HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za poklady kancléře Metternicha

Půvabný zámek s mimořádně cennými sbírkami, obklopený jedním z nejhezčích přírodně-krajinářských parků u nás, to je Kynžvart, oblíbené výletní místo na úpatí Slavkovského lesa. Za návštěvu rozhodně stojí i nedaleké lázně, které dnes navracejí zdraví dětským pacientům. Naše trasa je ideální typ na polodenní procházku, vhodný i pro motoristy, kteří mohou zaparkovat před kynžvartským zámkem a na konci cesty se k němu zase vrátit.

Od žel. stanice Lázně Kynžvart, která leží na hlavní trati č. 170 Praha–Plzeň–Cheb (zastavují tu i rychlíky), půjdeme krátce vzhůru kolem hostince U Benediktů (stravování: ÚT–SO 11–22, NE 11–20 h) k rozcestí, kde se dáme vpravo. Zleva se k nám přidá zelená turistická značka. Na další křižovatce zahýbáme po značce vlevo a asfaltovou silnicí, lemovanou alejí, jdeme mírně dolů k několika domkům u Kovárenského rybníka. Na jeho konci vlevo od hráze vidíme objekt bývalé kovárny, při staré císařské silnici z Plzně do Chebu. Pochází nejpozději z 2. poloviny 18. století; první zmínka o ní je z r. 1782. Údajně v ní bývala jedna místnost bez oken, sloužící jako vězení. Kovárna byla vzorně restaurována v letech 1982–86.

Stočíme se vpravo na hráz, za ní pak pokračujeme silnicí vlevo. Po levé ruce míjíme rozlehlý hospodářský dvůr, vystavěný v r. 1833 podle návrhu P. Nobileho v empírovém stylu s typickými trojúhelníkovými štíty. Dominantní budovou je tu sýpka, tvořící protějšek zámku. V současné době se připravuje přestavba dvora na hotelové zařízení se 400 lůžky a balneoprovozem. – Přejdeme parkoviště a míříme k zámku.

Zámek Kynžvart stojí v místech staršího renesančního objektu z 2. poloviny 16. století. Ten byl zcela přestavěn a rozšířen v letech 1681–91 v barokním stylu, kdy vznikl trojkřídlý patrový zámek s čestným dvorem. V letech 1820–33 dostal podobu klasicistní letní rezidence vilového typu; pro významného rakouského politika, kancléře Klementa Václava Lothara Metternicha, ji projektoval vídeňský architekt Pietro Nobile. V následujících letech pokračovaly úpravy přilehlého anglického parku. Zámek má půdorys písmene U, tři křídla obklopují čestný dvůr lichoběžníkového tvaru, uzavřený mříží. Na průčelí středního křídla – směrem do dvora i do parku – jsou trojúhelné štíty s metternichovským znakem, místo kaple prozrazuje hranolová zvonice. Uprostřed dvora je litinová kašna římského typu, zdobená plastikami delfínů.

Meternichové, původem z Porýní, byli majiteli kynžvartského panství v letech 1623–1945. Významnou osobností byl František Jiří Metternich (1746–1818), rakouský diplomat, který v r. 1803 získal knížecí titul. V r. 1808 věnoval Kynžvart jako vánoční dárek svému synovi Klimentovi Václavovi Lotharovi (1773–1859), který se brzy vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších evropských politiků 1. poloviny 19. století. Nejprve se stal velvyslancem, pak rakouským ministrem zahraničních věcí a tvůrcem, Svaté aliance, v letech 1821–48 měl funkci rakouského státního kancléře. Kynžvart byl jeho nejoblíbenějším sídlem – proto se rozhodl pro jeho velkolepou přestavbu.

Tady vedl řadu významných diplomatických jednání, sem za ním přijížděly významné osobnosti, např. J. W. Goethe, hrabě Kašpar Šternberk, jako vychovatel tu působil spisovatel Adalbert Stifter. Kancléř soustředil na zámku velké množství uměleckých předmětů, kuriozit, sbírky mincí, medailí, zbraní i porcelánu. To vše s původním dobovým zařízením vytváří unikátní celek, doklad životního stylu a myšlení v době kancléře Metternicha. V r. 1976 byl objekt uzavřen, protože interiéry ve velkém rozsahu napadla dřevomorka. Po dlouhodobé rekonstrukci (dosud částečně probíhá) se zámecké brány pro veřejnost znovu otevřely v r. 1994.

