HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za první vůní Jevišovky

Jevišovka pramení u Komárovic v nadmořské výšce 560 m a po 79,9 km ústí do Dyje. Následující nenáročný výlet, určený cyklistům a mototuristům, nás provede krajem, kde říčka rozdává své první vůně, kde vytváří první romantická zákoutí. Na trase nebudou chybět ani zajímavé stavební památky.

Z Moravských Budějovic vyjíždíme po silnici č. 152 směr Jemnice, ze které hned na okraji města odbočíme vlevo po silnici č. 411 (jezdí se tudy na Bítov). Otevřeným terénem se dostaneme do obce Krnčice, tady se poprvé pozdravíme s Jevišovkou. Vlevo od nás je Krnčický rybník, vpravo proti proudu Jankovský rybník. Pokračujeme stále po hlavní silnici, která nás přivede do Nových Syrovic. Na kraji obce odbočuje vedlejší komunikace vpravo na Dědice.

My se ale podíváme na syrovické památky, takže pokračujeme dál. Nové Syrovice byly původně součástí bítovského panství – tato skutečnost je doložena již v 15. stol. V první polovině 16. stol. zde stála tvrz Mstěnických z Mstěnic. Jan Čejka z Olbramovic, který Syrovice koupil r. 1607, dal tvrz přebudovat na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře ale o majetek přišel. Za panování Ostašů na začátku 18. stol. byl chátrající objekt přestavěn na dvouposchoďovou barokní budovu.

V 19. stol. se panství začalo vzmáhat – tomu odpovídala i přestavba zámku r. 1823, který dostal empírovou podobu. Zároveň byl vybudován anglický park. Zámek je účelově využit a není přístupný. Areál doplňuje novogotický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje. (Občerstvení: hostinec PO–ČT 10–23, PÁ, SO 10–24, NE 9–23 h.)Vracíme se na křižovatku a odbočíme vlevo.

Dostaneme se na silnici č. 152 a zabočíme vlevo do Dědic (občerstvení: hospoda ÚT–NE 12–14 a od 19 h). Silnice sleduje železniční trať. V Rácovicích si připomeneme, že zde v polovině 14. stol. byla vybudována tvrz. R. 1633 se Rácovice staly součástí jemnického panství a tvrz postupně zanikla. Zřejmě stávala v místech někdejšího panského dvora, dnes statku. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 18. stol., některé domy jsou zajímavým dokladem lidové architektury z 19. stol.

Pokračujeme kolem Rácovického rybníka do Třebelovic. Za obcí silnice přetne trať, na první křižovatce se dáme vpravo do Oponešic. Rod vladyků z Oponešic byl znám již v r. 1351, patrně ve druhé polovině 14. stol. tady vznikla tvrz jako vladycké sídlo. Po častých přestavbách se z původní tvrze dochovala obdélníková budova se sedlovou střechou a pozdně gotickými ostěními. Na návsi je barokní kaple sv. Jana a Pavla z r. 1774 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého.Z Oponešic pokračujeme do Budkova, vsi ulicového typu, prostírající se v kotlině, kde pramení potok Bihanka. V r. 1353 je připomínána vodní tvrz.

Objekt byl přestavěn na začátku 16. stol. v pozdní gotice a za Hrubčických z Čechtína byla v letech 1545–55 dokončena přestavba na renesanční zámek. Pozůstatkem původní tvrze je vstupní hrano¬lová věž a pozdně gotické portálky. Konečný vzhled je datován úpravami ve 3. čtvrtině 17. stol. (vstupní a boční křídlo) a v 18. stol. (nárožní kaple, vnější fasády). Na nádvoří jsou renesan-ční arkády, v přízemí renesanční klenby, v patře štuková výzdoba. V 1. čtvrtině 19. stol. byl založen anglický park, který dnes obsahuje zbytek staršího členění okružní alejí. V parku jsou dvě skulptury andílků nesoucích štíty s kolovratským rodovým znakem. Zámek není přístupný. Barokní kostel sv. Martina vybudoval v letech 1743–45 František Karel Berchtold.

Věž byla postavena r. 1729. Vnitřní zařízení je jednotné, barokní. Kostel obklopuje hřbitov, na něm jsou dvě stejné barokní kaple (kaple sv. Jana a Pavla pochází údajně z 20. let 18. stol.). Na schodišti ke kostelu jsou barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a sv. Jana Sarkandera z r. 1725.Na křižovatce v Budkově se dáme vlevo kolem kostela a na dalším rozcestí přímo – silnice nás přivádí do Štěpkova.

Od křižovatky v obci vlevo stojí kostel sv. Václava, románská rotunda z první poloviny 13. stol., barokně upravená v 17. stol. Kolem bývalého hřbitova je zajímavá kamenná zeď. Z r. 1588 pochází zpráva o místní tvrzi – tehdy je uváděna již jako pustá. Později byla ještě obnovena. Poté, co zboží získal loucký klášter, tvrz zanikla definitivně. Zřejmě stávala na dolní návsi.Od kostela se vracíme na křižovatku a z ní pokračujeme přímo – silnice vede lesem, podél Nového rybníka a na křižovatku v obci Domamil. Původně zeměpanská ves byla součástí hospodářské základny kláštera, založeného r. 1190 v Louce u Znojma.

Po koupi nedaleké Budče ji premonstráti připojili k tamnímu panství. Na mírné vyvýšenině uprostřed obce stojí pozdně románský kostel sv. Prokopa ze 13. stol. Interiér byl vymalován v 16. stol., r. 1778 byla přistavěna sakristie, další úpravy pocházejí z let 1831 a 1876. U kostela vidíme barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. (Občerstvení: hostinec ÚT–PÁ 16–22, SO 12–14 a 17–23, NE 10–12 a 17–22 h.)

Z křižovatky u kostela odbočíme vlevo do Martínkova – tady uhneme vlevo vzhůru k baroknímu jednolodnímu kostelu Navštívení P. Marie z r. 1713 s polygonálním kněžištěm, upravenému r. 1880. R. 1368 je uváděna tvrz.Na začátku 15. stol. byla pustá, ale dočkala se ještě obnovy, neboť se stala střediskem moravského radikálního husitství. Za třicetileté války byla součástí dvora. Na její lokalizaci panují různé názory – mohla stát i v místě dnešního hřbitova.

V Martínkově se narodil spisovatel Václav Kosmák (1843–98), jeho pomník z r. 1910 objevíme u kostela (občerstvení: hostinec).Z Martínkova se vracíme do Domamilu, na křižovatce u kostela se dáme vlevo a hned vpravo – mírně stoupáme na křižovatku, na které odbočíme vlevo k vrcholu Velkého Radvanu (548 m) s telekomunikačním zařízením. Z protáhlého návrší se otvírají hezké výhledy do Komárovického polesí, právě tady pramení Jevišovka.

Sjíždíme k Vranínu a na okraji obce odbočíme na vedlejší silničku. Přivádí nás k lesu. Míjíme první křižovatku u hájenky, na druhém rozcestí se dáme vpravo. V levotočivé zatáčce sjedeme vpravo ze silnice na cestu a u ní na vyhrazeném místě zaparkujeme (dál po cestě je zákaz vjezdu). Pěšky (společně s modrou turistickou značkou) dojdeme k rekreačnímu rybníku Nový Hrachovec, jednomu z mnoha v zalesněném údolí Jevišovky. (V sezóně možnost stravování, občerstvení.)Z travnatého parkoviště se vracíme na silničku, pokračujeme k památné Matějkově lípě v osadě Jackov a z křižovatky vlevo se vracíme do Moravských Budějovic.

(Doporučujeme průvodce Podýjím a Znojemskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: