HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Přehled skialpinistických a freeridových vázání vycházejících z původního principu Dynafit TLT

Přehled skialpinistických a freeridových vázání vycházejících z původního principu Dynafit TLT

Jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí vývoje skialpového a freeridového hardwaru jsou bez pochyb vázání vycházející z původního principu Dynafit TLT, chcete-li techová vázání nebo pastičky. Abyste se při výběru nového vázání neztratili, přinášíme velký přehled modelů dostupných na českém trhu.

Přehled skialpinistických vázání TABULKA SKIALP A FREERIDE VÁZÁNÍ Z DYNAFIT TLT (pdf).

„Techové“ skialpinistické vázání vynalezl někdy v roce 1982 Fritz Barther, a chytila se ho firma Dynafit. Oproti normálním rámovým nebo nosníkovým propojením obou částí vázání se skládalo ze samostatné špičky a paty. K vázání bylo potřeba mít speciálně upravené boty, kdy na bocích ve špičce boty byly kovové prohlubně pro zapadnutí tzv. pinů (trnů). Pata byla upravena kovovou výztuhou, do níž zapadaly dva nosníky paty vázání. Toto vázání přineslo revolučně nízkou hmotnost, která byla třetinová oproti klasickým vázáním, což je při skialpinismu dost podstatné. Navíc, při výstupu sezdvihala pouze bota a ne i podstatná část vázání.

Pro toto vázání se vžilo označení Dynafit TLT (Tour Lite Tech) a prošlo bouřlivým vývojem s klady a zápory do doby, kdy v roce 2007 vypršela patentová ochrana. Od tohoto roku se řada firem snaží přijít se svým řešením využívajícím princip představený Dynafitem. U některých alternativ se objevily podařené a zajímavé řešení, zatímco jiné se ukázaly být slepou uličkou. Dynafit neustále úspěšně prodává i vázání v téměř původní podobě. Podle mnohých je dokonce původní vázání nejlepší kombinací spolehlivosti a nízké hmotnosti.

Z následujícího orientačního přehledu zcela vyloučíme závodní ultralehké modely vázání a soustředíme se jen na ty, které je možné použít pro klasický skialpinismus a lehký freeride. Rozdělení je možné na základě rozsahu vypínacích sil podle DIN, kdy vázání nabízející maximální vypínací sílu nad DIN 12 s maximem DIN 16 jsou čistě freeridová na široké lyže, zatímco do DIN 12 (resp. DIN 10) skialpinistická až freeridová (s maximem DIN 12 a širokou základnou pro špičk vázání). K „čistě“ freeridovým vázáním na široké lyže je možné hned přiřadit např. modely Dynafit Beast, Dynafit Radical FT 2.0, Plum YAK). Jelikož většina „techových“ vázání není oficiálně certifikovaná, vypínací síla v DIN není úplně v souladu s normou DIN, takže např. ATK ji označuje jako RV (release value), tedy vypínací síla.

Některé z modelů využívají kompletně původní nápad Dynafitu, zatímco jiné mají na první pohled podobnou pouze špičku vázání, zatímco pata je vlasntí konstrukce. V České republice jsou v současné době k dostání vázání firem ATK, Diamir, Dynafit, G3, Plum a SkiTrab TR2. Možná se k nim v brzké době přidá také aktuální horká novinka Marker Kingpin.

Obvykle se přehledy dělají v abecedním pořadí, ale v případě vázání vyvinutých na původním patentu Fritz Barther se musí udělat výjimka, neboť Dynafit má v této oblasti jednoznačně dominantní postavení. Po Dynafitu se už dodrží abecední pořadí, takže budou krátce představeny vázání firem ATK, Diamir, G3, Marker, Plum a SkiTrab. Neúplný přehled (chybí např. modely od Dynafitu) současného stavu na trhu s „techovými“ vázáními je uvedený v přiložené tabulce.

Dynafit

Nikdo si nedovolí zpochybňovat význam Dynafitu na vývoj „techových“ vázání a jeho současnou nabídku, které se žádná z dalších firem nabízejích „techové“ i klasické skialpinistické vázání nemůže ani zdaleka přiblížit. Dynafit začínal s vázáními pro skialpinistické závody a výškové sjezdy až se etabloval ve všech oblastech pohybu na lyžích. Díky tomu dnes nabízí nejrozsáhlejší kolekci vázání od ultralehkého karbonového modelu Dynafit RC1 (150 gramů za pár bez šroubků) přes klasická vázání až po freeridový Dynafit Beast nabízející jako jediné vázání na bázi „tech“ maximální vypínací sílu DIN 16.

Pro lepší orientaci v aktivitách na sněhu je Dynafit rozdělil na Free touring, Ski touring, Speed touring a Ski running a u všech svých zimních výrobků uvádí vhodnost toho či onoho pro danou oblast aktivit. Modelová řada Dynafitu je opravdu úctyhodná a vybere si v ní úplně každý. Každoročně dochází k různému vylepšování nebo obměně vázání, ale na něco je možné se vždy spolehnout. Tím je současný Speed Turn, který je nástupcem asi nejdéle vyráběného vázání později známého jako TLT Speed – klasika všech klasik.

Z dalších „standardních vázání“ je na nadcházející sezónu asi největší změnou verze 2.0 u Radical ST a Radical FT, kde je zásadní posunu u zavedení otočné špičky vázání pro ergonomičtější vypínání při pádu (nápad převzatý od Dynafit Beast – novinky roku 2013). Mnohá z vázání byla vybavena dodatečnou pružinou v patě, která kompenzuje ohyb a průhyb lyže při agresivní jízdě v rozsahu 10 mm (čistě dorazové řešení má také G3 ION).

A jaké vázání od Dynafitu doporučit? Osobně bych na klasiku začal s TLT Speed Turn, do odlehlých oblastí a na sjezdy z kopců nad 6000 metrů by favoritem byl TLT Speed Superlite. Při zaměření se na řádění v prašanu nebo evropské klasiky TLT Radical FT 2.0 nebo TLT Radical ST 2.0 a proč? Protože má jednoduché ovládání, vysokou spolehlivost a brzdy.  Pro ortodoxní freeridery s lyžemi se šířkou nad 100 mm pod patou vázání, náročnými skoky a agresivní jízdou, kteří začínají fungovat u DIN 13-16 je potom řešením Dynafit Beast 14 nebo 16 (maximální DIN 14 nebo 16). První model Dynafit Beast 16 jsem měl na vyzkoušení v zimě 2013 –  Osmidenní důkladné vyzkoušení vázání Dynafit Beast v Makedonii v březnu 2013).

ATK

Mimo závodních vázání nabízí tato italská firma výborný model ATK Raider 12, kdy hmotnost kompletního páru včetně brzd (!) výrobce deklaruje na 660 gramů (reálně 670g). Unikátní je umístění brzdy před špičku vázání a toho vyplývající odlišná manipulace oproti standardní patě. Pata vázání se pro zůzné sklony výstupu otáčí. Vázání je téměř kompletně z CNC obráběného hliníku, nejsou u něj téměř žádné plasty. Nevýhodou je méně komfortní obsluha paty – hůlkou to moc nejde, je potřeba otáčet rukou. Dosud chybějí i dlouhodobé praktické zkušenosti, protože se zatím vyrábí jen krátce. Jeho většímu rozšíření brání trochu vyšší cena. V současné době je to zřejmě nejlehčí vázání, které nabízí vypínací sílu (ne DIN 12) a brzdy. První náhled k použití z roku 2014 – ATK RAIDER12 – hliníkový cukrík.

Diamir

Švýcarská firma Fritschi vyráběla po dlouhou dobu nosniková vázání jako Eagle a Freeride Pro, než představila svoji odlehčenou koncepci Diamir Vipec 12. První verze tohoto vázání se začala prodávat v zimě 2013-4. Jezdíl jsem na něm několik dnů a ze svých zkušeností mohu říct, že celkový dojem byl dobrý. Posuvná pata při přepínání sjezd-výstup a různé výšky hrazdiček fungovala i v těžkém mokrém sněhu výborně. Menší problémy jsem měl u jedné špičky vázání při nastupování a vystupování kvůli špatné rozteči trnů.

Diamir na jaře a v létě právě na této špičce zapracoval a nová verze na nadcházející zimu má tuto nestálost odstraněnu, ale až praktické zkušenosti v nadcházející zimě ukáží, zda se to podaří dokonale. Před tím je možné říct, že u komfortu obouvání a vyzouvání došlo u Vipecu k obrovskému pokroku k lepšímu. Rychlost a přesnost obutí/vyzutí je nyní naprosto srovnatelná s konkurenčními výrobky, což se u první verze bohužel říci nedalo.

Tohoto pokroku bylo dosaženo díky změně velikosti pinů a přidáním vymezovacích čelistí pro obutí. Další novinkou je jiný rozměr naklapávacího dílu ve špičce, který nyní díky své ideální velikosti dobře funguje při vypínání lyže v  pádu a zároveň nenarušuje pozici WALK při chůzi. K vyzkoušení jsem měl první verzi Diamir Vipec 12 na jaře 2014 – Skialpový dvoudenní výlet do Slovinska a Rakouska koncem března.

G3

Kanadská firma G3 byla původně zaměřena jen na telemarkové lyžování, ale rychle se etablovala i ve skialpinismu. Před řadou let G3 přišla s modely ONYX a RUBY, které nabouraly koncepci otočné paty vázání. Pata se při přepínání výstup-sjezd posouvala v podélném směru. Špička je na první pohled předimenzovaná a obě vázání jsou ideální na širší lyže. Zajímavostí bylo, že v prvních letech G3 prosazovala koncepci jedno vázání na několik lyži, kdy na lyže stačilo namontovat vhodné držáky a vázání se dalo snadno přesouvat mezi různými páry lyží – Praktické zkušenosti s vázáním G3 Onyx v lednu 2013.

V roce 2014 G3 představila úplně nové vázání G3 ION, u něhož je při pohledu z velké dálky špička i pata podobná Dynafitu. Např. pata je symetricky otočná se třemi polohami na výstup, a poprvé je u „techového“ vázání na doraz na botu, neboť pružina zajišťuje předozadní posuv paty při sjezdu v závislosti na prohnutí lyže. G3 ION je asi nejvíce porovnatelné s klasikou od Dynafitu a je na uživatelovi, zda upřednostní ověřené řešení od Dynafitu, a nebo krásný design a některé vychytávky G3 ION. Ani s jedním z těchto vázání neudělá chybu – Desetidenní praktické zkušenosti s novým skialpovým a freeridovým vázáním G3 ION.

Marker

Německá firma proslulá svými vázání v klasickém sjezdovém lyžování přišla před mnoha lety s freeridovým vázáním Marker Duke, které u nejrobustnější verze nabízí DIN 16. Touto vysokou hodnotou DIN Marker definoval oblast hardcore freeriderů a brutálních skokanů, čemuž odpovídá i hmotnost vázání. Proto mnohé překvapilo, že v druhé polovině roku 2014 se objevil „techový“ Marker Kingpin. Oproti všem ostatním má špička tři páry pružin místo dvou, a pata se chová jako u klasického alpského lyžování. Přepínání chůze-sjezd je řešeno stejně jako u Marker Duke – páčkou. Robustnější varianta nabízí maximální DIN 13, takže je plně freeridová. Vzhledem k trochu vyšší hmotnosti je Kingpin určený spíše těm, kteří tráví více času v lanovce než při šlapání na pásech. Jako jediné vázání z tohoto výčtu není dosud v České republice dostupné.

Plum

Francouzská firma minimalizující použití plastů a maximalizující použití CNC obráběného duralu při konstrukci vázání.. Vlajkovým vázáním je Plum Guide, kde špička i pata jsou na první pohled velmi podobné jako u Dynafitu s několika většimi či menšími rozdíly. Plum byl první, který umožňoval velký rozsah posunu paty vázání (mimo modelů do půjčoven) klasického „techového“ vázání. Jako jediný nabízí i dětskou verzi „techa“ pro lyžníky s hmotností pod 65 kg s DIN v rozsahu 3,5-7.

Speciálně na hodně široké lyže od šířky pod vázáním 95 mm a obecně na freeride byl zkonstruován Plum YAK, kdy příčná rozteč šroubů pro montáž vázání je 70 mm. Plum je výborná alternativa k Dynafitu pro ty, kteří se poohlížejí po krásném vázání s nízkou hmotností, a v základu nepotřebují brzdy. Plum brzdy samozřejmě také nabízí, ale jen jako doplněk.

SkiTrab

Samostatnou kategorii tvoří SkiTrab TR2, který po několikaletém vývoji (poprvé ohlášen v roce 2009) a vychytání detailů je dnes plnohodnotným skialp a freeridovým vázáním. Obě části vázání se odlišují od Dynafitu, kdy špička má z bezpečnostních důvodů samostatně do boku výklopné „piny“ (trny).

Pata se překlápí v závislosti na sjezdu nebo výstupu. Jediné, co je na patě nutné udělat rukou, je aretace brzdy. Nevýhodou bránící jeho širšímu rozšíření je nutnost „nestandardizovaného“ zakončení boty, kdy je pata vázání na sjezd zapnutá částečně přes zářezy téměř v bocích skeletu. Do podzimu 2014 je možné koupit pouze dva modely bot Scarpa, které je možné použít s TR2.

V roce 2014 je na trhu velké množství vázání vycházející z původní koncepce Dynafit TLT, takže si každý může vybrat podle svých aktuálních preferencí. Ať už se to týká užitných vlastností, ovládání špičky vázání při zapínání, vypínání a přepínání, manipulaci s patou vázání při přepínání pro různé sklony svahů při výstupu, rozsahu vypínacích sil, až po brzdy a stoupací železa. Skialpinisti, kteří s „techem“ začínají, volí většinou některý model od Dynafitu. Pokročilejší skialpinisti, kteří už ví, co chtějí (dávají přednost co nejnižší hmotnosti, velké robustnosti, apod.) mají dnes rozsáhlé možnosti výběru vázání, přičemž kromě Dynafitu byl dosud v terénu nejčastěji vidět Plum nebo ATK. Rok 2014 toto rozložení může úplně změnit, kdy se můžou hodně prosadit Diamir a G3.

Další fotografie jsou v FOTOGALERIE SKIALPINISTICKÁ VÁZÁNÍ NA BÁZI DYNAFIT TLT
Článek vyšel v časopise Svět Outdooru 4, 2014
Na článku spolupracovali Matúš (ATK Raider 12) a Ondřej Švihálek (Diamir Vipec).

Komentáře

Ales

Nemáte někdo zkušenosti s vázáním Diamir Vipec, mám objednánu verzi 2013/14 a slyšel jsem, že prý dost praská.

palič
Ales:

Ahoj, dnes bych určitě objednával novou verzi na tuto zimu. Oproti té loňské došlo k řadě výrazných vylepšení. S tou loňskou verzí jsem jezdil ve Slovinsku a Rakousku. S praskáním určitě problém nebyl, ale nastupování a vystupování z jedné špičky vázání bylo někdy obtížné.

Jirka V.

První model Diamir Vipec má dětské neduhy, které dobře popisuje Lou.
https://www.wildsnow.com/11140/fritschi-tech-binding-diamir-vipec-review/
Hlavní problém je s trny, které je nutno přesně nastavit aby špička vypínala. Šrouby se však povolují.
Diamir slibil přepracování trnů, viz https://www.wildsnow.com/14680/diamir-vipec-12-inline-changes-2014-2015/.
Osobně volím vyzkoušenou klasiku TLT

Aleš

Děkuji za odpovědi.

peter bedo

Jak začít
…jsem sportovec telem i u duší a chcel by sem začít se skialpem …mám ideální podmínky….chci si na začatek poridit naradí ale se v tom neviznám….dá se upravit , predelat stávající sjesdarská sada?…nebo od gruntu nové? dekuju….

Přidejte se k diskuzi

Odpovídáte na komentář: