HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Stany – problémy, opravy a další

Stany – problémy, opravy a další

Jelikož nás velmi často „bombardujete“ dotazy týkajících se problémů okolo stanů, rozhodli jsme se věnovat nejčastěji se objevujícím problémům a dotazům tento samostatný příspěvek.

Nejčastější dotazy a problémy lze zhruba rozdělit do následujících témat:  Opravy celkově, problémy s konstrukcí, problémy s nepromokavostí, pár tipů a rad k provozu stanů. Nyní se podíváme na každé z témat podrobně:

Opravy celkově

První věc co se nabízí a je také nejlepším řešením, je kontaktovat prodejce či výrobce a zeptat se jej na možnosti opravy či reklamace. Zde je výhoda tuzemských výrobců či zavedených značek.

Důležité je také uvědomit si předem, při nákupu, kde budu stan používat. Koupit si levný stan na kempování u vody a pak se divit, že nevydržel zimní vichřici v horách, nesvědčí o přemýšlivosti uživatele a reklamace je neuznatelná a oprava je většinou již téměř nemožná. Jistá část tohoto problému jde i na vrub špatným informacím během prodeje, ale přeci jenom by soudný člověk neměl dát jen na vychvalování prodavače ale řídit se vlastním rozumem a předem získanými informacemi.

Pokud tedy i přesto dojde k poškození, je třeba rozhodnout co bylo poškozeno a jak se to dá opravit a za jakou cenu. Pokud oprava bude stát víc jak polovinu ceny stanu, stojí za úvahu, zda si nekoupit raději stan nový. Poškodit se může jen určitá část nebo i více částí. Nejčastěji bývá poškozeno tropiko, konstrukce a podlážka, méně často vnitřní stan. Málo akceptovanou skutečností je také to, že čím méně kvalitně je provedený stan, tím také má menší životnost. Ale i kvalitní stany mají omezenou životnost, což chce sice málokdo slyšet, nicméně je to tak. Tkaniny degradují UV zářením, stejně jako se mechanicky poškozují zátěrované tkaniny tropik či podlážek a také značkové zipy se opotřebovávají.

Výběr stanu je vždy otázkou kompromisů. U dobrého stanu do hor hraje roli hmotnost, odolnost a pak samozřejmě cena. Na co si dát pozor a podle čeho vybírat stan?

Nejčastější problémy jsou s „levnými“ stany, někdy i značkovými, ale pořád to je jen letní „hračka“, ve srovnání s kvalitně provedeným stanem. Pokud tedy chcete univerzální radu jak se vyhnout většině problémů s opravami, reklamacemi a sháněním dalších věcí, tak rada zní: kupte si pořádný stan! Doporučoval bych řádně uvážit podmínky, kde se bude stan používat i s výhledem do budoucna a dle toho si pak stan pořídit. Pokud váháte, tak si raději pořiďte kvalitnější.

Obecně bych pro outdoorové (či chcete-li turistické, VHT a náročnější) použití doporučoval se vyhnout všem „levným“ stanům, které bych charakterizoval asi takto: podlážka z vrstveného polyetylénu (PE), laminátové tyčky s kovovými koncovkami (většinou nijak neupravené, snadno reziví a špiní vše v okolí) a málo kvalitní tkaniny použité na tropiko i vnitřní stan. Pouze pro letní „kempingové“ použití bych se spokojil i s levnějšími typy stanů, ale i tam bych zauvažoval, zda mi případné problémy stojí za zkaženou dovolenou. (I na chorvatském pobřeží u moře fouká při bouři vítr, že!)

Můžete si vybrat z dost široké nabídky našich i zahraničních výrobců, jako například fy Jurek, Pinguin, Gemma, Stanap, Mountent, Coleman, Hannah(SportLand), Camping Gaz atd. Jediná oblast, kde je u českých výrobců menší nabídka, jsou stany do extrémních podmínek, ale i taky se již dá vybrat z několika modelů firem Jurek, Gemma či Mountent. A ten, kdo by měl větší nároky (a peněženku), může vybírat od světových výrobců jako The North Face, Vango, Walrus, Kelty, Quest, SierraDesign, Marmot, VauDe, Alpinus a mnoho dalších.

Problémy s konstrukcí

Asi nejčastější dotaz se týká opravy poškozené laminátové konstrukce. U neznačkových stanů je často i problém sehnat originální „tyčku“ od prodejce/dovozce, a tak se musí dost často improvizovat. Občas se to dá vyřešit tyčkou z laminátového ohradníku, ale vhodnější je koupit jednotlivý poškozený segment a ten vyměnit. Problematické zde je také to, že každý výrobce má „svou“ délku segmentu, takže je jí třeba upravit. Pokud je koupený segment delší, zkrátit zbroušením není velký problém, jen se musí dát pozor na rozštípnutí a vhodné je také po dokončení, zatřít konce plastickou hmotou (lepidlo, epoxid atd.). Pokud ale budete měnit během půl roku, třeba už třetí segment, je vhodnější vyměnit celou laminátovou konstrukci za duralovou, závisí ovšem na ceně stanu a jeho stáří.

Jak na opravu konstrukce stanu krok za krokem si přečtěte tady.

Pokud už životnost stanu končí, bude potřeba pořídit si nový tak jako tak. Nemusí to být vždy ta nejkvalitnější slitina, protože i běžné kvalitní duralové „tyčky“ jsou mnohem odolnější, než laminát u levných stanů. Navíc dural má také, jako kovový materiál, nejen lepší parametry, ale také při překročení jeho meze pevnosti dochází nejprve k deformaci a teprve poté k nevratnému poškození. Zde se dají s úspěchem kontaktovat čeští výrobci stanů, u kterých se dá duralová konstrukce zakoupit. V dobrých outdoorových obchodech také uspějete a také tam mají větší výběr segmentů konstrukcí i kolíků.

Jisté otázky také vyvolává možnost zvolit určitou kvalitativní úroveň stanu tedy tkanin, lepení švů či konstrukce. Pokud, ale hodláte používat stan dlouhodobě a v náročnějších horských podmínkách, určitě se kvalitnější konstrukce vyplatí. U nás je na výběr konstrukce z duralových trubek o průměru 8 nebo 10 mm, či 8,64 mm ze slitiny od Easton Aluminium USA, která je považována za jednu z nejprestižnějších a nejkvalitnějších firem, vyrábějící duralové slitiny. Složitější diskuse výrobců či uživatelů u nás zatím nemají, vzhledem k nabídce, nijak zvláštní význam. V poslední době mě zaujala jedna „zajímavá“ věc. Všiml jsem si u jednoho stanu hezky zlatově eloxované konstrukce a přistoupil jsem tedy ke stanu s tím, že jde o velmi kvalitní stan s konstrukcí od Eastonu, ale ouha, žádná konstrukce od Eastonu, pouze elox stejné barvy od jiného, málo známého výrobce. Takže pokud chcete kvalitu, žádejte přímo v popisu materiálu označení konstrukce a také vězte, že firma Easton každý segment své konstrukce označuje výrobním číslem.

Problémy s nepromokavostí

A jsme u dalšího zásadního problému, nepromokavosti. Stan si pořizujeme především proto, abychom nezmokli. Ale je tomu vždy tak? Popravdě řečeno není. Problém však není jen na straně výrobců, jak by se mohlo zdát. Ani uživatelé bohužel někdy nemají jasno, co chtějí. Proto spíš než návod k reklamaci, bude tento odstavec obecné vysvětlení ohledně klimatu a kvality stanů. Ovšem ani toto samozřejmě nevylučuje nekvalitní výrobky a nespokojené zákazníky. Proto každý důležitý údaj se pokusím doložit na praktickém příkladu.

