Nádherné hory se v Turecku zvedají téměř za všemi přímořskými letovisky. Jedná se o jižní hřebeny pohoří Taurus, které nezřídka přesahují výšku tří tisíc metrů. K nejlépe dostupným patří masív Ak Daglari (3024 m.), koruna někdejší antické Lýkie.
Taurus – Turecko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Nádherné hory se v Turecku zvedají téměř za všemi přímořskými letovisky. Jedná se o jižní hřebeny pohoří Taurus, které nezřídka přesahují výšku tří tisíc metrů. K nejlépe dostupným patří masív Ak Daglari (3024 m.), koruna někdejší antické Lýkie.
Tato nádherná přírodní lokalita leží necelou hodinku jízdy od známého prázdninového městečka Kaş. Už samotná cesta od moře do vesničky Gömbe, která je výchozím bodem pro treky v Ak Daglari, je zážitkem. Mikrobus tu musí na pouhých 35 kilometrech horských serpentin překonat výškový rozdíl více jak 1500 metrů. Zpočátku projíždíte olivovými háji, odkud se naskýtají úžasné výhledy na moře. Za prvním vysokým sedlem začíná hustý les s borovicemi a jalovci. V 1600 m vysokém průsmyku Sinekcibeli začínají souvislé porosty vzácných libanonských cedrů. Za průsmykem cesta klesá k nedávno postavené přehradě (Çaybogazi Baraji), jejíž voda má neskutečně tyrkysovou barvu.
Z Gömbe, které leží hned pod hrází, lze dále do hor pokračovat již jen pěšky nebo terénním autem. Směr je jasný, ale vesnice je velmi rozlehlá a nepřehledná, takže zabloudit mezi chalupami a jabloňovými sady není zas tak těžké. Nad Gömbe se cesta kroutí po strmém svahu vysoko nad burácejícím potokem. Kolem rostou zakrslé listnaté keříky, podivné pryžce a až 20 metrů vysoké jalovce. Na protějších svazích je vidět cedrový les. Pokroucené kmeny některých staletých velikánů vytvářejí pitoreskní siluety. Několik solitérů roste i podél trasy Krasové pohoří Ak Daglari je nejteplejším a nejzápadnějším výběžkem Tauru. Má stejný charakter jako sousední Bey Daglari (3070 m.). Oba tyto masivy bývají někdy označovány jako Lýkijský Taurus. Jedná se o vápencové hřebeny s hlubokými údolími a skalnatými vrcholy. Vývoj těchto pohoří měl několik fází. Intenzivní zkrasovění bylo částečně setřeno mrazovým zvětráváním a ledovcovou činností. Vrcholové partie zdobí dodnes řada malých ledovcových jezer. Sníh se místy drží na vrcholu do července. Prudké jarní bystřiny během léta téměř vysychají.
Ak Daglari znamená v překladu Bílé hory. Nejvyšší vrchol bývá na mapách označován jako Ak Dag (3024 m.), domorodci mu ovšem říkají Uyluk Tepe. Druhou nejvyšší horou je Yumru Dag (2741m.). Mimo vyšlapané cesty je celé pohoří prakticky neschůdné. V nižších polohách kvůli husté vegetaci a výše kvůli strmým skalám. První etapa výstupu na Uyluk Tepe je velmi snadná. Až pod morénu Zeleného jezera (1800 m) se jde stále po buldozerem urovnané cestě. Dobrá pěšina vede i kolem pramene Dörtpinar Çeşmesi až na pastviny Subaşi yaylasi (2050 m.), které leží v sedle, jež horu odděluje od sousední skalnaté pyramidy Yumuru Dag. Odkud stoupají běžné výstupové trasy na oba vrcholy. Úzká kozí stezka, po které lze dosáhnou vrcholu Uyluk Tepe za dvě až tři hodiny míjí tři další malá jezírka. Nejprve velké Ikiz Göl (2250 m) v dolině Suçikan deresi. Následně maličká plesa Küçükkara Göl (2470 m) a Büyükkara Göl (2630 m). Poslední úsek trasy je velmi strmý a skalnatý. Pokud vás koncem jara zastaví těsně pod vrcholem zbytky sněhových polí, můžete se pokusit alespoň o zdolání vedlejších vrcholků.
Popisovaná výstupová stezka míjí např. Göllu Tepe (2713 m) a Eren Tepe (2566 m). Asi nejlepším řešením je první den rozložit stan u Zeleného jezera a odtud podniknout krátký výšlap k nedalekým vodopádům Uçarsu (1870 m). Následující den přesuneme tábor do Subaşi yaylasi (2050 m.) a odtud podnikneme nalehko výstup na Uyluk Tepe a případně i Yumru Dag. Trek pak zakončíme dlouhým sestupem po severozápadní straně hory (např. údolím Taşli Dere) ke známému kaňonu Saklikent. Přímo na dno této rokle sestoupit v horní části nelze, proto je třeba směřovat k jejímu spodnímu ústí. Některé zdroje mluví sice o sestupu přímo kaňonem Saklikent, ale to je zavádějící informace. Horní část Saklikentu je náročným horolezeckým terénem a ještě na přelomu jara a léta se tudy valí dravá bystřina.
Ubytování a jídlo
V Gömbe je několik pensionů a jednoduchých jídelen. Na přechod hor je nutný stan a vlastní zásob jídla. Začátkem sezóny je možné doplnit vodu z tajících zbytků sněhu. V létě může být problém s vodou i ve vrcholových partiích a je třeba nést dostatečnou zásobu.
Potřebné vybavení
Postačí běžná výstroj pro letní túru v nenáročném terénu.
Přístup na začátek
Gömbe má dobré spojení s okolními městy, dolmuşe sem jezdí např. z městeček Kaş, Emli a Kinik (antický Xanthos).
Přístup z konce
Konec kaňonu Saklikent je frekventovaným výletním místem, kde lze snadno sehnat odvoz do všech letovisek na pobřeží.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
- Gömbe – Yeşil Gölü
- výstup na Uyluk Tepe (výstup na Yumru dag)
- sestup do kaňonu Saklikent
Další možnosti túr v okolí
Výpravu lze začít na úpatí hor ještě před Gömbe, tj. ve svazích přímo nad letoviskem Kaş. Trek se tak prodlouží o 1 – 2 dny a bude zahrnovat přechod několika lesnatých průsmyků. Uvedenou alternativu si nejvíce užijete v květnu, kdy je ještě příjemné klima a vegetace v plném květu.
Vůbec netuším, kudy se to má na Saklikent trefit. Přes hory vede cesta pro čtyřkolky, kterou lemují tábory pastevců (někteří jsou pohostinní a mají skvělý burek z pitachlebu). Po cestě (vede odhadem tak do 2200m.n.m.) je minimální provoz, stop funguje výborně, ale můžete čekat na auto několik hodin, takže je asi lepší jít. Vyjdete ale asi 20 km od Saklikentu a k jakékoliv dopravě (ať už stop nebo dolmuse) je to dost daleko.
K Saklikentu se asi dojít dá, ale nezdá se, že by tam vedla jakákoliv cesta a bez mapy je orientace dost složitá.
Mapy jsou, ba dokonce v měřítku 1:100 000, sice jsou rusky, místy lehce nesedí, nejdou moc do detailu s jsou 40 let starý, ale lepší než drátem do oka 🙂
Ty jsem také od té doby odhalil, ale stejně mi přijde, že dojít až pod Saklikent musí být dost náročné (je to i vzdušnou čarou dost daleko).
Téma měsíce: Babí léto v Česku a na Slovensku
Přehled: Dálkové trasy v Česku
Žitný ostrov: region, kde je voda králem
Nejlepší české cyklostezky: Českem na kole
Zajímavé vybavení
Forclaz trekový stan MT900
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
AKU Flyrock GTX
Vlétněte do nové sezóny s touto fast hikingovou raketou s nadpozemským komfortem
8B+ BRAD
Brad Pitt mezi lezeckými pytlíky.
Dámské outdoorové kalhoty PROGRESS GENIA
jsou z lehkého, pružného, prodyšného a rychleschnoucího materiálu, odolného proti oděru, větru i vodě. Mají pohodlný, praktický střih s vynikající flexibilitou.
TOULÁNÍ GRUZIÍ: Místní kultura a výstup na Kazbek
BULHARSKO: Turistika po nejvyšších vrcholech Balkánu
FERRATY: Solné komory pro začátečníky
VÝSTUP NA DACHSTEIN: Po ledovci až na vrchol 2995 m
KARPATSKÉ TREKOVÁNÍ: Fagaraš, nejvyšší hory v Rumunsku
Zajímavé vybavení
Feratový set Ocún Via Ferrata Webee Pail
Nejoblíbenější volba na ferraty. Set složený z úvazku, tlumiče pádu a helmy.
Pánská Bunda Rafiki Colin II Majolica
Nová generace ověřené pánské sportovní bundy pro lezce i turisty.
Vojenské boty LOWA Zephyr GTX černé
Moderní lehká outdoor bota pro rychlé přesuny, vhodná i do těžšího terénu.
Zajímavé túry
Volovské vrchy: skrytý poklad Slovenska
Šikoku trail aneb tak trochu jiné líbánky
Kungsleden (Královská stezka): divočinou švédského Laponska
Další zajímavosti
KVÍZ: Jak dobře se vyznáš v dálkových trecích?
SOUTĚŽ: Vyhraj ultralehkou péřovou bundu Warmpeace Minto nebo Viki Lady
Gear list na trek: za málo peněz hodně muziky