V minulém čísle jsme si ukázali, jak správně reagovat při podezření na mrtvici a bolesti na hrudi. Tentokrát se zaměříme na další dvě onemocnění, kterými mohou někteří účastníci výletů do hor a mimo civilizaci trpět, a sice cukrovku a epilepsii. Přestože tato onemocnění při správné péči rozhodně neznamenají outdoorovou „stopku“, mohou nastat situace, kdy včasná první pomoc zachrání nejen vaši výpravu, ale hlavně to nejcennější…
Plánujete výpravu do hor a mimo civilizaci? Potom byste se měli vždy informovat o zdravotním stavu vašich parťáků. Ne proto, abyste je neustále kontrolovali nebo jim akci zakazovali, ale abyste jim v případě akutní situace dokázali efektivně pomoci. Zvláštní pozornost věnujte zejména cukrovce, epilepsii, závažným alergiím a astmatu. V tomto článku si povíme o prvních dvou z těchto onemocnění.
Tato onemocnění, pokud jsou léčena a léčba se dodržuje, obvykle nezpůsobují větší komplikace a je s nimi možné podnikat téměř cokoli. Nicméně, tak jako se v horách rychle mění počasí, mohou se změnit i podmínky na vaší výpravě. Může dojít k chybce např. v podání léků, rozhození pravidelného režimu, člověk má větší námahu, než na jakou je zvyklý… Bum. Je tady akutní situace, kterou musíme řešit.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Cukrovka
Cukrovkou v Česku trpí cca 900 000 osob, nejde tedy o žádnou raritu. Dochází při ní k porušení metabolismu zpracování sacharidů v lidském těle. Lidé s cukrovkou přijímají sacharidy z potravy, jejich tělo je ale nedokáže správně zpracovat, tedy využít jejich energii pro práci svalů. Ke zpracování cukrů v našem těle potřebujeme hormon jménem inzulín. Ten je produkován speciálními buňkami ve slinivce břišní.
Existuje několik typů této nemoci. Nemocní mohou mít inzulínu nedostatek, nebo nemají inzulín v dostatečné kvalitě, aby na 100 % plnil svou funkci. Z tohoto důvodu musí buď užívat léky, nebo si inzulín píchat. Větší riziko vzniku akutního stavu, který je třeba řešit, nastává u osob, které si inzulín pravidelně píchají. Tito lidé si uměle dodávají inzulín do těla, aby jejich organismus mohl zpracovat cukr.
Kdy může dojít k potížím?
K akutním situacím dochází v momentě velkého poklesu krevního cukru v těle. Tento stav se vyvíjí v řádu minut. Takové situace mohou nastat v případě podání nesprávné (vyšší) dávky inzulínu, při zvýšené fyzické námaze nebo nedostatečném příjmu jídla. Představte si například situaci – jste domluvení na pauze na hřebeni, kde si dáte svačinu. Cukrovkář si před jídlem píchá inzulín. Situace se ale náhle změní a kvůli počasí musíte okamžitě sestoupit. Najednou jeden člen vaší výpravy za skupinou zaostává, není mu dobře, potácí se, nesrozumitelně drmolí. Došlo ke kombinaci podání inzulínu, nenajedení se, a ještě byla přidána další fyzická námaha.
Do podobného stavu se mohou dostat i vytrvalostní sportovci nebo lidé držící přísné diety. Takovému stavu se mezi sportovci říká „hlaďák“. Projevy bývají podobné – opocení, slabost, nervozita, zmatenost, problémy s koordinací pohybů. Tento stav obvykle nekončí bezvědomím. Z tohoto důvodu u sebe také sportovci často nosí zásoby tzv. rychlých cukrů.
Projevy akutního nedostatku cukru (hypoglykémie)
- Slabost
- zmatenost
- poruchy chování
- poruchy řeči
- třes, bledost, opocení, pocit nervozity
První pomoc při cukrovce
- Těmto osobám v civilizaci zavolejte záchrannou službu.
- První pomocí je podání cukru – ideálně v tekuté podobě. Dejte nemocnému napít sladký nápoj. Můžete jej zkusit postiženému vetřít do tváře (do místa mezi tvář a zuby).
- Nemáte-li sladký nápoj, podejte jakékoli jídlo – sušenku, ovoce. Jídlo nebo nápoje podáváme pouze osobám, které jsou schopny si je od nás vzít a samostatně se napít nebo najíst.
- Jestliže podáte postiženému láhev se sladkým nápojem a ona mu vypadne z ruky, znamená to, že daná osoba již nemá kontrolu nad svým tělem. Mozek správně nekontroluje činnosti těla a hrozí zde riziko, že by postižený nápoj vdechl a mohl se začít topit nebo dusit.
- Tento stav rychle vzniká, ale dokáže se také rychle spravit. Jakmile se nemocný cítí lépe, dejte mu plnohodnotné jídlo a nechte jej odpočinout.
- Pokud postižený ve správný okamžik nedostane cukr, může upadnout do bezvědomí. Bezvědomí je stav, který je vždy nutné řešit cestou profesionální záchranné služby.
TIP: Podávaný nápoj nesmí být slazený umělými sladidly, ta by neměla ten správný efekt. Nikdy nic nevkládejte postiženému na jazyk!!!
Epilepsie
Při epilepsii dochází k celotělovým křečím, které může zapříčinit mnoho různých vlivů (např. nedostatek cukru, nedostatek kyslíku, otravy, úraz hlavy, vysoká horečka u dětí atd.). Samotné onemocnění epilepsie je pouze jedním ze spouštěčů tohoto stavu. Jedná se o neurologické onemocnění, které se projevuje různými typy záchvatů.
Lidé s epilepsií mohou při dodržování režimových opatření ve svém životě dělat téměř cokoli. Mezi základní režimová opatření patří pravidelný a dostatečný spánek, vyhýbání se stresovým situacím, dostatečný příjem tekutin, omezení alkoholu a drog. Aktivity v rámci dne by si lidé s epilepsií měli správně rozplánovat, nemělo by docházet k přílišnému vyčerpání nebo narušení spánkového rytmu. Sportování ani cestování není těmto lidem nijak uzavřeno, vždy je však třeba jej konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Projevy epilepsie
- Toto onemocnění se projevuje především záchvaty křečí.
- Nepředstavujte si křeč, kterou můžete dostat do svalu například při běhu, ta je způsobena nedostatkem minerálů. Při epilepsii se jedná o svalové záškuby nebo strnulost větších svalových skupin nebo celého těla.
- Tyto záchvaty mohou trvat několik desítek vteřin až minuty.
První pomoc při záchvatu celotělových křečí
- Především je důležité zachovat klid a zajistit bezpečnost nemocného – odstranit nebezpečné předměty, o které by se mohl zranit, nebo podložit hlavu měkkou tkaninou či batohem.
- V průběhu záchvatu nemůžete pro nemocného udělat nic dalšího. Záchvatu nijak nebraňte.
- Nevkládejte postiženému nic mezi zuby, nesnažte se vytahovat jazyk apod. Vyčkejte. Záchvat skončí.
- Po skončení záchvatu vyndejte vše, co jste postiženému dali pod hlavu a zkontrolujte, zda na vás reaguje – na oslovení nebo silnější podnět, např. zatřesení rameny.
- Pokud se po záchvatu neprobírá, nereaguje na vás nebo nedýchá, okamžitě volejte záchrannou službu.
- Pokud nedýchá, zahajte resuscitaci.
Po záchvatu celotělových křečí bývají lidé velmi unavení (v jeden okamžik pracovala velká část jejich svalů) a mohou být zmatení. Dejte jim čas. Vysvětlete, co se stalo. Zkontrolujte, zda se při záchvatu nijak neporanili. Zajistěte nemocnému soukromí, často se stává, že v průběhu křečí dojde k uvolnění svěračů a nemocní se pomočí nebo pokálí. Opakovaně vysvětlujte situaci.
TIP: Záchrannou službu po probrání volejte vždy, když nemocného neznáte, nevíte, jak vypadají jeho záchvaty (jaký mají průběh a délku), nebo pokud průběh jeho epileptických záchvatů znáte, ale tento byl jiný (delší, jiný průběh, zranil se).
