HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Držet správný směr – co byste měli vědět o buzole a práci s ní

Držet správný směr – co byste měli vědět o buzole a práci s ní

I v době satelitních navigačních systémů, chytrých telefonů a podrobných satelitních snímků má buzola stále své místo ve výbavě, se kterou vyrážíme na výlety do přírody. A není to jen proto, že ukáže směr bez pohybu a nevyžaduje přísun energie. Víte jak orientaci v terénu ovlivňuje inklinace, deklinace a magnetická porucha? Znáte možnosti moderních buzol?

Zavinil to Josef Ressel

Kompas patří mezi nejstarší ukazatele zeměpisných směrů už téměř dva tisíce let. Buzola pak vznikla díky J. Resselovi poměrně nedávno tak, že se kompas doplnil úhlovou kruhovou stupnicí. Kompas dělily jen názvy směrů (severo-severo-východ apod.) a úhly se nepoužívaly. Buzola je od té doby základní navigační pomůckou a také je důležitou zálohou při používání GPS. Název buzola se ale všude nevžil a setkáme se stále i s termínem kompas.

Azimut je pak změřený orientovaný úhel, který svírá od směru k severu. Měří se po směru pohybu hodinových ručiček, tj. od severu k východu a po kružnici dál. Měří se v úhlových  stupních (360°).

Deklinace a inklinace

Kompas a buzola využívají magnetické pole Země, kde jeho póly nejsou příliš vzdálené od geografických pólů Země. Magnetické póly se sice stále pohybují, jejich polohu si ovšem pro dané místo můžeme opravit deklinací (magnetická deklinace = úhlový rozdíl mezi směry k zeměpisnému a magnetickému severnímu pólu Země). V našich zeměpisných šířkách je tato odchylka dostatečně malá, abychom se jí nemuseli zabývat, navíc na běžných buzolách si můžete deklinaci pro dané místo nastavit (většinou ± 20 – 40°). Například pro severní Ameriku rozdíl deklinace může být i přes 40°.

  • Kvalitní ocelovou osičku střelky kompasu, uloženou v safírovém ložisku.
  • Vlastní kompas v pouzdru s tlumicí antistatickou kapalinou (bez bublin).
  • Azimutovou kružnici s rozdělením obvykle po dvou stupních (360°).
  • Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích), obsahující kompas.
  • Korekční stupnice pro nastavení deklinace, minimálně ± 20°.
  • Luminiscenční a výrazné směrové značky, pro zaměření v noci i ve dne.
  • Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm, pro odčítání vzdálenosti na mapě. Doplňkem může být i lupa pro čtení detailů na mapě, sklonoměr, pojistná šňůrka a ochranné pouzdro před znečištěním.

CO BYCHOM MĚLI NA BUZOLE MÍT A PŘI KOUPI VYŽADOVAT

  • Kvalitní ocelovou osičku střelky kompasu, uloženou v safírovém ložisku.
  • Vlastní kompas v pouzdru s tlumicí antistatickou kapalinou (bez bublin).
  • Azimutovou kružnici s rozdělením obvykle po dvou stupních (360°).
  • Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích), obsahující kompas.
  • Korekční stupnice pro nastavení deklinace, minimálně ± 20°.
  • Luminiscenční a výrazné směrové značky, pro zaměření v noci i ve dne.
  • Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm, pro odčítání vzdálenosti na mapě. Doplňkem může být i lupa pro čtení detailů na mapě, sklonoměr, pojistná šňůrka a ochranné pouzdro před znečištěním.

Nemáte-li mapu, ze které je místní deklinace zjistitelná, můžete se ji pokusit změřit sami. V terénu si ze známého bodu změříte co nejpřesněji azimut vzdáleného (a známého) výrazného vrcholu nebo místa, který je také zobrazen na vaší mapě. Totéž měření pak zopakujte i na mapě a rozdíl v azimutech je současná místní deklinace! Je-li hodnota azimutu na mapě větší než změřená ve skutečnosti, jedná se o deklinaci východní, a naopak.

Pro cestovatele pohybující se po celé Zemi je také důležitá i inklinace, neboli příklon-odklon magnetické střelky nahoru či dolů při vodorovné poloze buzoly. Ta je většinou vyvážena už výrobcem pro oblast prodeje buzol, ale existují i buzoly vhodné pro celou planetu: poohlédněte se po značkách Recta, Silva nebo Brunton. Je třeba také dodat, že magnetické pole planety je dost proměnlivé a celkově slábne, Evropu to ovšem zatím nepostihlo. Síla pole tu má hodnotu asi 20 μT.

V geografických a námořních mapách se můžete dočíst o místech s místní magnetickou poruchou. Tam buzola bude ukazovat chybně a v současnosti tam bude nejspolehlivějším řešením satelitní GPS. Geomagnetická porucha se nachází pod povrchem Země a může ji způsobovat hornina (železná ruda), blízká hora, blízkost silnoproudého kabelu nebo velkého železného předmětu. Nápadné odchylky si obvykle všimnete, ale drobná často zmate i zkušeného! Znejistíte-li a něco se vám nezdá, změňte své stanoviště, měřte opakovaně a pečlivě.

Nároky na buzolu

U buzol je mimo jiné důležité i kvalitní uložení hrotů osy střelky, obvykle do safírového ložiska. Pouzdro s antistatickou kapalinou a střelkou musí snést i značně extrémní nároky na teplotu, tlak a mechanické poškození, protože musí vždy a všude spolehlivě pracovat. Buzoly pro běžné užívání zcela dostatečné mohou mít, hlavně ve výškách, v kapalině bublinu, což trochu ztěžuje jejich funkci. Některé firmy proto testují svá pouzdra, se střelkou uloženou v kapalině, při teplotách od -40 do +120°C a při tlacích od výšky přes 12 km, až do hloubi zemských propadlin.

Pro běžné nároky stačí přesnost měření 2 – 5°, čemuž odpovídá rozdělení kruhové stupnice buzoly, kterou musíte vždy držet vodorovně, aby se střelka mohla volně otáčet. Jednodušší buzoly mají jen označení azimutového směru provedené výraznými čarami na povrchu, lepší je ovšem zaměřovač typu hledí-muška. Pro outdoorové účely nejpřesnější je pak průhled prizmatickým hledáčkem, kde současně vidíme jak údaj na stupnici, tak i místo, kam hledíme.

Pravítková buzola: zlatý střed

Pro běžné turistické využívání a také jako doplněk ke zmíněné GPS většinou nejlépe vyhoví běžná (tzv. pravítková) buzola, jejíž použití je opravdu jednoduché, snadno pochopitelné a poskytuje obvykle minimálně 5° přesnost zaměření.

Zmíněné pravítkové buzoly jsou relativně jednoduché a od méně renomovaných výrobců i poměrně levné. Stačí-li nám přesnost okolo 2° při pečlivém zaměření (a to většinou stačí), pak jde jen o to vybrat si vhodný typ určený pro turistiku, s pomocnými měřítky 1:50 000 a 1:25 000, a ne např. 1:15 000 ap. V zámoří, kde se měří angloamerickou soustavou, se můžete setkat i s měřítky 1:24 000 a 1:63 360 nebo 1:62 500. A pozor, některé armádní buzoly mohou mít dělení i na 64 000 (dělostřeleckých) dílců. Dají se sice přepočítat na stupně, ale vyhněte se jim.

Přesnější zaměření

Je-li buzola navíc vybavena i zrcátkem, pak bývá většinou dalším zpřesňujícím doplňkem i prizmatický zaměřovač, čímž se přesnost zaměření zvýší až na 0,5-1°, ale doporučuju si předem tohle zaměřování pořádně prakticky vyzkoušet a naučit se správně používat ten který systém. Výhodou tady je, že současně vidíte a dodržujete správné nastavení buzoly i směr, kam daný azimut směřuje.

Samozřejmě existují ještě dokonalejší a přesnější buzoly vhodné pro geografickou práci a další speciální použití. Profesionální buzoly s maximální přesností, ale ještě v přijatelném kapesním provedení měří s přesností na 0,5 °. Využijete je například při expedicích, jejichž součástí je i mapování. Cena těchto přístrojů tomu odpovídá a pro běžnou turistiku je téměř jistě potřebovat nebudete.

Stále na očích

Existují také náramkové magnetické kompasy. Většinou jsou dost robustního ražení a vzhledem ke konstrukci i značně nepřesné (více než 5°). Výjimkou v přesnosti jsou moderní elektronické kompasy (1 – 3°), které jsou buď samostatné, nebo umístěné i v různých hodinkách či GPS. I ty ovšem vyžadující při měření vodorovnou polohu, kalibraci před použitím a podléhají stavu napájení. U těchto kompasů se tedy nejedná o náhradu buzoly, ale protože je můžete mít stále na očích, jsou vhodné pro aktivity v orientačně náročném terénu, např. za mlhy v bludišti ledovce. Pozor! Kvůli značné nepřesnosti slouží jen pro hrubou kontrolu směru.

Nejméně přesné, ale stále použitelné jsou minikompasy, které jdou navléct i na řemínek k hodinkám. Přesností se jim blíží i různé přívěskové kompasy či kuličky např. na survival nožích i deštnících, v přesnosti jsou nedostatečné, ale pro případ nouze lepší než nic.

Máte-li opravdu dobrou mapu a dostatek zkušeností, i při náročných toulkách krajinou budete buzolu potřebovat minimálně. Podobá-li se však mapa nepřesné kresbě nebo vysadí-li GPS, mohou pak snadno a rychle nastat okolnosti, kdy perfektní znalost užívání buzoly opravdu potřebujete, samozřejmě včetně kvalitní buzoly. A k tomu, aby vás podobné okolnosti nezaskočily, má sloužit i tento článek.

Zkušenosti čtenářů

Radka

Pěkně popsáno, ještě bych článek doplnil o tipy na používání buzoly v praxi a tipy, čemu se vyhnout při chybném měření..

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: