HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz KnihyNaHory.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

ROZHOVOR: Lucka Kutrová – Bucket list je průvodce mým životem

ROZHOVOR: Lucka Kutrová – Bucket list je průvodce mým životem

Ze dne na den změnila svůj život a začala si psát seznam věcí, které by v něm chtěla udělat. Prošla Pacific Crest Trail v Americe, naučila se anglicky, navštívila Austrálii a mnoho dalšího. Co bylo nejtěžší splnit z jejího nekonečného bucket listu, jak vzpomíná na PCT a co by poradila holkám, které chtějí vyrazit na nějakou dálkovou trasu? Začtěte se do našeho rozhovoru.

Lucko, rozhodnout se ve dvaceti, že přestaneš pít, když vrstevníci naopak docela kalí, není zrovna nejlehčí. Co bylo hlavním důvodem pro změnu života? Obrovská kocovina nebo uvědomění si, že by bylo lepší zvolnit?

No ono to pití asi bylo to nejjednodušší. Horší bylo se dostat do formy. Když je vám dvacet a nejste schopní uběhnout ani dva kilometry bez toho, abyste málem vypustili duši, je to něco, nad čím byste se vážně měli zamyslet. Určitě v tom hrála roli ta kocovina a hlavně to, jak jsem po party vypadala. Ale spíš mi tak nějak došlo, že ten život, který žiju, není úplně správný a že vlastně nemám žádné pořádné sny a cíle. Kam ten můj život směřuje? Do kolika let budu chodit na party, nakupovat drahé oblečení a pracovat, abych si tenhle život mohla dovolit? Přestat pít alkohol bylo druhé nejlepší rozhodnutí mého života. To první bylo pořídit si parťáka pro život – mého huskyho Marvela. 

Na svém blogu máš seznam 99 věcí, které chceš udělat, a další slibuješ ve svých knížkách. Jak je tvůj seznam dlouhý dnes?

K dnešnímu dni mám na svém bucket listu 148 položek, ale mám k tomu ještě takový svůj soukromý list. Na tom mám milujícího manžela, chatku v horách, neziskovou organizaci, dvě vlastní děti, jedno adoptované, dva huskouny a kočku Rizotku.

A kolik věcí máš už splněno?

Já to zase tak moc nepočítám, ale něco přes 70 jich už splněno určitě mám. No a z toho soukromého seznamu mám zatím toho huskouna a neziskovku. Začátek dobrý.

Lůca Kutrová na festivalu Obzory 2021

S Holkou s bucket listem se můžeš potkat o víkendu 13.-14. listopadu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Celý program a vstupenky najdeš na www.FestivalObzory.cz

Sny a cíle jsou v životě důležité

Dokážeš říct, kterou věc z tvého bucket listu bylo nejtěžší splnit a proč?

Svým způsobem asi úplně všechny, protože každá představovala velkou výzvu. Jsou ale položky, které nejde jen tak odškrtnout. Položka „pomáhat zvířatům“ je závazek na celý život. Je to něco, co mně osobně dává obrovský smysl, a když jednou okusíte pocit, že možná můžete něco změnit, bude to jako droga. Budete chtít více. Můj pes Marvel je můj malý anděl, dělá každý můj den nezapomenutelným a vlastně ze mě dělá lepšího člověka. Představte si, že vás váš vlastní pes přinutí, abyste se zastavili před bezdomovcem, dali mu peníze a dobrotky pro pejska a prostě neodejde, dokud to neuděláte. Díváte se do jeho nádherných nebesky modrých očí a říkáte si, že se vám ten pes asi snaží něco říct. Ten den jsme vymysleli projekt Pomáhám s Marvelem. Vyrobili jsme na vlastní náklady s úžasnými lidmi Marvelovu kolekci a za dva týdny se nám podařilo vybrat přes 110000 Kč, které před Vánocemi putovaly do útulků, aby měla zvířátka trochu hezčí Vánoce. Za pár měsíců jsme si zapsali neziskovou organizaci a vymýšlíme projekty, jak útulkům co nejvíce pomáhat, a hlavně edukovat lidi, aby věděli, co se stane, když budou dále podporovat množírny. Je to běh na dlouhou trať, ale s lidmi, které máme momentálně kolem sebe, si myslím, že jednou dokážeme velké věci. Na konci této položky „pomáhat zvířatům“ je vybudování vlastního útulku, který se bude jmenovat Marvelův čenich nebo tak nějak (usmívá se).

Je plnění bucket listu hlavně o honbě za zážitky, nebo je za tím něco víc?

Podle mě je hezké mít sny. A vůbec nezáleží na tom, jestli se všechny splní nebo ne. Hodně si povídám s lidmi. Mám ráda kontakt s inspirativními lidmi a s těmi, kteří mají co říci. On je vlastně celý můj seznam inspirován lidmi, které jsem potkala na cestách. Na začátku si připisujete položky, protože si chcete něco dokázat. Po čase se vám položky začnou samy plnit, protože váš život směřuje přesně tím směrem, kterým chcete. Když jsem si ve 22 letech napsala, že bych ráda jednou vydala knihu, byl to jen sen. Nikdy jsem si nedovedla představit, že o pět let později knihu opravdu vydám. A o dva roky později druhou. A že budu psát třetí. Můj bucket list je takový průvodce mým životem. Nechávám se inspirovat zajímavými lidmi a čekám, co mi život přinese.

Lucka Kutrová alias Holka s bucket listem na Pacifické hřebenovce. Washington
Lucka Kutrová alias Holka s bucket listem na Pacifické hřebenovce. Washington

Divočinu miluju

V roce 2019 jsi měla na festivalu Obzory přednášku o Pacifické hřebenovce. Jak vzpomínáš na plnění tohoto bodu ze seznamu?

Pacifická hřebenovka je něco, co vám změní život. Naučíte se žít s málem. Vaším nejlepším kamarádem bude váš batoh, který budete pořád přemlouvat, aby trošku zhubnul a nebyl tak těžký. Budete si užívat každé sekundy nádherných okamžiků, které přijdou. A věřte mi, že jich přijde až moc! Západy sluníčka, východy sluníčka, pohled na vyprahlou poušť Mojave v Kalifornii, spektakulární hory v Sierra Nevada, rozbouřená řeka, borůvkami poseté borůvčí, lesy rovného Oregonu, stromy obrostlé mechem, medvěd papající borůvky, vaše špinavé nohy a nádherní lidé, kteří celou vaši cestu udělají úplně nezapomenutelnou. Každý den budete přemýšlet o svém životě, životě svých blízkých a o důvodu, proč jste vyrazila na pět měsíců šlapat do divočiny. Po čase vám dojde, že na cestě nejste proto, abyste ji došli do konce a mohli si ji odškrtnout ze svého bucket listu. Jste tam proto, protože to tam milujete. Každý den je jiný, stanou se vám jiné věci, budete překonávat překážky, které jste nikdy řešit nemuseli, a nakonec si uvědomíte, jak moc bohatý a šťastný život žijete. Chodíte, vidíte, slyšíte, mluvíte a máte možnost udělat úplně cokoliv si zamanete. A to je sakra hodně!

Kdybys měla dát nějaké rady holkám, které se chtějí vydat na první dlouhý přechod, jaké by byly?

Vezměte si dobrý stan, spacák a boty. A pokud nechcete vyrazit samy – vezměte si dobrého parťáka. Já žádné zaručené rady nemám, prostě vyrazte do přírody a užijte si to! Vykašlete se na stres, na práci, na mobil a užijte si pár dní v přírodě. Bez ohledu na to, kam jedete, chovejte se slušně a oblékejte se cudně. Neflirtujte s divnými lidmi. A hlavně holky! Nesrovnávejte se s nikým jiným, neřešte, jestli tu trasu někdo někdy prošel lépe, rychleji, bez stopování, s lepší výbavou a bla bla bla … NIC! Udělejte si to podle sebe a vytvořte si svůj vlastní příběh.

Přechod Nízkých Tater si Lucka Kutrová náramně užila.
Přechod Nízkých Tater si Lucka Kutrová náramně užila.

Každé dobrodružství má své kouzlo

Nedávno jsi vydala knihu 151 dní po evropských stezkách. Jaké bylo strávit na evropských pěšinách stejnou dobu jako na PCT?

Mnohem civilizovanější. Tady v Evropě máte vždycky možnost nějakého civilizovaného přespání, nemusíte si tahat vodu a jídlo na deset dní, ale zážitky a příhody se vám můžou stát srovnatelné. Až si projdete všechny traily z mé druhé knížky, uvidíte, že si na bucket list napíšete Pacifickou hřebenovku.

Co tě okouzlilo více? Evropa nebo PCT?

Všechno má své kouzlo. Myslím si, že když se naučíte užít si i procházku za barákem, tak vás pak okouzlí cokoliv, co podniknete. Každé dobrodružství, které jsem kdy zažila, má své místo v mém životě. Jsou místa, kde jsem si uvědomila spoustu věcí pro svůj vlastní život, a jsou místa, která mě naučila, jak opravdu a dobře žít. A z každého dalšího místa si vždy něco odnáším.

Jaký trek v Evropě tě dostal nejvíce?

Po projití Tour du Mont Blanc jsem si myslela, že už jej nic nepřekoná, protože ty výhledy tam opravdu stojí za to. O to více jsem byla překvapená, když jsme spolu s Marvelem, kamarádkou a její fenkou vyrazili na přechod Nízkých Tater. Trasa vede od železnice k železnici z Telgártu do Donoval. Celý trail má 97 km a doslova mě dostal. Překrásné výhledy, zdolávání dvoutisícovek, ale hlavně možnost přespat na příjemných chatkách, které vám nezruinují účet. První den na trase nám neskutečně pršelo, no teda ony spíš padaly kroupy, a když jsme dorazily na Čertovici, kde byla kamna, daly jsme si teplý čaj a mohly jsme si s Anet vysušit všechny věci – k nezaplacení. Slovensko je moje srdcovka, vždy mě to spíš táhlo na Malou Fatru, ale Nízké Tatry předčily všechna má očekávání.

Jak těžký je po trailu návrat do reality?

Těžký. Vždycky bojuji s tím, že ta realita je většinou o stresu, povinnostech a práci. Na začátcích pro mě byli nejnáročnější protivní lidé a fakt, že si pořád všichni jen na něco stěžovali. Po letech cestování a návratech domů jsem se už dopředu vždycky připravila a došlo mi, že tu realitu si tvoříme my sami. Když se na někoho usmějete, budete překvapeni, že on se třeba usměje zpět na vás. Uděláte dobrý skutek bez očekávání, a najednou se vám něco skvělého stane. Můj velmi dobrý přítel mi jednou řekl, že když budu dobrý člověk, tak celý můj život bude dobrý … Ověřeno (usmívá se).

LUCIE KUTROVÁ

Lucie na svém blogu založila tzv. bucket list – seznam věcí, které si touží v životě splnit. Jedním z přání bylo přejít Pacifickou hřebenovku, dálkovou pěší trasu vedoucí z Mexika do Kanady. Kromě toho, že své cestovatelské zážitky se psím parťákem Marvelem sepisuje do knih, založila také neziskovku, se kterou pomáhá psím útulkům. Sledovat ji můžete na Instagramu @holka_s_bucket_listem_luca nebo jejím blogu www.holkasbucketlistem.com.

Koupit knihu nebo podpořit pejsky v útulku můžeš na: shop.holkasbucketlistem.com

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: