HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jaké je soužití s horolezcem?

Jaké je soužití s horolezcem?

Říká se, že spojit svůj život s horolezcem je osudová chyba každé ženy? Já si to nemyslím. Podle mě se jedná o životní výhru, před jejímž převzetím je nutné zajít si k psychologovi, abyste se s ní dokázali vyrovnat.

Pojďme si teď projít pár bodů, na které při terapii asi narazíte. Bylo by tedy dobré se jich aspoň slovem dotknout.

Jsi normální? Nezdá se ti, že máš dost křivě postavené priority?

Následují věty typu: „Ty se necháš vyhodit ze školy, jen aby sis jeden den zalezl?“, či mé oblíbené: „Život není jen o horách“.

„V červnu přespříští rok nemám čas, budu na Kavkaze“

Většina horolezců jsou chorobní plánovači svých výjezdů. Jejich sny se jim zdají tak neodolatelné, že jejich oddálení snesou pouze vytvořením fronty z nich, ve které každý jednotlivý nesmysl dostane nějakou časovou nálepku. To aby měli pocit, že jim nic neuniká a že se na tu a onu expedici či lezecký výlet časem dostanou.

Horolezci by měli dostat nobelovku za ekonomii

I když je situace sebevíc kritická, oni prostě vždycky najdou možnost, jak si udělat čas a především najít prašule na svůj výlet. Jinak řečeno chybí peníze na matroš nebo jiné kousky výbavy? Nevadí, stejně „trhlí“ kámoši jim chybějící půjčí. Drahé letenky? Pojedou klidně v prasečáku. Jak zaplatí jídlo? Na snídani ovesnou kaši, přes den chleba a večer si dopřejí čínskou polívku nebo rýži. Je to sice hnus, ale pořád jde jen o palivo pro tělo, ne? Peníze na útratu? K čemu by byly? Do hor si něco stopnou a tam už za nic neutratí.

Venku je pořád “krásné počasí“

Prší? Když se budeš hýbat, tak ti nebude zima ani v mokrém oblečení, jen se nesmíš zastavit. Fouká? To je 25% šance, že bude foukat do zad a když ne, tak aspoň natrénuješ. Sníh? Ideální, jde se na skialpy. Mráz? Kde mám ty cepíny…

„Ne. Opravdu nejsme prasata, my jsme především ekologové“

Nedávno jsem zažil docela vtipnou příhodu při věšení prádla, která hovoří za vše: „Jak je možné, že věšák je plný a tvé jsou z toho dvoje trenky a jeden pár ponožek, který jsem ještě sama našla pod postelí?“ A každý si v hlavě navíc nosí to číslo, že? Tedy, kolik dní to vydržel bez sprchy…

Každé, byť sebemenší cestování musí obnášet vertikály

Vždy je to stejné ať už jedete na výlet za rodinnou do odlehlých koutů republiky, na pracovní cestu či prázdninovou dovolenou, je potřeba se vždy podívat, jestli někde v dosahu není nějaké pohoří, skalky nebo aspoň umělka. A pokud to tak je, uděláte všechno proto, aby se v nabitém harmonogramu našlo místečko na pár vertikálních zážitků.

Jen jediná věc dokáže udělat radost: nová výbava

A třeba s tímhle já nesouhlasím. Hory ze mě udělaly necitu vzhledem k obdarovávání mé osoby. Z fleku bych vyměnil nový bourák za půl roku stráveného v horách bez starostí běžného života. Hmotné věci v porovnání se zážitky z hor prostě ztrácejí lesk, půvab a krásu, i když to jsou třeba lezecká cinkátka.

Jak to všechno případně skončit a navíc bez ztráty kytičky?

Pokud chcete svého partnera horolezce poslat k vodě a vyjít z toho jako oběť, tak doporučuji dát mu ultimatum: „Hory nebo já“. Nejčastější odpověď pak asi bude: „Do takové situace by mě hory nikdy nedostaly, takže mám jasnou volbu“. Bum, bác, on je sobec, což opravdu je :-D, a vy jste oběť.

Ještě poznámka k tomu sobectví, za takovým spinningovým kolem nebo víkendem u vody nemusíte jet přes půl zeměkoule. Jinak řečeno, až ty vrcholky dostanu k narozkám před barák, tak se stihnu vrátit na oběd a neutratit při tom půl roční úspory. A je po sobectví Smějící se.

O autorovi

Hory jsou středem jeho vesmíru, a proto se kolem nich točí téměř všechny Honzovy pracovní i nepracovní zájmy.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: