Pro toho, kdo opravdu žije horami, nemůžou zimní podmínky znamenat žádnou změnu v pravidelnosti jeho horských výprav. Pro některé je to spíše naopak a zimní podmínky v horách přímo milují. Ale čas od času se počasí po… a je třeba znát, co v takovém případě hrozí (ze zdravotního hlediska) a jak jednat.
Hypotermie (podchlazení)
Definice
Je to tělesný stav, kdy vaše tělo není schopno vytvářet tolik tepla, aby odolávalo vnějšímu prostředí. Když v tomto důsledku vaše tělesná teplota klesne pod 35 °C, nastává stav, který je označován jako hypotermie.
Kromě hlavního činitele, kterým je teplota okolního prostředí, má na hypotermii vliv také vyčerpání, oblečení, příjem potravy a tekutin, psychický a fyzický stav. Sekundárními faktory jsou úkryt, znalosti a příprava.
Hypotermii však nemusí přivolat jen mrazivé podmínky. Úplně v klidu může nastat při teplotách nad nulou, při silném větru či ve vodě, která má 20 °C.
Všechny tyto vlivy mohou přivodit vážné ohrožení základních životních funkcí a v nejhorším případě smrt.
Prevence
Pokud nastanou krizové podmínky, ve kterých by mohla nastat hypotermie, tak si pamatujte, že základ je být v suchu a teple. Logické že 
? Mám tím na mysli, že je potřeba zvážit, jestli eventuální brod řeky, či pochod v deštivém počasí dosahuje takové důležitosti, abyste riskovali podchlazení.
Pokud se rozhodnete raději setrvat na jednom místě a nejste sami, tak je v rámci udržení tělesného tepla dobré přitisknout se k sobě.
Rada pro muže: Pokud je ve vašem okolí žena s mírami blížícími se 90-60-90, tak jí musíte vysvětlit, že riziko hypotermie hrozí téměř ve všech teplotních podmínkách a tisknout se k sobě v rámci zachování tepla je více než nutné .
Znaky a symptomy
– Podrážděné chování
– Rychle měnící se stavy entuziazmu a netečnosti
– Neschopnost reakce na otázky a instrukce
– Bolest hlavy
– Nekontrolovatelný třes
– Ztráta koordinace
– Rozmazané vidění a bolesti v břiše
– Namodralé rty a končetiny
– Kolaps, strnulost a bezvědomí.
Co dělat, když nastane hypotermie?
Lehká hypotermie – Prioritní je dostat postiženého z vlivu, kvůli kterému hypotermie nastala. Jinak řečeno vytáhnout ho z vody, dostat do závětří, úkrytu či vyměnit mokré oblečení.
Poté ho izolujte od země a zahřejte, klidně i vlastním tělesným teplem. Podávejte teplé a slazené nápoje (pokud je při vědomí). Nebo postiženého donuťte k pohybu, aby se aktivitou zahřál.
Těžká hypotermie – pokud se postižený dostane do tohoto stádia, znamená to, že není schopen se sám zahřát. Je potřeba, aby byl zahřát zevnitř. To uděláme tak, že mu teplé předměty (teplo vlastního těla, nahřáté kameny apod.) přiložíme na žaludek, kříž, podpaží, krk, mezi stehna. Toto jsou místa, kde je krev blízko povrchu a „ohřátá“ krev je následně rozvedena po těle. Následně postiženého umístíme do spacáku.
Tělesné body důležité pro „zahřání zevnitř“
Pokud dojde k rychlé ztrátě tepla – zahřívejte rychle Pokud dojde k pomalé ztrátě tepla – zahřívejte pomalu |
Omrzliny
Touto problematikou jsme se už zabývali v jednom z našich jarních článků.
Sněžná slepota
Je to dočasná forma slepoty, která vzniká v důsledku odrazu slunečního záření od sněhu či ledu. Důležitá je také intenzita slunečního záření, která je velmi extrémně nebezpečná ve vyšších nadmořských výškách. To je důvod, proč je dobré nosit ledovcové brýle s bočními krytkami.
Fyziologicky se stane to, že je UV zářením poškozena rohovka, která se potom stane velmi citlivou a pro bolest nejste vůbec schopni otevřít oči.
Znaky a symptomy
– Citlivé oči
– Řezání, zarudnutí, otok
– Mžitky, šilhání
– Neschopnost otevřít oči.
Jak to léčit?
V podstatě se sněžná slepota vyléčí sama (rohovka se zahojí). Dobré je postupovat takto:
– Co nejdříve vyhledejte stinné místo.
– Do očí aplikujte kapky, které oko znecitliví (např Novesin), poté je možné oči opět otevřít.
– Doba regenerace rohovky je obvykle jeden den (pokud nemáte výše uvedené kapky, tak je to jeden pořádně bolestivý den).
– Pokud jste ještě v terénu a nemáte kapky, tak oči důkladně zakryjte (i ze stran). Pokud je s vámi ještě někdo, tak by vás měl co nejsnazší cestou dovést do stanu nebo provizorního úkrytu.
– Jestliže nemáte kapky, tak po zahřátí víček přichází na řadu silná bolest, kterou je možné trochu eliminovat přiložením chladného, mokrého hadříku na obličej.
– Pokud se do rohovky nedostane infekce, tak sněžná slepota odezní bez následků.
Náchylnost k sněžné slepotě je individuální a závisí na světlocitu každého z nás.
WISEMAN, John. SAS příručka jak přežít. 1. vyd. Praha : Svojtka & Co., 1999. 566 s. ISBN 80-7237-280-7.
