Zajímavosti

Údolí Moravské Dyje s řadou mlýnů, nenáročný výstup ke kostelu na návrší Montserrat, postavenému jako kopie benediktinské svatyně ve Španělsku, malebný areál cizkrajovských památek, místa dalekých výhledů a zajímavých pohledů na Dačice – to je nabídka následujícího putování. Pokud se zalekneme počtu kilometrů, můžeme trasu rozdělit a z Cizkrajova dojít k vlaku do Dolního Bolíkova. Nezapomeneme přibalit nějaké občerstvení, na trase moc příležitostí není.

Řadu překvapení nám uchystá putování do méně navštěvovaných míst. Uvidíme zajímavé památky, potěšíme se dalekými výhledy i cestou hezkými svěžími lesy – a neznačené stezky nás zavedou na místečka takřka idylická…

Poutní kostel P. Marie karmelské v Kostelním Vydří, zdaleka viditelná a v posledních letech adaptovaná stavba, je hlavním cílem putování, vedoucího pouze po neznačených turistických cestách. V oblasti Háje je trasa náročnější na orientaci, jinak bez problémů.

Dačice, jedno z nejstarších a nejhezčích moravských měst, leží na návrší nad pravým břehem Moravské Dyje, v místech, kde řeka zleva přijímá velký potok Vápovku. Pro velké bohatství historických staveb a jen málo narušený středověký půdorys byly vyhlášeny za památkovou zónu. Stojí za to projít se půvabnými uličkami přes dvě historická náměstí, ke dvěma zámkům, řadě kostelů, ke klášteru i renesančním měšťanským domům, zaposlouchat se do příběhů dávných časů, které ještě dnes oslovují návštěvníky doslova na každém kroku.

Dvě významná města regionu – Telč a Dačice – spojuje tok Moravské Dyje, který místy vytváří pěkné nehluboké údolí. Řeka je tu ještě mladá, nevyspělá, šířkou i množstvím vody podobná spíš většímu potoku. Při jejích březích leží řada vsí, většinou s bohatou historií i zajímavými památkami. Putování není příliš náročné, bez větších výškových rozdílů, závěrečné kilometry pošlapeme po silnici.

Krajina mezi Moravskou Dyjí a Brtnicí je členitá a pestrá, s hlubokými lesy, četnými rybníky a zajímavou historií. V pozdním létě tu roste množství hub a dalších lesních plodů, rybníky nabízejí příjemné koupání. Naše trasa spojuje řadu takových míst. Ne vždy však půjdeme po ideálních cestách a tak doporučujeme dobrou obuv. Větší část výletu vede bez turistického značení, proto je potřeba věnovat pozornost popisu cesty.

Názvy některých obcí jsou na první pohled záhadou. Z čeho vznikla například taková Nevcehle? Následující putování, které vede zčásti po silničkách a neznačených cestách, však nenabízí jen řešení jazykolamů, ale i krásné, hluboké lesy, příjemné koupání v romantických rybnících, daleké výhledy i zajímavé památky. Projdeme však i místy, kde se začaly splétat osudy lidí, spojených s atentátem na R. Heydricha v r. 1942. V nepřímé úměře k půvabům krajiny jsou tentokrát možnosti občerstvení, takže jídlo a pití raději s sebou!

Při putování půvabným krajem Českomoravské vrchoviny si nemusíme všímat jen hradů, zámků, historických měst, kostelů či romantických přírodních zákoutí. Jsou tu i místa, která připomínají smrt, ať už násilnou či způsobenou nešťastnou nehodou. Na Telčsku bývalo zvykem označovat je plochými pískovcovými kameny, zasazenými do země a označenými symboly, připomínajícími alespoň v náznaku tragickou událost. Většinou na nich nechybí ani kříž, podle kterého se také obecně nazývají křížové kameny. Většina z nich leží mimo značené cesty, nezřídka i mimo cesty vůbec a jejich hledání často připomíná zajímavou hru. Na této trase vám chceme představit alespoň některé. Není to putování náročné, vyžaduje však dobrý orientační smysl. Většinou půjdeme po silnicích, při odbočkách ke křížům i volným terénem.

Přes lesy a kolem půvabných rybníků se vydáme do památkově chráněného areálu, jediného svého druhu u nás – ve Velké Lhotě, nevelké vesnici, stojí dva evangelické kostely a dvě fary.

Romantická skalní seskupení na Hradisku a Bradle, pověstmi opředená studánka Královna, nádherné výhledy, půvabné lesní partie – taková je nabídka putování, při kterém je namáhavější stoupání na Hradisko a kratší výstup na Bradlo. Do kletru přibalíme občerstvení – na trase nemáme žádnou restauraci.

Na západ od Telče leží půvabná krajina, postupně se zvedající až k vrcholu nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny Javořice. Je to oblast rozlehlých lesů, velkých rybníků, žulových balvanů i vzácných kulturních památek. Některá z nejhezčích míst spojuje i tato trasa. Je na ní několik stoupání, jako obtížnější můžeme označit jen výstup ke hradu Štamberku. Většinou půjdeme po dobře schůdných cestách a pěšinách, v samotném závěru po silnici. O naše žaludky se postará několik příjemných hospůdek, takže se zásobami v batohu to nemusíme přehánět.

Velice kvalitní mrákotínská žula nás provází nejen při následujících kilometrech – např. známý monolit na nádvoří Pražského hradu pochází z lomu, který je vpravo od silnice z Mrákotína do Studené. Podíváme se i na pověstmi opředená romantická místa včetně ve skalách ukrytých zbytků hradu Štamberka, především pak vystoupíme na nejvyšší z kopců Českomoravské vrchoviny Javořici (837 m). Putování není obtížné, trochu se zadýcháme jen při krátkém strmém stoupání na Štamberk, výstup na Javořici je poměrně povlovný.

Čtyřikrát překročíme „hranici“ mezi Čechami a Moravou na výletě, který spojuje řadu zajímavých cílů. Horní Dubenky jsou na Moravě, před Svatou Kateřinou vstoupíme do Čech, za ní zpátky na Moravu, Horní Ves je v Čechách a v romantickém údolíčku Švábovského potoka se opět vracíme na Moravu. Jihlávku a Horní Ves spojuje železniční trať, můžeme tedy i různě kombinovat nástupní místa výletu, případně putování rozdělit do dvou částí. V úvodu nás čeká strmější stoupání po svazích Lísku (759 m), jinak to je cesta pohodlná.

Pestrá trasa s mnoha dalekými výhledy. Seznámíme se s četnými památkami v Třešti, vydáme se ke hradu Roštejnu a zastavíme se u pramene Moravské Dyje. Poměrně dlouhý výlet lze zkrátit a z Hodic se vrátit vlakem.

U hradu Roštejna začíná rozlehlý komplex lesů, které se táhnou mnoho kilometrů k jihozápadu až za Javořici. Můžeme se jimi toulat od rána do večera a když ještě výlet spojíme se sběrem lesních plodů, budeme se se západem slunce vracet rozhodně spokojeni. Naše trasa je určena spíše zdatnějším chodcům, můžeme si ji však asi o třetinu zkrátit a z Nové Vsi dojet autobusem. Mnoho zajímavého nabízejí i výchozí a cílové místo.