HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Island pod stanem – trekování zemí ohně a ledu

Island pod stanem – trekování zemí ohně a ledu

Island patří mezi nejméně zalidněné státy světa, na jeden čtvereční kilometr tady připadají asi tři obyvatelé. Přitom víc než třetina z tří set dvaceti tisíc obyvatel žije v Reykjavíku. Je tedy jasné, že se jedná veskrze o pustý ostrov, kde se i velké množství turistů snadno rozptýlí.

Právě díky opuštěné krajině je nejlepší cestou za poznáním stan, který tu můžete postavit téměř kdekoliv. Přinášíme několik tipů, jak si Island užít co nejlépe.

Slunečné noci na Islandu

Naprosto zbytečnou zátěží v zavazadle je čelovka. V době turistické sezony, tedy od poloviny června do konce srpna, je totiž na Islandu polární den. Na treku není potřeba sledovat hodiny a zjišťovat, kolik času zbývá do západu slunce, městečka nemusíte prohlížet jen přes den a stan se dá postavit klidně v jednu hodinu v noci. Nikdy nekončící světlo a sympatie Islanďanů k táboření prakticky kdekoliv (s výjimkou soukromých pozemků) jsou hlavními důvody, proč je stan nejlepší volbou pro nocleh na ostrově.

Navíc poptávka po ubytování velmi převyšuje nabídku, a pokud přece jen toužíte po posteli, musíte si rezervovat pokoje i měsíce před cestou a v neposlední řadě si dost připlatíte. Nikoho proto nepřekvapí, že Island je jednou z mála zemí, kde opravdu víc turistů stanuje, než využívá penziony a hotýlky.

Ring Road – královna islandských cest

Dlouhých 1340 kilometrů islandské silnice s číslem 1 vede okolo celého ostrova. Snem každého návštěvníka Islandu je obkroužit celou trasu, a najít co nejvíc času na odbočky vedoucí nejen k temně modrým vodám fjordů, ale i do tajemného a prakticky neobydleného vnitrozemí. Silnice je dnes už pokrytá asfaltem a její kvalita občas převyšuje kvalitu českých dálnic. Nicméně po celé délce platí maximální povolená rychlost 90 km v hodině a islandští policisté na její dodržování dost dbají.

Ring Road má i několik sestřiček s označením F (fjall – islandsky „horský“), ty jsou vhodné výhradně pro terénní vozy připravené na brody, výmoly, balvany a prach. Ze silnice 1 samozřejmě můžete odbočit po vedlejších cestách se zpevněným povrchem, na nichž uspějete i s běžným osobním automobilem.

Bude pršet, a to na 100 %

Slunce, jasno, déšť, slunce, mlha, vítr, slunce, bezvětří. To všechno se na ostrově vystřídá klidně během hodiny. Naprosto výstižná je islandská hláška: „Pokud se ti nelíbí aktuální počasí, počkej pět minut.“ Zeptáte-li se místních na předpověď počasí pro další den, jen se shovívavě pousmějí a nechají vás, abyste sami pochopili, že na tohle se tu nehraje. Není moc míst s tak proměnlivým a nepředvídatelným počasím a je nutné být na to pořád připravený.

I v létě se hodí péřová bunda, čepice a pevné nepromokavé boty. Vítr dokáže být všudypřítomný, déšť umí padat snad i zdola a v horách může mlha naprosto znemožnit orientaci. I kvalita stanu by měla odpovídat případným silným nárazům větru (určitě by se na něm měly tyče křížit) a kotvení musí být každý večer provedeno poctivě.

„Pokud se ti nelíbí aktuální počasí, počkej pět minut.“

Hornstrandir – křest ledem

Naprosto nejkouzelnější oblastí Islandu jsou Západní fjordy v čele s poloostrovem Hornstrandir, kde najdete opravdu divokou přírodu. V zátokách vyfukují své vodotrysky velryby, v podvečer se krajinou potulují polární lišky a kopce se zazelenají jen na pár týdnů v roce. Trekování v odlehlé oblasti, do níž se dostanete jenom předem zamluvenou lodí z Ísafjorduru, je opravdovou zkouškou vašeho vybavení a znalosti orientace v terénu i za ztížených podmínek.

Mapa a kompas jsou základ, doporučuje se i kvalitní GPS, která zaručí schopnost orientace i za úplné bílé mlhy. Poloostrov můžete zkoumat tři, ale i deset dní a pořád budete objevovat nová místa. Pamatujte ale na to, že i zpátky musíte lodí. Místo na palubě je potřeba si předem rezervovat, navíc je nutné upřesnit místo a čas, kde máte být na konci treku vyzvednuti. Pokud se ztratíte (nebudete určitě první, ani poslední), nepanikařte, v oblasti je několik nouzových chatek s vysílačkami.

Přečtěte si pohled dalšího cestovatele, který obešel Island za 10 dní.
Temně modré moře je velmi ledové, ale postavit si stan nedaleko pláže, stojí za to
Temně modré moře je velmi ledové, ale postavit si stan nedaleko pláže, stojí za to

Kde si ustlat v národním parku?

Stan se dá na Islandu postavit opravdu kdekoliv, jedinou výjimkou jsou chráněné oblasti, kde je potřeba dodržovat určitá pravidla a stanovat pouze na vyhrazených tábořištích (jsou vyznačena v mapách), na místě najdete volný plácek se značkou stanu a součástí je občas i suchý záchod, aby krajina zůstávala čistá. Na Islandu je také spousta klasických kempů, kde je možné dát si sprchu nebo potkat další cestovatele; za noc zaplatíte okolo 1200 ISK (1 CZK = 5 až 6 ISK). Čekat luxus je ale bláhové, sprchy jsou často venku jen za zástěnou, místa na stany zpravidla nebývají ve zrovna zajímavých místech.

Tajný tip: nocleh na lávových polích na poloostrově Snaefellsnes

Jules Verne zasadil část děje svého fantastického románu Cesta do středu země do neuvěřitelně tvarovaných lávových polí na poloostrově Snaefellsnes. Jeho značnou část pokrývá národní park plný ledu a lávových soch, snad nejzajímavější je ale oblast zvaná Bersekjahraunsvegur. Je ještě před parkem na severu poloostrova nedaleko silnice Rte 58, která vede do přístaviště Stykkishólmur. Návštěvníka tu ohromí extra špičaté lávové útvary a mezi nimi skryté měkké mechové bochánky, které přímo vyzývají k postavení stanu. Kamenné útvary večer házejí dlouhé tajemné stíny a vás jistě překvapí, že je s největší pravděpodobností budete pozorovat úplně sami.

IslandRozloha: 103 125 km²
Hlavní město: Reykjavík
Úřední jazyk: islandštinaVulkanicky aktivní ostrov na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu leží na styku dvou litosférických desek. Najdete tu nejen spoustu činných sopek, ale i největší evropský ledovec Vatnajökull, po němž se nazývá jeden ze tří národních parků. Další dva nesou název Snæfellsjökull a Þingvellir. Poprvé byl ostrov osídlen koncem devátého století seveřany z Norska a Švédska.

Papuchalk – symbol ostrova

Měří až 29 centimetrů, nosí černý fráček, má bílé bříško i tváře, a hlavně neuvěřitelně výrazný trojúhelníkový zobák jasně oranžové, modré a žluté barvy. To je papuchalk bělobradý, příznačně též nazývaný mořský papoušek. Pokud jste jej neviděli, ještě z Islandu určitě neodjíždějte, právě tady jsou totiž jeho nejznámější hnízdiště. Svoje hnízda si tito neobratně přistávající ptáci budují v norách na útesech. Zajímavé je, že se monogamní páry se každý rok snaží vracet do stejného obydlí. Jejich kolonie jsou k vidění na Hornstrandirun, případně na souostroví Vestmannaeyjar i na dalších místech. Osobně bych doporučila severoislandskou vesničku Borgarfjordur Eystri, kde najdete ostrůvek Hafnarhólmi. Právě ten je domovem opravdu obří kolonie papuchalků, kteří se promenádují fotografům doslova na dosah ruky.

Trek Laugavegurinn je islandským „must see“

Oblast Landmannalaugar milují místní i turisté a podle toho to tu v sezoně občas i vypadá. V případě Duhových hor ale ani větší koncentrace lidí nenaruší neopakovatelné dojmy. Nejpopulárnější trek na ostrově začíná na geotermálním poli nabízejícím přírodní horké lázně, dokonalé výhledy na hory, pyšnící se tím nejširším spektrem odstínů, i místa k jednodennímu toulání. Kolik času na treku strávíte, bude jen a jen na vás, v každém případě nespěchejte! Drobnou komplikací může být cesta k výchozímu bodu, vede po silnici kvality F pro terénní vozy a letos byla až do konce června kvůli velkému množství sněhu neprůjezdná.

Ze spacáku rovnou do horké koupele

Spojencem v boji proti sychravému a chladnému islandskému počasí jsou termální prameny, rozmístěné po celém ostrově. Někde se jedná o placené „vymazlené“ komplexy se skvělým servisem, jinde se koupete v přírodním jezírku uprostřed ničeho. Opravdovou perličkou mezi horkými koupelemi je řeka v geotermálním údolí Reykjadalur, ležící nedaleko městečka Hveragerdi. Kolem břehů vede dřevěný chodníček usnadňující vstup do vody. Ideální je utábořit se hned u řeky a večer i po ránu si užívat teplé koupele. Ještě než rozbalíte stan, zkuste vodu na více místech, blíž k pramenu je řeka logicky teplejší, níže chladnější. Každý si díky tomu najde tu svou teplotu.

Zlatý trojúhelník nesmí chybět

Tři nejpopulárnější atrakce ale neleží v nedostupné divočině, naopak je najdete poblíž hlavního města a klidně je zvládnete v jednodenním výletu. Vodopád Gullfoss je známý svými dvěma kaskádami, gejzír Strokkur každých pár minut chrlí horkou vodu do výšky až 30 metrů a Národní pak Þingvellir, ležící na hranici dvou tektonických desek, nabízí návštěvníkům procházku v obrovské puklině, kde také vznikl v roce 930 jeden z prvních parlamentů na světě. Pokud ale budete chtít na jednom z míst tohoto Zlatého trojúhelníku pořídit fotky bez lidí, obrňte se trpělivostí. Taková návštěvnost je naštěstí jen tady, jinde na ostrově se s podobnými davy ani náhodou nesetkáte.

Jak to všechno stihnout?

Existují dvě kritéria: čas a peníze. Pokud máte dost času a nižší rozpočet, můžete zkusit Island procestovat stopem. Pamatujte ale, že za tři týdny stopování stihnete to, co za deset dní autem. Vzdálenosti jsou poměrně velké a silnice mimo Ring Road málo frekventované. Půjčení auta je finančně náročnější, ale mnohem pohodlnější a rychlejší. Auto se navíc může stát i občasným úkrytem před nepřízní počasí. Většina půjčoven vám bude nutit terénní vozidla, pokud se ale nechcete vydávat daleko mimo civilizaci, není to nezbytně nutné.

Island je zemí pro milovníky divoké přírody a dobrodružství. Můžete se zde ztrácet v divočině a dlouhé dny nepotkat živáčka, studovat geologickou historii planety Země i odpočívat v teplých pramenech. Snad jsem vás ale přesvědčila, že se stanem v batohu to bude „to pravé ořechové“.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: