Mýtus o první pomoci — Zavolal jsem záchranku, teď už stačí jen čekat…

Mýtus o první pomoci — Zavolal jsem záchranku, teď už stačí jen čekat…

Tento mýtus má kořeny v lidské netečnosti a bezohlednosti. Zavolání ZZS je sice stěžejním bodem laické první pomoci, ale rozhodně ne jediným a samospásným. Kdyby tomu tak bylo, stačilo by při všech kurzech první pomoci na tabuli napsat 155 a rozejít se domů.

Jenže právě čas mezi zavoláním záchranné služby a jejím příjezdem na místo, je leckdy rozhodujícím pro přežití pacienta. Laická první pomoc je v záchranném řetězci prostě nenahraditelná. Ze statistik pražské záchranky vyplývá, že zhruba jednou za život každého člověka, bude nutné někomu poskytnout první pomoc. Nikde však není psáno, zda to bude válející se ožrala na ulici nebo někdo z rodiny…

Proč je to špatně?

Jak vyplývá z předchozího odstavce, existuje záchranný řetězec, jehož všechny články jsou důležité. Prvním článkem je spatření pacienta a aktivace ZZS, avšak hned dalším včasná resuscitace. Nemusí jít jen o ni, často se jedná o interní stavy, onemocnění a úrazy, při kterých je pacient při vědomí, ale dá se mu pomoci, zde je také pomoc laika nenahraditelná.

Příkladem je pozdní zahájení resuscitace, které má tragické následky, je totiž nutné si uvědomit, že i přes zvětšující se úspěšnost obnovení oběhu, se do plného a kvalitního života vrací asi jen 6 % resuscitovaných.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny zatím vydané mýty brzy naleznete v sekci První pomoc.

Jak je to správně?

Proto vždy při spatření náhlého kolapsu volejte o pomoc a snažte se k sobě přitáhnout kolemjdoucí, poněvadž v tomto případě je hovor na záchranku zdržující, a pokud jste na místě jediní, kdo umíte pomoci, delegujte volání někomu jinému, sami se věnujte první pomoci.

Operátoři ZZS jsou školeni pro vedení TANR (telefonicky asistovaná resuscitace) a TAPP (telefonicky asistovaná první pomoc). V dnešní době je hovor s volajícím málokdy ukončován před příjezdem posádky na místo, a to především u stavů, jako je bezvědomí nebo bezdeší. U lehčích stavů či úrazů je hovor ukončen operátorem.

Je však jasné, že zástava oběhu není jediným zdravotním problémem, se kterým se můžete na ulici setkat. K dalším může patřit autonehoda (nejen pokroucení plechů aut, ale i srážka s chodcem…) nebo nějaký úraz, třeba sportovní, jen se zamyslete, kolikrát už před vámi někdo upadl na in-line bruslích nebo „sletěl“ z kola. Mnoho z nás zařvalo: „Hej, jsi v pohodě?!“ I takto může začínat situace, kde půjde o život, protože si člověk zraněním způsobil třeba velké krvácení.

Takže závěrem, nejdůležitějším krokem je vystoupit ze své komfortní zóny, být první z davu, být ten, komu nebude něčí zdraví lhostejné. Zavolejte záchrannou službu a řiďte se pokyny operátorky. A pokud už první pomoc umíte, bude to jen pozitivem.

Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: