Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Dalekohledy

Jsou chvíle kdy se dalekohled hodí, většinou však není “životně” důležitý a proto při minimalizaci věcí které berete sebou, bývá často vyřazován. Je to škoda, protože lehký pozorovací dalekohled vám nejen obohatí rozhled o podrobnosti ...



Jsou chvíle kdy se dalekohled hodí, většinou však není “životně” důležitý a proto při minimalizaci věcí které berete sebou, bývá často vyřazován. Je to škoda, protože lehký pozorovací dalekohled vám nejen obohatí rozhled o podrobnosti, o kterých bez něj nemáte ani tušení, ale pomůže vám vyhledat a předem si prohlédnout další cestu, podrobnosti a možné překážky na ní, můžete také pozorovat volně žijící zvěř a ptáky, ale i obyvatelstvo, zvláště není-li příliš přátelské. Při orientaci v pustinách je to nenahraditelný pomocník!

dal4.jpg (5876 bytes)Dalekohledy vhodné pro outdoor jsou buď jednooké (monokuláry), nebo dvouoké (binokuláry). Konstrukcí se pak rozlišují na dlouhé, většinou výsuvné tzv. spektivy a pak ty, prizmatickými hranoly zkrácené, tzv. triedry. Na trhu narazíte na nejrůznější provedení a můžete si proto vybrat dobře nebo hůř. Já sebou obvykle nosím jen jednoduchý spektiv ruského původu, který byl překvapivě levný a je i dostatečně robustní. Vezmu-li si někdy kvalitní triedr, srovnání se spektivem odhalí velké nedostatky mého levného pomocníka, ale při porovnání jejich váhy a rozměrů opět se příště rozhoduji pro spektiv. Existují také jednoduší, relativně levné triedry, které jsou po všech stránkách lepší než můj cestovní dalekohled, ale rozdíly až tak zásadní tu nejsou. U triedrů se například část světla ztrácí v jejich hranolech (tradiční “porro” hranoly jsou velké a těžké, ale s malou ztrátou průchozího světla; střechové “Z” hranoly jsou naopak malé, lehké, používané v tzv. kompaktech, ale ztráta světla v nich je větší) a soustavách čoček, někdy i přes 35 %(!). Triedry mívají širší zorné pole a jsou v ruce příjemně malé, zvláště při delším pozorování. U dalekohledů je velmi důležité použití antireflexní vrstvy na všech čočkách (modrofialový potah), která značně snižuje ztráty světla v objektivu rozptylem a odrazem. Tvoří ji ve vakuu nanesená vrstvička fluoridu magnesia, monokulár výhodné je když je opravdu na všech optických částech a někdy bývá i několikanásobně opakována. Označení pak je “fully-multi coated” a zaručuje také i 70% odfiltrování UV a IR záření. Většinou si koupíte dalekohled s plastovými čočkami, které jsou pro naše pozorování dostatečně kvalitní, levné a hlavně lehké. Skleněné čočky najdete hlavně ve zděděných vojenských a loveckých dalekohledech, které mohou být i velmi kvalitní, bohužel jsou však dost těžké. Důležitá je také odolnost dalekohledu ke vnějším vlivům a zacházení. Například rychlá změna teploty způsobí snadno jeho vnitřní zamlžení, takže některé typy se honosí nejen vodotěsností (O-kroužky), ale i tím, že navíc jsou naplněny dusíkem, čímž všechny problémy s mlžením vám odpadají, jsou ale pak i o dost dražší. Malé triedry lze také výhodně složit, čímž se značně zmenší i rozměr přepravního pouzdra.

U dalekohledů pro outdoor rozhoduje tedy nejvíc váha, rozměry a odolnost vůči vnějšímu prostředí, optické vlastnosti jsou druhořadé, přesto mohou být na slušné úrovni, vybíráte-li pečlivě a vybaveni základními informacemi k tomu, co požadujete. Jaké optické hodnoty se u dalekohledů tedy uvádějí, co znamenají a co si můžeme sami zjistit či spočítat:

binokulárZvětšení se uvádí téměř vždy a na prvním místě a znamená to, kolikrát se nám objekt zdá blíž než ve skutečnosti je. Dostatečné zvětšení za dne je už 6 až 8× a větší než 10 až 12× postrádá smysl, protože pak je problém udržet při pozorování dalekohled v klidu (dech, třes rukou ap.) a pozorovaný obraz je rozostřen nebo přímo roztřesený. Dalekohledy s menším zvětšením mají širší zorné pole, k pozorování jsou nejvhodnější a myslivci jim proto říkají obzorky. Průměr objektivu bývá často uváděn jako druhé číslo v násobku a lze si ho také snadno změřit. Kvalitnější objektivy, s velkou světelností, mívají průměry 40 až 56 mm, ale na malých dalekohledech nepřekvapí ani průměry mezi 20 až 35 mm.

Šířka zorného pole je uváděna v Evropě v metrech ve vzdálenosti 1000 m, nebo v “nemetrických” zemích, ve stopách (foods) na 1000 yardů. Větším zvětšením se zorné pole zužuje a bývá u většiny dalekohledů uvedeno. Příklad: monokulár 8×21, (váha jen 80 g!) v Evropě se uvádí šíře zorného pole 128 m na 1000 m a v zámoří je to 367" na 1000 yds. Někdy se můžete setkat i s údajem ve stupních, hlavně při velkých zvětšeních. 

Světelnost
je důležitá zvlášť za horších světelných podmínek, za šera až téměř tmy. Zornice vašeho oka se s tmou stále více roztahuje až do maximálních asi 7 mm, ale ne víc. (U velmi mladých lidí může být maximum i 8 mm, ale běžných je 6-7 mm, po šedesátce věku 4 mm a po osmdesátce je to jen 2,5 mm!) Tomu by měl minimálně odpovídat i průměr výstupní pupily u okuláru. Světelnost je tedy dána druhou mocninou průměru této pupily, při průměru ideálních 7 mm je tedy geometrická světelnost 49. Průměr pupily vašeho dalekohledu si vypočítáte tak, že průměr objektivu vydělíte zvětšením, tedy opět na příkladu dalekohledu označeného tentokrát 7×50. Počítáme 50:7=7,14 což vyhovuje.

Výkonnost za šera je údaj který ještě lépe charakterizuje možnosti dalekohledu ve špatných světelných podmínkách. Tento údaj si lze vypočítat. Je to druhá odmocnina ze součinu zvětšení a průměru objektivu v mm a měla by být lepší než 18. Náš příklad tedy vyjde 18,7. Čím vyšší hodnota, tím je ostrost a rozlišení obrazu lepší!

Hodnoty dalekohledu (7×50), uváděného v příkladu tedy vyhovují i náročnějším požadavkům v outdooru, ale rozumně vzato vystačíme i s nižšími hodnotami (6 - 8×20 - 32), protože pozorovat v noci většinou nemusíme. Dvouoké triedry mají obvykle tzv. středové zaostřování, které je praktické a je doplněno obvykle i dioptrickou korekcí na pravém okuláru ± 3 až 5 dioptrie. Monokuláry pak mají tzv. okulárové ostření které vyrovná i případnou dioptrickou korekci. Někdy lze výměnou okuláru dosáhnout i jiného zvětšení. Pozor však u levných spektivů, které se ostří jen popotahováním tubusu, je to velmi nepraktické i jen jako dětská hračka!

Dalekohledy s proměnou ohniskovou vzdáleností se také prodávají a nazývají se variable, ale trochu kvalitnější jsou poměrně drahé. Např. Tosco Variabel 8 - 24×50GA, vážící 830 g. Jste-li fotografové a nosíte krom jiného, stále sebou i větší teleobjektiv, pak si můžete dokoupit i monokulárový nástavec. Takto s okulárem ve spojení s teleobjektivem získáte, díky kvalitní optice i velmi dobrý dalekohled, jehož optické hodnoty jsou odvozeny z teleobjektivu a přesné údaje získáte z tabulky, která je dodávána s nástavcem. Jako objektiv lze použít i teleobjektiv s proměnou ohniskovou vzdáleností tzv. zoom. Zajímavý údaj je také, někdy uváděný, rozsah ostření, např. 10 m až nekonečno. To znamená, že na blíž než 10 m nezaostříte! U dalekohledů s velkým zvětšením (>20), je výhodný na dalekohledu vestavěný upevňovací závit na stativ 1/4 – 3/8" se stativem pak budete mít snažší pozorování, zvláště stále stejného místa. Že se optiky prsty nedotýkáme, je snad všem jasné!

binokulár s krytkamiDříve bývalo tělo dalekohledů vyráběno z mosazi, ale nyní se používá ocel, slitiny hliníku a umělé hmoty. Ocel je těžká, pro naše účely se nehodí, hliník ve většině parametrů vyhovuje, ale bývají problémy s kompenzací jeho velké tepelné roztažnosti. Zbývají tady moderní umělé hmoty s plnivy jako je grafit nebo keramika a splňující všechny požadavky pro outdoor. Levnější dalekohledy pochází z Japonska a Jihovýchodní Asie nebo i z Ruska, prodávají se pod různými obchodními značkami např. Tosco, Lichter ap., mezi luxusnější patří zejména evropské značky Leica, Steiner, Zeiss i Buschnell, také Exakta a další známé značky jsou velmi dobré.

Důležitou součástí dalekohledu je pevné, vodě odolné pouzdro které váš dalekohled ochrání a také umožňuje vždy jeho snadné vyjmutí. Vzpomeňte si na poctivá kožená pouzdra starších dalekohledů, na doplňující krytky objektivů i okulárů a nemyslete, že koženkové pouzdro se zipem to nahradí. Dalekohled lze doplnit gumovou ochranou okrajů objektivu, sloužící jako sluneční či dešťová clona. Okulár lze vylepšit anatomickou gumovou očnicí a krytem proti prachu a dešti. Můj výše zmíněný ruský spektiv je uzavřen v pevném šroubovacím pouzdře z plastu a krom váhy, této ochraně nelze nic vyčíst, dokonce i plave. Dalekohled je také nutné nosit na snadno dostupném místě a s tím bývá většinou problém, protože o toto místo soupeří s fotoaparátem, nožem, telefonem, láhví s pitím ap. důležitými věcmi. Je-li připevněn k batohu, nosným popruhům nebo k bederáku, je tu nebezpečí poškození při odložení batohu, třeba při dopravě. Nosit dalekohled na krku doporučuji při pozorování někde na vyhlídce, kde vám může snadno upadnout, ale jít s batohem a houpajícím se dalekohledem na krku je příliš i pro otrlé jedince. Opravdu dobré řešení jsem zatím neviděl a ti opatrní co ho mají ukryt v hloubi batohu, toho zase moc nenapozorují, bývá to bohužel i osud mého velkého a drahého foťáku, kde pak vítězí má lenost nad možnými akčními záběry.


01.06.2001, Pavel Krupka


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů