Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Začíná vrcholový útok na Everest. Reportáž z base campu a aklimatizace
9. 5. 2025
Natálie Kohoutková
Česká dvojce Roman Kozelka a Milan Schagerer se chystá na vrcholový útok na Everest. Z base campu odpovídal horský vůdce Roman Kozelka, jak se to funguje v základním táboře Everestu a jak probíhá aklimatizace na nejvyšší horu světa.
Máte za sebou tři rotace do výškových táborů, a měli byste tedy být dostatečně aklimatizovaní. Kdy vyrazíte k vrcholu?
Šerpové postupně fixují výstupovou cestu a staví výškové tábory, také nosí kyslíkové lahve do C4 a nějaké náhradní do C3. Nyní máme povely od šéfa Lakhkpy, že zahájíme výstup v sobotu 10.5. ve sledu BC-C1, C1-C2, C2-C3, C3-C4 a na vrchol. Summit push bychom měli zahájit 13.5. odpoledne, 14.5. dopoledne bychom měli stanout na vrcholu. Uvidíme, jak to půjde.
Vrcholový útok
S jakými pocity jdete do vrcholového útoku?
Nokdyž to budu psát po pravdě, tak já s už nemohu dočkat až tam vylezeme a sestoupíme zpět a poletíme domů. Tyhle čekací dny mne hodně unavují. Již je to dlouhé. Milan se konečně doléčil, držel se ho hodně dlouho tzv. Khumbu kašel. Jako obvykle začíná být nervózní před finálním výstupem. Už jsem si na to za ta léta zvyknul, i když to moc nechápu. Místo, aby se těšil, tak je z toho docela přešlý. Připravený je docela dobře, i když některé tréninky jsme vynechali, neměl na to již čas a já ho již nechtěl nutit, neměl jsem na to nervy ho do toho tlačit. (smích)
Jaký máš jako milovník hor z dobývání Everestu celkový dojem? Pro někoho, kdo si chce užít dobrodružství a samotu hor, není lepší lézt na nižší, ale méně frekventovaný kopec?
Pořád je to nejvyšší vrchol planety, vyšší prostě není…. Tím, že jsme s Milanem před několika lety rozhodli pro projekt 7 Summits, tak se s tímto musí počítat. Respektive rozhodl se Milan a já ho touto radostí a peklem doprovázím… (smích). Jsou to prostě nejvyšší kopce světadílů, tak je jasné, že tu lidi budou. Ale rozhodně to není zadarmo, stojí to spoustu úsilí a času se na takovéto kopce připravit jak technicky, tak fyzicky, a nakonec to stojí i dost peněz.
V hodně článcích jsem četl, že si to dovolí bohatí lidé, které vytáhnou na vrchol Šerpové. Ale tak to úplně není. Ano máš připravené fixy a máš s sebou svého výškového šerpu (PS: toho jsem ani já a ani Milan ještě neviděli, takže pár týdnů už dělám Šerpu já), ale vyšlapat to musí každý sám za sebe. Co se týče mě, tak spíš upřednostňuji klid a ticho v horách a bez lidí, ale tady jsem věděl, do čeho jdu, tak se s tím musím nějak vyrovnat.
Říká se, že cestou na vrchol se překračují mrtvoly (dávno umrzlých) horolezců?
Tak na tuto otázku odpovím, až se tam odtud vrátím. Nyní to vím je z obdobných zdrojů jako vy. Ale vím, že tam nějaké umrzlé osoby byly. Myslím, že loni nebo předloni jich dost nepálská vláda nechala stáhnout dolů.
Dokážeš srovnat technickou obtížnost výstupu v porovnání s ostatními kopci, co máš vylezené?
Z BC do C1 je to asi nejtechničtější, procházíš cca 6-8 hod. ledopádem Khumbu, jumaruješ asi 6 strmých pasáží, občas přecházíš nějaké horizontální svázané žebříky a občas lezeš strmé vertikální žebříky. Tak že technicky to náročné docela je. Pro mne to není nic zvláštního, naopak jsou tam fixy, tak že je to ok. Ale pro většinu lidí to je i vzhledem k výšce 5400-6100 m docela náročné.
Z C1-C2 (6100 – 6400m), relativně nenáročné technicky, je tam jedna pasáž, kde se leze strmě po fixech asi 75-80%. Jinak normální chůze, ale dá to již zabrat v této výšce.
Z C2 do C3 (6400-7200 m) je to tak 2 hoďky nenáročný výstup se strmějšími pasážemi, ale pak se dostaneš pod Lhotse face a tam začínají strmé fixy okolo 50% až do C3.
Z C3 do C4 (7200-7900 m) to je celé po fixech od 50-60% konstantně cca 900 výškových metrů, vzhledem k výšce je to již dost náročné, především na dýchání, i když si již přidýcháváš kyslík.
No a v C4 se již nespí, člověk si tam jen odpočine cca 4-5 hodin a pak vyráží dle domluvy se svým Šerpou někdy okolo 14-18 hod. na vrchol, kam se má dostat někdy následující den mezi svítáním a polednem. Pokud je výrazně pomalejší, měl by to otočit. Sestoupí se do C4 a co nejdříve se mastí do C3 a do C2 ideálně.
Co se týče jiných výstupů, nemám k tomuto výstupu na Everest porovnání. Je to poprvé, co jdu takto vysoko, a poprvé, co budu používat kyslík.
Co je pravdy na tom, že na Everest se stojí fronty?
Jakmile na rotaci vyrazí i ostatní agentury se svými členy, nastala už v nižších nadmořských výškách totální zácpa. Zpravidla na techničtějších místech se to prostě vždy zaseklo. Když se k tomu přidají ještě Šerpové s nákladem, které pouštíme před sebe, opravdu se postup může dost zpomalit. Při naší třetí aklimatizační rotaci se tak všechno kouslo v ledopádu Khumbu, kde jsme stáli ve frontě na žebřík.
Někteří členové týmů zde dle mého názoru nemají co dělat, neumějí pořádně používat mačky a jumar k výstupu, nebo nemají dost technických či fyzických předpokladů. Tihle všichni zdržují a komplikují situaci na fixech, někdy je to opravdu k pláči je vidět, jak se snaží nějakým opičím způsobem posouvat po fixech s jumarem, hekají u toho, někteří skoro brečí nebo křičí, nakonec se tam těch pár metrů v kolmém terénu za pomocí svých Šerpů dostanou.
Tohohle se trochu bojím ve vyšších táborech, když je prostě někdo hodně pomalý, tak se ten fix zaseká. Hrozně záleží na tom v kolik hodin na summit vyrazíš a kolik lidí zrovna ten den jde. Předbíhat se ten vrcholový den moc nedá, není tam místo až na Balkony, kde je trochu místa, kde se mění kyslíkové láhve, a když to uděláš rychleji, máš možnost předejít několik pomalejších.
Asi desetimetrový vertikální žebřík v ledopádu Khumbu mezi EBC a C1. Everest, Himálaj, Nepál.
Co je největším kamenem úrazu u horolezců amatérů?
Řekl, bych že udržet si zdraví, nadhled a psychickou pohodu. Je to tu dlouhé, ty čekací a odpočinkové dny se sčítají, celá příprava trvá více než 30 dní. Některým chybí soudnost, některým dostatek zkušeností, nebo větší technická a psychická odolnost. Nějaké věrohodné prameny uvádějí, že úspěšnost výstupu za posledních několik let na Everest je asi 57%, to bych řekl, že je docela dobré. Letos se o výstup bude pokoušet asi 450 lezců plus šerpové.
Jaké prostředky používají Šerpové k zajištění výstupové cesty?
Některé fixy mi přijdou na úrovni a některé zbytečné anebo velmi úsměvné. Např: když je fix ukotven ledovcovým šroubem a pere na něj přes den slunce, zpravidla ve strmějším terénu, led okolo odtává. Visí na tom třeba 5-8 lidí, kteří ani netuší, že kdyby do toho jeden spadl, že se to s nimi celé vysype.
V ledopádu Khumbu, který je potřeba prokličkovat při cestě do C1, v posledních dnech spadlo několik seraků, takže Šerpové našli nový průchod změtí obřích ledových bloků. Je tam potřeba překonat např. asi 8-10m dlouhý vertikální žebřík, přes trhliny se dá buď přeskočit, nebo přejít po horizontálním žebříku, který funguje jako most.
Život pod Everestem
Jak se vlastně bydlí v Everest Base Campu?
Každý máme svůj velký stan s malou předsíňkou a velkou matrací a polštářem. Podlaha je pokryta kobercem a pod ním je izolační vrstva, v předsíňce je umělý zelený trávník, který se osvědčil skoro všude v Nepálu.
Jak funguje stravování a další služby?
Vybavení EBC mne pozitivně dost překvapilo. K dispozici je velký jídelní stan dokonce s plynovým ohřívačem. Strava je velmi pestrá včetně masových pokrmů, čerstvého ovoce a zeleniny. Logisticky stravu dovážejí vrtulníkem a čistě teoreticky se v této zimě nemůže zkazit. Vždy si můžeme vybrat snídani, oběd, večeři z jídelního lístku. Káva Mokka je samozřejmostí a dostáváme i velmi kvalitní čaje.
Asi 10 m od jídelního stanu je lokální kuchyně, opět srším chválou, naprosto čistá, žádné odpadky se neválejí po zemi, vše má svůj pořádek, vaří se na plynu pod velkým tlakem. Buď na velké pánvi anebo v přetlakových hrncích. Venku je zakryto nádobí (tzv. Černá kuchyně) plachtou.
V jídelním stanu si můžeme dobíjet telefony a power banky. Internet stojí 350USD za 50 Giga dat do vyčerpání. No holt není to zrovna levné to připojení s civilizací, rodinou, přáteli. Na druhou stranu je to luxus, který něco stojí.
Jak se vaří v kuchyni pod Everestem? Everest Base Camp 2025, Himálaj, Nepál
Základní tábor pod Everestem je poměrně velké stanové město. Kolik je tam odhadem lidí?
To se každý rok liší. Co pravděpodobně dost navýší počet lezců je uzavřená celá sezóna na Mount Everest z čínské strany, kvůli proběhlému velkému zemětřesení. K tomu ještě povědomí, že permit letos stojí 11000 USD a od příštího roku podraží permit na 17000 USD/os. K tomu podraží i permity pro výškové šerpy a celková logistika. Tak se reálný odhadem podraží celkově výstup na Mount Everest o cca 30-35 % oproti letošnímu roku. Takže jsme v očekávání, že zde bude letos díky těmto dvě faktorům relativně dost lezců.
Jenom naše agentura má na místě odhadem tak 50-70 stanů pro lezce, dalších cca 30 pro šerpy a dalších cca 20 stanů na zásoby a k tomu rozdělují horolezce na 3 skupiny, každá má svůj jídelní stan se svou kuchyní: Evropští lezci, asijští, převážně čínští lezci a pak Hindové (indičtí a nepálští lezci). Takže jsou zde minimálně 3 kuchyně a 3 velké jídelní stany, pro zatím, ale budují další, tak že očekáváme větší přísun horolezců.
Jak se řeší intimní lidské potřeby?
Toalety jsou rozděleny na dva druhy. WC na tu větší potřebu je menší stan s otvorem, který je pokryt železnou sítí, aby se vykonavatel nepropadl, pod tím je velký 100l sud a ten se pak po zaplnění odnáší a mění. Pak je jeden větší EKO stan, kam chodíme na tu menší potřebu, jsou tam vyskládány kameny větších rozměrů jako nášlapy i pro ženy a otvor uvnitř je vyplněn menšími kameny a štěrkem, kudy ekologicky (HM) odtékají lidské nepotřebné tekutiny….
Kvůli doléčení kašle musel Milan na pár dní na kliniku do Lukly. Jaké pocity jste měli při návratu do civilizace?
Teprve po přistání v Lukle mi došlo, jak mi chybí stromy a zelená tráva a slunce. Po 14 dnech vidíš jiný věci, jako jsou domy, stromy, lidi v ulicích. Je to fakt zvláštní, ale psychicky to fakt nabíjí. Mám rád hory, ale tohle jsem přesně zažil již na několika expedicích na Denali, Aconcague, v Kyrgyzstzánu na Pik Leninovi – slezeš z kopce, kde je jen sníh a led, a najednou všude zeleň a život.
Přejeme hodně štěstí při výstupu a hlavně bezpečný návrat!
Bavil Tě článek? Můžeš podpořit naši tvorbu!
Tvoříme původní obsah a píšeme o všem, co se na české outdoorové scéně děje. Žádné kopírování cizích zdrojů, všechno je ověřené na vlastní kůži. Tvorba takového obsahu něco stojí a budeme vděční za podporu naší práce! Využít můžeš QR kód nebo dar zaslat na účet 2801829432/2010 s variabilním symbolem 222999.
Děkujeme!