Kvůli dlouhým nástupům do hor je nejlepší nedotčenou přírodu na hřebenech Velké Fatry prozkoumat během několikadenní výpravy.
Velká Fatra – Slovensko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Přechod Liptovského hřebene Velké Fatry patří ke slovenským klasikám a je ideální trasou na prodloužený víkend. Vydejte se na putování krajem horských luk a lesů, pastevců i medvědů.
Pendolino jezdí denně do slovenského Ružomberoku. Díky času 5:09 hodin z Prahy vytlačilo celonoční lehátkové rychlíky. Mizerný spánek v poskakujícím vagonu, cíp prostěradla přivázaný k madlu dveří, protože uličkou procházeli v noci lupiči a okrádali spící, už jsou jen nostalgickou vzpomínkou. Hned u nádraží v Rožumberoku nastupuju do autobusu, který mě za 55 centů přiblíží do Bieleho potoka.
Výškový kilometr stoupání
Žlutá turistická značka od zastávky u mostu prochází vesnicí a stoupá prudkou pěšinou po louce do lesa. Rozbitou asfaltkou sejdu do Vlkolínce, vesnice známé zachovalou lidovou architekturou, která je zapsaná do seznamu UNESCO. Za války byla z poloviny vypálená, protože ukrývala partyzány. Dnes je tu romantické bydlení v pestře natřených dřevěnicích a také poslední možnost občerstvení. Nad vesničkou měním žlutou na zelenou. Vpravo se mi otvírají výhledy na skalnatý masiv Sidorovo, naproti na zimní středisko Malinné se sedačkovou lanovkou, která může ušetřit asi dvě hodiny stoupání. Lesní cestou stoupám do sedla Vtáčniku (1120 m). Od odbočky k Mederlyho chatě se přidá tyčové značení.
Od úpatí kopce Maďarovo se cesta zúží na kamenitou stezku smíšeným lesem s tisy, které jsou vzácností Velké Fatry. Písmeno C v bílém poli značí cyklostezku, někdy pěkně divokou. Na poľaně se otevře úžasný rozhled na Malou Fatru, Roháče i Vysoké Tatry. Pořád po zelené značce projdu přírodní rezervací Jánošíkova kolkáreň. Nejvyšší bod dnešní cesty v 1350 m míjí vrchol Malé Smrekovice. Z Ružomberoku jsem nastoupal rovný výškový kilometr. Scházím do sedla k vojenské zotavovně. Turistická ubytovna nabízí komfortní nocleh se snídaní (20 €), čepovaná plzeň po pěti hodinách pochodu přijde vhod. Přesvědčuju se, že časové údaje na mapě nejsou nadsazené. Oproti tomu si časové údaje na rozcestnících někdy odporují.
Nejkrásnější hřebenová část
Ráno od chaty sleduju zase zelenou značku, u vjezdové brány do horského hotelu Smrekovica odbočuje vpravo po vrstevnici pod vrchol Skalná Alpa. Zpevněná stezka vede střídavě skrz louky a pokroucenými bukovými lesy, při stoupání se na obzoru rýsuje pravidelná pyramida vrcholu Rakytov (1567 m). I když se dá obejít po vrstevnici, výstup skoro 200 výškových metrů na vrchol určitě stojí za námahu. Panoramatu dominují rozeklaný vápencový Čierny Kameň a plochý travnatý vrcholek Ploská. Poprvé spatřím v dálce červenou střechu chaty pod Borišovom. Jdu nepřehlednými místy a dělám hluk, abych vyplašil medvědy, před kterými tu varují cedule. Hřebenové partie tu slouží jako pastviny a do kroku vám tu budou cinkat zvonce ovcí a krav. Z pohodlného chodníku mě vytrhne stoupání po kamenech k vrcholu Minčol (1398 m).
Scházím do sedla pod Čiernym kameňom, odkud cesta pokračuje po vrstevnici. Překračuji četné potůčky, ale pramen k pití najdu až u sedla Ploské (1400 m). Dostatek vody s sebou je na Velké Fatře nutností. Za sedlem volím vrcholovou variantu s výstupem na Ploskou (1532 m), odkud se kochám výhledy na okolní vrcholky a přes dolinu kolem města Martin dohlédnu až na hřeben Malé Fatry a v dálce vidím Tater. Strmý sestup mě dovede k chatě pod Borišovom, jejíž pohostinnost mě příliš nenadchne.
Daleké výhledy z Ostredku
Chci stihnout v Ružomberoku podvečerní pedolino do Prahy, vyrážím proto brzo ráno. Od rozcestníku na úbočí Ploské jdu po modré turistické značce na rozcestí Chyžky. Kdo nemá na další výstupy, po žluté Zelenou dolinou je za dvě hodiny ve vsi Vyšné Revúce, odkud jezdí celkem často autobusy do Ružomberoku. Volím červenou hřebenovku na Koniarky a pod Suchým vrchem objevím další útulnu a pramen vody (dnes první a poslední). Vydrápu se po kamení na holinu, odkud je to kousek na nejvyšší vrchol pohoří Ostredok (1596 m). Panorama slovenských hor se otevírá ve velkém úhlu. Je dobře vidět Kriváň, Gerlachovský, Lomnický i Slavkovský štít. Z Nízkých Tater Chopok a Ďumbier. Co nepoznáte podle obrysu na Ostredku, to vám napoví mapa o kus dál na Križné (1574 m). Sestupová stezka po modré kolem Majerovy skály je hodně strmá, a za deště i nebezpečná. Za 2,40 € mě autobus doveze zpátky do Ružomberoku, kde mi za hodinu jede vlak.
Mapa: Veľká Fatra 1: 50 000 (VKÚ Harmanec)
Počasí: meteo.sk
Ubytování a jídlo
Voda a jídlo
Dostatek vody je potřeba nosit s sebou, na hřebeni je jen pár zdrojů vody. Jídlo vlastní, případně večer na chatách.
Ubytování
Turistická ubytovna Granit Smrekovica (20 eur), chata pod Borišovom (22 eur), hotel Kráľova Studňa, zdarma salaše, tábořiště a přístřešky
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.
Přístup na začátek
m.cp.atlas.sk/vlakbusmhd/spojenie (pro mobily)
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Přechod Nízkých Tater s doplněním o Velkou Fatru