Lechtálské Alpy jsou díky vrcholu Parseierspitze nejvyšším pohořím Severních vápencových Alp, neboť ten jako jediná hora překračuje hranici 3000 m. Výstup na nejvyšší vrchol Parseierspitze je určný spíš zkušenějším horalům.
Lechtálské Alpy – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Lechtálské Alpy
Kraji v severozápadním výběžku Rakouska se již od 13. století říká „Ausserfern“ neboli „za dálkou“. Dodnes je jediným spojením tohoto nádherného kousku země se zbytkem Rakouska silnice přes sedlo Fernpass (1209 m). Páteří kraje je divukrásná řeka Lech, která přitéká z Vorarlberska stejnojmenným údolím a která dělí horské skupiny na dva odlišné celky. Zatímco na sever od Lechu to jsou šťavnatě zelené a travnaté Allgäuerské Alpy, jižně se tyčí ve své vápencové strohé nádheře Lechtálské Alpy.
Lechtálské Alpy jsou sen. Sen o zeleni, ostrých štítech, modřínech a samotě. Tento skoro 100 km! dlouhý hřeben je tou nejkrásnější horskou výzvou západního Rakouska. Jen minimální osídlenost, ale dostatečně hustá síť horských chat a turistických chodníků předurčuje pohoří k dlouhým několikadenním trekům, kde si může horský turista jako „zákusek“ vyběhnout na některý ze stovek štítů.
Výstup k chatě Augsburger Hütte
Pokud bude našim cílem pouze Parseierspitze, pak do údolí Lechtal vůbec nemusíme zajíždět. Stačí, když z obce Grins v údolí Stanzer Tal na severní straně pohoří vyjdeme za zhruba tři a půl hodiny k chatě Augsburger Hütte. Chata stojí v blízkosti důležité dálkové cesty Augsburger Höhenweg přímo pod mohutným kotlem jihovýchodní stěny pyramidy vrcholu Perseierspitze.
Lezecký závěr
Od chaty stoupá značená cesta několika serpentinami suťovým kuželem do výrazného kotle tvořící soutěsku Gastill (zajištění) a dosahuje příčně vedoucí stezku č. 633 u okraje firnového pole Griner Ferner. Po cestě odbočíme doprava a po 10 minutách vede opět vlevo neznačená, málo viditelná stezka. Stoupá nad firnoviště až ke skálám jihovýchodní stěny. Závěrečný výstup je veden v náročném skalním terénu, čisté lezení dosahuje II. stupně UIAA a skála není nikde zajištěna. Pozor na padající kamení! Na vrcholu nezbytný mohutný kříž a fantastický rozhled na celé Lechtálské Alpy. Sestup vedeme stejnou cestou.
Vrcholu však můžeme dosáhnout při přechodu po mnohem zajímavější cestě Spiehlerweg spojující chaty Memminger Hütte a Augsburger Hütte. Navíc na tuto trasu navazuje dále k západu náročná zajištěná cesta Augsburger Höhenweg.
Náročnost
Výstup na Parseierspitze je těžká vysokohorská túra ohodnocená stupněm II.- UIAA. Navíc výstup není nijak zajištěn umělými pomůckami, jako je tomu u jiných vrcholů Severních vápencových Alp a je tak určen spíše jen zkušenějším horalům.
Po hřebenech Lechtálských Alp vede osm z celkem 33 etap známé tyrolské dálkové trasy Adlerweg (Orlí stezka). Další možností dálkové turistiky je překonání 100 km dlouhého hřebene Lechtálských Alp po trase Lechtaler Höhenweg.
Ubytování a jídlo
Jedinou chatou v blízkosti vrcholu Parseierspitze je Augsburger Hütte (2300 m, majetek DAV, kapacita 60 míst + 14 v zimním prostoru, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. 0043 5442 63604).
K výstupu na Augsburger Hütte dobře poslouží malá obec Grins ležící na slunečné terase vysoko nad údolím Oberinntal. Přístup do obce je umožněn krátkou slepou silnicí z většího významného města na Innu Landeck (5 km, stoupání).
Přístup na začátek
Podél jižní hranice Lechtálských Alp vede z větší části dálnice A 12 (Innsbruck – Landeck). Z Landecku můžeme po krátké odbočce dojet do obce Grins, která je výchozím místem pod nejvyšší vrchol pohoří.
