj. Modrá turistická značka pokračuje  z kopce podél silnice směrem k obci Helvíkovice. Než překročíme Divokou Orlici, můžeme odbočit vpravo k domku  kde se r. 1696 narodil Prokop Diviš. Studoval v Olomouci a Salzburku, zřídil si vlastní laboratoř, kde podrobně zkoumal vlastnosti elektřiny. R. 1754 postavil na zahradě bleskosvod – vysokou tyč se čtyřmi vodorovnými rameny, na něž umístil 14 železných krabic. Replika tohoto účinného zařízení je dodnes nápadným poznávacím znamením Divišova domku. Méně se ví, že Prokop Diviš hledal cesty, jak využít elektřinu k léčebným účelům a že je patrně i tvůrcem prvního hracího automatu…

Přímo za mostem se ocitáme v obci Helvíkovice (připomínané r. 1365) na soutoku Kamenného potoka Divoké Orlice (občerstvení: Pohostinství U Jelena, 9–21 h). Na levé straně trasy před budovou bývalé školy je socha sv.Jana Nepomuckého (1717). Mineme prodejnu smíšeného zboží a pokračujeme kolem hřbitova s kaplí sv.Antonína Paduánského (1894). Opět přecházíme řeku, za ní se stočíme doprava a míříme do kopce. Míjíme Poplužní dvůr  a další zemědělské objekty. Než sejdeme k železničnímu přejezdu, zahlédneme nový dřevozpracující závod. Za železničním přejezdem odbočíme vpravo lesní cesou do Bohousové a Litic nad Orlicí.

Tady můžeme přejít na žlutou značku, která pokračuje až do Potštejna. Pokračujeme po modré značce po silničce vpravo, která se pohodlně vine lesem, pak se přiblíží k řece a k železniční trati a otevřeným terénem nás přivede do Bohousové. Ves je připomínána r. 1543. Stojí zde dřevěná šestiboká zvonice  ze 16. stol. se skupinou lip a socha madony z r. 1830. (Stravování: pohostinství U Dostálů, ST–SO 14–23, NE 10–12, 17–22 h) Po pravé ruce nám zůstává železniční zastávka, my projdeme kolem pohostinství, za ním vpravo na travnatou cestu, u skupiny stromů se dáme vpravo k lesu. Otvírá se zajímavý pohled na Chlum, ponoříme se do lesa, míjíme opuštěný kamenolom, obejdeme nádraží k chráněnému přejezdu a pak se vracíme vpravo k nádraží v Liticích nad Orlicí.

(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: