Zajímavosti

Náročné putování nás seznámí nejen s rázovitým podhůřím Radhošťské hornatiny (právě ze severní strany je pohled na její panorama nejpůsobivější), především s rozlehlou obcí Čeladnou a Trojanovicemi, ale zavede nás i na hojně navštěvovanou část hřebene od Pusteven ke Kněhyni. Nejvíc výškových metrů nám ušetří sedačková lanovka na Pustevny, i tak nás ale nějaký ten kopec ještě čeká.

Hora Radhošť není nejvyšší v Beskydech, rozhodně však patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější vrcholy. Stala se symbolem slovanství a češství, místem opředeným pověstmi a také jednou z prvních turisticky využívaných lokalit u nás. Putování na Radhošť bývá většinou spojeno i s návštěvou nedalekých Pusteven s pozoruhodným souborem staveb v lidovém stylu.

Město na Valašsku s naším nejslavnějším skansenem je cílovým místem túry, při níž zdoláme i horu Radhošť – čeká nás 710 m převýšení, ale také spousta nádherných dojmů.

Slovo „skansen“ pochází ze Švédska. Park a první muzeum lidových staveb založil A. I. Hazelius r. 1891 ve Stockholmu na místě hradeb (šancí), kterým se švédsky říká „skansen“. Hradby byly vždy bariérou mezi dvěma světy. Jinak se žilo na venkově než za městskými hradbami, rozdíl byl mezi životem na hradě a v podhradí. Dnešní skanseny se snaží uchovat minulé prostředí pro příští generace – nejen v unikátních stavbách, ale i ukázkou života v nich. Tak také dnes vidíme skansen v Rožnově pod Radhoštěm. Jako bychom se ocitali v pohádce, která přechází z generace na generaci. Nádherný svět, kde snad dokážeme zpomalit i čas…

Nejvyšší bod Veřovických vrchů Velký Javorník je oblíbeným cílem především návštěvníků Frenštátu pod Radhoštěm. My sem vystoupáme z hezkého údolí Jičínky – po zdolání převýšení 540 m nám přijde vhod občerstvení v pohostinné turistické chatě.

Putovat po hřebeni Veřovických vrchů – to na jednu stranu znamená zdolat pár namáhavějších kopců, na druhé straně nás ale potěší několik nádherných dalekých výhledů. Tato západní část Moravskoslezských Beskyd mezi Frenštátskou brázdou a údolím Rožnovské Bečvy, oddělená sedlem Pindula od Radhošťské hornatiny, je navštěvovaná především ve své nejvýchodnější části, kde leží i nejvyšší místo Velký Javorník. Nás čeká klidné putování – ovšem i bez možnosti občerstvení na trase.

Centrem Radhošťských Beskyd je bezesporu Frenštát pod Radhoštěm, historické, ale i průmyslové město při soutoku Lomné a Bystrého potoka s Lubinou. Leží ve sníženině (401 m), která odděluje hlavní beskydské hřebeny od Štramberské vrchoviny a skupiny Ondřejníku. Mělo vždy štěstí na slavné rodáky, osobnosti, které proslavily Frenštát nejen u nás, ale prakticky po celém světě. Je to město příjemné, úpravné, které bychom při návštěvě Beskyd rozhodně neměli vynechat. Náš okruh seznamuje nejen s památkami historického jádra, ale i s pozoruhodnými místy v blízkém okolí. Je nenáročný, ideální jako polodenní výlet pro méně zdatné turisty i rodiny s dětmi.

Pozoruhodnou součástí kulturního dědictví, kterou jsme převzali po našich předcích, jsou kostely. V okolí Nového Jičína je hned několik takových, které patří do „zlatého fondu“ Pobeskydí. Tato trasa spojuje tři z nich; navíc nás seznámí s dalšími půvabnými kouty mezi městy Nový Jičín a Štramberk, které jsou častými cíly výletů místních obyvatel i turistů. Pokud se na cestu vydáme za horkého letního počasí, doporučujeme přibalit do batohu i plavky.

Málokdo kromě místních obyvatel ví, že město Valašské Meziříčí vzniklo spojením dvou původně samostatných celků – města Meziříčí a městečka Krásno. Stalo se to v době historicky nedávné, v r. 1923. Od té doby se používá dnešní název, i když označení Valašské se občas objevuje už v 18. století. I přes četné válečné pohromy si město uchovalo starobylý ráz; jeho historické jádro bylo vyhlášeno památkovou zónou. Stojí zato projít se po jeho ulicích a seznámit se s nejvýznamnějšími památkami.

Majestátní hřeben Ondřejníku, nejvyšší část Štramberské vrchoviny, bývá v pověstech často spojován s legendárním zbojníkem Ondrášem a poklady, které tu ukryl. Od konce 19. století se tato zalesněná, místy skalnatá skupina stala cílem turistických výletů; bylo to jedno z prvních míst, kam vedly značené turistické cesty. Na Ondřejník se dá vystoupit z několika stran, nejčastěji užívaná a relativně nejpohodlnější cesta však vede z Frýdlantu nad Ostravicí.

Nejen hlavní hřebeny Beskyd, ale i mnohé vrcholy Štramberské vrchoviny nabízejí romantická putování divokou, člověkem málo dotčenou přírodou. Tato trasa míří do masívu Ondřejníku, který obchází téměř ze všech stran. Zavede nás do rázovité vsi Kozlovice, v minulosti sídla valašských vojvodů, provede nás řadou osad a samot v nepříliš navštěvované části Valašska. Cestu doporučujeme hlavně zdatnějším turistům, protože povodně z r. 1997 nás místy donutí absolvovat jakýsi minizávod branné zdatnosti. Určitě však nebudeme litovat – výlet má všechno, co může kraj pod Beskydami turistům nabídnout.

Hodslavice, velká ves nedaleko Nového Jičína, je známá jako rodiště českého politika a historika, autora proslulého díla Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě Františka Palackého (1798–1876). Jeho rodný dům dosud stojí, stejně jako některé další zajímavé hodslavické stavby. Palackého jméno nese v r. 1996 otevřená naučná vlastivědná stezka, vedoucí z Nového Jičína k žel. st. Hostašovice. Výlet kolem Hodslavic je poměrně náročný, zejména ve druhé části, kde nás čeká několik výstupů. Místy půjdeme i po neznačených cestách, což vyžaduje dobrou orientaci v terénu.

Malebná je krajina v okolí Nového Jičína na úpatí Štramberské vrchoviny, na dohled od majestátní hradby beskydských hor. Ten, kdo sem přichází poprvé, bude překvapen rozmanitostí zdejší přírody a citlivostí, s jakou do ní po staletí zasahoval člověk. Naše okružní trasa není extrémně náročná, i když nás čekají dvě výrazná stoupání; za zrychlený tep budeme bohatě odměněni, především dalekými výhledy, jejichž tvář se bude s každým novým kilometrem měnit. O žaludky si starosti dělat nemusíme – možností osvěžit se budeme mít během výletu dost a dost.

Průmyslové město Kopřivnice se prostírá v pěkné poloze při potoku Kopřivničce mezi vrchy Bílá hora a Červený kámen. Je ideálním východiskem pro výlety do Štramberské vrchoviny, na hrad Šostýn, do Štramberka i do dalších zajímavých obcí v okolí. Náš výlet nepatří mezi nej­delší, je však charakteristický značnými výškovými rozdíly. Zadýcháme se zejména při výstupu na Bílou horu a do Janíkova sedla, odměnou nám však budou krásné výhledy, zajímavé přírodní partie i turisticky atraktivní historické objekty. O jídlo a pití si starosti dělat nemusíme, na trase je několik dobrých možností k občerstvení.

Před dávnými lety obléhali město Štramberk Tataři, nelítostní bojovníci, kteří zajatým nebo zabitým protivníkům uřezávali uši i ruce. Místní obyvatelé utekli před Tatary na horu Kotouč. Tataři už už na nešťastníky zaútočili, ale v tom se strhnul hustý lijavec, voda stoupala a nájezdníci se utopili. Od těch dob se den před Nanebevzetím Páně koná velká slavnost, připomínající onu událost, a po celý rok se zde peče moc dobré pečivo s neobvyklými názvy „štramberské uši“ a „štramberské ruce“. Následující vycházka bude spojena nejen s ochutnávkou této pochoutky, ale i s návštěvou nejhezčích a nejzajímavějších míst v katastru města, které je od roku 1969 městskou památkovou rezervací a pro svoji malebnost je nazýváno „Moravský Betlém“.