HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

EKOLOGIE V OUTDOORU: recyklované materiály ve výrobcích

EKOLOGIE V OUTDOORU: recyklované materiály ve výrobcích

V zimním vydání Světa outdooru 2020 jsme otevřeli Pandořinu skříňku s názvem ekologie. Už když jsme o tomto tématu začali uvažovat, věděli jsme, že je takřka nevyčerpatelné a budeme mu muset věnovat několik článků. V tomto díle se zkusíme zorientovat v použití recyklovaných materiálů v outdoorových výrobcích.

Nejdříve bychom si měli osvěžit rozdíl mezi pojmy RECYKLOVANÝ (RECYKLED) a RECYKLOVATELNÝ (RECYKLABLE) materiál. Recyklovatelný materiál je vyroben z „panenských“ surovin a ve výrobě či výrobku je použit poprvé. Naopak recyklovaný materiál už jednou nebo i vícekrát v nějakém výrobku použit byl.

Recyklace materiálů a věcí je jeden ze tří velice důležitých kroků k ekologičtějšímu životu. Ovšem je to až ten poslední krok, který bych jako koncový uživatel měl udělat. Bavím se tady o přístupu z anglického spojení REDUCE–REUSE–RECYCLE, česky OMEZ–OPAKOVANĚ POUŽÍVEJ–RECYKLUJ. 

Pokud bych dal opravdu jednoduchý příklad na recyklovatelný a recyklovaný materiál a demonstroval na něm i přístup REDUCEREUSERECYCLE, vybral bych třeba PET lahev od Kofoly.

REDUCE – V tomto bodě se zaměřím na svou vlastní potřebu a položím si otázku: „Kolik toho vlastně potřebuji? Chci si dát 3 dcl (0 PET lahví, když si zajdu do restaurace) nebo potřebuji za den vypít 2 l (1–4 PET lahve)?“ Pokud bych vybíral outdoorové vybavení nebo oblečení, volil bych takové, které mi poslouží nejdéle a nebudu si chtít kupovat tři různé kusy se stejným využitím.

REUSE – Když už nápoj z lahve vypiji, nabízí se několik možností, co s ní. V rozvojových státech je buď rovnou spálí, nebo vyhodí do přírody či do koše. Avšak PETce můžeme vdechnout nový život. Na internetu je plno videí, co se s PETkou dá udělat, aby nám ulehčila život. Z už promokavé outdoorové bundy si můžeme spíchnout třeba toaletní taštičku či brašničky na kolo a z trička zase pytlík na drobnosti.

RECYCLE – A když už opravdu nevíme, co s PETkou, a tato její inkarnace je u konce, pošleme ji do recyklačního procesu, kde dojde k přeměně výrobku nebo jeho částí na recyklovaný materiál, který lze využít v další výrobě.

PRŮBĚH RECYKLACE PET

Vše začíná u každého z nás – když se rozhodujeme, jestli uděláme těch pár kroků k recyklační nádobě na plasty nebo ne. Z výroční zprávy společnosti EKO-KOM za rok 2020 vyplývá, že z 1 227 tis. tun jednocestných obalů bylo 76 % vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. 

V průměru tak každý v České republice vytřídil 66,8 kg odpadů. U plastových obalů se dosáhlo starou metrikou 70% využitelnosti toho, co se vytřídilo. Přepočet využitelnosti recyklovatelných plastů dle implementace nových směrnic EU, které platí už pro letošní rok, by byla využitelnost plastového odpadu pouze 40 %, což způsobuje využití plastů pro výrobu certifikovaných paliv pro cementárny namísto mechanické recyklace pro vstup do materiálové výroby.

V České republice kromě jednoho z největších zpracovatelů PET lahví v EU máme i výrobce vláken a střiží z recyklátů. Magdaléna Čapková, vedoucí oddělení marketingu společnosti SILON, vysvětluje, jaké recyklované materiály využívají: „Ačkoliv se v SILONu vyrábí vlákno z drcených PET lahví již více než 20 let, rozhodně se nejedná o zastaralý přístup. Právě naopak. Celý svět má obavy ze vzrůstajícího znečištění planety a hledají se různá řešení. V SILONu jsme se rozhodli přispět svým technickým know-how. Vedle klasické výroby polyesterového vlákna z PET lahví z evropských sběrných systémů nově zpracováváme i plastový odpad z oceánů. Sběr, třídění a základní úprava ve zpracovatelnou surovinu probíhá v zemích třetího světa, čímž přispíváme i k ekonomickému rozvoji těchto chudých regionů.“

A na otázku, jak je složité vytvořit z PET lahve vlákno, dodává: „Na první pohled se jedná o jednoduchý proces, kdy se využívá přirozených chemických a fyzikálních vlastností polymerů. Naše technologie dodá surovině po roztavení požadované vlastnosti, jako je průřez, jemnost a délka vlákna, počet obloučků, barevný odstín apod. Důležité je všechny tyto vlastnosti udržet bez výkyvů na stejně vysoké úrovni. Pro samotnou výrobu je samozřejmě klíčová i čistota suroviny. Disponujeme rozsáhlými možnosti laboratorní kontroly kvality a velkou výhodou je náš vlastní výzkum a vývoj.“

Paní Čapková v diskuzi o rozdílu kvality vlákna z prvotních surovin a recyklátů tvrdí, že jsou srovnatelné, ale také záleží na tom, jak je recyklát připraven. Jejími slovy dříve byla poptávka po recyklovaných materiálech orientována spíše cenou, ale dnes někteří výrobci na udržitelnosti staví celou svou marketingovou strategii.

RECYKLOVAT SE NEMUSÍ JEN PLASTY

I když je plastové znečištění planety Země opravdu palčivý problém, plasty nejsou jedinou surovinou, která se dá recyklovat. V outdoorovém průmyslu se kromě umělin také využívá přírodních materiálů, zejména ovčí vlny a peří. O procesu recyklace peří hovoří zakladatel značky Warmpeace, Pavel Habětín: „Tzv. ‚recyklované peří‘ se získává výkupem použitého peří, které již v nějakém péřovém výrobku sloužilo. Z výkupen jde takové peří ke zpracovateli, kde se především pere a následně třídí na několik frakcí. Řada z těchto frakcí nás nezajímá a používá se v jiných průmyslových odvětvích, ale některé frakce se po přetřídění hodí do směsí, jejichž vlastnosti odpovídají nárokům vybavení typu spacák nebo bunda. Takové náplně obsahují nejen výtěžky z použitého peří, ale i složky z peří nového. Cílem je zajistit, jako u každé náplně, dostatečnou plnivost (loft), životnost a požadovanou absorpční schopnost. U recyklovaného peří navíc obdržíme vedlejší efekt s opakovaným použitím materiálu, který ještě může posloužit a nemusí se vyhodit.“ 

Podobným způsobem recykluje vlnu například italská společnost Pontetorto, jež sbírá vlněné výrobky, které následně třídí, stříhá a dále zpracovává do podoby příze nebo střiže. Což je důkazem toho, že i biologicky rozložitelné materiály z obnovitelných zdrojů lze používat i několikrát, než se úplně rozpadnou. Tlak zákazníků na výrobce ohledně používání recyklovaných materiálů a udržitelných řešení se s klimatickými změnami neustále zvyšuje a výrobci se zákazníkům snaží vyjít vstříc.

Stejně to vidí i Magdaléna Čapková ze SILONu: „Bez pochyb se recyklované materiály stanou běžnou součástí našich životů. Tím, že zdroje na naší planetě nejsou nevyčerpatelné a vzrůstá znečištění plasty po celém světě, bude se zvyšovat tlak na recyklaci všech výrobků. Podpora účinného využívání zdrojů je mj. jedním z hlavních cílů společné strategie růstu států EU, deklarovaná v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal). Společnost již nyní začíná vnímat plastový odpad jako využitelnou surovinu pro další zpracování.“

Design prodejny vznikl recyklací použitých materiálů. Foto: KEEN
Design prodejny vznikl recyklací použitých materiálů. Foto: KEEN

EKOLOGIE NEBO ŽIVOT!

Představte si, že letíte na paraglidu nebo lezete na laně, které jsou komplet z recyklovaných materiálů. Zvláštní pocit, že? Na výrobu „recyklovaných“ lan a dalšího lezeckého vybavení jsem se zeptal i Jana Zámečníka, manažera marketingu značky Singing Rock, a Moniky Godické, brand manažerky výrobce lan Tendon. „U horolezeckého vybavení je dle našeho názoru možné používat recyklované materiály namísto nových, zejména u nepevnostních částí výrobků (např. vnitřní polstrování úvazků). Jestli u pevnostních částí výrobků (popruhy, smyčky, lana) budou mít stejnou pevnost recyklované materiály jako nově vyrobené, je dotaz spíše na výrobce těchto popruhů, vláken a granulátů. Sami je ale zatím nepoužíváme,“ odpovídá na otázku použití recyklovaných materiálů v horolezeckém vybavení Jan Zámečník.

Na něj navazuje Monika Godická: „Tlak na ekologickou výrobu cítíme a je znatelný ze všech stran. Už tři čtvrtě roku se problematikou ekologické výroby horolezeckých lan z recyklovaných materiálů zabývám a bohužel vyrobit lano, byť s procentuální příměsí recyklovaného granulátu, není možné, protože lana nedosahují takových vlastností jako lana vyrobená z prvotřídního granulátu. Re-granuláty ale využíváme běžně u zaváděcích lan do papírenské výroby, námořních a jachtařských lan, které se nepoužívají k bezprostřednímu zajištění bezpečnosti člověka.“ Monika Godická navíc dodává, že krátké zbytky barevných přízí z výroby předávají specializovaným firmám, které tento materiál umí zrecyklovat jinak než pro bezpečnostní výrobky. Tento způsob využití materiálu je označován anglickým výrazem pre-consumer recyklace.

Nejen bezpečnost rozhoduje o použití recyklovaných materiálů. „V našich výrobcích používáme pouze prvotřídní nerecyklované husí peří, abychom zákazníkům zajistili stabilní a dlouhodobě vysoké užitné vlastnosti. Třeba to, že spacák bude mít svůj loft i po deseti letech používání. Například zipy YKK, které dnes používáme, jsou vyráběny z recyklátů,“ sdělil Honza Mikula ze společnosti Sir Joseph. Krok zpátky od recyklovaného materiálu udělal i vývojář značky Acepac Lukáš Soumar. „Pro naše bikepackingové brašny jsme používali EcoMade Corduru vyráběnou z recyklovaného Polyesteru. Bohužel se postupem času ukázalo, že její odolnost (životnost) není dostatečná. Proto jsme přešli na materiál, který zajistí dlouhou životnost brašen, což nám dává smysl a je to náš postoj k ekologii: vyrábět produkty, které vydrží a jsou plně servisovatelné i po letech používání.“

Ale ani ve světě není upřednostnění dlouhé životnosti a kvality výrobku před striktně ekologickým řešením výjimkou. Příkladem budiž švédský Fjällräven, který na svých stránkách uvedl: „Nezáleží na tom, jak je to udržitelné, pokud vás bunda neudrží v suchu, tak o takovém řešení nebudeme uvažovat. Musíme vyvážit funkčnost materiálů a efektivitu s dopadem na životní prostředí. Kdekoliv je to možné, používáme organické, obnovitelné a recyklované materiály. Také upřednostňujeme dohledatelné přírodní materiály. A také samozřejmě materiály, které vydrží déle, jsou lepší než ty, které musíte vyměnit za rok nebo dva.“

A KDE RECYKLÁTY POUŽÍVAJÍ?

Nejjednodušší aplikace recyklovaných materiálů je v oblečení a textilních výrobcích. Z českých značek ve výrobě používají recyklované materiály například Direct Alpine, High Point (v první a druhé vrstvě oblečení) a Sensor (syntetická kolekce). Mezi zahraniční značky, které používají recyklované materiály, patří například Aku, Bergans, Craft, Haglöfs, Keen, Klättermusen, La Sportiva, Mountain Equipment, Norrøna, Patagonia, Prana, Salewa, Salomon, Ternua, Teva, The North Face.

JE RECYKLOVANÝ MATERIÁL OPRAVDU EKOLOGICKÝ?

Aby se na tuto otázku dalo jasně odpovědět, musel by se konkrétní příklad výroby přepočíst na absolutní čísla vyprodukovaných skleníkových plynů. Ale pokud by čistě hypoteticky byl proces výroby polyesterového trička z „panenského“ granulátu a recyklovaného granulátu stejně energeticky náročný, pak logistika a samotná recyklace odpadu nebude tak náročná jako těžba a zpracování ropy. A kdyby v nejhorším případě byla, pak i tak má alespoň jednu výhodu: využíváme již jednou získaný materiál, kterému prodlužujeme životnost. Recyklace věcí a materiálů není zaručeným lékem na zastavení změn klimatu, ale je důležitou součástí receptury, jak vliv našeho pobytu na této planetě zmírnit. Dalším krůčkem ke zlepšení využití recyklovaných materiálů je uzavření kruhu mezi výrobcem a uživatelem a dosažení takzvané cirkularity – zpětného odběru použitého vybavení a jeho následná recyklace. Některé firmy to už dělají nebo jsou tomu blízko.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: