Přepadla mě nostalgie a vzpomněl jsem si na přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, který jsem s kamarády touto dobou podnikl ještě na gymplu. Co takový výšlap obnáší a kudy vás provede?
Vzhledem k horšícímu se počasí se z letních požitků, jako je lezení nebo cyklistika, stalo tabu. Vím, že jezdit na kole se dá pořád a když vysvitne sluníčko a není mokro, tak i ty skály jsou realizovatelné, ale přeci jen už to není taková idylka.
Proto není špatné v těchto těžkých dobách, kdy není možné mít radost ani ze zimních sportů, obout pohorky, nabalit krosnu a vyrazit s kamarády či rodinou pod stan. Pokud je sucho a příliš nefouká, tak je momentálně ideální období pro pěší turistiku, protože nejste zaliti litry potu a společnost vám nedělají stovky turistů, jelikož není tzv. hlavní sezóna.
Nejdříve na Praděd!
Přiznám se, že tehdy jsme nevyrazili z „oficiálního startu“, kterým je sedlo Skřítek (874 m), jež odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny, ale z Karlovy Studánky přímo na Praděd. Takže jsme přišli o vrcholy jako Pecny (1330 m), Břidličná hora (1358 m), Vysoká hole (1464 m) či známé čarodějnické místo – Petrovy kameny (1438 m). Tento úsek až na Praděd je dlouhý asi 12 kilometrů (převýšení cca 860 m). Od sedla Skřítek začnete po zelené, abyste následně změnili značku na červenou (cca po 6 km).
Ze zmíněného úseku bych chtěl vyzdvihnout zejména skalní útvary Petrovy kameny či Pecny, které určitě stojí za prozkoumání. Celou cestu až na Praděd provází naučná stezka č. 5 – „Světem horských luk“.
Praděd a co dál?
Nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku – Praděd (1491 m) asi není třeba nějak sáhodlouze představovat. Jen zmíním pár zajímavostí:
– Na vrcholu Pradědu se nachází 162 metrů vysoký televizní a rozhlasový vysílač, jehož nejvyšší bod je zároveň absolutně nejvyšším bodem na území České republiky.
– Pradědu se přezdívá Český ledovec a to proto, že se tady velmi dlouho drží souvislá sněhová pokrývka. Například v roce 2000 se tady lyžovalo (i na běžkách, ne jen na sjezdovkách) ještě v půlce května. Průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C.
– Vrchol se nachází na historické zemské hranici Moravy a Slezska.
Dalším důležitým záchytným bodem je Červenohorské sedlo (1013 m). K překonání tohoto úseku se musíte připravit na dalších osm kilometrů s impozantními výhledy do okolí. Zahlédnout můžete například vodní elektrárnu Dlouhé Stráně (považována za jeden z divů Česka), údolí Divoké Desné či rozlehlé horské homole, které jsou pro Jeseníky typické. Mínusem úseku je cestička, která je z velké části asfaltová. To je také důvod, proč to tady v létě vypadá jako na Václaváku. Jde opravdu o pohodový úsek s minimálním stoupáním, naopak budete spíše scházet.
Z Červenohorského sedla přes prales až nakonec hřebene!
Před vámi je asi 14 kilometrů s převýšením kolem 800 metrů. Podle mě se jedná asi o nejhezčí část celého výletu, protože se prochází pralesem a rašeliništi, ale o tom až za chvíli. Nejprve budete muset vystoupat na Červenou horu (1333 m). Blízko vrcholu najdete Vřesovou studánku, jejíž vodamá údajně léčivé účinky. Až po studánku se budete muset opět spokojit jen s asfaltkou.
Pověst spojená se studánkou Studánka je spojena s pověstí o zázračné léčivé vodě. Podle ní postřelil před dávnými lety zdejší lesník jelena, ten však doskákal až k horské Vřesové studánce a zázračnou vodou ze studánky si rány rychle vyléčil. Lesník, který to viděl, sám trpěl očním neduhem, účinnost pramene odzkoušel na sobě a brzy se mu zrak vrátil v plné síle. Z vděčnosti a na připomínku tohoto zázraku pak pověsil ke studánce svatý obrázek. Zvěst o prameni se rychle roznesla a k místu začali zanedlouho přicházet lidé z širého okolí pro zázračnou vodu. Postupně u studánky vzniklo malé poutní místo, které se může pochlubit tím, že je nejvýše položené na celé Moravě i ve Slezsku. zdroj: wikipedia |
Teď přichází řada na zmíněný prales a rašeliniště. Z Červené hory si to namíříte k vrcholu Keprník (1423 m) a následně na Šerák (1351 m), respektive pod něj. Pro tento úsek jsou charakteristické horské smrčiny pralesovitého charakteru a četná rašeliniště s loukami, tůněmi a rašelinnou květenou. Místy vaše kroky povedou po povalovém chodníčku.
Z vrcholu Keprníku se nabízí překrásný kruhový rozhled do okolí. Nachází se na něm také Mrazový srub. S příchodem na třetí nejvyšší horu Hrubého Jeseníku – Šerák, naše túra pomalu, ale jistě končí. Teď už následuje jen dlouhý sestup (5 km) do osady Ramzová (759 m).
Celou trasou od Červenohorského sedla až do Ramzové vás provede naučná stezka „S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami“.
Túra se tedy dá rozdělit na tři logické úseky:
sedlo Skřítek – Praděd
Praděd – Červenohorské sedlo
Červenohorské sedlo – Ramzovské sedlo
Na konci každého můžete najít levné ubytování, což je řekl bych pro celou oblast Jeseníků typické. Ceny jsou tady podle mě lidové a ne jako v jiných českých pohořích. Celá trasa se dá zvládnout „na jeden zátah“, ale ve zběsilém tempu řekl bych.
S kamarády jsme to tehdy první den zapíchli nad sjezdovkou u Červenohorského sedla, kde jsme měli štěstí, protože se zadarmo čepovalo pivo. Důvodem bylo, že majitel hospody dostal dvě bečky darem. Další den jsme pohodlně došli až do zmíněné osady Ramzová a následně vlakem domů.
