Rozhovor s Petrem „Snížák“ Snížkem – městské pádlování i romantika polských řek

PÁDLOVÁNÍ VE MĚSTECH

Proč zkusit zrovna městské pádlování?

Dlouhou dobu jsem si myslel, že to není nic pro mě. Že potřebuju někam do přírody. Vrbičky, rákosí, peřeje. Před pár lety jsme ale chystali článek do Pádlera o proplutí celé Prahy, to bylo vlastně úplně poprvé, kdy jsem se takhle vydal s pádlem a lodí do města.

A bylo to fajn?

Bylo to úplně skvělé, až mě to překvapilo. Vyrazili jsme tehdy ve třech, vzali jsme to od jižní hranice katastru k severní, abychom to udělali opravdu poctivě. Bylo to na celý den. Měli jsme štěstí na vodu, sjeli jsme si jezy, pohoda. Tak jsem si říkal, že by to mohlo stát za to i v jiných městech. Četl jsem články o městském pádlování v Amsterodamu nebo Stockholmu a pak měl možnost vyrazit do polského Gdaňsku. Začal jsem si to studovat a zjistil, že tam je zajímavé bludiště vodních cest, takže jsem to pak pojal víc objevitelsky, což mě vždycky baví. 

A co když nejsi úplně objevitel a chceš si nechat trasu doporučit?

Půjčovny tam nabízí několik okruhů centrem, takže nemusíš nic plánovat. Pro odvážnější je tam vodní kanál podél bývalého opevnění města, nějaké přírodní toky i prokopané umělé kanály. Desítky kilometrů ježdění, ale pořád jsi ve městě. Za mě je to skvělý způsob, jak ho poznat. V Gdaňsku jsme byli s kamarádem loni na přelomu května a června, to už tam je opravdu hodně turistů. Pluješ po vodě, kolem tebe jen pár dalších lodí, díváš se na přelidněné náplavky, jak se tam lidi tlačí. 

O rok později jsi takhle na lodi projel i Vratislav. Dají se ta dvě města z vodáckého pohledu srovnávat?

Gdaňsk byl hezčí. Ve Vratislavi se sice na kajaku taky dostaneš do centra, ale bohužel se tam nedají propádlovat ostrovy, které leží uprostřed města, tam můžou jenom motorové lodě. A dál už jsou moderní budovy nebo parky. Ale zase tam máš mnohem pestřejší nabídku toho, co všechno můžeš na vodě objezdit. 

V jakém smyslu pestřejší?

Odra se před Vratislaví dělí na pravé a levé rameno. Levé teče do města a pravé se dál větví z důvodu nákladní lodní dopravy i protipovodňové ochrany města. Řeka obtéká město buď širokým obloukem, nebo menším obloukem, nebo teče přímo přes něj, takže si můžeš kreativně naplánovat fakt zajímavé okruhy. Do Odry přitékají ve Vratislavi další řeky, Svídnická Bystřice (Bystrzyca), Olava (Oława), Ślęza a Widawa. Takže jsme to třeba kombinovali tak, že jsme vyjeli proti proudu Odry. V místě, kde byl blízko meandr řeky Olavy jsme kousek přenesli lodě a po Olavě jsme se zase vraceli z úplně jiného směru do centra Vratislavi. A takových možností je tam hodně. 

Jezdí Poláci na kánoích jako čeští vodáci? 

Kánoe jsem tam neviděl skoro vůbec. Většinou jezdí na plastových deblkajacích, fungují tam normálně půjčovny. Jednu z nich jsme využívali jako zázemí, byla na hausbótu nedaleko centra. Prostě nasedneš u hausbótu na vodu a jedeš, paráda. Pak je tam na řece provoz motorových lodí – od malých člunů pro dva tři lidi až po obrovské výletní parníky. Ve Vratislavi to bylo organizovanější, s plavebními znaky, v Gdaňsku mi to přišlo víc uvolněné, takový mejdan na vodě. Projíždějí tam párty čluny, do toho lidi na lodích z půjčoven. Nejsou tam veliké lodě, což mi přijde skvělé z hlediska bezpečnosti. Ty tě čekají až potom, když vyjedeš do průmyslovějších částí města, do přístavu, nebo kdyby ses snažil dostat na moře. V Gdaňsku se víc počítá s tím, že se tam pohybují lidi na kajacích a dalších plavidlech.

Jsou tam i zajímavější úseky na splutí, rychlejší řeka?

Je to stojatá voda. V Gdaňsku si hned u moře, takže voda už nemusí překonávat žádné převýšení. Ve Vratislavi jsou jezy a zdymadla, kterými je řeka zkrocená. Těšil jsem se, že si nějaká zdymadla proplujeme, ale měli jsme smůlu. Jedno zdymadlo na naší trase bylo úplně mimo provoz, protože ho poškodila loňská povodeň a obsluha dalšího nás z nějakého důvodu nechtěla nechat proplout. Standardní postup v Polsku je takový, že zaplatíš pár zlotých obsluze, oni tě proplaví a jedeš dál. 

Velkou výhodou městského pádlování je možnost ubytování. Vodáci jsou zvyklí na kempy, tady se nabídka rozšiřuje…

Když jsi ve městě, můžeš si najít penzionek přímo u vody. Ráno pak hodíš loď na vodu a jedeš. Paráda. My jsme měli nafukovací kajaky – dojdeš, nafoukneš loď, sedneš a frčíš po vodě. Ale v obou těch městech najdeš i kempy přímo u vody a v různých vzdálenostech od centra. Možností se nabízí spousta. A pak je tu ještě jedna zajímavost. Do obou měst se dá dostat přímým vlakem z Česka. Takže lístek na vlak, plus nafukovací plavidlo a máš vyřešeno.

Je pádlování v polských městech jako Gdaňsk nebo Vratislav dobrým začátkem nebo alternativou pro člověka, který zná jenom letní Vltavu a chce vyzkoušet jiný způsob vodáctví?

Rozhodně tě tam nepřekvapí nějaké nebezpečí, nemusíš řešit padlé stromy, vrbičky, mělčiny, peřeje a podobně. Z tohoto hlediska je to jednoduché. Lidem by také mohlo vyhovovat, že máš neustále k dispozici nějaký servis. Někde zastavíš, přivážeš loď, kousek popodejdeš a hned je tam restaurace nebo kiosek. Pokud máš nafukovací loď, tak ji prostě zabalíš a popojedeš si tramvají zpátky na místo, kde bydlíš. Nebo si vezmeš taxík. 

Na kolik dní by měl člověk plánovat takový výlet?

Gdaňsk se dá projezdit za dva dny i s průmyslovým přístavem, kde jsou zaparkované různé tankery. To mi taky přišlo ohromně zajímavé, u nás člověk něco takového nemá šanci vidět. Pro zdatnější je tu možnost projet z Gdaňsku na moře, přepádlovat podle pobřeží do jiného ramena Visly a zase se vrátit do Gdaňsku. A pořád je to okruh do dvaceti kilometrů, dá se zvládnout za den. Ve Vratislavi můžeš strávit klidně tři nebo čtyři dny a pořád budeš objevovat něco nového.

Co by měl ještě vodák vědět ohledně městského pádlování?

Měl by se seznámit se základními plavebními znaky. Většina těch cedulí je dost intuitivních, nejsložitější na pochopení jsou asi plavební koridory, všechny plavební znaky najdeš snadno na internetu. Stačí ti znát tak deset cedulí a řídit se podle nich. Počítat s tím, že na vodě je provoz motorových lodí a celkově větší provoz ze všech možných směrů, na tohle si dávat pozor. 

Plánuješ něco dalšího v rámci městského pádlování? 

Další město protkané spoustou kanálů je Štětín. Dá se tam zase plout směrem k moři a myslím, že to bude na dva tři dny objevování města a okolí z kajaku. A zase to bude něco trošičku jiného. 

POLSKÉ ŘEKY

Jaký máš vztah k Polsku jako vodák?

Už dobrých patnáct let dělám vodácký časopis Pádler. A vím, že mezi vodáky frčí Polsko jako destinace, kde máš spoustu možností na turistické řeky. A hlavně – na většině těch řek je to pořád ještě ono romantické vodáctví, které už u nás skoro vymizelo. Dá se tam přespat i na divoko, jezdí se často na těžko, s veškerou bagáží v lodi. To už se u nás taky dělá minimálně. Vodácké Polsko jsem nikdy předtím nezažil na vlastní kůži, až loni a letos v Gdaňsku a Vratislavi, a pak na několika řekách relativně blízko u hranic. A zjistil jsem, že chci v objevování polských řek pokračovat. 

Co se ti na nich nejvíc líbí?

Byl jsem teď na několika řekách ve Slezském vojvodství, od Ostravy dál po dálnici na Čenstochovou. Zaujalo mě, že jsou ty řeky ponechané v přírodním duchu – jsou v nich třeba popadané stromy, ale s několika uříznutými větvemi, abys nemusel vysedat, abys to dokázal proplout. Takže máš pocit, že pádluješ v mnohem větší divočině, než ve skutečnosti jsi. Ty řeky meandrují, je to jako u nás na Lužnici pod Suchdolem nebo v Litovelském Pomoraví. Navíc je mají perfektně značené cedulemi na nástupních a výstupních místech i během plavby na řece. Snadno tak zjistíš, jaká tě čeká vzdálenost k další zastávce nebo obtížnost. 

Příliš obtížné ale přece nejsou…

Jasně, všechno jsou to nížinné řeky, v polských podmínkách to neznamená WW I nebo WW II, ale jak moc je tam třeba těch napadaných stromů, jak moc řeka meandruje. Mají to rozdělené třeba i podle toho, jak jsou ty úseky krajinově hezké, prostě fakt skvěle zpracované. A když je před tebou na řece něco důležitého, významnější peřej, práh přes řeku, jez, vodní elektrárna, uvidíš ceduli – za 100 metrů bude práh přes řeku. Ať se na to můžeš připravit. U jezů máš cedulí označené místo, kde je vhodné přenášení, jak bude dlouhé.

Jsou vůbec v Polsku divoké řeky?

Jsou, ale spočítal bys je na prstech jedné ruky. V Krkonoších třeba Kamienna, na tu hodně jezdí i čeští vodáci. Potom nějaké řeky v Beskydech, většinou krátké úseky. A to už je divoká voda, obtížnost WW IV–V. Na to, jak je to veliké území a kolik je v Polsku řek, budou mít v součtu tak 50 km divoké vody.  

Doporučil bys běžným českým vodákům návštěvu polských řek?

Kdo chce zažít vodáctví v jeho prapodstatě, pro toho je Polsko skvělá volba, má nekonečné možnosti výběru. Na Facebooku je skupina Vodáci, která má přes 12 000 členů, na české vodácké poměry je neuvěřitelně veliká. Docela často se tam opakují dotazy typu – už máme sjetou Vltavu, Sázavu, Ohři, Berounku, co byste nám doporučili dalšího? Myslím, že skvělý tip pro tyhle lidi je zkusit něco v Polsku. Navíc je vidět, že Poláci chtějí, aby k nim lidé jezdili a jdou tomu hodně naproti.