Taky se vám stalo, že jste si naplánovali túru a v reálu byli otroky svého harmonogramu nebo naopak, byli doma zbytečně brzo? Pro účel co nejpřesnějšího odhadu slouží pomůcka, které se říká „Naismithovo pravidlo“.
To byly ty méně závažné dopady spojené se špatným odhadem času. Mnohem vážnější mohou tyto dopady být například při alpské túře, kdy zatmíte vysoko v horách.
Odhad rychlosti
Nejdříve je potřeba rozdělit vaši chůzi do několika skupin, podle rychlosti postupu v závislosti na terénu a dalších podmínkách. Následující tři tipy jsou jen příkladem. Odhad rychlosti je velmi individuální.
5 km/h – snadný rovný terén, zdatný turista
4 km/h – horský terén, pevný podklad
3 km/h – těžší podmáčený terén, chůze dětí
Poté jste schopni sestavit následující tabulku, která zobrazuje různé varianty vycházející ze závislosti rychlosti chůze na vzdálenosti.
Výpočet je však vždy nutné doplnit podle následujících pravidel:
– Přičtení jedné minuty na každých deset metrů stoupání, v začátku výletu můžete připočítávat pouze 30 sekund.
– Přičtení jedné minuty na každých 30 metrů prudkého klesání
– Odečtení jedné minuty na každých 30 metrů mírného klesání
– Přičtení jedné hodiny po každých 450 metrech stoupání nebo 900 metrech klesání jako čas vyhraněný na odpočinek
Je mi jasné, že pokud půjdete na sobotní výšlap třeba na Praděd, tak si nebudete dělat žádné tabulky a hrát si s čísly. Naismithovo pravidlo je praktické především při plánování několika denního treku nebo při vedení skupiny, za kterou máte zodpovědnost (dětské tábory, horští vůdci apod.).
Faktory ovlivňující čas
– Fyzická zdatnost
– Počasí
– Terén
– Nadmořská výška
– Chůze bez maček, kde jsou potřeba
– Chůze s mačkama, kde nejsou potřeba
– Strmost svahu
– Váha batohu
– Noc/den
– Únava
– Použití lana
– Chůze s trekovými holemi
– Špatná orientace atd.
Váha batohu je podstatným faktorem, foto: Shutterstock
Za vše svědčí příklad z praxe. Loni v dubnu jsem urazil převýšení 800 metrů na zhruba 6 kilometrech za 65 minut v nadmořské výšce pohybující se v řádu stovek metrů (přesně 1276 m – Smrk) s batohem o váze 10 – 15 kg. O dva měsíce později mi podobná vzdálenost a převýšení zabraly 4 – 5 hodin s podobnou váhou na zádech. V čem byl rozdíl? Výška kolem 6000 metrů, terén, celková únava, motivace a spoustu dalších faktorů. Tímto extrémním příkladem jsem chtěl naznačit, že Naismithovo pravidlo je pouze pomůcka a vždy byste měli zohlednit mnoho dalších faktorů.
