Malá Fatra je jedním z České republiky nejdostupnějších slovenských pohoří. K atraktivitě přechodu přispívá nástup na hřeben přes Janošíkovy diery, kde si turista užije šplhání se korytem potoka po žebřících a řetězech. Naplánováním přechodu na podzim zvýšíte pravděpodobnost dobrého počasí, sněhového poprašku na Velkém Rozsutci, neskutečných výhledů na okolní hory a nezapomenutelných východů slunce. Slovenská klasika v podání halušek a borovičky s horcom na horských chatách nechť je večerním bonusem turisty za velké výkony podané ve dne.
Malá Fatra – Slovensko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
První den je třeba vyrazit brzy k ránu, k první chatě je to slušná dávka chůze, obohacená o úsek Jánošíkovými dierami, kde vede stezka korytem potoka po řetězech a žebřících. Po zdolání Janošíkových dier se již poměrně rychle dostaneme do Sedla Medzirozsutce, kde začíná hřebenovka napojením se na červenou trasu, kterou budeme sledovat až do samotného konce přechodu.
Stezka se s námi nemazlí a začíná pravděpodobně nejnáročnějším výstupem přechodu na Velký Rozsutec, jehož vrchol byl zahalený do sněhového závoje. Z Rozsutce následuje náročný sestup a 500 výškových metrů do sedla Medziholie, abychom se v zápětí mohli začít šplhat na horu Stoh, ležící v podobné výšce jako Velký Rozsutec. Po dalším strmém sestupu ze Stohu se dalši pokračování hřebenovky již trochu zklidní, a pokračuje z již ne tak velkými výškovými rozdíly přes Poledňový Grúň a směrem k Chlebu, pod kterým odbočíme na žlutou stezku vedoucí k Chatě pod Chlebom, kde se dá dobře najíst, napít i vyspat.
Druhý den začíná návratem na hřeben a dobytím nejvyšší hory Malé Fatry Velkého Kriváně, který je v porovnání s dosavadním průběhem výstupem nenáročným. To samé se však nedá říct o dalším pokračování cesty – stylem vrchol hory – sedlo – vrchol hory – sedlo dostanou i vytrénované nohy poměrně zabrat. Z poslední vysoké hory hřebenu Suchého začíná sestup zpět do civilizace. Pokud se vám do civilizace nechce, zůstaňte na noc v Chatě pod Suchým, a nedlouhý, za to velmi strmý sestup na Strečno si nechte na poslední den.
Ubytování a jídlo
Bivakování není povolene v NP.
Ubytování po cestě je možno v následujících chatách:
Chata na Gruni – je třeba sejít (a ráno případně zase vyjít) sjezdovku. Pokoje pro více lidí, vaří se
Chata pod Chlebom – sympatická turistická ubytovna, spaní buď v pokojích pro více lidí, anebo na půdě na zemi na matraci společně sa dalšími turisty. Jídlo i borovička s horcom dostupné bez problému v jakémkoliv množství
Chata pod Suchým – spaní v pokojích pro více lidí, jídlo i pití co hrdlo ráčí
Potřebné vybavení
V létě stačí klasické turistické vybavení.
V zimě nesmeky, mačky a cepín, hlavně chystáte-li se na Jánošíkovi diery a oba Rozsutce.
Přístup na začátek
Terchova, autobusem z Žiliny, která je poměrně velkým železničním uzlem. V Terchove začíná stezka u Hotelu Diery (Biely Potok)
Přístup z konce
Sestup od zříceniny hradu do Nezbudské Lučky a Strečna, kde jezdí vlak do Žiliny
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
1. den
Terchova – Jánošíkovy diery – Malá Rozsutec – Velký Rozsutec – Stoh – Poledňový Grúň – Chleb – Chata pod Chlebom
2. den
Chata pod Chlebom – Velký Kriváň – Malá Kriváň – Suchý – Chata pod Suchým
3. den
Chata pod Suchým – Strečno
A korektury dělal kdo?