Teplicko-adršpašské skalní hrady

Teplicko-adršpašské skalní hrady

„Myslím, že kdo chce vidět zázrak přírody, a chce vším právem o něm hovořit, může pominout drsné pohoří pyrhenské a vysoké Alpy tyrolské a švýcarské a hledat jej na hranicích slezského území,“  zapsal si v roce 1723 hrabě František Antonín Špork po návratu ze skalního areálu u Teplic nad Metují.

Obyvkle se mu říká Adršpach, ale v podstatě je složený ze dvou částí: skal Adršpašských a Teplických. Navazují jedny na druhé, oddělené jen Vlčí roklí. A přestože ty první vynikají spíše skalními solitéry a ty druhé souvislejšími masivy, pro oboje jsou typické podivné tvary pískovců ošlehaných přírodou. „Za sebe mohou prohlásit, že se mi sice za mého života dostalo před oči mnoho pozoruhodýnch věcí, jak ztvárněných přírodou, tak i vytvořených uměním, ale nic z toho nepřesahovalo tyto skalní útesy,“ dál perlil hrabě Špork. Strmé, těžko přístupné stěny už ve středověku lákaly, aby si na nich tu a tam někdo zbudoval hrádek. Nahoru se obvykle lezlo po skalních výstupcích nebo vytesaných schodech natolik úzkých, že útočník sotva měl šanci probít se k bráně. Rušno tu bylo za husitskch válek i po nich, kdy ze skalních hradů vyráželi do okolí jejich loupeživí majitelé. V rámci čištění kraje od lapků tak byly dílem vykoupené, dílem násilně zlikvidované. V 18. století objevili nejrozlehlejší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě výletníci typu hraběte Šporka, od počátku 20. století se přidali horolezci, kteří tu dnes najdou zhruba osmnáct set věží a stěn s téměř čtyřmi tisíci  výstupových cest. Je třeba mít na paměti, že pravidla lezení jsou z bezpečnostních důvodů přísná, svým dílem k nim přispěli i ochranáři přírody. Ten, kdo neleze, může si před skalními tvary alespoň pohrávat s fantazií, nahlížet do jeskyní, projet se na loďce po zatopené pískovně či sledovat vody Velkého vodopádu.

Na kole i za Jiráskem

Od Náchoda, lázní Běloves, Hronova a Police nad Metují vede do Adršpašských skal cyklotrasa Jizersko – krkonošské magistrály, končící v Trutnově. Měří téměř 60 kilometrů a nepatří k nejlehčím, ale kdo se po ní vydá, může si být jistý, že uvidí krásná místa. Pokud budete mít čas, zastavte se v Hronově a projděte se nostalgicky po stopách Aloise Jiráska, přinejmenším k roubence, ve které se narodil.

Jiráskův hrad

V jižní části skalního města u Teplic nad Metují, v místě zvaném Jiráskovy skály najdete zříceninu hradu Skála, kde se Jirásek inspiroval k jednomu ze svých děl.  Podstatně skromnější stopy po sobě zanechal skalní hrad Adršpach v severozápadní části Ardšpašskch skal. A po kdysi nedobytném Střmenu v Teplických skalách nezůstalo téměř nic. Na všechny zmíněné vrcholy se dá vystoupat a rozhlížet se po širém kraji.

Bližší informace o oblasti naleznete na jejich oficiálních stránkách.

Článek vyšel na cestovani.lidovky.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: