HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Do říše trpaslíků

Mohelenská hadcová step se řadí k nejcennějším přírodním lokalitám v naše republice. Její návštěva patří v kterémkoli ročním období k mimořádným zážitkům. Vstup do chráněného území je povolen jen po trasách dvou okruhů naučné stezky, jarního a podzimního, které jsou přístupné celoročně. Návštěvu je možné kombinovat s dalšími výlety, např. na hrad Templštejn nebo na Zelený kopec a do Hartvíkovic.

Step leží pří jižním okraji obce Mohelno, městečka starobylého původu, pojmenovaného podle pravěké mohyly z období neolitu (3500 let př. n. l.) na návrší nad Jihlavou. V místě bylo zjištěnou souvislé pravěké osídlení. Pravděpodobně již ve 12. stol. stával v původní slovanské osadě zeměpanský dvorec nebo týn, tedy opevněné (otýněné) místo ohrazené palisádou. Bývá lokalizován do prostoru zv. Na valech severně od kostela, kde byly také při zemních pracích nalezeny zbytky kamenného zdiva. Na dvůr navázala tvrz, uváděná v r. 1362, zaniklá během 15. stol.; v r. 1508 se označuje již jen jako hradiště.

Na dvorci, který bývá také někdy uváděn jako hrad, sídlil po zničení hradu Rokytno v r. 1146 královský purkrabí a do r. 1349 i župní úřady. Královský majetek předal v r. 1368 moravský markrabě Jan Jindřich do šlechtických rukou. Majitelé se často střídali, od r. 1527 se Mohelno stalo součástí náměšťského panství. Na svazích v blízkosti obce se po staletí pěstovala vinná réva, vinice zanikly v 19. stol., kdy je napadl révokaz.

V 18. a 19. stol. se tu rozvíjela truhlářská výroba, proslulý byl zejména zdejší malovaný nábytek. Městečko několikrát postihly velké požáry, zejména v letech 1611, 1721 a 1835, které narušily jeho starobylý vzhled. Na vyvýšené terénní vlně v centru obce je pravidelné obdélné náměstí, původně tržiště, s dominantní stavbou kostela Všech svatých. Kostel existoval již v r. 1234, jeho jádro je pozdně románské. Po požáru v r. 1512 byl přestavěn pozdně goticky, také později byl několikrát poškozen ohněm a dále upravován a rozšiřován.

Je to podélná jednolodní stavba s pětibokým presbytářem, starou a novou sakristií a tzv. Senoradskou kaplí při severní straně lodi. Dochoval se původní vstupní portál s tympanonem pod půlkruhovým obloukem, řada gotických lomených oken, gotická křížová klenba v presbytáři a Senoradské kapli a další středověké stavební prvky. Kostel obklopuje starý hřbitov ohrazený zdí. Do ní je vložena mohutná třípatrová hranolová věž s valeně zaklenutým průchodem z konce 15. stol. nebo z doby po r. 1512, v nejvyšším patře má hodiny.

V sousedství kostela stojí pěk-ná fara čp. 88, pozd-ně barokní stavba z r. 1775, opravená po požáru v r. 1835, ve směru do náměstí uzavřená branou. Vedle kostela je empírová škola z r. 1836, před ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. stol. Západně od ná-městí je stará radnice čp. 84, renesanční patrová stavba z r. 1546 s velkým, v přízemí otevřeným rizalitem. Zajímavostí jsou rozsáhlé rozvětvené sklepy (lochy) pod řadou mohelenských domů, propojené soustavou nízkých chodeb. Pocházejí asi z 15. stol. a sloužily asi mj. i jako útočistě obyvatel v neklidných válečných dobách.

Jsou zčásti vytesány ve skále, zčásti sklenuté. Pod náměstím na křižovatce stojí pomník z r. 1970 s úryvkem básně J. Skácela, který připomíná činnost partyzánského oddílu J. Hybeše v letech 1944–45. Jejími členy byla i řada obyvatel z Mohelna. Celkem 45 partyzánů položilo v bojích s německými fašisty své životy. (Ubytování, stravování: penzion Marie; hostinec U Staňků PO, ÚT, NE 9–23, ST, Č 9–24, PÁ, SO 9–01 h.)

Z náměstí půjdeme západním směrem kolem radnice a prodejny potravin, na konci ulice zahneme vlevo a vystoupáme k parkovišti na kraji obce. Nad ním stojí mohyla, 3 m vysoká a 10 m široká, na jejímž vrcholu jsou boží muka zvaná Sv. Antoníček. Odtud půjdeme mírně vlevo přes pastvinu k místu, kde začínají jarní a podzimní okruh naučné stezky.

O něco níž při horním okraji svahu nad řekou je upravená vyhlídka, odkud je krásný pohled do romantického údolí řeky Jihlavy s velkým meandrem, na hladinu Mohelenské přehrady a areál Jaderné elektrárny Dukovany. Podle ročního období si můžeme zvolit příslušný vycházkový okruh, nic však nebrání tomu, abychom se seznámili s oběma trasami. Jarní okruh prochází východní částí stepi, má 6 zastávek a délku 3,5 km, podzimní okruh s 5 zastávkami je dlouhý 4 km a provede nás západní částí.

Trasy jsou značeny obvyklými symboly – bílými čtverci se šikmými zelenými pruhy. Vstup mimo vyznačené stezky je zakázán.Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step (57 ha) je unikátní území, jehož význam a hodnota daleko překračují hranice našeho státu. Její zvláštnost ovlivnilo především geologické podloží, tvořené horninou hadcem neboli serpentinitem, ale i reliéf terénu, který tvoří hluboce zaříznutý meandr Jihlavy s výběžkem zvaným Čertův ocas, který na severní straně vytváří skalnaté, výrazně osluněné 120 m vysoké svahy.

Tmavá barva hadcové horniny, její pórovitost, která způsobuje odvádění vody z dosahu kořenů rostlin, mělká vrstva půdy, silný účinek slunečního záření (na stepi je průměrná teplota o 10 stupňů vyšší než v Mohelně), malé srážky a naprostý nedostatek vzdušné vlhkosti ještě zvyšují mimořádně suché a teplé mikroklima skalnatých svahů. To vše vytváří podmínky pro rozvoj sucho a teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Serpentinit rovněž ovlivňuje vegetaci svým chemickým působením, hlavně zásaditou reakcí a vysokým obsahem hořčíku, které způsobují vznik trpasličích forem, tzv. nanismu, který tu byl zjištěn u téměř 300 rostlinných druhů. Jde o zakrslé formy běžných rostlin, které se vytvořily jako reakce na nepříznivé životní podmínky. Formy nanismu jsou patrné i u některých motýlů. Step se dělí na pastvinnou, která představuje horní část území, na pustinnou, tvořenou skalnatými svahy zbrázděnými pěti roklemi, a smíšený les nad pravým břehem řeky.

Nejkrásnější je na jaře a začátkem léta, kdy kvete největší množství rostlin. Výčet zdejší vegetace by byl velmi obsáhlý, proto se zmíníme jen o nejvýznamnějších druzích.

Roste tu např. třešeň mahabelka, borovice lesní, jalovec, dřín, dřišťál, klokoč zpeřený, pěchava vápnomilná, jihoevropská podmrvka jižní, kavyl tenkolistý, Ivanův a chlupatý, ostřice nízká, kostřava ovčí, divizna brunátná, trávnička prodloužená, křivatec český, slezinník netíkovitý hadcový, koniklec velkokvětý, kručinka chlupatá, penízek horský, dvojštítek hladký, chrpa Triumfettiho větvitá, prvosenka jarní libovonná, rozchodník bílý, tařice horská, jestřábník hadincový, zlatovlásek obecný, lnice kručinkolistá, černohlávek velekvětý, česnek žlutý aj. Na Mohelenské hadcové stepi byli objeveni téměř všichni u nás až dosud známí mravenci a navíc i některé jejich zcela nové formy (celkem 91 forem), dále 285 druhů pavouků, z toho 72 v našich zemích jinak neznámých, 18 druhů sekáčů aj. Na skalních srázech můžeme spatřit až 40 cm dlouhou ještěrku zelenou. V hadcových roklích se vyskytuje chromit, bronzit, amfibol, enstatit, pyrop, chalcedon, jaspisový opál, opálový rohovec a jiné nerosty. – Z řady míst naučné stezky se otvírají krásné výhledy.

(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: