HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Julské Alpy: pohodové túry pro každého

Julské Alpy: pohodové túry pro každého

Turistika v Triglavském národním parku není jen pro vyvolené vysokohorské lezce, ve Slovinsku se najdou nenáročné trasy také pro pohodáře, trekaře, kteří více pamatují, nebo pro rodiny s dětmi. Přinášíme inspiraci pro lehké horské túry a výstupy v Julských Alpách.

Malá dvoumilionová zemička leží na rozhraní mnoha světů. Východní cíp Alp se tu potkává s úrodnou Panonskou nížinou. Rakouská pořádkumylnost a preciznost se mísí s italskou elegancí a balkánským temperamentem. A ačkoli má Slovinsko rozlohu jen skoro čtvrtiny České republiky, mohli bychom jim co do přírodního bohatství leccos závidět. Julské Alpy jsou skutečným přírodním klenotem, jejich vápencová hradba dominuje severozápadu země při hranici s Itálií a Rakouskem. Inspiruj se 8 tipy na lehčí túry v Julských Alpách.

1. Bled: jezero z ptačí perspektivy

Jezeru Bled, jehož průzračná hladina a ostrůvek s kostelíkem patří k symbolům Slovinska. Azurové perle zasazené do kopcovité scenerie alpského předhůří přidává na půvabu ještě středověký hrad na skalním ostrohu nad severními břehy jezera. Stejnojmenné městečko na východním břehu má punc klasického turistického letoviska – všude hotely, kavárny, restaurace… Město proslavily termální prameny, za kterými do místních hotelů míří lázeňští hosté. Veřejnosti přístupné je wellness centrum Živa v Rikli Balance Hotelu.

Za krásnými výhledy na Bled i okolí vás pohodlně vyveze lanovka, oblíbené jsou taky projížďky loďkou k ostrůvku s kostelíkem zasvěceném panně Marii. Pokud ale chcete vidět pohlednicový výhled na Bled, určitě se zapotíte. Během příjemného okruhu kolem Bledu vystoupáme na několik vyhlídek, odkud se vám otevře pohled na celé jezero s kostelíkem na malém ostrůvku uprostřed a s majestátním hřebenem Karavanek v pozadí. Nejlepší výhledy jsou z vrcholu Velika Osojnica (756 m), Mala Osojnica a Ojstrica. Za takovou námahu se určitě odměňte jednou ze slovinských dobrot – nadýchanou kremšnitou (jemný pudinkový krém mezi dvěma plátky těsta) nebo gibanicou (vrstvený koláč s jablky, tvarohem, mákem a ořechy).

  • okruh město Bled – Velika Osojnica – Bled: 9,5 km, převýšení +430/-430 m
Jezero Bled, Slovinsko
Jezero Bled, Slovinsko

Dalším zajímavým, ale hodně navštěvovaným místem v okolí Bledu je soutěska Vintgar (vstup 10 euro). Smaragdová říčka Radovna si tu razí cestu skrz skalní průrvy četnými peřejemi a vodopády a místy tvoří průzračné tůně. Stezka dlouhá 1,5 kilometru vede po dřevěných lávkách a pěšinách přímo nad řekou až k 13 metrů vysokému vodopádu, odkud je potřeba se vrátit stejnou cestou.

2. Od Bohinje do doliny Triglavských jezer

Největší přírodní slovinské jezero, Bohinj, leží v jižní části Triglavského národního parku uprostřed Julských Alp. Podél břehů jsou sem tam rozesety malé plážičky, voda je ale ledová a jít se vykoupat vyžaduje trochu sebe-přesvědčování. Severní břeh kopíruje příjemná pěší stezka, která nás zavede na řídčeji osídlený západní cíp jezera, kam láká především vodopád Savica (vstup 3 eura). Až k chatě Koča při Savici se však dá dojet i autem. Bílou stuhu vodopádu, padající do průzračné tůně z výšky 78 m, je možné obdivovat zespodu, ale i svrchu. Zajímavostí je, že vyvěrá ze skály, napájí ho totiž voda z Černého jezera o 500 výškových metrů výš.

Tak a tady končí odpočinkový program a začíná pravé dobrodružství! Pokud se nebojíte výškových metrů, vydejte se do srdce hor do doliny Triglavských jezer! Jako jednodenní túru to zvládnou horalové s dobrou fyzičkou, my doporučujeme rozdělit si výlet do dvou dnů a užít si horskou romantiku na pohostinné horské chatě. Sedm horských ples je v jinak vyprahlých a na vodu extrémně chudých vyšších polohách Julských Alp unikátem.

Od Koči při Savici (700 m, parkoviště) začíná strmá kozí stezka, která se cik cak vine svahem až k prvnímu z jezer – Černému jezeru. Další stoupání nás dovede k Dvojnému jezeru, u něhož poskytuje horalům zázemí chata Koča při Triglavskih jezerih (1700 m, určitě doporučuji rezervaci předem). Tady si nechte batohy a jen nalehko se vydejte až k nejkrásnějšímu z jezer – Ledvica nebo na některý z okolních vrcholků. Se západem slunce utichá ruch okolo chaty, která leží na nejdelší – dvoudenní – výstupové trase na Triglav (2864 m), a obklopí vás panenský klid a ticho hor. Nezapomeňte se pokochat hvězdnou oblohou, která daleko od světelného smogu září daleko jasněji. Na zpáteční cestu se vydejte okruhem přes chatu Dom na Komni (1500 m). Vlnící se pěšina vede náhorní planinou porostlou klečí a plnou krasových závrtů. Pak už si v Domu na Komni užijte poslední hřebenová panoramata, protože odtud už vás čeká jen prudký sestup k vodopádu Savica.

  • 1. den: Koča při Savici – Črno jezero – Koča při Triglavskih jezerih – jezero Ledvica – Koča při Triglavskih jezerih: 11,5 km, převýšení +1250/-230 m
  • 2. den: Koča při Triglavskih jezerih – Koča na Komni – Koča při Savici: 14 km, převýšení +500/-1500 m
  • Podrobný popis a mapa treku do doliny Triglavských jezer zde
Jezero v Ledvicah, Dolina Triglavskih jezerih, Julské Alpy
Jezero v Ledvicah, Dolina Triglavskih jezerih, Julské Alpy

3. Vogel: letecké pohledy na Bohinj

Bezkonkurenčně nejkrásnější výhledy na 4,5 km dlouhé jezero Bohinj a nejvyšší vrcholky Julských Alp v čele s majestátním Triglavem jsou ze svahů Vogelu na jižní straně jezera. Oblíbené zimní středisko nad Bohinjským jezerem se v létě proměňuje v ráj pěší turistiky. K chatě Merjasec na Voglu (1500 m) vede z Ukance táhlé sedmikilometrové stoupání nebo také lanovka (20 euro zpáteční jízdenka), která vám může ušetřit aspoň jednu cestu. Dalšími dvěma lanovkami se dá dostat až do výšky bezmála 1800 m pod vyhlídkový vrchol Šija (1880 m) a zvolit různé pěší varianty horskými pláněmi a kosodřevinou, např. přes planinu Zadnji Vogel nebo vyhlídku Orlove Glave.

  • horní stanice lanovky Šija – vrchol Šija: 500 m, převýšení +90 m
  • horní stanice lanovky Šija – Orlove Glave – chata Merjasec na Voglu: 3 km, převýšení -300 m
  • horní stanice lanovky Šija – planina Zadnji Vogel – chata Merjasec na Voglu: 5 km, převýšení +200/-470 m
Vyhlídka na jezero Bohinj z Vogelu, Julské Alpy, Slovinsko
Vyhlídka na jezero Bohinj z Vogelu, Julské Alpy, Slovinsko

4. Soutěska Mostnice: azurové tůně a kaskády

Romantická procházka skrz svěží lesy vede soutěskou říčky Mostnice (vstup 3 eura) nad vesnicí Stara Fužina na severovýchodním cípu Bohinje. Obdivovat skalní útvary, které říčka vyhloubila, můžete z obou břehů i několika mostů. Bystrý tok azurové barvy místy rozčísnou peřeje, křišťálově průzračné tůňky nebo menší vodopády a nad námi se tyčí skalní srázy až do výšky 20 metrů. Konec soutěsky se otvírá do planiny Volje s pasoucími se krávami, kde čeká pohostinná chata na Vojah. Třešničkou na dortu je 21 metrů vysoký vodopád Mostnice na konci planiny, kde stojí také chata Koča pri slapu Mostnice.

  • Stara Fužina – Slap Mostnica: tam a zpátky 4 h, 10 km, převýšení +300/-300 m
Soutěska Mostnice, Julské Alpy, Slovinsko.
Soutěska Mostnice, Julské Alpy, Slovinsko.

5. Na Malou Mojstrovku ze sedla Vršič

Návštěva Julských Alp by nebyla kompletní, pokud bychom se nevydali také do západní části Triglavského národního parku k hranicím s Itálií (část Julských Alp leží ještě v Itálii). Doporučuji pro auto určitě náročnější, ale zato scénicky úchvatný okruh kolem hlavního masivu Julských Alp ze severu s několika zastávkami, při kterém překonáte horské sedlo Vršič (1611 m). Po cestě zastavte nedaleko Kranjske Gory u smaragdového jezírka Zelenci, kde pramení jedna ze zdrojnic významné slovinské řeky Sávy – Sáva Dolinka (druhá zdrojnice Sáva Bohinjka vytéká z Bohinjského jezera), průzračného jezera Jasna s ikonickou sochou Zlatoroga, pověstmi opředeného kamzíka z triglavského masivu, nebo u dřevěné pravoslavné kaple Ruska kapelica, věnované ruským zajatcům, kteří během první světové války stavěli krkolomnou cestu do horského průsmyku. Sedlo Vršič je vděčným výchozím bodem pro horské túry, k těžším se řadí feratový okruh ke skalnímu oknu Prisojnik nebo exponovaný výstup na Jalovec. My zamíříme na krátký nenáročný výstup na Malou Mojstrovku (2332 m), z jejíhož vrcholu si užijeme velkolepé výhledy na vrcholky Julských Alp v čele s Triglavem.

Od sedla Vršič nepůsobí hřeben Mojstrovky nijak impozantně, zato ze severní strany spadá mohutnými několikasetmetrovými stěnami. Na vrchol vede nenáročný chodník přes hřeben Grebenec (pozor na padající kamení), sportovně velkolepější je výstup od severu po závratně jištěné cestě Hanzova pot (B/C).

  • sedlo Vršič – Mala Mojstrovka a zpět normálkou: 5 km, převýšení +700/-700 m
Výhledy z Malé Mojstrovky, Julské Alpy
Výhledy z Malé Mojstrovky, Julské Alpy

6. Soška pot

Řece Soči se po právu přezdívá Smaragdová kráska. Azurové vody průzračné říčky pramení ve skalní puklině na úpatí majestátní hory Jalovec nedaleko Trenty v severozápadní části Triglavského národního parku. Údolí Soči je rájem pro pěší turistiku, stejně jako pro cyklistiku a vodní sporty. Od samého pramene můžeme tok Soči sledovat po nenáročné stezce Soška pot v délce asi 26 km až do městečka Bovec. Ve stínu triglavských vrcholů si Soča razí cestu údolím Trenta, tvoří temně modré tůně a protéká úzkými soutěskami Mala a Velika korita Soče. Pastvou pro oči je z jara alpská botanická zahrada Alpinum Juliana, za zastávku stojí informační centrum Triglavského národního parku v Domu Trenta, kde sídlí také muzeum.

Stezku kopíruje také horské silnice, propojující přes silniční průsmyk Vršič (1611 m) Kranjskou Goru a Bovec, díky tomu je možné se v sezoně svézt jednu cestu nebo si výlet zkrátit pravidelným autobusem (jízdní řád autobusu Bovec – Kranjska Gora)

  • Pramen Soče (Izvir Soče) – Bovec: 26 km, převýšení +660/-1190 m

K oblíbeným outdoorovým aktivitám v údolí řeky Soče patří rafting, canyoning nebo také cyklistika. Outdoorovým centrem je město Bovec s širokou nabídkou ubytování i outdoorových agentur. Údolí řeky Soče je také spojeno se smutnou historií bojů první světové války. Přímo u Bovce nad vesničkou Kal Koritnica leží pozůstatky pevnosti Čelo a památka padlým. V bitvě na Soči (také Isonzo) bojoval a byl raněn také mladý Ernest Hemingway, který ji zvěčnil v románu Sbohem armádo!. Další památky na válečnou historii Sočské fronty propojuje Pot miru (Cesta míru), 230 km dlouhá stezka z Logu pod Mangrtom až k Jadranu (www.potmiru.si).  

Nenáročná túra okolím Trenty k prameni řeky Soča
Řeka Soča si vysloužila přezdívku Smaragdová kráska.

7. Kanin

Skupina Kaninu (Monte Canin, 2587 m) se rozkládá na slovinsko–italské hranici na západě Julských Alp. Zatímco na italskou stranu spadají jeho svahy velmi strmě, slovinskou část tvoří pustá a nehostinná náhorní plošina Kaninsky podi. V zimě do zdejšího nejvýše položeného skiareálu ve Slovinsku, kde se na přírodním sněhu často lyžuje až do května, míří milovníci zimních sportů, v létě pak lanovka ušetří 1800 výškových metrů stoupání všem pěším turistům. Z Bovce se lanovkou vyvezeme až do 2200 m s nádhernými výhledy do údolí řeky Soča. Nenáročná stezka míjí ikonické skalní okno Prestreljnik a přes kameny a suťovisky míří k vrcholu. Závěrečný úsek šplhá zajištěnou skalní štěrbinou Kaninska škrbina na hřeben. K vrcholovému kříži už je to jen kousek po úzkém hřebeni, který na obě strany spadá strmě dolů. Před návratem lanovkou dolů doporučujeme odbočku a občerstvení u chaty Dom Petra Skalarja.

Další zábavnou aktivitou pro všechny milovníky hor je Rodinná via ferrata ke skalnímu oknu Prestreljnik. Díky snadnému přístupu lanovkou, luxusním výhledům a malé technické obtížnosti je skvělou volbou pro seznámení s lezením via ferrat. Třešničkou na dortu je závěr k ikonickému skalnímu oknu Prestreljenik. Celá ferrata je výborně jištěna fixními ocelovými lany, kramlemi a pomocnými výseky do skály a je vhodná i pro děti (s dozorem či dojištěním rodičů). 

Vrcholové plato Kaninu, Julské Alpy, Slovinsko.
Vrcholové plato Kaninu, Julské Alpy, Slovinsko.

8. Majestátní Mangart – solitér na hranici s Itálií

Nad hlubokým údolím, kterým se do svahů Julských Alp zakousla řeka Soča, se na hranici s Itálií tyčí impozantní skalní pyramida čtvrté nejvyšší hory Slovinska – Mangartu (2677 m). Přestože na vrchol vede krásná členitá via ferrata Slovenska pot, je poměrně snadno přístupný také pěší variantou. Pokud si tedy na náročnější vrcholy netroufáte, Mangart je dobrou volbou. Z města Bovec v údolí Soči se dá autem vyjet podél toku azurové Koritnice a před sedlem Predil na italsko-slovinském pomezí odbočit na úzkou silničku (za poplatek) a vyjet až k chatě Koča na Mangrtskem sedlu (1900 m). Výstupové trasy se rozdělují kus za Mangartským sedlem, zatímco ferata vede jižním svahem, pěší výstupová trasa traverzuje suťové pole na severním svahu a na vrchol stoupá po východním hřebeni. Od vrcholového kříže se otvírají dechberoucí výhledy na celé Julské Alpy v čele s Triglavem i na italská jezera Fusine. Opravdová vrcholová tečka za návštěvou Slovinska!

Výhledy na Julské Alpy z vrcholu Mangartu.
Výhledy na Julské Alpy z vrcholu Mangartu.

Další užitečné informace pro cestování po Slovinsku najdete v češtině na www.slovinsko.travel nebo v angličtině na www.slovenia.info, možnosti outdoorových aktivit přestavuje web slovenia-outdoor.com.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: