Poloviční lodní uzel, poloviční lodní smyčka, uzel HMS nebo zkráceně jen „půlloďák“ je jedním z nejjednodušších uzlů, to však nemá žádný vliv na jeho použití v praxi, které je všestranné. Jak ho uvázat a k čemu slouží se dozvíte v článku.
Dnes jsem se byl venku proběhnout a krátce poté co jsem nazul kecky a vyrazil se přihnala bouřka. I když jak se to vezme přihnala. Ona se ta zlověstná kupovitá oblačnost nad domem motala už nějakou chvíli, ale možnost rychlého úkrytu mi poskytla dostatek odvahy abych vyrazil. Takže ve finále jsem pouze pořádně promokl bez nějaké zásadnější újmy. Ne vždy máte takový komfort.
Minulý týden jsem napsal článek o naší letní expedici do Afghánistánu s cílem vystoupit na nejvyšší vrchol této země – Noshaq (7492 m). V souvislosti s tímto článkem jsem také ve zkratce zmínil naši fyzickou přípravu. Když jsem si článek znovu četl, tak mě napadlo, že někteří nemusí znát výraz „cvičení na TRX“ anebo neví, že se dají velmi jednoduše vyrobit.
Může se to zdát jako banalita, ale s přibývajícími kilometry ve vašich nohách roste důležitost kvalitního sbalení krosny.
Chcete si projít jedním z nejtvrdších tréninků? Nebo vás jen zajímá, čím vším musí ti šílenci (pro některé) projít? Potom si otevřete tento článek, ve kterém si o tom něco řekneme.
Hledáte článek o tom, co by bylo nejlepší palivo pro vaše tělo při dlouhých pochodech? Možná vám pomůže můj jídelníček pro měsíční expedici v Tádžikistánu, kdy naším cílem byl Štít Korženěvské (7105 m).
Chcete stanout na nejvyšším vrcholu Evropy a nevíte, jestli na to máte? Odpověď a případné rady se pokusím dát níže v článku.
Polévka bublající v kotlíku nad ohýnkem je sice klasika, jenže kotlík není nejskladnější a především oheň není možné udělat kdekoli. Někde se to zakazuje zákon nebo vyhláška, jinde není k dispozici palivo. Na čem tedy uvaříme?
Základním a převažujícím způsobem pohybu v horách je chůze. Ovšem terén v horách je oproti běžnému prostředí, které člověk obývá, značně odlišný, proto není od věci si pár zvláštností chůze v horách připomenout.
Táboření ve volné přírodě je pro někoho zábava a koníček, pro jiného nutné zlo. Stejně jako mnoho jiných činností má i táboření své zákonitosti. Češi jsou národ trempů a módní vlnu backpakingu předběhli minimálně o osmdesát let. Skoro každý byl s kamarády na vandru nebo alespoň na dětském táboře.
Při plavání v rozbouřeném živlu může nastat plno více či méně předvídatelných situací. Ty nepředvídatelné omezíme nejlépe tím, budeme-li vědět, kde nás potenciální plavání čeká (tj. prohlížením), dobře organizovanou záchranou (ze břehu i z vody), nácvikem plavání v divoké vodě (získáme lepší představu o tom, co se s námi v případě nehody bude dít) a vhodným vybavením…
Na Slovensku jsou údaje na turistických směrovkách počítané nikoliv v kilometrech jako u nás, ale v hodinách. Pro někoho zpočátku překvapivé, ale když si zvyknete, mají dobrou vypovídací hodnotu. O změně způsobu výpočtu těchto údajů informuje náš spolupracovník Borek Tomis …
Náš slovenský kolega Vám v tomto článku nabízí něco ze svých bohatých a osobních zkušeností s medvědy hnědými. Případy napadení medvědem jsou velmi často silně medializovány. Dozvíte se o prevenci, správném chování při bližším kontaktu a obvyklých reakcích medvědů. Článek uveřejňujeme v původním, tedy slovenském znění.
Tak nejlepší cepín je ten, který máte v krizové situaci u sebe. Jinak z praxe horského vůdce vím, že i mezi turistickými cepíny jsou rozdíly, které dělají z těch špatných motyčky na okopávání zahrádky a z těch dobrých nástroje pro lezení v horách. Co tedy požadovat od dobrého turistického cepínu?