Přístupná je stálá expozice v jižním křídle s historickým nábytkem, obrazy, sochami, soubory skla a porcelánu i s předměty z původního Metternichova muzea, jehož prvním správcem byl poslední chebský kat Karel Huss. Nejcennějším souborem je však kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších šlechtických biblioték v České republice. Obsahuje přes 12 000 titulů ve 24 000 svazcích. Mezi 160 rukopisy je i vůbec nejstarší rukopis v českých a moravských knihovnách – unikátní zlomek Starého zákona z konce 8. století, dalších 17 rukopisů pochází ze 12. století aj. Kabinet kuriozit byl v nové expozici v červnu 1995 uspořádán ve stejné podobě, jakou měl původní kynžvartský kabinet z r. 1828.

Obsahuje přes 2000 exponátů, mj. osobní předměty významných evropských panovníků a dalších osobností, ale i umělecké předměty orientálního původu. V egyptologickém oddělení nechybí ani mumie stará 3500 let. V zámecké kapli si můžeme mj. prohlédnout mramorový oltář a mensu s ostatky sv. Bonifáce, pocházející z baziliky sv. Pavla v Římě. (Otevřeno: duben, říjen pouze SO–NE a svátky 9–16 h, květen, září denně mimo PO 9–16 h, červen až srpen denně mimo PO 9–17 h, délka prohlídky asi 50 minut, tel. 0165/69 12 69.)

V současné době se v bezprostřední blízkosti zámku začíná budovat velkolepý golfový areál na ploše téměř 300 ha, který částečně zahrne i zámecký park. Záměrem investora i památkářů je dokončit rekonstrukci parku podle přísných památkových zásad a zajistit jeho dokonalou údržbu. Park přitom musí zůstat volně přístupný veřejnosti, narušeny nebudou cenné přírodní lokality, areál zasáhne jen bezlesé části krajiny. Jeho součástí budou dvě osmnáctijamková mistrovská golfová hřiště, jedno krátké devítijamkové hřiště, unikátní (kryté a v zimě vytápěné) tréninkové centrum, klubovna, parkoviště, restaurace a obchody, hotelová zařízení v bývalých hospodářských objektech apod.

Od zámku se vydáme na krátký okruh po zajímavostech zámeckého parku. Půjdeme po silnici západním směrem. Vpravo (naproti zámku) u objektu zahradnictví je stanice pro handicapovaná zvířata, především pro zraněné a opuštěné dravce a sovy. Stanice bývá volně přístupná, kromě již uvedených zástupců ptačí říše tu vidíme i čápa, havrany, racky, ale i málo známého psa pralesního. – Kdybychom od stanice pokračovali dál nepříliš používanou parkovou cestou kolem zahradnictví se skleníkem, přešli bychom po chvíli Kynžvartský potok a dorazili na hráz Zahradního rybníka, obnoveného v r. 1992. Při hrázi je kamenný můstek s litinovým zábradlím.

O něco dál k severovýchodu je Mariánské údolí s Černým rybníkem, nad níž je na kameni vyhlídka (znovu vybudovaná v r. 1994), na níž podle tradice sedával J. W. Goethe. – Naše hlavní prohlídková trasa však vede dál po silnici. Za můstkem přes potok odbočuje doprava Ptačí alej, zřízená již při budování barokního parku. Na jejím konci stojí Štolbův kříž z r. 1704, odkud je překrásný pohled na Slavkovský les. My však do aleje neodbočujeme, ale pokračujeme přímo asfaltkou k půvabnému Mlýnskému rybníku. Nová lávka vede na ostrůvek s chatkou, kdysi místo častých pikniků. Kopie hlavice románského sloupu z 11. století plní funkci romantické studny.

Na úrovni hráze odbočíme vpravo na pěšinu, která v zákrutech stoupá na výšinu; té dominuje kamenný památník dvou císařů – 15 metrů vysoký kamenný obelisk, který dal zhotovit v r. 1835 kancléř Metternich k poctě císařů Františka I. a Ferdinanda V. Na vrcholu je kovová plastika orla, spodní část zdobily dva reliéfy spících lvů. (Jeden z nich však chybí, stejně jako původní litinové zábradlí, zničené v r. 1993 vandaly.) Pokračujeme cestou vlevo při kraji svahu, která obchází výraznou skalku. My se však pustíme přímo k ní a po kamenných schodech vystoupíme ke kříži princezny Pascaliny.

Kříž dal zhotovit kníže Richard Metternich na památku své dcery, která tragicky zemřela v r. 1890 na komplikace ve vysokém stupni těhotenství. Podle jiné verze ji však roztrhaly zdivočelé dogy. Sestoupíme zpátky k cestě, která se zatočí vlevo a vrací se zpět k Mlýnskému rybníku. Před hrází mineme starý kolový mlýn, původně zvaný Rollmühle, z doby kolem r. 1785, který později sloužil jako hostinec. Dnes je pustý, připravuje se jeho rekonstrukce na stylovou irskou hospodu. Za mlýnem se dáme vpravo přes hráz. Na jejím konci je zajímavý přepad s kamenným můstkem, vytvářející vodopád. Kdybychom se pustili cestou vpravo, přišli bychom do pěkného údolíčka se třemi rybníky (Pískový, Husí, Kachní). První z nich, Pískový, býval oblíbeným koupalištěm.

Nad ním se tyčí Tatiščevova skála, kterou prý s oblibou navštěvoval ruský vyslanec Tatiščev; vytesaný název pochází z r. 1820. Náš okruh však pokračuje vlevo cestou při břehu rybníka. Po chvíli mineme vpravo odbočující kamenné schody, o kus dál druhé. Po nich vystoupíme do svahu, kde se napojíme na vyhlídkovou cestu. Vede nás dál nad rybníkem, mine soutok dvou potoků, protne širokou stoupající cestu a míří mírně vzhůru k objektu bývalé čajovny, zvané také poustevna (Eremitage). Je to empírový pavilon z r. 1833, využívaný ke svačinám v přírodě s hudebními produkcemi. V r. 1992 byla stavba staticky zajištěna a pokryta novou střechou. Cesta, spíše však pěšina nás vede dál nad areálem někdejšího pivovaru až na vrchol zalesněného pahorku k Lesní kapli (také Křížová kaple nebo Svatý kříž).

Původně tu stávala barokní svatyně z r. 1692, v r. 1835 nahrazená unikátní dřevěnou pseudogotickou kaplí. Volně stojící oltář lemují dva kamenné sloupy s citáty z bible. V r. 1991 dostala kaple novou střechu, o dva roky později byly pořízeny kopie původního barokního korpusu na kříži, zrestaurován oltář a zhotoveny nové lavice. – O 100 metrů dál na mohutném kamenném balvanu stojí šestiboký železný chrámek ve stylu čínských pavilonků, obnovený v r. 1993. Obejdeme balvan, u jehož paty je kamenné odpočivadlo, a dostaneme se na pěšinu, po které se vracíme kolem kaple k čajovně. Před ní sestoupíme po kamenných stupních k bývalému panskému pivovaru.

Nejstarší zmínky o něm jsou z r. 1606, dnešní podoba pochází z klasicistní přestavby v r. 1833. Pivo se tu vařilo až do r. 1905. V blízké době má být objekt obnoven a pronajat pro účely Golf clubu Lázně Kynžvart. U paty schodiště je ve skále tesaný pivovarský sklep. Před ním roste mohutná dutá lípa, vysoká 38 metrů, s obvodem kmene 600 cm, nejmohutnější strom v zámeckém parku. Její stáří se odhaduje na více než 300 let. Jde o lípu velkolistou, vysazenou pravděpodobně v r. 1693 při dokončení pivovarského sklepa. Od pivovaru půjdeme po kamenném mostě přes potok. Za mostem vlevo dole je vodárna z r. 1938 a u ní Lví pramen s pěkným mosazným chrličem. Přímo před námi pak stojí plastika Artemis, odlitá v plasské slévárně knížete Metternicha podle nejznámější zachované sochy Artemis z Versailles a v r. 1994 restaurovaná.

Kolem zahradního průčelí zámku se vrátíme k silnici a po ní vpravo ke kraji parkoviště, kde se znovu napojíme na zelenou značku. Vede nás vlevo východním okrajem parku, později pěšinou uprostřed luk mírně vzhůru. U prvních domů Lázní Kynžvart vyústí na silnici, po které stoupáme do středu města. – Kynžvart, dnes Lázně Kynžvart, se vyvinul z podhradní osady ve 13. a 14. století. Kromě strategické polohy v místech, kde se setkávala silnice z Plzně do Chebu se silnicí přicházející přes Slavkovský les, ovlivnilo založení městečka i hornictví. Mezi prvními osadníky byli těžaři cínu. Později, zejména v 15. století, získala obec řadu tržních výsad.

Od r. 1630 byla v majetku Metternichů. K významnějšímu rozkvětu došlo v 19. století, kdy tu byly založeny lázně, kterými chtěli Metternichové konkurovat Mariánským Lázním (po
r. 1822). Zdejší léčivé prameny byly známé již v 16. století. Od r. 1862 má Kynžvart statut lázeňského města; v r. 1863 byl postaven nový lázeňský dům, v r. 1885 kolonáda. V r. 1865 bylo město těžce poškozeno požárem.

Jeho středem je protáhlé, do svahu situované náměstí, v jehož horní části stojí kostel sv. Markéty, původně gotický ze 13. století, nově vystavěný po požáru v r. 1506 a upravený r. 1870. Poblíž stojící fara je raně barokní z 1. poloviny 17. století. Na náměstí, ale i v přilehlých ulicích se dochovala řada empírových měšťanských domů. Nejstarší je však dům čp. 30 v Potoční ulici – renesanční z konce 16. století. Na území města je i několik soch: na náměstí sloup P. Marie s Ježíškem z r. 1709, u kostela na sloupu Kristus Trpitel z r. 1710 a Sv. Jan Nepomucký mezi andílky z r. 1756 aj.

Z náměstí pokračujeme po zelené značce do lázeňské části. Přejdeme křižovatku a jdeme vzhůru. Po levé straně nad silnicí vyvěrá krytý železitý pramen, ve svahu nad ním stojí původní novogotický objekt Nových lázní z r. 1863, chráněný jako stavební památka, dnes balneoprovoz. O kus dál začíná rozlehlý park, do kterého zahýbáme asfaltovým chodníkem vpravo. Dojdeme až k pavilonu nad Richardovým pramenem, který je z místních pramenů nejznámější.

Chceme-li ho ochutnat, musíme vhodit mince do automatu. – Do r. 1950 sloužily lázně k léčbě dospělých pacientů, pak se tu celoročně začaly léčit děti. Dnešní Dětská lázeňská léčebna využívá vhodné polohy areálu, který leží v nadmořské výšce 730 m ve svahu položeném na jih, vysoce osluněném, nad hranicí přízemních mlh. Proti severním větrům chrání budovy hradba Slavkovského lesa. O 240 dětských pacientů pečují čtyři lékaři a 120 zaměstnanců. Lázně Kynžvart léčí nespecifická onemocnění dýchacího ústrojí a nemoci kožní. Lázeňské budovy jsou průčelími obráceny k jihu; k nejznámějším patří Orlík, Libuše, Šárka a Záboj.

Od Richardova pramene se stejnou cestou vrátíme do středu města. Nedojdeme však až na náměstí, ale na rozcestí před hotelem Hubertus se dáme spolu se žlutou značkou vlevo. (Ubytování, stravování: hotel Diana, restaurace denně 10–22, vinárna 17–01 h tel., 0165/691 286; hotel Hubertus, t. č. mimo provoz; videokavárna a restaurace PO–ČT 13–24, PÁ 13–04, SO 12–04, NE 12–22 h; restaurace U Bučků PO–ČT, NE 10–22, PÁ 10–23, SO 10–24 h.)

Značka nás vede dolů ven z města pěknou lipovou alejí. Na jejím začátku stojí boží muka z r. 1857. Asi po kilometru dojdeme ke shluku mohutných balvanů žuly, na kterých můžeme vidět dokonale vyvinuté mikrotvary zvětrávání – tzv. pseudoškrapy. Lokalita se jmenuje Kynžvartský kámen a je chráněnou přírodní památkou. Cesta projde lesíkem a stočí se vpravo na hráz romanticky položeného Pastevního rybníka, za ní vyjdeme na silnici a dáme se po ní vpravo. Dojdeme k rozcestí, odkud vlevo po již známé cestě zamíříme k žel. stanici.

(Doporučujeme Slavkovským lesem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: