HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

To základní o kolech

V článcích „To základní o …“ můžete najít přehledně zpracované ty nejzákladnější informace, které by měl každý člověk zajímající se o vybavení do přírody znát. Postupně by se zde měly objevit základní informace ze všech oblastí. Tento článek na toto téma je o kolech.

Jaké kolo na cesty? Na tuto otázku se nabízí jednoduchá odpověď: jakékoli, pokud je pečlivě udržované, spolehlivě funkční a v dobrém technickém stavu. To skutečně platí, máme-li na mysli běžnou nenáročnou cykloturistiku, třeba občasná krátkodobá jednodenní nebo víkendová putování.

Jiné to je, když se z cykloturistiky stane trvalejší záliba nebo dokonce životní hobby. Potom již nevystačíme s „jakýmkoli“ bicyklem, ale abychom si putování na kole zpříjemnili, laťku náročnosti poněkud zvýšíme. Minimálně na měnič převodů, rychle reagující účinné brzdy a rám přizpůsobený k uchycení bagáže. Počítat bychom měli také se vším, co patří do povinného vybavení jízdního kola podle vyhlášky, i když osvětlení, zvonek, blatníky, odrazky v drátech většinou bývají nevítanými a komplikujícími doplňky každého bicyklu, nejen toho turistického. Podle poslední vyhlášky ale mohou být odrazky nahrazeny i reflexním materiálem na oblečení, blatníky již povinné nejsou, zato dvě na sobě nezávislé brzdy, zvonek a světla při zhoršené viditelnosti musíte mít stále.

Hodně záleží také na způsobu putování – sólo nebo ve větší skupině, kompletně vybaveni pro pobyt v přírodě nebo jen „nalehko“ s doprovodným vozidlem, individuálně nebo s cestovní kanceláří, se stejně výkonnými cyklisty nebo rodiny s dětmi. Se zvyšující se náročností cyklistických putování (několikatýdenní cesty na kole, jízdy ve vysokohorském terénu, cykloturistické expedice) se pochopitelně dále zvyšují nároky na jízdní kolo a jeho vybavení. Třeba na počet převodových stupňů a jejich řazení, na spojení nohy s pedálem nebo na tlumení rázů odpružením.

Během jedné desítky let se rozrostl počet druhů, typů a značek kol, dostupných v našich prodejnách bicyklů, mnohonásobně. Tím se i podstatně rozšířil výběr kol vhodných pro cyklistickou turistiku. Pomineme-li různé mezitypy, hybridy a jiné křížence, vykrystalizují nám tři kategorie bicyklů vhodných k cestování – silniční, trekkingové a horské. V každé té kategorii najdeme kola v cenách od několika tisíc do mnoha desítek tisíc korun. Cenu ovlivňuje především materiál rámu – běžná nelegovaná ocel nebo chrommolybdenová ocel, lehké Al-slitiny různé jakosti (jiné materiály jako titan nebo karbonové kompozity zůstávají výsadou nejdražších závodních kol) a do značné míry také kvalita sad komponentů, kterými je rám osazen.

SILNIČNÍ KOLA
Jsou to tradiční turistická kola, protože před rokem 1990 ani jiná možnost nebyla. Tehdy se cykloturistika provozovala na běžných cestovních a sportovních kolech, přizpůsobených k vezení bagáže. Obvykle na některém nezávodním (případně i upraveném závodním) modelu rokycanských kol Favorit, která tehdy patřila k tomu nejlepšímu, co se u nás dostalo. Byly to všechno bicykly s průměrem kol 27 palců, dnes u silničních kol převládají spíše ráfky pro osmadvacetipalcové obutí. Pro cykloturistické účely vystačíme na silnici s dvoupřevodníkem a pěti nebo šestikolečkem vzadu, protože na těchto kolech se zajíždí do terénu jen výjimečně. Ale i při cestování po silnicích je třeba mít k disposici dostatečně „lehký“ převod k překonání velkých stoupání. Pro milovníky velmi úzké stopy, kteří dříve jezdívali na galuskách, se dnes nabízí mnohem výhodnější varianta. Oddělený plášť s duší šířky 25 mm nebo i užší, který má všechny přednosti galusek (nízká hmotnost, malý valivý odpor) a přitom je ve srovnání s galuskami podstatně levnější, má větší životnost a při defektu je výměna nebo oprava mnohem snadnější, zvláště provádí-li se přímo v terénu. Silniční kola si stále zachovávají významný podíl mezi bicykly využívanými k cyklistické turistice.

TREKKINGOVÁ KOLA
Nacházejí se někde na půli cesty mezi silničními koly a „čistokrevnými“ MTB. Jsou poměrně univerzální a tedy pro cykloturistiku velmi vhodná. Vyhovují k jízdám na rozmanitých površích a to v širokém rozpětí, od hladkých asfaltek, přes nezpevněné lesní nebo polní cesty až po jízdy mimo cesty, v lehčím nebo středně těžkém terénu. Geometrie rámu trekkingového kola je poměrně střízlivá, s horní rámovou trubkou vodorovnou nebo jen s mírným slopingem (sklonem horní rámové trubky). Průměr kol trekkingových bicyklů bývá stejný jako u silničních – 28 palců. Jinak převládají typické znaky a charakteristické prvky horských kol, jako rovná řídítka, počet převodů a jejich řazení. Pneumatiky jsou však podstatně užší, někde kolem půldruhého palce nebo jen málo přes, a nemívají tak „agresivní“ dezén jako pneumatiky horských kol, což značně ulehčuje jízdu po silnici. Zatímco u silničních kol se každé odpružení jeví tak trochu zbytečným přepychem, u trekkingových kol již nabývá na významu – odpružená sedlovka nebo odpružená vidlice značně zvýší komfort na rozbitých cestách. Trekkingové bicykly různých výrobců se značně liší co do vybavení. Od kol dokonale odstrojených od všeho co patří do povinného vybavení, určených převážně k jízdám v terénu (sportovní pojetí) až po „treky“ plně odpovídající předpisům pro provoz na veřejných komunikacích (dopravní pojetí) nebo i s nosičem zavazadel na zadním kole, případně i vpředu (turistické pojetí).

HORSKÁ KOLA
Mají menší průměr ráfků, pouze 26 palců, a velmi široké pneumatiky, kolem dvou palců, s výrazným vzorkem na plášti. Rám často mívá ostřejší sloping, horní rámovou trubku svažující se směrem k sedlu a robustnější trubky „oversize“ (většího průřezu a zaslabovaných stěn, což umožňuje zvýšení tuhosti při stejné hmotnosti – a navíc to vypadá efektně). Vpředu je vždy trojpřevodník (až na některé závodní speciály), takže počet převodových stupňů bývá 18, 21, 24 nebo 27, podle toho, zda je vzadu šesti, sedmi, osmi nebo devítistupňový pastorek. Řazení buď otočnou rukojetí nebo dvoupáčkovým systémem, které jsou zatím tak půl napůl, zvláště když tradiční představitel otočných rukojetí Sram uvedl na trh dvoupáčkové řazení a naopak Shimano, vždy spojované s dvoupáčkou, nabízí již také otočné rukojeti. Pedály mohou být nášlapné různých systémů (SPD, Time aj.), pevně spojující botu s pedálem, nebo klasické s odnímatelnými klipsnami. Nášlapné pedály značně zlepšují přenos síly šlapání, zajišťují nohu proti sklouznutí a v neposlední řadě jsou mnohem bezpečnější než klipsny. Při přepjetí totiž pedál vypne podobně jako lyžařské vázání. Nášlapné pedály jsou výhodnější oboustranné, není totiž nutné složitě nohou hledat zámek upínacího mechanizmu. Vhodné jsou pedály s tzv. klecí, která umožňuje snadnější našlápnutí. Horská kola pro turistiku mohou mít neodpruženou nebo (ve většině případů) i odpruženou přední vidlici. Takové odpružení pro turistické účely většinou postačí a celoodpružené „fully“ jsou vhodné pro náročnější aktivity než je cykloturistika, a to díky tomu, že na „fully“ v 90% připadů není možné namontovat nosič. Přednosti celoodpruženého kola se při turistice málokdy využijí a odpružením vpředu i vzadu se nejen zvyšuje pořizovací cena horského kola, ale i nároky na jeho údržbu a seřizování.

Obecně platí, že horská kola, máme-li na mysli skutečně „pravá“ MTB a ne různá kola s prvky „biku“, mají v cykloturistice omezenější použití než kola trekkingová, a to pouze tam, kde většina trasy vede po nezpevněných cestách v horských nebo vysokohorských terénech s malým podílem jízdy na silnicích. Poslední novela vyhlášky usnadní vybavení kola pro použití v silničním provozu, aniž by se poničil sportovní vzhled horského kola a doslova zdevastoval jeho „image“.

© Malý Průvodce světem outdooru

Zkušenosti čtenářů

LaserD@nce

Uniklo mi něco nebo jsou oba články totožné? :-/

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: