HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Od Dyje k Blatnici

Stranou největšího ruchu, kterým v sezóně žije Vranovská přehrada, leží příjemné letovisko a obec Podhradí nad Dyjí. Ze skaliska do údolí se dívají zbytky hradu Frejštejna, rybáři v klidu vysedávají u Dyje, houbaři brázdí okolní lesy a turisté vychutnávají příjemné putování po značených i neznačených stezkách. Následující výlet nám nabídne ode všeho trochu – hezké vyhlídky, zajímavé památky, cesty pohodlné i neschůdnější.

Z rozcestí turistických cest  na okraji Podhradí nad Dyjí na levém břehu řeky těsně za mostem (dá se zde i zaparkovat, čehož využívají především rybáři) se vydáme po zelené značce po kamenité cestě, stoupající chatovou osadou. Dorazíme na rozhraní lesa a louky, pod námi jsou pevnůstky z třicátých let, přehlédneme i malebné panorama se zalesněnými kopci nad údolím Dyje. Opět vstupujeme do lesa, cesta se mění v silničku, ze které ovšem v klesání brzy odbočíme na pěšinu vlevo.

Stezka přetne širší cestu, u oplocenky pak zatočíme vpravo a po širší cestě se vrátíme k silničce. Na mýtině dáme pozor na značení – opouštíme pohodlnější komunikaci, klesáme do zalesněné rokle zprvu po širší cestě takřka rovnoběžné se silničkou, pak pěšinou přes dno údolíčka a za zpevněnou komunikací krátce strmě vzhůru k rozcestí v Jedlovém lese.Odtud nás zelená značka vede po široké pohodlné cestě a silničce Uherčickým lesem, několikrát změní směr, až stane na okraji lesního porostu. Tady zelenou značku opustíme a dáme se vlevo pohodlnou cestou po okraji lesa a dále přímo do polí. Cesta nás přivádí k prvním domkům a silnici, po které vlevo dorazíme na náves obce Korolupy.

Tady stojí barokní farní kostel sv. Vavřince  z poloviny 18. stol. (Občerstvení: hostinec PO, ST 11–13 a 17–21, ČT 17–21, PÁ 11–13 a 17–23, SO 10–12 a 17–23, NE 10–12 a 17–22 h.)Po silnici procházíme obcí a klesáme do údolí potoka Blatnice, který pramení v nadmořské výšce 532 m u Chvalkovic a po 18,3 km ústí poblíž Lubnice do Želetavky. Po levé ruce máme rozsáhlý areál bývalého mlýna. Po mostě přejdeme na levý břeh potoka a mírně stoupáme.

Poté odbočíme první cestou vlevo za skupinou stromů opět doleva. Travnatou cestou pokračujeme půvabným údolíčkem až k malému můstku, po kterém se dostaneme na pravý břeh. Pěšina míří napříč loukou k lesu, je to ale úsek obtížně průchodný. Proto zatočíme nenápadnou pěšinkou podél potoka, po improvizované lávce z kovových plátů přejdeme úzký přítok.

Následuje méně příjemný úsek cesty – dlouhý ale jen pár desítek metrů. Pěšina se klikatí v zalesněné stráni u břehu potoka, místy trním a kopřivami. U Starého mlýna  (areál vidíme po pravé ruce) narazíme na pohodlnou širokou cestu. Přichází zleva a pokračuje k mlýnu, z ní pak odbočuje vlevo široká cesta údolím Blatnice. Jdeme po ní, stále po „našem“ břehu. Po pár krocích se před námi objeví nevšední panorama státního zámku  v Uherčicích.Jdeme stále údolím až k zámeckému areálu, po můstku přejdeme na silnici a po ní se dostaneme do středu vsi. (Občerstvení: hostinec PO, ÚT, ČT–SO 16–23, NE 10–22 h.)

Ta je připomínána r. 1312 a až do konce 15. stol. byla v majetku oslavanského kláštera. R. 1493 ji získali Krajířové z Krajku a již o dva roky později začali budovat tvrz. R. 1564 byly Uherčice centrem panství, ke kterému mj. patřily Vratěnín i městečko Frejštejn. Krajířové také přestavěli po polovině 16. stol. tvrz na renesanční zámek. Z původní tvrze se zachovalo několik portálů.

Nejstarší renesanční část s vnitřním nádvořím pochází z r. 1554, v následujícím období byl postaven lichoběžníkový dvůr s dvoupatrovými renesančními arkádami. V r. 1628 koupil zámek s panstvím Jakub z Berchtoldu, který se pak již zval z Uherčic. Za Berchtoldů se uskutečnily barokní úpravy, interiéry vyzdobil štukami Baltazar Fontana. Od r. 1768 patřil objekt rodu Collaltů. Kolem zámku se prostíralo několik zahrad – západní byla užitková, jižní okrasná. V 18. stol. byla na východní straně založena barokní zahrada, na kterou v 19. stol. navázal anglický park s romantickými stavbami. Na začátku 19. stol. byly interiéry zčásti klasicistně upraveny.

Po r. 1945 byly v zámku byty a sklady, objekt dost chátral. V polovině 70. let. 20. stol. přešel rozsáhlý objekt do správy krajského střediska státní památkové péče a byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Dnes se o státní zámek stará Památkový ústav Brno a v posledních letech postupně při dodržení přísných bezpečnostních opatření zpřístupňuje jednotlivé části. (Otevřeno: červenec–srpen denně kromě PO v 9–17 h, prohlídka s průvodcem trvá 45 minut.)Procházíme kolem zámku po hlavní silnici, mírně stoupáme podél hospodářských objektů a stále po silnici pokračujeme otevřeným terénem. Po pravé ruce míjíme malý rybníček, s ním sousedí Uherčická louka , chráněné území slatinných lučních porostů s výskytem upolínu ¬evropského a vzácnými druhy ostřic.

Silnice nás přivádí ke statku na okraji Mitrovic. Proti nám po silnici přichází zelená turistická značka. Po ni uhýbáme vlevo na asfaltovou silničku a pokračujeme k lesu. Nepřehlédneme místo, kde silnička zatáčí vlevo, zatímco zelená značka pokračuje přímým směrem – po pár krocích strmě klesá lesem do údolí. Překročíme potůček a vstoupíme na širší pohodlnější komunikaci, která přichází zleva a pak sleduje malebné údolí Dyje. Podél řeky přicházíme k prvním chatám a k rozcestí  u mostu přes řeku.

Odtud pak po žluté značce přejdeme na pravý břeh a po silnici pokračujeme do středu Podhradí nad Dyjí. Obec se původně jmenovala Frejštejn. V obci stojí barokní kaple sv. Jana a Pavla, upravená koncem 19. stol. Hrad Frejštejn  byl založen na ostrohu nad soutokem Dyje a Křeslického potoka v polovině 13. stol. V r. 1422 získali Frejštejn od krále Zikmunda Krajířové z Krajku jako odměnu za pomoc v boji proti husitům. Krajířové zesílili opevnění hradu. Jan Krajíř z Krajku náležel k předním představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty. Nakonec se dal ale na loupeživou dráhu, přepadával okolní městečka, vsi a panství, a tak byl označen za „rušitele pokoje“. Moravští stavové proto hrad vykoupili a rozbořili. Již r. 1487 je Frejštejn uváděn jako pustý.

Z původního hradu se dochovala poměrně rozsáhlá zřícenina – vidíme zbytky válcové věže, hradní kaple i paláce, z doby přestavby v 16. stol. (práce nebyly nikdy dokončeny) se zachovala vysoká věž se střílnami. K hradu se dostaneme po žluté turistické značce, stejnou cestou se vracíme do ¬Podhradí nad Dyjí. (Ubytování, stravování, občerstvení: hotel Zátiší, 11–23 h, 30 l., tel. 0624/979 22; hostinec a sezónní ubytovna 17–20 h; rekreační středisko při silnici na Vranov.)

(Doporučujeme průvodce Podýjím a Znojemskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: