HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Goethova zastavení

Půvabné putování nás zavede do míst, kde se rád zastavoval německý básník J. W. Goethe, aby se pokochal pohledem na krásný kout Čech, ve druhé části pak projdeme klidovou oblastí Smrčin – ovšem bez možnosti občerstvení.

Od žel. st. Aš se pustíme ulicí U nádraží a společně s modrou turistickou značkou uhýbáme vpravo do ulice Chebské (hlavní silnice na Cheb). Na křižovatce pak odbočíme vlevo a vedlejší silničkou kolem koupaliště (vpravo) mírně stoupáme do Mokřin. Dáme se vpravo kolem kostela, stále stoupáme. (Občerstvení: restaurace U Roháče PO, ÚT, ČT 15–22, PÁ, SO 15–24, NE 10–22 h, smíšené zboží mj. SO 8–10 a 14–17, NE 14–17 h.)

Za stánkem s možností občerstvení značka odbočuje ze silničky vlevo do kopce a nabídne nám několik působivých výhledů na pásmo Smrčin. Jdeme otevřeným terénem, krátce lesem a pak mezi domky k silnici v osadě Nebesa. (Ubytování, stravování: parkhotel a restaurant Nebesa ÚT 11.30–22, ST–SO 11–22, NE 11–20 h, tel. 0166/92 653 12.) Na východním okra-ji osady v lese jsou zřetelné stopy valů dolního opevněnídělostřelecké baterie ze sedmileté války.

Opevnění dobyli dragouni r. 1759.Přetneme silnici a kolem kaple Panny Marie vysvěcené roku 1907 mírně klesáme hezkou lesní cestou, pak podél paseky k frekventované silnici Aš–Cheb. Dáme se po silnici vlevo, míjíme parkoviště (v sezóně stánek s občerstvením), mírně stoupáme k autobusové zastávce.Ze silnice uhýbáme vlevo lesem na Goethův vrch se Skalním městem – J. W. Goethe se sem rád vydával a obdivoval hezké scenérie. Z vrcholů skalek se otvírají dílčí výhledy mezi stromy, najdeme zde řadu velice romantických zákoutí. Skály, vysoké 3–15 m, jsou tvořeny šedým až bílým křemenem, který je součástí českého křemenného valu.

Němečtí obyvateké si tento kout zvykli jmenovat Rommersreuthské Švýcarsko.Na konci skalní hradby pokračujeme ještě pár kroků po hřebeni a pak se stáčíme vpravo dolů – ani tato část cesty nepostrádá romantické prvky. Lůmek, rašeliniště, zarůstající jezírko… Sestupujeme po široké cestě k silnici – odbočíme-li pár kroků vpravo, objevíme Goethovu pamětní desku, kterou dala zhotovit ruská velkokněžna Marie Pavlovna. Právě tady prý Goethe dával zastavit dostavník a šel se potěšit výhledy ze skal…

Pokračujeme společně s modrou značkou po silnici, na první křižovatce pak značku opouštíme a scházíme po silnici směrem k Lipné a Polné. Asi 150 m za přejezdem železniční tratě vlevo skrytý na vysokém břehu Ostrožského potoka je žulový smírčí kříž s německým nápisem, připomínajícím, že 1. srpna 1675 otec nožem probodl syna.Přejdeme úzké zalesněné údolí a vstupujeme do protáhlé obce Lipná. Povšimneme si hezky upraveného stavení se zahrádkou vlevo od mostku přes Slatinný potok a pak mírně stoupáme stále po silnici a otevřeným terénem pokračujeme do Polné. Nejzajímavějším objektem je hrázděný dům, zdobený ve štítě obrazem madony na plechu od neznámého umělce, s kapličkou.

Z Polné jdeme po silničce směrem na Podílnou, na prvním rozcestí se dáme po vedlejší komunikaci vpravo. Na kraji lesa vlevo vidíme zatopený malý lom a na lesní křižovatce zatáčíme vpravo po červené turistické značce, přicházející zleva od Podílné. Míjíme romantický rybníček, přetínáme „signálku“, mírně klesáme do Kančího údolí. Půvabná odlehlá pohodlná cesta si nás určitě získá. Dáme pozor na jedno odbočení z oblouku pohodlné cesty na úzkou pěšinu, pak ale opět pokračujeme po lesní silničce. Nakonec opět narazíme na „signálku“ a po ní šlapeme až k vyznačené odbočce k historickým hraničním kamenům.

Pustíme se vlevo k nim – po pohodlné cestě projdeme kolem oploceného areálu a dál k německé hranici – celkem asi 0,6 km. Hraniční mezníky z počátku 18. století nesou erb Zedwitzů a znak Horních Franků. Vracíme se stejnou cestou a pak stále sledujeme „signálku“. Asfaltová komunikace vede otevřeným terénem místy pár kroků od státní hranice, pak mírně stoupá k železniční trati. Překročíme její těleso (koleje vlevo směřující do Selbu). Pohodlnější cesta vede vlevo, my mírně stoupáme po cestičce, překročíme další koleje (směr Hranice) a staneme na okraji ašského městského parku. Dáme se vpravo pohodlnou cestou podél trati k zahrádkářské kolonii a železniční stanici v Aši.

(Doporučujeme průvodce Smrčinami, Chebskem a Ašskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: