HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Zažijte adrenalin ve Slovinsku

Zažijte adrenalin ve Slovinsku

  Jen kousek od naší české kotliny, vlastně „co by kamenem dohodil“, najdeme zemi co do rozlohy nevelkou, ale co se týče přírodního a kulturního bohatství naopak velmi rozmanitou. Slovinsko – země majestátních horských štítů, dravých řek, nespoutaných vodopádů a průzračných jezer láká především milovníky horské turistiky.

Její potenciál objevuje stále více Čechů právě díky přírodním krásám, výborné dopravní dostupnosti a snadné domluvě (většina obyvatel bravurně ovládá angličtinu, a pokud si zrovna netroufáte, obstojíte s menšími obtížemi i s češtinou). Slovinsko je zemí pro adrenalinové sporty jako stvořenou a je jen na vás, co je vám bližší a do čeho se pustíte.

Via ferrata a výstup na Triglav

Nasazuji sedák, ferratový úvazek a horolezeckou helmu. Při pohledu na vápencové skalní stěny Julských Alp cítím příjemné mravenčení. Ocelové lano zajištěné cesty via ferrata mizí někde nad námi a pod námi adrenalinové výhledy. Julské Alpy přímo vybízejí k horské turistice a zajištěných cest je tu tolik, že vybrat si není problém. Množství cest láká úplné začátečníky i už docela zkušené borce. Zůstává jen na nás zhodnotit, jak jsme na tom aktuálně s fyzičkou, obratností a zkušenostmi.

Naše ambice jsou vysoké a tak se po dvou dnech vrháme na feratu, která vede na nejvyšší slovinský vrchol Triglav (2864 m n. m.). Místní ho považují za symbol země, kam by alespoň jednou za život měl vystoupit každý Slovinec. Přístupy mají různé stupně obtížnosti. Vrchol je prý sídlem tříhlavého boha Triglava, jehož hlavy symbolizují vládu nebi, zemi i peklu. Většinu cesty se pevně přidržujeme lan a pečlivě přepínáme karabiny.

Vrchol ohlásí plechová boudička pro nouzovou ochranu před blesky, pohled pro Triglav tak příznačný. Je krásně a nejlehčí cestou sem proudí zástupy z Triglavského dómu. Navlékáme šusťákovky a kocháme se jedním z nejkrásnějších výhledů, které Slovinsko nabízí. Vedle Triglavu patří k oblíbeným slovinským feratám třeba Mojstrovka, Via Italiana pod vrcholem Mangart nebo cesta přes unikátní Prisojnikovo okno na stejnojmenný vrchol.

Canyoning: s lanem a helmou do vodopádů

Hřeje mě neopren, vlasy pod helmou a trochu nejistě se vydávám po proudu ledové řeky. Že se takhle na kánoi nejezdí? Jen si přečtěte název pozorněji. Cílem tohoto adrenalinového sportu je totiž překonávání říčních koryt nikoli na lodi, ale takříkajíc „po svých“. Slovinské kaňony řek jsou k těmto účelům jako stvořené. Počáteční strach se mění v jedinečnou zábavu. Překonáváme přírodní skluzavky a tobogány, skáčeme do malých lagun s vodopády, s nadšením plaveme v peřejích. Nakonec se odvážíme i ke slaňování anebo skokům vysokých i pěkných pár metrů.

Občas se mi jaksi nedostává odvahy. Postávám nad několik metrů vzdálenou tůňkou, nohy mi omývá ledová voda a v těle mám jen malou dušičku. „Skoč! Skoč! Skoč!“ skandují kamarádi a já se nakonec přeci jen nechám vyhecovat a překonávám celý kaňon Sušec, který je vhodný i pro úplné nováčky.

V městečku Bovec se nachází český kemp Alpicenter, který vedle canyoningu nejen v Sušci zajistí i další sportovní aktivity. Výhodou zkušených instruktorů je výborná znalost prostředí a především rady v mateřském jazyce, které jsme hodně ocenili v situacích, kdy na dlouhé rozmýšlení nebylo příliš času.

Na raftu po dravé Soči

Průzračná tyrkysová voda slovinských řek už přilákala nejednoho vodáka. K raftingu je vhodná zejména Soča, která je právem považována za jednu z nejkrásnějších řek v celé Evropě. Peřeje dravé Soči se vlní mezi soutěskami a podle průvodce se tu vyřádí jak začátečníci, tak zkušení profesionálové.

Ledové kapičky mi stříkají do tváří a já se na raftu spíše krčím. Je to jedna z mých prvních vodáckých zkušeností a chvilkami mám pocit, že Soča nebyla nejlepší volbou. Přechází mě za chvilku, když v klidnějších částech řeky zkoumáme kouzelné strmé stěny kaňonu. Ale pamatujte, že slovinské toky se řadí k těm rychlejším a divočejším, oblíbená je i řeka Sáva nebo Koritnica.

Cyklistická třešnička jménem Vršič

Dvacet. Jednadvacet. Dvaadvacet. Zpod helmy se mi line pot, s nadšením odpočítávám každou z devětačtyřiceti zatáček, které mě čekají až do vysokohorského sedla Vršič v nadmořské výšce 1611 m. Vychutnat si v sedle trekového nebo horského kola dechberoucí scenérie pod rozeklanými vrcholky Julských a Savinjských Alp i Karavanek je jedním z vyhledávaných zážitků ve Slovinsku.

Vyznavači náročných stoupání a pořádných adrenalinových sjezdů se koncentrují zejména v okolí Triglavského národního parku, kde si dají řádně do těla. K dispozici je tu mnoho zpevněných i nezpevněných cyklostezek. Opravdovou třešničkou je ale Vršič. Osmatřicet. Devětatřicet. Obdivuju okolní velikány. Z různých cyklostezek můžete dohlédnout až na samý vrchol Triglavu, Mangrtu nebo Jalovce. Osmačtyřicet. Devětačtyřicet. Nekonečných dvacet kilometrů do kopce je za mnou. Vítají mě ovečky, které mi nenápadně ukradou sotva vyzuté tenisky.

Bohinjské jezero, SlovinskoBohinjské jezero

Autorka článku, Martina Rychtářová, působí v cestovní kanceláři MUNDO, která letos zahájila již šestnáctou sezónu. Cestovka připravuje desítky outdoorových zájezdů pro lidi mladé věkem nebo duchem. V nabídce nechybí Dolomity, Pyreneje, Norsko, Island, Skotsko, východní Turecko, Gruzie a Arménie, Maroko, Nepál nebo třeba nový poznávací zájezd na Srí Lanku.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: