Tento dlouhý trek sleduje přibližně trasu, po které na začátku 20. století přešla pohoří Elborz slavná cestovatelka a spisovatelka Freya Stark.
Elborz – Írán
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Tento dlouhý trek sleduje přibližně trasu, po které na začátku 20. století přešla pohoří Elborz slavná cestovatelka a spisovatelka Freya Stark. Perská jména nejvýznačnějších míst podél cesty, jež jsou uvedena v orientačním denním rozpisu, se nemusí vždy plně shodovat s lokálními názvy, navíc přepis z fársí do angličtiny či češtiny je často velmi sporný.
Základními záchytnými body na trase, kterých je třeba dosáhnout, jsou vesnice Mianrood, Arood a Halvian. Posledně zmiňované místo nestojí úplně na břehu Kaspického moře, k plážím je to odtud ještě mnoho kilometrů fádní nížinou, kterou je nejlépe přejet najatým autem nebo místní hromadnou dopravou. Trek je poměrně náročný na orientaci i fyzickou kondici. Trasa překonává několik horských údolí a sedel, někde je nutné brodit úzké potoky. Závěrečná fáze vede po blátivých stezkách hustým lesem, jež připomíná džungli.
Bez průvodce se nelze vyhnout bloudění, ale terén většinou neumožňuje zcela ztratit správnou cestu a směr. Při troše štěstí člověk občas také narazí na skupinu íránských milovníků hor, se kterými je možné komunikovat i anglicky.Podrobné mapy popisované části Elborzu existují, ale naprostá většina je bohužel ve fársí, takže jsou pro běžného Evropana prakticky nepoužitelné. Cestu si lze na několika místech zpestřit výstupem na některou z okolních hor, z nichž většina měří 3500 – 4000 metrů. Stojí zato ještě před nástupem na trek věnovat jeden den prohlídce pevnosti Alamut a bizarním skalám v jejím okolí, kde je údajně ukryt poklad posledního vůdce neblaze proslulé sekty Assassínů. Nejvhodnější dobou k realizaci treku je květen, kdy se i jižní svahy hor nakrátko zazelenají a místy vykvete vzácná flóra.
Ubytování a jídlo
Nutný je stan. Možnost ubytování v soukromí je pouze u hradu Alamut. Cestou lze v některých vesnicích dokoupit základní potraviny a balenou vodu. Lepší je spoléhat hlavně na vlastní zásoby.
Potřebné vybavení
Běžná výstroj pro několikadenní túru. Nezbytný je stan. Hodit se může vařič a trekové hůlky.
Přístup na začátek
Do Alamutu jezdí nejméně jednou denně mikrobus z níže položené obce Moallem Kalayeh.
Přístup z konce
Na pobřeží Kaspického moře funguje hustá síť mikrobusů a hromadných taxi.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
- Alamut – Pich-e-Bone
- Carvan Sara – Salaj – Anbar
- Maran – Sern – Sharsoon
- Dar Jan – Mianrood
- Arood – Gishal
- Worn Sara – Haloobonand
- Halvian
Další možnosti túr v okolí
Z hřebene centrálního Elbozu trčí několik desítek čtyřtisícovek a na většinu z nich lze poměrně snadno vystoupit. Zajímavá jsou též lesnatá údolí na severních úbočích hor.
Zajímavé vybavení
Zkušenosti čtenářů
Salam, tak popořádku:
1. Mapa, možná bych v tomto směru pomohl, napiš přímo na můj mail. Snad použitelný plánek je také v posledním vydání LP.
2. Ve většině vesnic lze dokoupit balenou vodu a úplně základní potraviny. Doporučuji vybavit se přesto přesto něčím na zub a úplně nespoléhat na místní zdroje. Nejlépe zásoben je pochopitelně Alamut, Gazor Chán. Tady určitě nakoupit chleba!
3. Myslím, že je možno zvolit více variant, domorodci
nasměrují. Popisovaný trek má asi vůbec spoustu variant a „zabloudit“ nemusí být proto na závadu.
4. Nejvíce bych spoléhal na intuici, mapu a rady domorodců. Není to úplná pustina. Kromě pastevců lze v sezóně potkat i místní turisty.
Ahoj,
chtěl bych zkusit tento trek na konci července a měl bych pár otázek.
Kde je na místě možné zakoupit mapu? Jenom v Teheránu?
Je tam kde doplnit vodu nebo je nutno nést zásoby na několik dní?
Jakým směrem vede cesta z Alamutu do první vesnice? Je to rovnou na sever nebo se vyráží jiným směrem a cesta se pak stáčí?
Jsou na cestě nějaké orientační body (mužici, vyšlapané cesty apod.)?
Díky moc za jakoukoli informaci.
Prcek