Lavinové batohy v roce 2012 – proč a jak?

Lavinové batohy v roce 2012 – proč a jak?

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o lavinových batozích, ale neměli koho se zeptat.  Podrobný článek Honzy Paly pro všechny skialpinisty a freeridery o dostupných lavinových batozích, jejich výhodách, nevýhodách a využití.

S raketově rostoucí popularitou všech možných aktivit v zimních horách mimo upravené svahy lyžařských středisek stoupá i důležitost bezpečnosti pohybu ve volném terénu. Kromě klasických objektivních nebezpečí jako jsou náhlé změny počasí, bouřky, blesky apod. je obecně největším nebezpečím v zimních horách lavina. V tomto článku se budeme věnovat jediné dosud existující aktivní lavinové pomůcce. Tou jsou batohy vybavené o různé nafukovací vaky zabezpečující za ideálních okolností polohu na povrchu laviny po jejím zastavení.

K základní lavinové výbavě patří v posledních minimálně dvaceti letech lavinový vyhledávač, sněhová lopata a velmi vhodná je také lavinová sonda. Společně s dalšími minimálně rozšířenými pomůckami jako jsou Avalanche Ball nebo Avalung se jedná o pasivní lavinové pomůcky řešící dodatečně zavaleného lavinou. Jedinými aktivními lavinovými pomůckami jsou v současné době batohy vybavené různými variantami nafukovacích vaků.

Základní princip fungování nafukovacích vaků je jednoduchý – po stržení lavinou postižený aktivuje vaky, které se během krátké doby naplní z bomby se stlačeným plynem. ABS batohy používají dusík, Snowpulse má také v neplnitelných bombách dusík, v plnitelných potom vzduch. BCA má jen plnitelé bomby se vzduchem. Během následného pohybu v lavině je díky nafukovacím vakům udržován u povrchu laviny až do jejího zastavení. Pokud při zastavování laviny není dodatečně přisypán zastavujícím se lavinovým nánosem nebo na něj nespadne sekundární lavina, má velkou šanci zůstat na povrchu laviny nebo blízko něj.

Pro koho jsou lavinové nafukovací batohy určeny

Obecně najdou lavinové batohy uplatnění u každého, kdo se pohybuje v zimním horském terénu s možností pádu lavin. Prakticky se použití omezuje na jezdce na sněžných skútrech (v USA nejvyšší počet smrtelných lavinových nehod mají právě snowmobilisté), na freeride, heliskiing a v neposlední řadě na jednodenní skialpinistické výlety. V případě heliskiingu je celosvětově uznávanou povinností, že všichni účastníci a průvodci musí mít některý z lavinových batohů. Bylo by vhodné, aby u freeridu považovali sami freeridisté za co nejvhodnější také používání lavinového batohu. Pro heliskiing a freeride existuje řada modelů malých batohů s vestavěnými nafukovacími vaky. Do těchto batohů se obvykle vejde lopata, sonda, svačina a náhradní rukavice, čímž je jejich vnitřní prostor plně využit. U skialpinismu je situace odlišná, kdy je potřeba s sebou brát mnohem více věcí než u předchozích dvou aktivit, což vyžaduje větší batoh. Ke skialpinismu jsou tak použitelné na jednodenní túry batohy v objemu minimálně 30 litrů. Vícedenní túry jsou potom problematické, pokud se nejedná o přechody mezi chatami se zajištěnou polopenzí.

Obecně je lavinový batoh jako aktivní lavinová pomůcka velmi vhodným doplňkem základní pasivní lavinové trojice zimní výstroje – lavinový vyhledávač, sněhová lopata a sonda. Díky obecnému uznání lavinových batohů jako záchranných prostředků se také zjednodušila jejich letecká přeprava do řady míst světa. Více o tom pojednává samostatná část níže.

Výrobci a modely lavinových batohů

ABS – The Avalanche Airbag: byl až do roku 1996 ve verzi s jedním nafukovacím vakem o objemu 150 litrů. Poté byl vak rozdělen do dvou samostatných vaků umístěných z boku nosného batohu. Hlavními důvody pro rozdělení do dvou částí zřejmě bylo umístění vaků blíže k těžišti těla a možnosti fungování lavinového batohu i v případě poškození jednoho z vaků. Poškození jednoho z vaků má přítom téměř vždy fatální následky, neboť poloviční objem vzduchu je nedostatečný k udržení těla u povrchu laviny. Posledním smrtelným případem s poškozeným jedním vakem ABS batohu je snowboardista 13. 2. 2012 v Coloradu.

BCA Float Airbags: je nejnovějším příspěvkem mezi aktivními lavinovými pomůckami. Vak je umístěn v horní části batohu a kolem vrchlíku se nafukuje ze tří stran. Aktivace batohu, jeho následné poskládání, stejně jako znovunaplnění bomby je velmi rychlé a snadné, jak opakovaně demonstrovali pracovníci BCA na veletrhu ISPO 2012 na konci ledna. Praktická ukázka použití lavinového BCA batohu v reálné lavině byla 30. 1. 2012 v Coloradu. Pro sezónu 2012/13 se budou batohy vyrábět ve velikosti 22 a 32 l a oba modely jsou vhodné pro skialpinismus, freeride a snowboarding atd. Novinkou bude také vyjímatelný Airbag modul, jeho předělání do jiného BCA (kompatibilního) batohu a možnost používání „prázdného“ batohu pro běžnou turistiku. Velká výhoda je bezproblémové plnění stlačeným vzduchem v BCA centrech (Brno, Zlín, Bratislava, Martin) nebo v potápěčských centrech (vyzkoušeno v několika městech ČR – cena plnění okolo 50 Kč).

Snowpulse: Modely Lifebag jsou podle mého názoru nejlepší řešení lavinového batohu, kdy je vak chránící ze tří stran hlavu umístěn ve víku batohu a částečně v popruzích. Nafouknutý vak tak chrání hlavu a krk. Je s ním největší šance na polohu horní části těla nad lavinovým nánosem po zastavení laviny. Airbag je navíc umístěn na ramenou, tedy v ose těla, což je výhodné pro snížení setrvačnosti, tím se zčásti kompenzuje zvýšená hmotnost lavinových batohů. Vyrábí se v řadě velikostí a modelů s tím, že pro vícedenní skialpinismus je určen model Snowpulse Tour 45 l, zatímco pro kratší výlety velikost do 35 litrů.

Mammut R.A.S – Removable Airbag System je novinkou firmy Snowpulse, která byla nedávno koupena firmou Mammut. R.A.S. umožňuje vyjmutí airbagového systému včetně nafukovacího vaku a jeho umístění v jiném batohu uzpůsobeném pro použití R.A.S. systému. Vak se po aktivaci nafoukne nad víkem batohu a ze stran, takže je přímo za hlavou, a stejně jako u standardního řešení Snowpulse Lifebag má zajistit co největší pravděpodobnost polohy horní části těla nad povrchem laviny.

Vychytávky navíc

Za zmínku stojí Wireless activation ABS batohů, kdy jeden z členů skupiny může v případě pádu laviny aktivovat bezdrátově ABS batohy ostatních členů skupiny pro případ, že by je nemohli aktivovat sami. V praxi jsem to zatím neviděl, nicméně jediná výhoda je jasná – aktivuje se Vám ABS batoh, i když ho sami z nějakých důvodů aktivovat nezvládnete. Nevýhoda je také více než jasná – jsou aktivovány ABS batohy všech členů skupiny bez ohledu na to, zda to má nebo nemá smysl. Co se všemi aktivovanými ABS batohy pro případ, že ohrožený byl jeden člen skupiny, jste v polovině výletu a zbývající část dne budete také v oblastech potenciálně ohrožených lavinami? Asi nic, náhradní bomby pro ABS batohy s sebou nikdo na výlet nenosí.

Plnitelné zásobníky

Snowpulse a BCA nabízí zásobníky, které lze plnit svépomocí stlačeným vzduchem. Tato varianta je vhodná hlavně pro profesionální použití (záchranáři, lavinové kurzy apod.). Výhodou je snadné a rychlé naplnění zásobníku pro další použití, nevýhodou naopak dodatečné pořizovací náklady v řádu tisíců korun (redukce a potápěčská láhev se stlačeným vzduchem). Pro běžného uživatele je vhodnější zásobník, který po použití vymění v prodejně za plný (Snowpulse, ABS).

Vhodná velikost batohu

Pro heliskiing a freeride je úplně jedno, jak velký máte batoh, musí se do něj vlézt náhradní rukavice, lopata a sonda, nic víc obvykle není potřeba – velikost do maximálně 20 litrů je plně dostačující. U skialpinismu je situace horší, neboť je potřeba s sebou brát více věcí – ideální velikost začíná minimálně na 30 ti litrech objemu bez bomby a nafukovacího vaku. Snowpulse nabízí model Tour 45 l, který je vhodný i pro vícedenní přechody. Důležité je si před pořízením batohu vyzkoušet, jak sedí na zádech a jak se manipuluje se spouštěcím mechanismem. Výrobky všech tří firem je možné si vyzkoušet v České republice i na Slovensku.

Praktické použití lavinových nafukovacích batohů

Sněhové splazy, malé a střední laviny, které si stržený utrhne sám, případně jej neopatrný kolega uvolní na něj. Úspěšné použití však bylo zaznamenáno i v poměrně velkých lavinách a v členitém terénu. Airbag batohy lze prakticky využívat do všech druhů a obtížnosti terénu a na různé zimní aktivity v horách, kde je nebezpečí zasažení malou či velkou lavinou jako jsou skialpinismus, freeride, heliskiing, jízda na sněžném skútru, výlet na sněžnicích apod. Použitím airbag batohu můžete vyloučit nebo zásadně omezit a zmírnit následky zasažení lavinou. Pamatujte ale na to, že vám žádný airbag batoh nezajistí 100% ochranu a proto si při plánování túry vždy pečlivě zjistěte informace z míst kam túru plánujete.

Některé zajímavé názory jsou uvedeny v diskuzi u článku na Lezci z března 2010:

Jinak zde ješte nikdo nenakousl problematiku zvýšeného prahu přijatelného rizika při použití ABS, jinými slovy „mám ABS, nemůže se mi nic stát, jdu do toho,“ i když bych tam třeba podle redukční metody lézt neměla. Podnikám relativně hodně túr sama a uvažovala jsem, zda by takový ABS nebyl rozumnou investicí. Nicméně jsem došla k závěru, že by mě sváděl právě k tomu, jezdit v místech, kterým se dneska vyhnu, protože coby sólistka si nemůžu dovolit v lavině skončit. – Lenka K.

Zajímavá myšlenka ohledně zvýšeného prahu přijatelného rizika – nicméně bych s tím nesouhlasil, neboť je to obdobné, jako když má někdo na sobě lavinový vyhledávač a hned půjde strhávat laviny ostošest. Nebo když má něko přilbu na kole a bude se snažit zkoumat její tvrdost při pádu a zastavení hlavou o strom. Je to individuální volba každého, ale osobně bych s lavinovým nafukovacím batohem nikdy nešel jezdit tam, kde bych nešel bez něj.

S dalším příspěvkem se dá stoprocentně souhlasit:

Argument, že na spadlé lavině můžete i s aktivovaným ABS airbagem lítat bez problémů jako motýl Emanuel a zuřivě zachraňovat, je tak trochu mimo mísu. Nedokážu si takovouto záchranu dost dobře vůbec představit. Při lavinové záchraně je to především o sprintu a vše co překáží, může zachraňovanému v konečném důsledku výrazně ublížit. – Viktor Kořízek

Někdy se uvádí, že po pádu laviny by si měli všichni, co zůstávají na povrchu, aktivovat ABS batohy a teprve potom začít vyhledávat. Tato činnost je dost nevhodná, neboť při pádu druhé laviny do oblasti shluku lidí s nafouknutými ABS batohy, jsou jim tyto k ničemu a nebudou fungovat. Jak asi budou vykopávat někoho z pod sněhu, když každý ze zachránců bude mít na zádech dva vaky se 150 litry vzduchu? Dost těžko.

Kdy lavinové nafukovací batohy nefungují

Lavinové nafukovací vaky v batozích nejsou všespasitelné a nefungují za všech okolností:

  • V případě pádu laviny do lesního porostu je velká šance, že i přes aktivaci lavinového batohu tento bude roztrhán o stromy, stejně jako že stržený lavinou už při samotném pádu lesem utrpí zranění neslučitelná se životem.
  • Pád laviny úzkým žlabem do tzv. terénní pasti (hluboké koryto potoka, krasový závrt, apod.), kdy stržený letí s masou sněhu s nízkou výškou odtrhu, ale díky terénu se při zastavování laviny z původní výše odtrhu např. půl metru, může stát mnohametrový nános.
  • Pád sekundární laviny uvolněný pádem první laviny nebo lidskou činností – stržený sice zůstal po první lavině na jejím povrchu nebo těsně pod ním, ale pád druhé laviny jej může přikrýt až několikametrovou vrstvou sněhu.
  • Pády lavin obrovských rozměrů, pády séraků, laviny s velkými sněhovými bloky nebo deskami, apod. – obecně se jedná o laviny, které strženému způsobí samotným pádem laviny zranění neslučitelná se životem a navíc dojde k poškození lavinového nafukovacího batohu.
  • Pády lavin přes skalní prahy a skalními průrvami – dojde k poškození batohu, stejně jako strženého – tady má výhodu řešení Snowpulse, kdy při prvních nárazech na překážky Snowpulse ochrání hlavu a krk, než dojde k jeho poškození.

Poznámky k jednotlivým řešením

ABS batoh

+ aktivní lavinová pomůcka zvyšující šance na přežití

+ nejstarší a nejdéle vyvíjená a v praxi ověřená aktivní lavinová pomůcka

+ dva oddělené vaky pro případ, že jeden bude během laviny poškozen, druhý vak zvyšuje pravděpodobnost udržení na povrchu laviny

– zezadu na batohu, hlava končí vždy pod sněhem, kamarádská pomoc v naprosté většině případů nutností

– cena, brání velkému rozšíření

– plnění

BCA

+ aktivní lavinová pomůcka zvyšující šance na přežití

+ plnitelé bomby, snadné plnění

+ nafukuje se kolem horní části batohu, chrání hlavu zezadu a zvyšuje pravděpodobnost udržení horní části těla na povrchu laviny

– cena, brání velkému rozšíření

Snow Pulse

+ aktivní lavinová pomůcka zvyšující šance na přežití

+ na rozdíl od všech ostatních aktivních lavinových pomůcek dobře ochrání hlavu a navíc ji udrží nad sněhem, ostatní jsou vaky buď zezadu na batohu nebo kolem horní části batohu

+ možnost použití jednorázových bomb i plnitelných bomb

– cena, brání velkému rozšíření

Snowpulse R.A.S.

+ aktivní lavinová pomůcka zvyšující šance na přežití

+ snadno zaměnitelné řešení pro různé batohy

+ jednorázové i plnitelné bomby

+ nafukuje se kolem horní části batohu, chrání hlavu zezadu a zvyšuje pravděpodobnost udržení horní části těla na povrchu laviny

– vyšší hmotnost

– cena, brání velkému rozšíření

Přeprava letadlem

S rozvojem aktivit v zimním horském terénu a tím i stále se rozšiřujícímu použití lavinových nafukovacích batohů se postupně přizpůsobují i letecké společnosti. S mnohými z nich je tak možné v současné době přepravovat lavinové nafukovací batohy i jako příruční zavazadlo přímo v kabině. Před cestou letadlem je vhodné přečíst přepravní podmínky dané letecké společnosti, kdy například Lufthansa má na svých webových stránkách explicitně uvedeno, že lavinové nafukovací batohy přepravuje ať už v zavazadlovém prostoru nebo v kabině – bomba musí být propojena s aktivačním mechanismem batohu. U Turkish Airlines zase vyžadují bombu oddělenou od batohu. Z webových stránek letecké společnosti je nejlepší si vytisknout přepravní podmínky lavinových nafukovacích batohů, a mít je stále při sobě na letišti. V Praze-Ruzyni bylo v únoru 2012 odbavení batohu Snowpulse Guide 30 pro cestu do Libanonu naprosto bezproblémové. Horší situace byla při cestě zpátky, kdy šéf letištní bezpečnosti v Bejrútu nedovolil vzít Snowpulse do kabiny, přestože zaměstnanci Lufthansy mu potvrdili, že lavinové nafukovací batohy bez problémů přepravují. Snowpulse tak musel být odbaven a putoval do zavazadlového prostoru.

Závěr – Má smysl použití lavinových nafukovacích batohů?

Odpověď je podle mne jednoznačná – pro každého, kdo se pohybuje ve volném terénu s možným ohrožením sněhovými lavinami má kterýkoliv z lavinových nafukovacích batohů obrovský význam v tom, že významně zvyšuje šanci na přežití pádu laviny. Přes poměrně vysokou pořizovací cenu, a možnost, že jej nikdy prakticky nevyužijete (stejně jako možná prakticky nevyužijete lavinový vyhledávač) by lavinovými batohy měli být vybaveni všichni, kdo se věnují heliskiingu a freeridu. U skialpinismu záleží na výletu – u výletu nalehko jednoznačně ano, u vícedenních výletu s opravdu velkým batohem je potom použití nafukovacích lavinových batohů nereálné.

Rozhodnutí o investici do relativně drahého lavinového batohu je ovlivněno třemi zásadními faktory: a) vysoká pořizovací cena, b) vyšší hmotnost batohu, c) terén, v kterém se obvykle provozuje skialpinismus. Každý si musí uvážit sám, jakou cenu má jeho život, zda těch pár set gramů navíc je opravdu velký problém a zda si je člověk opravdu jistý, že se nikdy nedostane do rizika ohrožení lavinou. Upozorňuji, že ti, co lavinový batoh nemají anebo, ještě častěji, na něj nemají, najdou obvykle velké množství důvodů, proč ho nemají a nepotřebují. Na druhé straně, majitelé lavinových batohů je považují za standardní součást skialpinistické výbavy a nepochybují o tom, že se jedná o správnou investici.

Vysvětlení použitých pojmů

Lavinový vyhledávač – standardně je během túry zapnutý na vysílání na frekvenci 457 kHz, v případě pádu laviny a stržení osob(y), si ho ostatní přepnou na vyhledávání a s jeho pomocí určí polohu zasypaného. V současné době je to jediné zařízení pro kamarádskou záchranu v lavinovém terénu.

Sněhová lopata – základní pomůcka pro pohyb ve volném sněhem pokrytém terénu. Slouží nejenom k úpravě plošin pro stany, stavbě zahrabu, zjišťování sněhového profilu a dalších lavinových testů, ale hlavně pro případné vykopávání zasypaných v lavině.

Lavinová sonda – obvykle necelé tři metry dlouhá skládací sonda pro přesné dohledání a označení zasypaných osob. Vylepšenou variantou je elektronická sonda Pieps iProbe, která významně zrychluje určení polohy zasypaného.

Avalanche Ball – dodatečná lavinová pomůcka pro rychlé určení prvního místa použití lavinového vyhledávače. Jedná se o balon s pevnou mechanickou konstrukcí, který se ve složeném stavu připevní na batoh. V případě pádu laviny je potřeba jej aktivovat a zatímco stržená osoba se valí lavinou a postupně propadá masami sněhu, lavinový balon se udržuje na povrchu. Po zastavení laviny je tak možné sjet přímo k lavinovému balonu a začít hledat zasypaného s pomocí lavinového vyhledávače.

Avalung – lavinová vesta firmy Black Diamond umožňuje do jisté míry dýchání při zasypání sněhem a odvod vydýchaného vzduchu na záda. To funguje v případě, že si stržený lavinou stihne při letu s lavinou dát do úst náustek. Za ideálních podmínek je potom možné při úplném zasypání vydržet dýchat pod sněhem i více než hodinu.

Dovozci do ČR

Půjčování v ČR

  • ABS batohyNamche: ABS Freeride 30, půjčovné 350 Kč za den, záloha 17 000 Kč, při více dnech sleva.
  • BCA batohy v SP Sportu: – BCA Float 18, půjčovné 300 Kč na den, záloha 10 000 Kč. Plnění 50 Kč, Možnost plnění u potapěčů (otestováno v několika městech – do 50 Kč).
  • Snowpulse na Boatpark: 1 den 450 Kč, 2-3 dny 380 Kč, 4-7 dnů 290 Kč, 8-12 dnů 260 Kč, záloha 6000 Kč.

Orientační ceny

  • ABS batohy: 16-20 000 Kč
  • BCA batohy: 13-17 000 Kč
  • Snowpulse: 16-18 000 Kč
  • Mamut R.A.S.: 13 000 Kč

Doplňující čtení

Jan Pala alias Palič (*celkem dávno v Československu)

Aktivní skialpinista, vyrážející na tůry od Krušných hor přes Alpy až po Kamčatku. Předseda Komise tradičního skialpinismu při Českém horolezeckém svazu, hlavní autor výborné a téma téměř vyčerpávající knihy Hory a sníh a spoluautor knihy Horolezecká abeceda.

Narodil se už celkem dávno uprostřed Československa. Po změně situace v souvislosti s rozdělením uvedeného státního útvaru jsem oficiálně trvale přebýval přibližně třicet kilometrů od hranic se Slovenskem. Na lyžích začal jezdit ve třech letech a skialpinistickým aktivitám se věnuje od roku 1995.

Osobní stránky: www.mountainski.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: