HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Mýtus o první pomoci — Před resuscitací je potřeba prudce udeřit do hrudníku

Jak začít resuscitovat? Je vhodné začít úderem do hrudníku? A zvládnete použít automatický externí defibrilátor? Čtěte v dalším článku vyvracečů mýtů o první pomoci z PrPom.cz.

Jak to celé vzniklo?

Důvody k prudkému úderu zaťatou pěstí do hrudníku z výše asi 20 cm (prekordiální úder) byly vždy uváděny dva: 1) úder léčí fibrilaci komor, 2) je třeba zlomit hrudní kost, aby bylo možné při resuscitaci hrudník více promáčknout, a ta byla účinnější.

Proč je to špatně?

Úder místo defibrilace

Stahy srdeční svaloviny jsou řízeny pomocí převodního systému srdečního – „zařízení“, jež umožňuje po srdci rozvádět vzruch. Fibrilace není poruchou systému samotného či srdečních buněk. Buňky si můžeme představit jako dělníky, kteří pouze vykonávají příkazy, ať už je výsledek jakýkoliv. Převodní systém pouze jako telefonní vedení, které příkaz pouze předává, a to nehledě na kvalitu.

U zdravého srdce vydává řídící centrum (tzv. SA-uzel) koordinované pokyny, ty se šíří převodním systémem a buňky vykonají práci = stah. Při fibrilaci komor se však začnou naprosto nesynchronní vzruchy vytvářet přímo ve svalovině komor, což vede k chaosu. Příčin může být několik – ischemická srdeční onemocnění (akutní infarkt myokardu, angina pectoris aj.) a mnohá další onemocnění.

Problém je tedy elektrické povahy, musí se tedy i „nějak elektricky“ řešit. Je tedy jasné, že sebesilnější rána do hrudníku nemůže ovlivnit dění v převodním systému srdečním. Srdce se bude chvět stále více, až se zastaví. Úder neúder…

Zlomení hrudní kosti

Hrudní kost jen tak nezlomíte… Samotná kost je velice pružná. Musí totiž odolávat neustálým a všesměrným pohybům hrudníku, roztahování celého koše při dýchání a především – jedná se o hlavní ochranu srdce, ta přeci něco musí vydržet…

Navíc zlomenina hrudní kosti by nám při resuscitaci příliš nepomohla, mechanismus resuscitace je přece následovný – tlakem na hrudní kost stiskneme srdce proti páteři.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Začali jsme čtyřicítkou, ale všechny předchozí mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc.

Jak je to správně?

Člověk s fibrilací potřebuje defibrilaci. Princip defibrilace je jednoduchý – do pacientova srdce pustíme silný elektrický výboj, který naráz „restartuje“ všechna srdeční vlákna, po tomto restartu by se měl obnovit sinusový rytmus, který vydává SA-uzel.

Automatizovaný externí defibrilátor (AED)

Je přístroj určený pro defibrilaci prováděné laiky. Přístroj má většinou velice jednoduché a intuitivní ovládání. Skládá se ze samotného těla přístroje a dvou elektrod, které se lepí na odhalený pacientův hrudník. Dále má většinou zapínací tlačítko (některé se dokonce zapnou sami při otevření) a tlačítko pro podání výboje.

Přístroj sám změří srdeční rytmus, rozhodne o nutnosti podání výboje, ošetřující pouze tento výboj potvrdí stiskem tlačítka. Odpovědnost za udělení výboje a indikaci k němu nese výrobce přístroje.

Neodkladná kardiopulmonální resuscitace s použitím AED

Vždy opakuji: „Nejedná se o resuscitátor, nýbrž defibrilátor!“ Co z toho plyne? Přístroj sám pacientovi nepomůže, hlavní práce zůstane na Vás – zachráncích. Defibrilace je účinná jedině ve spojení se správně prováděnou resuscitací.

A správně resuscitovat? To z knihy nevyčtete! Musíte si to zažít, naučit se to, a to třeba na nějakém zážitkovém kurzu první pomoci.

Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: