Zimní hory

Splitboarding je poměrně mladý sport, ve kterém se spojuje svoboda pohybu a volnost terénu zakládající se na principech skialpinismu s požitkem jízdy na snowboardu.

Laviny padají, když dlouho sněží, když se oteplí, nebo když začne pršet. Padají, když fouká vítr, když dlouho mrzne, nebo když naopak mrznout přestane. Padají ráno, protože se do svahu opře sluníčko i večer, protože zapadlo…

Jestliže se vydáte na ledovcovou túru, musíte téměř na každém kroku počítat s rizikem – sněhové mosty překrývají zrádné ledovcové trhliny. Při eventuálním pádu do trhliny hraje čas záchrany klíčovou roli. Proto by bezchybné a hbité ovládání záchranných kladkostrojů mělo být rutinní dovedností. K dostání jsou i šikovné vychytávky, které dovedou vyproštění spolulezce ještě o něco usnadnit.

Jedna z nejoblíbenějších zimních túr v západních Tatrách je pochod Žiarskou dolinou, která se nachází v Roháčích neboli Západních Tatrách. Jaké nebezpečí vám v ní hrozí?

Pohyb na sněžnicích není složitý. V podstatě pokud umíte chodit, tak brzo zvládnete i pohyb na sněžnicích. Ovšem ani zde nezapomínejte, že s důvtipem to jde lépe a bezpečněji. Již při výběru sněžnic přemýšlejte nad terénem, kde se hodláte pohybovat a jaké překvapení vám tento terén může nabídnout.

Chodíte po horách a modlíte se, abyste se nepotkali s lavinou? Možná bude lepší modlící knížky vyměnit aspoň za teoretické znalosti, které najdete v článku.

Pro všechny, kdo se chystají do slovenských hor v době nebezpečí lavin, byl letos spuštěn unikátní přehled lavinových drah Slovenska zobrazovaných v mapové službě turistickamapa.sk. Projekt byl připraven ve spolupráci outdoorového magazínu Hiking.sk a Horské záchranné služby.

I když to není převažující rys vysokohorské turistiky, přesto se mohou a často i dostávají její aktéři i do lezeckých míst, kde budou nuceni použít jištění. Pro tuto činnost musí být turisté vybaveni, a především musí svoji výbavu umět náležitě používat.

Základním a převažujícím způsobem pohybu v horách je chůze. Ovšem terén v horách je oproti běžnému prostředí, které člověk obývá, značně odlišný, proto není od věci si pár zvláštností chůze v horách připomenout.

Sníh je značně proměnlivá hmota, a od toho se odvíjí postup po něm. Zcela jinak musíme stoupat v závějích měkkého prašanu, a úplně zcela něco jiného je postup po tvrdém firnu. Podoba sněhu má zásadní vliv na způsob našeho postupu a na výběr použité adekvátní výzbroje.

Jak na jízdu v lese? Jak nejlépe překonat vodní toky? A jak umět správně a bezpečně padat? Vybrané kapitoly z knihy „Hory a sníh“ od Honzy Paly.

Ve vysokohorském prostředí jsme vystaveni mnoha nebezpečím. Jedním z nich, bezprostředně ohrožujícím naše oči, je zvýšené množství ultrafialového záření – rostoucí úměrně s nadmořskou výškou.

Vysokohorský turista překonává při cestě k vrcholu obtížný terén kombinující vysokou nadmořskou výšku doplněnou o nestálé počasí, rozsáhlé ledovce, lezení do obtížnosti 2+ UIAA či lehké lezení v ledu a v mixech. Jaké vybavení VHT vyžaduje, to bylo tématem článku v ročence Malý Průvodce 2009.

Současné přívaly sněhu nás přiměly oprášit článek Vladimíra Procházky s návodem, jak postavit iglú. Iglú poskytuje domorodým obyvatelům severu dokonalou ochranu v mrazu, větru i ve sněhové bouři. Stačí jen málo a svým potřebám ho mohou přizpůsobit i horolezci, vysokohorští turisté a zimní táborníci. Článek lektoroval polárník Jaroslav Pavlíček.

Blíží se lyžařská sezona a s ní i naše pravidelné články o zkušenostech s lyžováním mimo lyžařskou stopu. O putování od telemarku ke skialpu a zpátky k běžkám se dočtete v čtenářském článku s mnoha postřehy o výhodách a nevýhodách různého vybavení a různých stylů. Autor Zdeněk Formánek prošel a vyzkoušel několik variant lyžování v neupraveném terénu a jeho zkušenosti můžou mnohým ušetřit čas při hledání vlastní cesty.