Zlatá stezka: malebnými hvozdy Šumavy, Českého a Bavorského lesa

Zlatá stezka byla pojmenovaná podle bohatství, jež ve své době přinášela. Její historie sahá hluboko do středověku, kdy se k nám po této trase převáželo především „bílé zlato“, tedy sůl. Vydejte se i dnes po stopách těchto historických obchodních stezek a seznamte se s jedinečnou přírodou a unikátními pamětihodnostmi.

Po obou stranách hranice

Zlatá stezka tvoří českou paralelu ke stejnojmenné dálkové trase ve východním Bavorsku zvané Goldsteig, která je se svými 660 kilometry nejdelší dálkovou trasou v Německu a pyšní se evropským certifikátem kvality Top Trails. Obě trasy propojuje celkem třináct přeshraničních cest. Vytváří tak unikátní systém pěších tras procházejících hustě zalesněným komplexem v hornaté krajině bývalé Železné opony, tzv. Zelenou střechou Evropy. Ta se táhne od Hornofalckého lesa a Českého lesa přes Bavorský les a Šumavu a prochází šesti přírodními a dvěma národními parky. Je to jedinečný turistický zážitek, který ještě umocňují unikátní historické památky.

Hlavní trasa české Zlaté stezky je dlouhá 289 kilometrů a láká k návštěvě Jihočeského a Plzeňského kraje. Jihočeská část je dlouhá 86 kilometrů, ta západočeská pak 203 kilometrů. Trasy vedou po značených stezkách Klubu českých turistů a jsou vyznačeny logem stezky ve tvaru oranžového S (hlavní trasa) a modrého S (propojovací a přiváděcí trasy). Trasy jsou vedle značení osazeny odpočívadly a informačními panely.

Více informací přináší webový portál www.zlatoustezkou.cz a také Facebookový profil Zlatá stezka a Instagram @zlata.stezka.

Jihočeská část

Trasa, která začíná v německém Pasově, vstupuje do jižních Čech na hraničním přechodu Mlaka/Bischofsreut a ubírá se po historické trase staré obchodní cesty územím Národního parku Šumava. Prochází přes České Žleby, které v minulosti sloužily jako první místo odpočinku soumarů na české straně Šumavy, a pokračuje přes Stožecká luka a vesničku Dobrá. Cestou objevíte například Soumarský most. V tomto místě kdysi obchodní karavany překonávaly divokou Vltavu. Ve Volarech jsou potom k vidění typické roubenky, které dávají městečku kapku tyrolského rázu.

Z Volar stezka pokračuje na Prachatice, cestou míjí zříceninu hradu Hus a Libínské sedlo. Nedaleká rozhledna Libín nabízí jedinečnou vyhlídku na panorama Šumavy, a při dobré viditelnosti dokonce i na Alpy. O cestě bílého zlata se nejvíce dozvíte v Prachatickém muzeu díky interaktivní expozici Zlaté stezky.

Z Prachatic míří Zlatá stezka přes Husinec, rodiště Mistra Jana Husa, do Vimperka, dalšího cíle karavan soumarů se solí. K prozkoumání i odpočinku láká nejen zámek Vimperk (dříve hrad), který ční vysoko nad městem, ale i samotné město s malebným náměstím a zbytky středověkých hradeb. Městečko Vimperk leží na úpatí nepříliš vzdáleného Boubína (1 362 m n. m.), jeho vrchol ale tentokrát mineme, protože naše trasa povede spíše na pomezí Šumavy a šumavského podhůří. Zdejší kopce často dosahují nadmořské výšky přes tisíc metrů, pro krajinu na rozhraní národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava jsou však typické spíše horské louky, pastviny, aleje nebo remízy.

Mírně zvlněnou šumavskou krajinou pokračuje Zlatá stezka dále na západ přes Zdíkov do obce Stachy, která je jednou ze vstupních bran Šumavy. Místní zajímavostí je park uprostřed obce, kde na podzim rostou houby. V Kašperských Horách pak stezka vstupuje do Plzeňského kraje.

TIP: Ať jste na Zlaté stezce v Čechách nebo v Bavorsku, vždy se můžete dostat na druhou stranu díky vyznačeným propojovacím trasám. Máte-li dostatek času, rozhodně stojí za to využít tuto jedinečnou značenou síť stezek pro vícedenní okružní pěší výlety.

Plzeňská část

Královské město Kašperské Hory je díky svému malebnému okolí a dominantě v podobě hradu Kašperk jedním z klenotů Šumavy. Z Kašperských Hor pokračuje Zlatá stezka přes Dobrou Vodu do Hartmanic a dále přes Javornou do Nýrska. Pohnutou historii zdejšího pohraničí připomínají zaniklé obce a osady, které cestou míjíte.

Zlatá stezka pozvolna opouští Šumavu a přechází do Českého lesa. Dalším významným bodem na trase je město Kdyně, odkud trasa pokračuje do srdce svébytného a okouzlujícího Chodska – Domažlic. V Muzeu Chodska se mohou zájemci seznámit s tradicemi a zvyky obyvatel tohoto zajímavého regionu. Chodský hrad s vyhlídkovou věží nabízí rozhled do šumavských kopců na jedné straně a do hvozdu Českého lesa na straně druhé.

Z Domažlic stezka uhýbá směrem do městyse Klenčí pod Čerchovem, poté příkře stoupá na vrch Sádek, odkud prudce klesá přes Postřekov do Poběžovic. Trasa pokračuje do Bělé nad Radbuzou, historického města s řadou památek. Odtud míří do Přimdy, nad níž se tyčí zřícenina stejnojmenného strážního hradu. Stezka vede členitou krajinou přes Staré Sedliště do Tachova, kde stojí za návštěvu historické centrum města s Muzeem Českého lesa nebo prohlídka zámku. Poslední úsek Zlaté stezky míří do Chodové Plané.

Nástupní místa na Zlaté stezce byla vybrána s ohledem na dobrou dopravní dostupnost i ubytovací a stravovací kapacity. Hlavní trasa je vybavena mobiliáři, informačními tabulemi o stezce i zajímavostech v okolí. V turistických informačních centrech v regionu je k dispozici etapový průvodce, přehledná mapa (kterou obdrželi jako vklad naši předplatitelé) a soubor podrobných map pěších tras. Hlavní trasa Zlaté stezky využívá v maximální možné míře rozsáhlé sítě značených cest KČT a je rozčleněna do jednodenních úseků po cca 20 km, které jsou viditelně značeny logem Zlaté stezky.