Začněme obecně od udávaných hodnot používaných materiálů. Již nyní nároční zákazníci požadují vysoké hodnoty nepromokavosti, ovšem bez vazby na další užitné vlastnosti. Například 2000 mm vodního sloupce je na reklamě stanů v USA prezentováno jako super a to nej! Hodně stanů má jen 1500 mm a nikomu to nevadí. A to trh backpackingového vybavení v USA je něco, o čem se celé Evropě může jen zdát. Ale zpět do Čech. Pokud má materiál tropika udáváno více jak 2000 mm vodního sloupce, je to hodnota, která postačuje většině uživatelů, včetně extrémů. U nepromokavosti je totiž mnohem více důležitých aspektů, než je jen samotná hodnota vodního sloupce. Jde o například velice propagované lepení švů (to ovšem také není záchrana), ale hlavně jde o konstrukční provedení stanu. A na to se u nás vůbec nehledí, jde totiž o správné provedení větrání, možnosti nastavení tropika, řádné zakrytí zipů a také důkladné provedení předsíněk či apsid. Třeba i taková, na první pohled bezvýznamná, věc jako je sklon stěn, se projevuje v celkové „nepromokavosti“. Pokud totiž bude vnitřní kondenzace odkapávat zpátky, nebude pro uživatele tento stan „nepromokavý“ ani s 10 000 mm vodního sloupce. A navíc je zde méně diskutovaná otázka určité prodyšnosti materiálu v závislosti na jeho „vodním sloupci“ a tím i vzniku kondenzace vlhkosti uvnitř stanu. Zde nemám jasné a korektní informace, takže se zdržím komentáře.

Teď k vnitřnímu stanu, nejdůležitější je provedení podlážky. Tam je požadavek na vodní sloupec opravdu opodstatněný, u kvalitního stanu bych požadoval víc jak 10000 mm. Samozřejmostí je provedení s minimem švů a jejich pečlivé „zalepení“. Důležité je také provedení úchytů konstrukce. K samozřejmostem by mělo patřit také používání ochranné vrstvy pod samotnou podlážkou stanu, pokud není váha hlavním hlediskem. Kvalitní a lehký materiál stanové podlážky plní svou funkci jen, pokud není poškozen a k poškození stačí i jedna trnitá větev. Takže chcete-li, aby Vám stan dlouho a bezchybně sloužil, prohlédněte nejdříve místo kde bude stan stát, či použijte ochrannou „podlážku“. Ta sice zvyšuje váhu kompletního stanu, ale pokud není váha tím hlavním kritériem (u VHT, horolezectví, přechody), určitě vám ušetří nepříjemnosti oprav. U materiálu vnitřního stanu se sice žádné údaje neudávají, protože zde není zase tak velký vliv na funkci, jde zde jen o kvalitu hydrofóbní úpravy (ta se dá i doma obnovit), ale spíše důležité je konstrukční provedení, tedy větrání a možnost regulace větrání.

Pár tipů, jak se starat o stan, aby vám co nejdéle vydržel

Teď trochu teorie. Určitě jste si již všimli popisu materiálu u stanů. U klasických dvouvrstvých stanů se jedná téměř výhradně od PAD či PES látku se zátěrem. Výrobci se snaží uživatele přesvědčit, že jejich třikrát polyuretanem (PU) zatíraný PES je to nejlepší. Ovšem málokterý prodavač vám k tomu podá korektní informace. On počet zátěrů sice závisí na výsledné nepromokavosti zátěru, ale také zde závisí na jeho kvalitě a také zda je zátěr proveden oboustranně. Rozdíl mezi PES a PAD látkou uživatel v obchodě nerozliší, jinak jejich parametry jsou srovnatelné, PES má lepší odolnost proti UV záření a méně mění své vlastnosti za vlhka. Bolavým místem u obou stále zůstává zátěr. Velice často se u nás používá oboustranný, vícenásobný zátěr. Materiál tak dosáhne kvalitních parametrů a také má minimální nasáklivost ale tím dochází i k degradaci materiálu v mraze. Problém je však v tom, že zátěr sice zabrání nasáklivosti a problémům s ní spojeným, ale materiál je zase tužší, více pak trpí při skládání a balení stanu a tím také jeho mechanická odolnost je nižší, neboť tkanina nemůže tak dobře „pracovat“. To se řeší moderními nánosovými materiály, které mají nános jen z jedné strany, čímž se tento nedostatek sice odstraní, ale zase je zde problém s nasáklivostí látky, která musí být odstraněna kvalitní impregnací. To se podařilo pomocí impregnace se silikonem, čímž se zvýšila i odolnost látky vůči UV záření. Bingo, kvalitní materiál je nyní také již i u českých výrobců! Když jsme u té teorie, zajímavé výrobky, leč u nás v obchodní síti nedostupné, jsou jednovrstvé stany, které mají zvláště výrazné výhody v menší váze a objemu po sbalení.

Pár tipů a rad k provozu stanů

Lepené vs. nelepené švy

A je zde evergreen v konstrukci stanů, zda lepené či nelepené švy. Možná se Vám moje myšlenka nebude zdát, ale vězte, že lepené švy mají význam opravdu až u kvalitního stanu. Tedy kvalitní materiál i konstrukce! Platit lepené švy na stanu s laminátovou konstrukcí a s 1000 mm vodního sloupce, je výsměch majiteli. Navíc musí být kvalitně provedené švy a dobře impregnované, či jinak ošetřené. Jinak zůstávají vlastnosti jen na úrovni běžného stanu. V USA je také velice populární zatírání švů doma, mají pro to svůj důvod. I u těch kvalitních stanů jsou místa, kde se nemusí podlepení povést a zatřením se to dá spravit, do extrémních podmínek se pak také provádí zátěr švů i z venkovní strany, aby voda a eventuelně led nezeslaboval švy, ovšem pro plno lidí, je toto provedení nepoužitelné, hlavně z estetického hlediska, na stanu jsou totiž viditelné zatírané pruhy kolem švů. Co platí o stanech, platí také o oblečení či pláštěnkách, a tedy je tu i zde možnost si švy ošetřit pečlivě doma. Už i u nás se prodávají speciální „lepidlo“ (Seam Grip) na zatření švů a tím můžete odstranit mnoho problémů. Zatím však nevím jak se k tomuto kroku postaví výrobci stanů vzhledem k záruce. Vzhledem k tomu, že jsou zde k dostání již i speciální vyzkoušené roztoky neagresívní ke tkanině a švům tak není již nutné laborovat jako dříve s jinými typy lepidel. Jedním z takovýchto dříve používaných lepidel je Purocel, které měl výborné výsledky. Je bezbarvý a pružný a to i za nízkých teplot. Další možností bývalo použití různých silikonových lepidel, které také měly také dobré výsledky, nereagují s tkaninou ani zátěrem, ale mají menší mechanickou odolnost.

A teď ještě zásadní rada. Nejuniverzálnější věc na opravy stanu je kvalitní lepicí páska. A to také na podlepení švů. Pokud máte už starší stan a chcete si ho zlepšit tímto způsobem, není to problém. Stačí široká plastiková lepicí páska a tou přelepit švy. Některé pásky nemusí dobře držet na některých materiálech, je třeba to zkusit, ale výsledek vás překvapí. Na nataženou tkaninu do roviny přilepte pásku a dobře vyhlaďte a přitlačte, pak nechte pár dní v klidu a můžete v klidu výrobek dál používat, páska vydrží i na mokré tkanině a také různé ohyby i při balení.

Podlážka + ochrana podlážky

O podlážkách jsem se zmínil již výše, pro jejich opravy je nejlepší kontaktovat výrobce, nebo platí to samé, co pro vrchní materiály. Stejná lepidla či provizorně, zmíněná lepicí páska. Pokud používáte ochranou podložku pod stan, budete mít o dost starostí míň.

Opravy v provozu, lepicí páska, konstrukce, věci/sada na opravy

Pokud se chystáte do „divočiny“, neměli byste zapomenout na možnost poškození stanu a vzít si proto sebou věci na opravu. Nejuniverzálnější na rychlé opravy je tady široká plastiková lepicí páska, neztratí se ani jehla a nit, náhradní kolíky, stahovací šňůry, či přímo sada na opravy stanů, včetně oprav konstrukce.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: