HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jak rozdělat oheň pomocí darů přírody? + VIDEO

Jak rozdělat oheň pomocí darů přírody? + VIDEO

Snad každý zálesák už někdy zkoušel rozdělat oheň bez pomocí sirek či zapalovače. Ne každému se to však podařilo. Jak dosáhnout tzv. přírodní metodou toho malého, oranžového zázraku si můžete přečíst v článku. Možná vám to v kritické situaci značně zpříjemní život.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že rozdělat oheň „z ničeho“ je opravdu těžké. Sám jsem to zkoušel několikrát, než se mi to povedlo. Metod je několik a drobností, na kterých záleží, aby se dílo povedlo, je také mnoho. Pomocí tření se mi to po mnoha pokusech povedlo, ale byla to fuška.

Třením (vrtání)

Trochu z fyziky. Při tření dvou ploch vzniká třecí síla a následně z ní teplo. V tomto případě budou těmito plochami dva kusy dřeva. Do této chvíle jednoznačné, řekli byste si. Jenže ono to není o tom, že vezmete hned první dva kusy dřeva, které uvidíte. Prvním z těch kusů je prkénko, musí být z měkkého dřeva (podkladová deska). V našich zeměpisných šířkách je nejlepší, když vyberete lipové. Máme prkénko z měkkého dřeva (v našem případě lipového), uděláme si do něj malý důlek s výsekem/odvodem (z něj později vypadnou žhavé uhlíky).

Obr.: Výsek/odvod

Druhé dřevo tzv. vrták by měl být naopak z tvrdého dřeva (průměr cca 2 cm a délka 25 cm). Konec, který bude v důlku, musí být tupý, aby vyvolal co největší tření. Opačná část musí být naopak zaoblená, aby se co nejlépe protáčela v ložisku. Ložisko je nejlepší vytvořit z kamene nebo tvrdého dřeva (opatřete ho důlkem pro lepší protáčení a stabilitu). Už v této chvíli by se dal rozdělat oheň (viz video „bez luku“). Jednodušší je si pro otáčení klacíkem vytvořit pomocníka v podobě luku. Jeho tětivu může tvořit třeba tkanička či jiný provázek.

Obr.:Popis jednotlivích částí

Když máme zařízení hotovo, je třeba si připravit troud1. Ten zasuneme pod výsek/odvod, ze kterého budou vypadávat uhlíky. Pohybem luku, jehož tětiva je omotaná kolem vrtáku, bychom měli být schopni vyvinout dostatečné tření pro vytvoření uhlíků. Jakmile uhlíky vypadnou na troud, pomůžeme si rozfoukáním a oheň by měl být na světě. Pro lepší představu se podívejte na videa.

S lukem

Bez luku

Křesáním

V takovém případě může posloužit známý křemen, pazourek nebo křesadlo. Problém je v tom, že zachytit jiskru je velmi obtížné. Proto místo dvou kamenů použijte jen jeden a křesacím předmětem by měl být kus kovu (ocílka, pilník). Žhavá šupinka kovu, která se při křesání odloupne, vydrží žhavá déle než ta kamenná. To však ještě není všechno. Jiskřička má i tak jepičí život, a proto velmi záleží na tom, na jakou plochu dopadne – troud (jemná březová kůra, suchá tráva, práchno2 atd.).

Pomocí ocílky, pazourku a práchna

Pomocí křesadla březové kůry

Při pokusech zkuste nepodpálit byt, dům nebo cokoliv jiného, přeji hodně štěstí a zábavy.

1troud – jedná se o suchý, vláknitý materiál, který má vysokou míru hořlavosti. Např. kapradí, tráva, mech, lišejník, ztrouchnivělé dřevo – rozdrcené na prach, jemné piliny apod.

2práchno – zuhelnatělý kus látky


Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: