HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Nad přehradami je Babylon

Na Zeleném kopci (491 m), vysoko nad přehradami Dalešice a Mohelno, stojí jedna z našich nejstarších rozhleden. A protože připomíná „zikkurat“, starobabylonský chrám v podobě čtvercové mnohopodlažní věže, dostala název Babylon. Vydejme se tedy k Babylonu – a byť až k němu vede silnice, seznamme se trochu blíž s líbeznou krajinou zalesněného skalnatého údolí řeky Jihlavy.

Výchozím místem výletu je obec Kramolín, ležící na rozhraní vyrovnávací a hlavní nádrže vodního díla Dalešice. Kramolín býval součástí původního ze-měpanského statku Mohelno – ten podle písemných dokladů r. 1368 získal Jindřich z Vartenberka, v r. 1527 bylo o Mohelno (a také Kramolín) rozšířeno panství Náměšť nad Oslavou. V r. 1805 pobývala v Kramolíně krátce francouzská vojska. Akce se odbývala bez problémů, o to větší zklamání zavládlo, když o čtyři roky poz-ději Francouzi obec vyrabovali. Kramolín vstoupil v r. 1935 do povědomí archeologů – 2 km sz. od obce na svahu Dřínové hory bylo objeveno pravěké osídlení.

Nejstarší období neolitu (mladší doby kamenné) dokládaly nálezy keramiky, kostěných nástrojů, fragmentů nálevkovitých pohárů. Mezi nálezy pak byly mince z konce 11. stol., polozemnicová obydlí a základy kamenné šestiboké stavby z 2. poloviny 12. stol., mladohradištní keramika a kovová industrie. Místo zvané Hradisko bylo zatopeno vodami Dalešické přehrady a jeho vrchol jako ostrůvek se vynořuje při nízkém stavu vody. (Ubytování, stravování, občerstvení: penzion U hostince, hostinec ÚT–PÁ 12–14.30 a 17–22, SO 16–22, NE 16–21 h, smíšené zboží mj. SO 7–11, NE 9–11 h.)

Ze středu obce od restaurace jdeme po červené značce kolem stavení čp. 22 , procházíme po zpevněné komunikaci a vyjdeme na silnici, po které mírně klesáme k mohutné hrázi přehrady Dalešice . O stavbě vodní nádrže pro energetické účely na řece Oslavě a Jihlavě uvažovali vodohospodáři již v r. 1928, ale k realizaci nedošlo. Návrh se znovu objevil až v r. 1960. V r. 1965 zahájila projektová příprava a v letech 1971–78 bylo vybudováno mohutné vodní dílo. Sypaná hráz s jílovým těsnícím jádrem, 104 m vysoká a 350 m dlouhá, je nejvyšší svého druhu v ČR. Zadržuje jezero o rozloze 480 ha, délka vzdutí dosahuje 22 km a největší hloubka u hráze je 84 m.

Pohled z hráze je fantastický. Hluboko pod námi na levém břehu Jihlavy stojí rozlehlá budova elektrárny. Má čtyři soustrojí s Francisovými turbinami (každá z nich o výkonu 105 MW). Elektrárna slouží jako záložní zdroj pro krytí krátkodobých výpadků v energosystému, vyrovnává průtok v řece Jihlavě a slouží i k zadržování povodňových vln. Součástí vodního díla je i vyrovnávací nádrž Mohelno.

V areálu elektrárny je informační centrum (otevřeno: květen–září 9–16 h).Vstupní halu elektrárny zdobí nástěnná keramická mozaika z r. 1979 od Miroslava Netíka, ve schodišťové hale je rozměrný gobelín Mohelenská step od Vojtěcha Štolfy z r. 1978.Od hráze krátce stoupáme a po pár krocích odbočíme vlevo na úzkou silničku, zařezávající se do skalnatých stráních nad pravým břehem Jihlavy. Po této komunikaci se vracela prázdná auta, navážející zeminu na sypanou hráz elektrárny Dalešice do kamenolomu Skryje. Plná auta se k hrázi dostávala po druhé silnici, vedoucí údolím řeky Jihlava, nyní zatopené.

Chvíli jdeme „slavobránou“ z bříz, chvíli mezi jehličnany, mezi stromy se otvírají dílčí výhledy do úzkého údolí, vyplněné vodami Mohelnské přehrady. Po mírném klesání vystoupáme na rozcestí Hřebec, vpravo bychom došli k areálu jaderné elektrárny Dukovany. Pokračujeme po silničce k objektu čerpací stanice pro elektrárnu a k malé elektrárničce – zpevněná komunikace zatáčí vlevo ke zmíněnému areálu, my jdeme přímo kamenitou cestou k dalšímu rozcestí.

Zalesněná stráň po pravé ruce je bývalý kamenolom, odkud se navážela zemina pro sypanou hráz vodní elektrárny Dalešice. Kamenolom byl zasypán přebytečnou zeminou při výstavbě JEDu a následně zalesněn.Vpravo vede zelená turistická značka k jaderné elektrárně, přímo silnička, my zatáčíme vlevo. Po kraťoučkém strmém klesání zdoláme potok a vyškrábeme se zalesněnou strání na příjemnou plošinku. Asi 200 m vlevo se ukrývají zříceniny hradu Rabštejna. My sledujeme červenou značku vpravo vcelku pohodlnou cestou mezi stromy, překročíme zpevněnou silničku.

Les po naší pravé ruce ustupuje – přes palouk se včelíny hledíme na chladící věže dukovanské elektrárny. Na rozcestí zatočíme ostře vlevo, na dalším rozcestí vpravo – jdeme k okraji lesa na místo zvané Vinohrádky . Z rozcestí vede zelená značka otevřeným terénem k obci Dukovany, my zatáčíme vlevo. Mírně klesáme, mezi stromy vi-díme na protější břeh Jihlavy s charakteristickou Mohelenskou had-covou stepí. V hustém porostu se stáčíme vpravo na území přírodní rezervace Dukovanský mlýn, vyhlášené r. 1983 na rozloze 17,7 ha na ochranu přirozených lesních porostů s výskytem ohrožených a chráněných teplomilných druhů rostlin.

Stezka klesá velice strmě (pozor za mokra!) do boč-ního údolíčka, v němž potok prorazil úzkou roklinku mezi skalisky s mnoha romantickými tůňkami. Překročíme malebný kout a vystoupíme na zpevněnou cestu, zajištěnou svodidly. Trochu to připomíná zanedbanou silničku, ale auto tady opravdu nepotkáme. Jdeme pohodlnou cestou podél granulitových skal, vlevo probleskává hladina přehrady. Cesta nás přivádí k turistické orientaci  u koruny hráze přehrady Mohelno.

Tížní betonová hráz je dlouhá 185 m a vysoká 49 m. Maximální hloubka vody je 35 m, plocha jezera 118 ha. Vyrovnávací nádrž má průtokovou elektrárnu a soustrojí s Kaplanovou turbínou o výkonu 1,23 MW. Přecházíme po hrázi a jistě oceníme, s jakým citem je zakomponováno technické dílo do romantického údolí ohraničeného strmými skalnatými srázy. Za hrází pohodlně stoupáme po silničce až k místu, kde vpravo mezi voňavé borovice uhýbá červená značka.

My si vybereme pohodlnější variantu a stále sledujeme silničku až na rozcestí – odtud pokračujeme po silnici vlevo. Její pravotočivou zatáčku zkracuje pěšina, pak opět po silnici vyjdeme z lesa a podél tabulek, označujících území národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, směřujeme až k turistickému orientačnímu místu Nad Mohelenskou stepí . Otvírá se odtud nádherná vyhlídka. Stepi rádi věnujeme samostatnou vycházku, a tak pokračujeme po silnici, teď už společně s modrou turistickou značkou. Vlevo odbočuje polní cesta – dáme se po ní. Pokračujeme přímo k lesu, tam se dáme mírně vpravo a hned vlevo, stále v udaném směru.

Pohodlně tak dorazíme až na lesní silničku, na rozcestí Zelený les . Pustíme se vpravo pohodlnou širokou komunikací, stále lesem, až k volnějšímu prostranství. Ze silničky u turistické orientace zatočíme vlevo na vrchol Zeleného kopce (491 m), který doslova zdobí Babylon , 40 m vysoká kamenná empírová věž postavená r. 1831 kvůli měření stabilního katastru Moravy. Babylon je jen o šest let mladší než naše nejstarší kamenná rozhledna na Kleti v Blanském lese. Její spodní část je členěna čtyřmi komolými pilíři a zakončena zalamující se římsou, na ni navazuje bohatě římsované čtvercové patro.

Na něm spočívá osmihranná věž s kulatými okny. Traduje se, že původní stavba měla ještě jedno patro, odstraněné ve válečném roce 1866 – styl stavby tomu ale moc neodpovídá. V nejvyšším patře jsou zbytky romantické výzdoby. (Otevřeno: NE 14–17 h, tehdy je také povolen vjezd! Jinak klíče jsou k dispozici v Kramolíně v čp. 22.)Od rozhledny se nevracíme na značenou cestu, ale pokračujeme kolem vodojemu po silničce, pohodlně klesající západním směrem. Vstupujeme do lesa, na rozcestí zatočíme vpravo na silnici. Po ní pak scházíme vlevo (postupně se k nám připojí i žlutá turistická značka) až do Kramolína.

(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: