HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jak z jezu ven

Nejmenovaný obecní úřad si u nejmenovaného vodáckého obchodu objednal třicetimetrový házecí pytlík. Při nákupu se pídil po návodu a jakýchkoli radách k jeho použití. Odpovídali jsme mu se zvědavým dotazem: „pročpak to?“ „Ale, máme tam u nás ve vsi takovej vysokej jez, každej rok se tam topí nějakej člověk…

Nejmenovaný obecní úřad si u nejmenovaného vodáckého obchodu objednal třicetimetrový házecí pytlík. Při nákupu se pídil po návodu a jakýchkoli radách k jeho použití. Odpovídali jsme mu se zvědavým dotazem: „pročpak to?“ „Ale, máme tam u nás ve vsi takovej vysokej jez, každej rok se tam topí nějakej člověk. A soused, co má barák hned u jezu, je ochotnej když tak někoho vytáhnout; jenže většinou nemá čím. Až se naučí zacházet s tímhle, tak to třeba k něčemu bude a leckterýmu vodákovi to může pomoct,“ zněla odpověď. Považuji to za odpovědný přístup k problému – zodpovědnější, než má leckterý vodák. Tenhle úředník státní správy je asi na svém místě; nějak tak bych si státní úředníky představoval. A jak jsou zodpovědní vodáci?

Začíná vodácká sezóna, nejen pro divočáky na Kamenicích a Jizerách, ale i na horní Lužnici, Ohři, Otavě, Chrudimce, Ostravici a prostě všude, kde je vodákům dobře. Tedy na řekách. Zase budou vodáci přenášet jezy jako je Pilař, Radošov, Tuhnice, Citice, Frýdlant, Svídnice, Kaňov, Dráchov, Mrskoš a ty ostatní. Někteří však pojedou. Zlákaní nenápadností místa, neznalostí či vlastní odvahou podpořenou bůhví čím… Pak nastává problém, který, pokud nejsou kamarádi připraveni na jeho řešení, nemívá dobrého konce. Takový jez většinou poznáte. Pokud si nejste jisti, že je bezpečný, pak JE NEBEZPEČNÝ! Prostě pokud hlodá nejistota, je lepší přenést. Většinou jsou tyto jezy kolmé, nezávisí ani tak na výšce, ale na tvaru podjezí (jeho konstrukci) a samozřejmě průtoku v řece (ten se může měnit!). Jakmile voda pod jezem tiše mizí, tvoří bublinatý vývar, který dělá dojem, že voda teče pod jezem do kopce (a ona teče do kopce), je lepší takový jez vynechat. Jenže ne vždycky všichni přenesou. A najednou je ve válci pod jezem loď, lidé, pádla… Ani rafty a nafukovací čluny, považované stále některými takyvodáky za nezvrhnutelné, takovým jezem neprojedou. Nedávno se o tom přesvědčila na vlastní kůži i posádka člunu na jezu v Děhylově. Neštěstí jeden člen posádky nepřežil a druhý skončil v nemocnici. Ne vždy při tom musí taková nehoda skončit tragicky, záchrana je možná, máme-li po ruce základní vybavení a víme-li, jak s ním zacházet.

Způsobů záchrany je několik. Závisí na vybavení kamarádů a jejich zkušenosti a trénovanosti. Pokud pro tonoucí pod takovým jezem někdo nerozvážně skočí s dobrým úmyslem zachránce, bude jen o jednoho tonoucího víc. I tonoucí se ale musí přičinit o svou záchranu – snažit se udržet lodě, držet hlavu nad vodou a dýchat co nejdéle, aby mohl spolupracovat se zachránci nebo se pokusit dostat blíže břehu. Nemá cenu snažit se zápasit s proudem – to jen ubírá sil. Někdy se doporučuje vysvléknutí plovačky a podplavání válce spodní vodou. Tento nejistý pokus však ponechme raději jen těm nejzkušenějším v nejvyšší nouzi. Zkušenosti, bohužel, ukazují, že většina utonulých vodáků stejně neměla co vysvléknout už při nájezdu do jezu!

Nejbezpečnější postup záchrany je pomocí pádla nebo dlouhé tyče, kterou podáme tonoucímu ze břehu. Pádlo však většinou nestačí a dlouhá tyč bývá málokdy při ruce. V takovém případě lze použít lano natažené přes řeku. To ale vyžaduje dostatečně dlouhé lano a dostatek zachránců nejen na jeho držení na obou stranách (nelze uvázat napevno), ale také na zastavení všech dalších lodí nad jezem.
Je-li tonoucí schopen spolupracovat může se podaného lana zachytit a dostat se ke břehu, je-li již v bezvědomí, lze na lano upoutat nafukovací člun nebo, v krajním případě, trénovaného zachránce. Pokud je tonoucí blízko u břehu, je možné pokusit se provést záchranu házecím pytlíkem ze břehu. Známým postupem – upoutat pozornost a hodit – pokud možno se trefit napoprvé! I pak je jednodušší (je-li to možné) vytáhnout tonoucího válcem ke břehu – bojovat s proudem vracející se vody bývá obtížné. Pokud není házečka, stojí za pokus uvázat na jakékoliv lano cokoliv plovoucího. Zkoušelo se to i s
kanystrem, míčem v síťce, nafukovací matrací…

Pokud je tonoucí na hod daleko od břehu, nebo lano nevystačí na celou šířku válce, stojí za pokus navázat na lano nafukovací plavidlo a bez posádky je poslat válcem k tonoucím. Spolehlivější je nechat člun (nebo jiný velký plovoucí předmět) naplavat k tonoucímu shora a potom oba přitáhnout válcem ke břehu. Opět je potřebná komunikace s plaváčkem a velká opatrnost při manipulaci s lanem (ve válci se rádo omotává kolem čehokoli, co má v cestě). Není-li válec či vývařiště příliš dlouhé a v podjezí není hluboká voda, můžeme se pokusit dostat se k tonoucím odspodu. Tento způsob je ale nejnáročnější a nezbytně vyžaduje trénink. Záchranáři nesmí přejít vrchol válce tak, aby se všichni dostali do vývařiště. Záchranáře lze při tom jistit lanem, řetězem lodí nebo lidským řetězem. Další možností je upoutaný raft a záchrana s jištěním ze břehu – opět odspodu. Loď se snaží s minimálním rizikem dosáhnout tonoucího zespodu a vytáhnout jej, či jej alespoň zachytit na lano a pak vytáhnout. V silném proudu je to ale velmi obtížné a vysilující.

Záchranu z vývařiště nebezpečného jezu je ale třeba vždy považovat za pro záchranáře riskantní akci. Zkušenost je nutná a opatrnost musí být přednější. Někdy i méně zkušený hasič, kterého rychle přivoláte, může být s dlouhou tyčí s hákem lepším zachráncem, než naprosto nezkušený vodák s koníčkovací šňůrou.

Text: Vojta Jančar a Honz
Kresby: Jirka Červinka
Foto: Pavel Lichtág, Rosťa Starý sen.
článek vyšel v HYDROmagazínu 3/03

Zkušenosti čtenářů

jakub chudožilov

Ahoj!Jsem ze skauta z mimoně.Moc se mi tyto články líbí,protože sou hodně POUČNÉ.Moc děkuji tamu kdo tyto články NAPSAL.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: