Přechod pohoří Durmitor
Treky

Přechod pohoří Durmitor

Nejdená se o hřebenový přechod. Jde spíše o trasu, která vás provede přes nejvýznačnější místaDurmitoru a z niž se dají dělat odbočky k dalším krásám tohoto pohoří.

Durmitor – Černá Hora

Typ
3-denní, Výstup na vrchol
Stát
Černá Hora
Další státy
Černá Hora
Počet dní
3
Vhodné měsíce
srpen, červenec, červen, září
Délka
50 km
Nejvyšší bod
2523 m n. m.
Ledovec / sněhová pole
ne
Horolezecké úseky
UIAA I

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Nejdená se o hřebenový přechod. Jde spíše o trasu, která vás provede přes nejvýznačnější místa Durmitoru a z niž se dají dělat odbočky k dalším krásám tohoto pohoří. Hory jsou celkem dobře proznačené, takže se za dobrého počasí nemusíte bát náročných orientačních her. Po technické a výkonnostní stránce je však dobré nepřeceňovat síly.

Zvláště přechod z Lokvice přes Bobotov kuk ke Škrčskému jezeru je fyzicky trochu náročnější a čítá několik lehkých boulderovacích pasáží. Nejde však o nic vysloveně vražedného a s dobrou morální podporou tato místa zvládne kdokoliv alespoň průměrně turisticky zdatný. Pokud dojedete do Žabljaku k večeru nebo zkrátka nechcete hned vyběhnout až do Lokvice, je ideální ubytovat se v kempu Ivan-do (sprchy, záchody, voda, vařič). Kemp (rozumějte zahrada podnikavého majitele) leží co by kamenem dohodil od Černého jezera, které stojí za zhlednutí. Dají se odtud též podniknout kratší túry na lehko k dalším jezerům (Zmijno, Jablanské).

Hned vedle kempu je rozcestník (nečekejte přehlednost značení jako v ČR, ale přesto je celkem dostatečné), který vám ve spolupráci s mapou snadno poradí kam se vydat. V Lokvici je možné postavit stany po domluvě s bačou poblíž jeho přístřešku. Cesta z Ivanovy doliny do Lokvice zabere jen okolo 2 hodin a jednoho pořádného krpálu, takže je možné po rozbití stanů ještě vyběhnout do sedla nad bačovou chaloupkou (buď po pěšině nebo tzv. „za šipkou) a odtud si dát krátký výstup na Meděd nebo Terzin bogaz. Terzin Bogaz je, pokud stojíte v Lokvici zády k Ivan-do, ten skalnatý výběžek po levé straně kousek před vámi. Stezka na něj vedoucí je místy trochu vzdušnější a čítá nějaké to lezení po drolící se skále.

Maximální opatrnost a nepřecenění sil a schopností je na místě. Zde je nutno mít už jisté zkušenosti s vysokohorskou turistikou a dávat pořádně bacha čeho se držím a kam šlapu. V žádném případě neopouštějte značku! Meděd leží přes sedýlko naproti Terzin Bogazu a zdolat jej je o něco jednodušší. Jednodenní cesta z Lokvice přes Ledovou jeskyni a Bobotov kuk ke Škrčskému jezeru patří fyzicky náročnějším a počítejte se solidním převýšením.

Do kopcovité reality vás uvede hned první výstup nad Lokvici, po jehož zdolání se můžete rozhodnout, jestli se vám chce k jeskyni. V případě že ano, stačí se dát po pěšině vpravo do kopce a po zdolání dalšího krpálu si užít jedinečný přírodní úkaz. Od jeskyně není nutno se celou cestu vracet, ale stačí se dát jinou pěšinou, která vás této nutnosti ušetří a na původní stezku se napojuje o kus dále. V sedle pod Bobotovým kukem doporučuji nechat bagáž a třeba na dvě skupiny vyběhnout nahoru na lehko. Je to kousek, stejná cesta tam i zpátky.

Sestup k jezeru pak čítá trochu boulderování. Nic strašného, jen dívkám jsme museli pomoci s bagáží. Kousek nad jezerem je chata, kde je možno se za nějaký ten peníz ubytovat nebo si můžete za levnější peníz postavit stan v kamenitém terénu poblíž. Poslední přechod od jezera přes Prutaš do Dobri-do je krásnou záležitostí plnou zajímavých přírodních výtvorů, horských luk a výhledů. Určitě nepodlehněte pokušení dát se kratší cestou a vynechat Prutaš.

Z Dobri-do se dá nejlépe navázat průchodem údolím řeky Komárnice do městečka Šavnik. Též tudy po silnici vedoucí okolo Durmitoru jezdí auta, takže by mělo jít i něco stopnout. Stany se dají postavit na pastvině u potoka kousek před začátkem soutěsky. Voda: V kempu.V Lokvici se stačí zeptat bači. Je kousek pod místy pro stany. Potom jsme po doporučení od místních brali přímo ze Škrčského jezera – byla dobrá a nezávadná. Skrze pastvinu v Dobri do protéká potok.

Ubytování a jídlo

V Žabljaku je možné se ubytovat v apartmánech nebo penzionech. U Škrčského jezera je horská chata, kde se dá přespat. Jinak vlastní stany. Jídlo lze nakoupit v Žabljaku (obchod, pekárny) a u bači v Lokvici si můžete pořídit domácí sýr.

Potřebné vybavení

běžná trekingová výbava, pevné boty, nutné oblečení, spacák, stan Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: jen velmi krátký úsek vede přes sněhové plotny V případě výstupu na Terzin Bogaz horolezecké obtížnsti i II

Přístup na začátek

Do Žabljaku autobusem už se Srbska nebo z vesnice Mojkovac, kde jezdí vlak. Z Mojkovace pak buď autobusem nebo najatým vozem. Pokud je vás více, počkejte si, než přijede někdo s minibusem. Pokud budete dostatečně neúprosně smlouvat, pravděpodobně to tak vyjde levněji než autobus, který je v Černé hoře neskutečně drahý. Mapa: http://www.mapcentrum.cz/produkt/cerna-hora-np-durmitor-kanon-tary-mapa-geoc-1-25t-21251805/ – ale dá se sehnat i přímo v Žabljaku (případně Bělehrad v Srbsku či určitě i někde v Podgorici – hl. m. Černé hory).

Povolení, poplatky, omezení, zákazy

Jen když vás odchytne ranger křižující hory, bude chtít cca 2 eura za vstup do NP. Stanovat se oficiálně smí jen na vyhrazených místech.

Základní trasa

Žabljak, Ivan-do, Lokvica, Ledová jeskyně (Ledena pečina), Bobotov kuk, Škrčské jezero, Dobri-do

Orientační rozpis po dnech

  1. Žablajk – Lokvica
  2. Lokvica – Škrčské jezero
  3. Škrčské jezero – Dobri-do Závisí ovšem na tom, zda si naplánujete i kratší výlety mimo trasu přechodu (doporučuji).

Další možnosti túr v okolí

Kaňon řeky Tary, údolí Komárnice nebo kratší výlety po jiných částech Durmitoru.

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

Honza

Tento příspěvek byl redakcí smazán jako spam

Jarka

Jsou tyto informace aktuální?

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: