HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ultralight varianty spaní v přírodě: co čekat od stanu, tarpu, žďáráku či hamaky?

Ultralight varianty spaní v přírodě: co čekat od stanu, tarpu, žďáráku či hamaky?

Ultralight neboli ultralehké vybavení zažívá v poslední době boom. Kdo by chtěl taky tahat s sebou váhu navíc. Podívali jsme se tedy podrobněji, jaké jsou možnosti a varianty ultralight spaní v přírodě. Co umí ultralight stan, hamaka, tarp nebo žďárák?

Co je ultralheké?

Co je to vlastně ultralight? Bohužel, žádná jasná a striktní definice neexistuje. Z logiky slova by vyplívalo, že je to ještě lehčí než lehké. Stejně tak by mělo být něco průměrné hmotnosti a pak něco vyloženě těžké. Žádný výrobce ale dobrovolně na produkt nenapíše „těžký stan“ i přesto, že se v něm vyspí dva lidé a váží přes tři a půl kilogramu. V komunitě o lehkém cestování se však bez diskuze jedná o stan opravdu vysoké hmotnosti.

Každý cestovatel je na své cestě za dokonalým vybavením v různé fázi, a tak i vnímání hmotnosti je trochu odlišné. I já jsem kdysi kupoval tříkilový stan s pocitem, že kupuji „lehký stan“. Teď už mi i 1,5 kilogramu připadá jako hraniční váha. Určitě se ale dokonce najdou tací, kteří nejsou ochotní dát ve svém batohu více prostoru pro přístřešek než třeba 350 g.

Hmotnost na úkor pohodlí?

V tomto článku se podíváme na různé varianty, které může unavený poutník využít, aby se schoval před nepříznivým počasím. Při výběru lehkého vybavení je důležité mít na mysli, zda úbytek hmotnosti není kompenzován výrazným zhoršením vlastností nebo snížením pohodlí a zda nám to případně vadí, či ne. Z mého pohledu lze ale poměrně jednoduše nalézt varianty, které jsou pohodlné, prostorné a stále odolné všem živlům. Jen je potřeba trochu hledat.

Ultralight rozhodně neznamená nechat půlku důležitých kousků vybavení doma a doufat, že to nějak dopadne. Základní pravidla ultralightu shrnul pěkně na svém blogu Petr Kosek, který nalehko (se základní výbavou kolem 5 kg) prošel všechny tři dálkové treky v USA – přes 3500 km dlouhé Pacific Crest Trail, Continental Divide Trail a Appalachian Trail. Ušetřit se podle něj dá nejvíc na tzv. „velké trojce“ – tedy na spacáku, batohu a právě stanu.

Materiál jako pírko

Abych mohl dát článku strukturu, rozhodl jsem se pro rozdělení podle typu konstrukce. Jednoduše, čím méně materiálu, tím má stan větší předpoklad být lehčí. Samonosné dvouplášťové stany tak budou většinou výrazně těžší než jednoduchý bivakovaní vak. Na druhou stranu je klidně možné, že to bude naopak. Starý vojenský pytel z tvrdé tkaniny bude opravdu skoro stejně těžký, jako nejlehčí samonosné stany. Kromě typy stanu tak hraje nejdůležitější roli z hlediska hmotnosti použitý materiál. Na téma materiálů a jejich vlastností a výhod či nevýhod by se dalo napsat nespočet článků, ale ve stručnosti zmíním tři nepužívanější varianty.

Polyester

Nejklasičtěji materiál pro většinu stanů. Švy musí být lepené speciální páskou. Váhově nejhorší z uvedené trojice.

Silikonizovaný nylon (zkráceně sinylon)

Z mého pohledu nejlepší materiál v poměru cena/kvalita/váha. Švy se v tomto případě nelepí klasickou páskou, ale impregnují speciálním roztokem silikonu. Tuto impregnaci je možné si doma vytvořit svépomocí a v případě nutnosti a většího zředění je možné jím obnovit impregnaci celého stanu.

Cuben fiber

Zlatý grál v ultralight vybavení. Jedná se o extrémně lehkou, pevnou a ještě extrémněji drahou netkanou textilii. Česku je poměrně těžké takovýto stan sehnat. Jedná se o stan pro již značně „lehko“myslné cestovatele.

Samonosné stany

První kategorií pro ultralight spaní jsou stany, které zaujímají největší podíl v nabídce všech značek. Často jsou to právě ta několikakilová monstra. Zároveň se ale dají najít i stany, které mají celkovou váhu kolem 1,5 kg. Jak už jejich název napovídá, jsou samonosné. To znamená, že když je postavíme, stojí vzpřímeně díky systému prutů, které tvoří stěny dočasného obydlí.

Určitě je dobré je ukotvit pomocí kolíků, ale ty už složí k finálnímu dopnutí stanu a zajištění ideální odolnosti proti větru a vodě (Správně napnutý stan logicky vydrží ve větru více než ten rozevlátý. Stejně tak i voda bude lépe stékat po pevných stěnách, než po těch prověšených). Pokud se nám kolíky ale zatlouci nepodaří, stan bude stát.

Nejběžnější je klasický kupolovitý tvar s dvěma křížícími se pruty (Big Agnes Copper Spur Hv Ul2). Zajímavé jsou také stany, kde jsou tyčky spojovány ve tvary dvou ypsylon (např. MSR Hubba Hubba Nx). Díky tomu mohou být stěny kolmější a vytvářet tím větší prostor. V této kategorii je opravdu vhodné se dívat na použitý materiál.

Nesamonosné stany

Další kategorií jsou stany, které jednoduše samy nestojí. Překvapivě 😉 K tomu, aby byly použitelné potřebují centrální tyčku/hůlku, která slouží jako hlavní nosný bod. Bezpodmínečně nutné je ale použít několik kolíků, které udržují stěny vypnuté. Oproti samonosným stanům, kde kolikrát stačí použít jen několik kolíků, tady jich zpravidla využíváte víc.

Velkou výhodou je, že tyto stany ušetří poměrně hodně váhy na stanových tyčkách. Existují i hybridní varianty, kdy jedna strana stojí a jedna potřebuje dopnout (např. Big Agnes Fly Creek Hv Ul1, MSR Freelite). Některé mohou místo tyčky použít trekingovou hůlku/ky, které slouží jako centrální „stěžně“, na které se plášť stanu zavěsí (např. SMD Lunar Solo).

Obecně je ale o něco obtížnější stan postavit. Chce to trochu cviku, aby člověk věděl, jak správně stan vypnout, aby se z něj stal nedobytný hrad.

Tarpy

Tarpy jsou také nesamonosné stany, ale pro lepší přehled je zde uvádím zvlášť. Z mého pohledu tak nazývám všechny stany, které nemají vnitřní moskytiéru. Je to ten nejjednodušší přístřešek, kdy jste chráněni jen proti vodě padající z nebe. Komáři si vás už mohou najít a zároveň musíte počítat i s mokrou zemí. Lidé tak často využívají ještě tzn. footprint, která je alespoň trochu ochrání před mokrou trávou a zároveň i před případným propíchnutím karimatky. Váhově se můžeme dostat až na pár set gramů.

Celty

Často oblíbené jsou stále ještě celty. Klasická trampská záležitost. V podstatě se jedná jen o primitivní plachy s oky, které lze podle potřeby rozvěsit mezi stromy, nebo se jí jen přikrýt. Váhově se můžeme dostat velmi nízko, nicméně z hlediska pohodlí jsou na tom podstatně hůře než tarpy. Ty alespoň skýtají úkryt ze všech stran. Spaní pod celtou má svou romantiku, protože vlastně spíte pod širákem a jste i částečně schovaní.

Žďáráky

Nemůžu nezmínit také bivakovací pytle neboli žďáráky. Jedná se v podstatě o nepromokavý pytel, který se navlékne přes spacák a chrání ho před jinovatkou, případně i drobným deštěm. Rozhodně se v něm ale vyloženě „neschováte“.

Vybírat se dá z úplně jednoduchých z podlepeného polyesteru až po membránové s goretexem. Z mé zkušenosti ale ty s goretexem nedokáží „udýchat“ rozhycovaného horolezce. Je tedy velmi vhodné mít nějaké odvětrávací otvory. Existují i žďáráky s jednoduchou konstrukcí nad hlavovou částí a člověk je tak celý schovaný, ale váhově se pak již rovnají lepším tarpům.

Z hlediska pohodlí nejsou žďáráky většinou nic moc. Osobně bych je doporučil jen tam, kde klasický stan nejde postavit. V severní stěně Grandes Jorrasses asi nebudu hledat pěknou půdu na zapíchnutí deseti kolíků. Žďárák se taky hodí jako součást výbavy na náročné výstupy např. v Alpách jako nouzovka pro případ krize.

Hamaky

Pro úplnost zde uvedu i stále oblíbenější houpací sítě. Dnes i zaběhnutí výrobci začínají vyrábět parádně lehké varianty (Sea to Summit ultralight). Jejich výhodou je, že člověk nespí na nepohodlném kamení, většinou odpadá nutnost mít karimatku, a navíc je chráněn před dotěrným hmyzem na zemi. I když existují i varianty s jakýmisi konstrukcemi, nejideálnějším přístřeškem je plachta, která se nad hamakou napne. Velkou nevýhodou je pak právě napínání. V horách se totiž těžko občas hledají dva vzrostlé stromy v optimální vzdálenosti od sebe. Naopak do džungle je to ideální záležitost.

Jak na spaní v hamace jsme si posvítili tady.

Nic

Co je nejmíň? Přece nic 😉 Opravdový ultralight je jít na Adama/Evu, naprosto napojen na přírodu. Večer se schoulit do klubíčka ve vzrostlém kapradí, kterému ještě ráno pomůžeme se narovnat, aby po sobě člověk nezanechal ani uleželou trávu.

Závěrem

Tak a teď, co si vybrat? Nic není vyloženě špatně ani dobře. Záleží opravdu na tom, co jako uživatelé od stanu očekáváte. Pokud potřebujete hromadu místa, dvě předsíňky a jednoduché stavění, je samonosný stan nejlepším řešením. Bohužel se u těch opravdu lehkých kousků často pohybujeme v poměrně vysokých pořizovacích částkách.

Pokud váhu řešíte už trochu víc a jste zkušení cestovatelé, rozhodně doporučuji nesamonosné stany. Dvojí použitelnost hůlek ušetří spoustu váhy. Osobně jsem zastáncem dvouplášťových variant, protože nemám rád, když po ně něco leze, ale je to tím pádem až dvojnásobná hmotnost. Pokud chcete ušetřit na váze a roky s sebou taháte celtu, doporučil bych zkusit nějaký tarp, který je přeci jen trochu sofistikovanější.

Přeji dobrý výběr! Pokud jste tento článek dočetli až sem, pravděpodobně vás zajímá odlehčení vašeho vybavení. Musím tedy zmínit, že stan je jen jeden díl z takzvané zlaté trojice. Kromě stanu zkuste odlehčit ještě spacák a batoh (ten opatrně a až na konec). Určitě si přečtěte i naše související články na podobné téma.

Ultralight expediční stan Waterfall Double UL pro dva s hmotností pouhých 1,45 kg a kompaktními rozměry po sbalení (méně než 40×13 cm) je super tipem, jak ušetřit na horách svá záda a místo v batohu. Plachta i moskytiéra jsou vyrobeny z moderních materiálů (20D Nylon, 210T Anti-tear Polyester) které zajišťují vysokou nepromokavost při udržení dostatečné prodyšnosti a nízké hmotnosti. Díky samonosné konstrukci se dá snadno postavit i tam, kde nejdou zapíchnout kolíky.

Více na www.waterfall-outdoor.cz

Zkušenosti čtenářů

Jak vybrat stan do hor? | SvětOutdooru

[…] Dalšími ultralight variantami spaní v outdooru, jako jsou ultralight stany, žďáráky, hamaky … […]

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: