HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Přežít svou smrt!

Přežít svou smrt!

Boj o přežití má své neuvěřitelné příběhy. Jsou známé a zpracované v knihách i ve filmech, přesto stojí za to připomenout si extrémní dobrodružství, jejichž neuvěřitelnost a síla vůle přežít svého času uchvátila svět.

Dva a půl měsíce na vlnách

Snad nejosamělejší je člověk na moři. Pokud se tady člověk dostane do velkých problémů, má jen malou naději na záchranu. Mezi nejznámější příklady přežití na moři patří příběh Steva Callahana, který v roce 1982 přežil 76 dnů v malém záchranném člunu. Jeho plachetnice ztroskotala při plavbě z Kanárských ostrovů do USA.

Silná bouře převrhla plachetnici, ale ještě než se potopila, dokázal mořeplavec zachránit trochu potravin a také solární destilátor mořské vody. V záchranném člunu pak přes dva měsíce zkoušel lovit ryby a dokázal destilovat asi půl litru pitné vody za den. Zhubl na padesát kilogramů a atrofovaly mu svaly. Byl zachráněn rybářem nedaleko od pobřeží Guadalupe. O své cestě později napsal knihu.

5500 mil z Mexika do Austrálie

Ještě neuvěřitelnější byla pouť pěti mexických rybářů oceánem v roce 2005. Během lovu žraloků se jim stalo osudným, že při hledání vybavení uschovaného na břehu neopatrně vypotřebovali benzin motoru jejich asi 7 m dlouhého člunu. Proud a vítr je pak nezadržitelně unášel od břehů pryč na širé moře. V člunu strávili víc než 9 měsíců, pili dešťovou vodu, kterou chytali do dvousetlitrového kanystru od paliva, a po snědení nepatrných zásob jedli pouze syrové maso příležitostně ulovených želv a ryb. Dva z mužů zemřeli, ale tři přežili neskutečnou plavbu Pacifikem dlouhou 5500 mil až téměř k břehům Austrálie, kde je zachytil radar rybářské lodi.

Útěk z hrobu

Také na souši se dá zabloudit. Najít cestu z divočiny, pokud člověk není zraněn, nebývá ale tak beznadějné. To ovšem neplatí o příběhu Australana Rickyho McGee, který bloudil australskou pustinou zvanou outback. Jeho příběh z roku 2006 začal, když při cestě autem vzal stopaře. To bylo poslední, co si pamatoval. Probudil se v jámě zakryté kameny a hlínou, když se divocí psi snažili prohrabat k domnělé potravě.

Byl v neznámé pustině, neměl u sebe nic, jeho auto zmizelo. Australský outback je nekonečný, a tak Ricky bloudil neskutečných 71 dní, než našel civilizaci. Měl obrovské štěstí, že bylo právě období dešťů, takže nalezl dost vody k pití. Po celou dobu se živil pouze pijavicemi, hmyzem, žábami a ještěrkami. Z původních 105 kg vážil po svém zachránění pouhých 48 kg.

Tento článek vyšel v časopise Svět outdooru 3/2014, který byl plný podobných příběhů o přežití.

Zázrak v Andách

Ještě záludnější jsou letecké katastrofy v divočině. Pokud chybí údaje o poloze, není často v silách záchranářů zřícené letadlo najít. Jedna z nejznámějších leteckých katastrof spojená s přežitím je let Uruguayan Air Force 571. V roce 1972 se v neprostupných Andách zřítilo letadlo, letící z Montevidea (Uruguay) do Santiaga (Chile) s ragbyovým týmem a jejich přáteli. Pád letadla kupodivu přežilo dost lidí, ale trosečníky začala pronásledovat jedna nehoda za druhou.

Z malého rádiového přijímače se dozvěděli, že pátrání po letadle bylo po deseti dnech ukončeno. Pak zavalila trosky letadla sněhová lavina a zásoby docházely. Aby přežili, začali se po těžkých diskuzích a rozhodování živit masem zemřelých. Pokusy dojít k civilizaci komplikoval omyl jednoho z pilotů, který tvrdil, že jsou na opačné straně hor. Když dva stateční našli cestu a své kamarády po 72 dnech zachránili, zbylo z původních 45 lidí na palubě naživu pouze 16. Příběh je znám z filmové rekonstrukce.

Volný pád z 10 000 m

Jeden neskutečný příběh zažilo v roce 1972 i Československo. Při katastrofě jugoslávského letu JAT 367 nad Srbskou Kamenicí přežila letuška Vesna Vulovičová pád z výšky 10 050 metrů, což je podle Guinessovy knihy rekord přežití volného pádu. Při explozi se letoun DC- 9 rozlomil a zřítil. Vesna jediná přežila, ale měla řadu vnějších i vnitřních zranění, utrpěla frakturu lebky, zlomila si obě nohy a tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů. Jako zázrakem se však znovu začala chodit.

Smrt na ledové kře

Český vědec byl účastníkem jedné ze slavných robinzonád při poznávání Arktidy v roce 1928. Generál Umberto Nobile vedl výzkumnou výpravu vzducholodí Italia. Při jejím ztroskotání se z noblesního letu stal boj o holý život. Spolu s odlehčeným vrakem vzducholodi zmizelo beze stopy šest mužů a další včetně Nobileho byli zranění. Trosečníci měli malé zásoby jídla, minimální vybavení a přes šťastný nález rádiostanice dlouho nebyli schopni navázat spojení. Na ledové kře museli přežít téměř dva měsíce, než je vysvobodil ruský ledoborec Krasin. Ze šestnácti mužů posádky přežila jen polovina, mezi zachráněnými byl i český fyzik František Běhounek. K obětem je třeba připočítat několik dalších polárníků, včetně slavného norského badatele Roalda Amundsena, kteří zahynuli při pátrání po trosečnících. Běhounek napsal o expedici dobrodružnou knihu.

Televizní seriály

Řadu příběhů o přežití jsme mohli vidět v britském seriálu Přežít!, který vysílala v uplynulých letech ČT. V seriálu bylo hodně informací o chybách, které se při nenadálých situacích stávají nejčastěji. Dalším oblíbeným pořadem byly Letecké katastrofy. Seriál přinesl rekonstrukce příběhů včetně následného pátrání po příčinách neštěstí, což kromě samotného boje o přežití přiblížilo pokroky bezpečnosti letecké dopravy.

Cesta pro přežití

Ukazuje se, že boj o přežití je v extrémních podmínkách často spíš otázkou vůle a stavu mysli, než fyzických výkonů. To je třeba mít na paměti, pokud se člověk dostane do zdánlivě neřešitelné situace.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: