Přechod Šumavy přes nouzová tábořiště – na těžko se spaním v srdci národního parku
Treky

Přechod Šumavy přes nouzová tábořiště – na těžko se spaním v srdci národního parku

Přechod národního parku Šumava je velkým dobrodružstvím. Jen málokde v Česku se najde takhle dlouhá hřebenovka skrz hluboké tiché hvozdy! K přespání se navíc dají legálně využít nouzová nocležiště/tábořiště – sedm lokalit určených pro jednorázové bivakování.

Šumava – Česko

Typ
4-6 denní, Hřebenovka, Vhodné pro sněžnice, Túra na běžkách, Vhodné jako cyklotrasa (novinka)
Stát
Česko
Další státy
Česko
Počet dní
5
Vhodné měsíce
leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec
Délka
100 km
Nejvyšší bod
1378 m n. m.
Převýšení
2000 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Mírně náročný
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Trasa měří necelých 98 km a dá se v pohodě zvládnout za pět dnů. Její obrovskou výhodou je možnost využití nouzových nocovišť, která správa národního parku udržuje a kde je celoročně možné stanovat. Zároveň tato nocoviště udávají trasu a jednotlivé etapy přechodu.

Hůrka u Prášil

První nocoviště, pokud vyrazíme ze severozápadního konce trasy od Železné Rudy (770 m), je prášilská Hůrka, vzdálená necelých 10 km od zastávky vlaku. Je tedy možné tuto etapu zvládnout v den příjezdu do Rudy. Čeká nás stoupání na Samoty, a odtud pak pokračujeme Polomskou cestou až k bývalé Staré Hůrce (1000 m). Hůrka u Prášil je poměrně otevřené nocoviště, ohraničené dřevěným plůtkem a disponující stolem a lavicí.

Poledník a Modrava

Čeká nás příjemně zvlněná trasa po žluté a zelené turistické značce až do Prášil (870 m) (varianta po červené a pak zelené bez zastávky v Prášilech – pozor zelená uzavřena 16.11.-14.7., stejně tak červená dál z Poledníku na Javoří Pilu), kde není od věci dát si teplou polévku v některé z restaurací. Z Prášil už cesta pokračuje přes Liščí díry a stoupá až k architektonicky ojedinělé rozhledně na vrcholu Poledníku (1315 m), kde najdeme další z nocovišť. Tato etapa měří necelých 14 km a na další nocoviště u Modravy je to ještě zhruba 12 km. Je tudíž možné přes Poledník jen projít, při příznivém počasí se pokochat výhledem z rozhledny na vrcholky Šumavy i Bavorský les a pokračovat dál k Modravě. Nocoviště leží kousek před Modravou (1000 m) a není problém jej najít podle ukazatelů na rozcestích.

Bučina a Strážný

I další den se dají zvládnout dvě etapy naráz nebo můžeme jít na pohodu jen do nocoviště Bučina, třeba s malou zastávkou u pramene Vltavy. Cesta nás povede kolem Modravského potoka, přes most a posléze stoupá k Černohorské nádrži a kolem Černé hory (1315 m), kde se dá odbočit právě k prameni Vltavy. Z Modravy do Bučiny (1175 m) je to zhruba 13 km, na další nocoviště jižně od vesnice Strážný pak dalších 15 km. Příjemná cesta vede přes Chaloupky a téměř po rovině na Knížecí Pláně, kde je známá Hájenka, restaurace s teplým čajem a polévkou. Nocoviště Bučina je hodně otevřené a nechráněné, za větrného počasí je dobré věnovat hodně pozornosti ukotvení stanu. Proti tomu nocoviště Strážný (880 m) je alespoň z jedné strany odstíněno stromy a lesem, o který se vítr trochu rozbije. Ve vesnici Strážný, zhruba jeden kilometr od nocoviště, je příležitost dát si večeři, pokud bude chuť.

Nové Údolí a Pod Plešným jezerem

Z nocoviště Strážný pokračuje cesta kolem Obecního vrchu, kříží silnici vedoucí do bavorského Phillipsreut a stoupá kolem Žlebského vrchu k nocovišti Nové Údolí (830 m). Etapa měří 13 km a celý přechod zde lze ukončit, protože ve vsi je konečná vlaku a spojení směrem na Stožec. My ale pokračujeme dalších 13 km ještě o nocoviště dál, na, z našeho směru poslední, šumavské nocoviště Pod Plešným jezerem (950 m). Z Nového Údolí trasa stoupá k Schwarzenberskému kanálu, kterým se dříve plavilo dřevo ze Šumavy do Vídně. Obě poslední nocoviště jsou už víc krytá před větrem. Závěrečná etapa vede do Nové Pece a byť celou dobu mírně stoupá, je poměrně krátká – má jen 7 km, což opět poskytuje čas i na cestu domů.

Celý přechod je celkem nenáročný na převýšení i terén, zároveň je možné ho na několika místech ukončit nebo z něj odbočit do vesnic.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Voda a jídlo: Vodu lze bez problému doplňovat z potoků a ve vesnicích, v nouzi ze sněhu. Po cestě je několik restaurací, v Prášilech a ve Strážném by měla být možnost dokoupení potravin.

Mapy: Šumava – Povydří (KČT 65) a Šumava – Trojmezí (KČT 66) – obě 1:50 000. Celá trasa je značená i na mapy.cz.

Související odkazy: informace o NP Šumava na www.npsumava.cz.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map Šumavy (turistických i cyklistických) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

Ubytování a jídlo

NP Šumava umožňuje stanování na sedmi nocovištích: Hůrka u Prášil, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný, Nové Údolí a Pod Plešným jezerem. V provozu jsou celoročně od 18 do 9 hodin a lze je využít pouze na jednu noc. Platí zde zákaz rozdělávání ohně a odpadky si samozřejmě odneste s sebou. Více na stránkách národního parku Šumava.

Potřebné vybavení

Běžné vybavení na vícedenní trekování v podmínkách českých hor.

Přístup na začátek

Autem, vlakem, busem.

Základní trasa

Železná Ruda - Hůrka - Poledník - Modrava - Bučina - Strážný - Nové Údolí - Plechý - tábořiště Pod Plešným jezerem - Nová Pec

Orientační rozpis po dnech

1. den: Železná Ruda – nocoviště Hůrka: 11 km, + 450/ – 200 v. m

2. den: Hůrka – nocoviště na Poledníku – Modrava: 24 km, + 600/ – 600 v. m

3. den: Modrava – Bučina – Strážný: 28 km, + 500/ – 600 v. m

4. den: Strážný – Nové Údolí – tábořiště Pod Plešným jezerem: 27 km, + 800/ – 700 v. m

5. den: tábořiště Pod Plešným jezerem – Nová Pec: 8 km, – 200 v. m

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

Tomáš

Škoda, že to autorka píše od stolu, Trek po afaltu opradu nic moc.

Natálie
Tomáš:

Můžu vás ujistit, že autorka od stolu nepíše.  A ano asfalt někdo nerad, ale třeba my teď na výlety taháme všude kočár a jsme za zpevněné cesty celkem vděční… Nebo se to taky dá jet na kole 🙂

Mira

Tábořiště na Modravě je nepoužitelné. Hůrka a Poledník parádní.

Marian
Mira:

Souhlas s Mírou
To se správě NP vůbec nepovedlo, nedej bože když se tam sejde víc lidí.
Obloukem se vyhnout !!!!

Jarin

Dobré je z bučiny jít přes lusen, grosse rachel,genset na poledník nebo na hurku

Bouřka

Při vší úctě ke všem, kteří to absolvují, nikdy nepochopím, jak je možné tohle nazývat hřebenovkou či velkým dobrodružstvím. Popisovaná trasa je z 85% po asfaltu, hřebenovka je to snad jen v závěrečném úseku u Plechého. Skutečný, poctivý přechod Šumavy po hřebeni přes drtivou většinu třináctistovek (vynechá se jen Boubín) má kolem 160km a o asfalt se na něm říliš nezavadí…

Marek
Bouřka:

A dá se takový přechod absolvovat legálně? Dívám se do mapy a značky se většině vrcholů vyhýbají.

Tereza
Bouřka:

Dobrý den, nemáte někde trasu jak to absolvovat co nejméně po asfaltu? Děkuji

Simi

Chtěla bych se zeptat, jak moc náročná ta celá trasa je pro někoho kdo není zkušený a není zvyklý na kopce? Doporučili byste mu takovou túru? Děkuju za názor

Kitty
Simi:

Šumava nejsou až tak moc kopce, většinou táhlé, mírné. Takže by to docela mohlo být vhodné pro začátek.

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: