Kilimanjaro: na nejvyšší horu Afriky po cestách Machame a Mweka

Pohled na monumentální kužel vyhaslého stratovulkánu, který se vypíná nad okolní rovinatý terén v rovníkové Africe, bere dech. Kilimandžáro má několik vrcholů, nejvyšším bodem je Uhuru s nadmořskou výškou 5895 m.

Kilimandžáro patří k jedněm z technicky nejlehčích pětitisícovek, pro výstup není zapotřebí žádné lezení ani technické vybavení. Klíčem, který rozhoduje o úspěchu či neúspěchu, je dostatečná aklimatizace a schopnost organismu snášet nadmořskou výšku. Objektivně patří k největším rizikům při výstupu akutní horská nemoc.

Pro výstup na Kilimandžáro platí povinnost najmout si místního akreditovaného horského vůdce a další podpůrný tým (nosiče, kuchaře).

Výstupových variant na vrchol vede několik, k těm nejoblíbenějším patří cesta Marangu z východu, která patří k nejkratším, a tudíž i nejlevnějším, kvůli rychlosti tu však hrozí nedostatečná aklimatizace. Oblibě se těší také námi vybraná cesta Machame, která je delší, a díky lepší možnosti aklimatizace se pyšní vyšší pravděpodobností dosažení vrcholu. Sestup jsme poté podnikli cestou Mweka.

1. den: brána Machame – Machame Camp

4 hodiny, 11 km, 1217 m stoupání

Od brány MACHAME (1819 m), kde proběhne kontrola vybavení od ochránců parku, sledujte cestu nahoru lesem. Pěšina se schody pokračuje deštným pralesem. Na některých místech se budete snažit překonat kaluže a blátivá místa, ale je to občas marné. Když se stromy začnou zmenšovat a budou potaženy jakousi pavučinou, blížíte se k MACHAME CAMPu (3022 m). Závěr je i trochu po kamenech. MACHAME CAMP se rozkládá mezi stromy, rovná plocha pro stany je tu vzácnost, takže větší skupina (více jak 15 lidí) nebude úplně pohromadě. My jsme 3 Češi, 2 průvodci, kuchař, číšník a 8 nosičů.

2. DEN: MACHAME CAMP – SHIRA CAVE CAMP (SHIRA HUT)

4:20 hodiny, 6 km, 896 m výstup

Z MACHAME CAMPu stezka opouští les a prochází vřesovištěm a pak otevřenou planinou, odkud je poprvé možné jasně vidět hlavní vrchol Kilimajara. Na této planině panuje často velmi silný vítr, a to i přes noc. Dobře si ukotvěte stany a zajistěte věci před odlétnutím. Zavírejte vchod do stanu, neboť s větrem lítá i prašný písek. My měli chvíli otevřeno a už jsme měli ve stanu pláž. SHIRA CAVE je prastaré místo, kam chodili náčelníci kmenů hledat odpovědi na své otázky. Je tu krásný výhled na druhou nejvyšší horu Tanzánie – Mt. Meru (4600 m). Celý prostor kempu je velká, mírně nakloněná kamenitá plocha.

3. den: Shira Cave Camp – Lava Tower – Barranco Camp

8 hodin, 11,22 km, 833 m stoupání (klesání 677m)

Z SHIRA CAVE CAMP vede kamenitá cesta s mírným stoupáním. Rozhodně nepospíchejte a jděte až nepříjemně pomalu. Lépe se bude ve vašem organizmu regulovat množství červených krvinek, které zajišťují okysličení těla, a nepotká vás výšková nemoc. Tento den nejdříve vystoupáte asi 800 výškových metrů do Lava Tower, ale poté se vrátíte do kempu v nadmořské výšce pouze o několik metrů větší, než kde jste strávili předchozí noc. Tento den vám umožní se dobře aklimatizovat na vyšší nadmořskou výšku před závěrečným výstupem. Pokud vám vyjde počasí, cestou na LAVA TOWER můžete vidět pod sebou i nad sebou mraky. K chatě Lava Tower (Lávová věž) jde cesta přes planinu kde střídavě stoupá a klesá. Chata na LAVA TOWER byla bohužel zničená padajícím kamením.

4. den: Barranco Camp – Karanga – Barafu Camp

8 hodin, 10,44 km, 1120 m stoupání

Stěnu Barranco, často označovanou za Barranco „Snídaně“ stěnu (neboť je hned ráno ze začátku cesty), je možné jasně vidět z kempu. Je to jediné místo, kde se na této cestě leze po skále. Vydejte se po cestě, která šplhá strmě vzhůru hlavním hřebenem a nad stěnou vás čeká opět nádherný výhled zpět na BARRANCO CAMP a do daleké krajiny. Z BARRANCO CAMPu na vrchol stěny Barranco trvá cesta asi 1 hodinu. Pokud budete chtít tuto cestu rozdělit, lze přečkat noc v KARANGA CAMP. My se cítili dobře, tak jsme si cestu o den zkrátili a pokračovali až do BARAFU CAMPu.

5. den: Barafu Camp – Uhuru Peak – Mweka Camp

10+3 hodiny, 12+8 km, 1259 m výstup a 2828 m sestup

V den, kdy se vydáváte k vrcholovému útoku, je obvyklé vstát v noci či velmi brzy ráno, abyste viděli východ slunce na okraji kráteru, u Stella point, a vyhnuli se vlhku. Také sníh na cestě bude stále ještě zmrzlý, výstup tedy bude bezpečnější a méně namáhavý. Toto stádium treku zahrnuje až 9 hodin chůze do prudkého kopce, jejíž namáhavost je ještě zvýšená nadmořskou výškou a extrémním chladem. Tato část je nejstrmější netechnickou cestou a neměla by být brána na lehkou váhu. Je třeba počínat si velmi opatrně, jelikož kameny nedrží pevně na místě. Je velmi důležité mít čelovku, která vám umožní mít volné ruce, a kvůli lepšímu udržování rovnováhy je doporučeno mít trekové hole.

Záchytný bod je Stella point, což je průrva v hraně kráteru. Zbývá necelá hodina cesty přes skály do mírného kopce kolem ledovce. Na vrcholu se zdržte jen několik desítek minut, pokud jste bez kyslíkových přístrojů. Vzduch je tu velmi řídký. Cesta sutinou a po skalisku dolů do BARAFU CAMPu zabere jen zlomek času výstupu.

Z BARAFU CAMP půjdete zřetelnou cestou na křižovatku s Jižní okružní cestou. Právě pod touto křižovatkou je chata Millennium (3900 m). Pokračujte stále strmě dolů strání porostlou ostrůvky obřího vřesu až do MWEKA CAMP (3100m) na okraji lesa. Na sestupu od BARAFU k MWEKA není žádný spolehlivý zdroj vody. Na chatě Mweka jsou místa vhodná k táboření a vodním zdrojem je nedaleký pramen. MWEKA CAMP je velice podobný MACHAME CAMP, také se ukrývá v lese s plochami pro stany.

6. den: Mweka Camp – Mweka Gate

9 hodin, 9,11 km, 1418 m sestup

Zde budou ráno před sestupem slavit průvodci a nosiči zdolání vrcholu tancem a zpěvem. Poté se očekává zhodnocení výpravy a spropitné. Tento den vás čeká lehká závěrečná fáze sestupu přes deštný prales do Mweka gate u vstupu do národního parku Kilimandžáro ve výšce 1 649 m n.m. Po rozloučení s vaším týmem následuje přesun mikrobusy do hotelu v Moshi či Arusha, kde si můžete vyzvednout vaše věci, zanechané před výstupem.

Průvodci a nosiči

Průvodci a nejméně jeden nosič (pro průvodce) jsou povinní na všech cestách na Kilimanjaro a obvykle je zajišťuje společnost, která organizuje trek. Své vlastní vybavení si rozdělte do dvou batohů. Malý na svá záda a větší s náhradním vybavením a věcmi na spaní ponese nosič. Většina společností organizujících výpravy povoluje dva až tři nosiče na jednoho člena výpravy podle délky treku. Nosiči ponesou zavazadla do 15 kg (což nezahrnuje jejich vlastní jídlo a oblečení, jež přiváží z vnější strany na druhý batoh).

Všichni průvodci musí být registrovaní správou parku. Ústředí parku u brány má seznam všech registrovaných průvodců; pokud máte pochybnosti, zkontrolujte si, že povolení vašeho průvodce je platné. Nejlepší průvodci, kteří pracují pro dobré turistické společnosti, vám budou umět říci něco o životě v přírodě, ptácích, květeně a dalších zajímavostech hory. Náš průvodce Frank zdolal vrchol Kilimanjara více než 200 krát a jeho rady byly velice praktické a povídání poučné.

Většina průvodců a nosičů dostane od společnosti organizující výpravy jenom minimální plat a jsou závislí na spropitném (anglicky tip) jako hlavním zdroji příjmů. Vodítkem k plánování tipů je obnos odpovídající přibližně 10% celkové ceny za výpravu, který bude rozdělen mezi průvodce a nosiče. Na cestě Marangu dělá tip za celou skupinu pro průvodce něco mezi US$40-60 a asi US$15 pro každého z nosičů. Počítejte s větší částkou, pokud byla výprava delší nebo průvodci a nosiči byli obzvláště dobří.

Vhodné období

Na Kilimandžáro se dá vystoupit celoročně. Nejméně vhodné je období dešťů, které v Tanzánii panuje v dubnu a květnu. Hlavní sezona panuje od července do října, kdy bývá počasí nejstabilnější. Ovšem počasí umí být na Kilimandžáru dost nepředvídatelné, takže žádné pravidlo neplatí stoprocentně.

Zeptali jsme se na Martinovy dojmy z výstupu na Kilimandžáro

Hodně se kritizuje velká organizovanost, vadilo vám to?

Plán jsme s průvodci společně předem nastavili. Každý večer jsme si sedli nad plánem na další den, kde nám byla představena trasa,  doporučeno vybavení a časový harmonogram od budíčku do večerky. Dokonce když se nám šlo dobře, domluvili jsme se i na spojení dvou dnů do jednoho během trasy. Vždy jsme se na všem domluvili a přišlo mi, že nic není problém.

Jak jste vnímal výšku a aklimatizaci?

Některá těla jsou na výškovou nemoc senzitivnější a určitě doporučuji přípravu. Problémy nás začaly provázet od 4000 m n. m. Jednalo se o zažívací potíže, krvácení z nosu, bolesti hlavy, horečku, únavu svalů, ale vše nám pomáhali řešit průvodci, řekl bych, že až s rodičovskou péčí. Bez nich bychom to zřejmě i vzdali. Pomohli nám babskými radami a dobře vybavenou lékárničkou.

Jaké dojmy máte ze samotného výstupu?

Celkový výstup mi přišel jako fajn procházka, kde musíte jít skutečně pomalu. Až na nepříjemné problémy s výškovou nemocí a závěrečný noční a několikahodinový výstup do prudkého kopce po lávovém prachu a kamení bych tento trek rozhodně doporučoval všem horalům a cestovatelům, co mají rádi úžasná místa s výhledy. Na vrcholu jsme byli 15 minut a je to nepopsatelně nádherné. Východ slunce a ledovcové stěny dokreslily nezapomenutelný okamžik.

Dle rozsahu vybrané nabídky od agentury si můžete vařit sami, nebo si nechat vařit. My měli výborného kuchaře a dokonce i vlastního číšníka. Plná penze a vždy trojchodové menu. V důsledku výškové nemoci jsme většinou ani nezvládli sníst všechno. Příklad jídel: krupičná kaše, hranolky s kuřecím masem, palačinky, rizoto, těstoviny, dort, pizza, mnoho ovoce, popcorn, cuketová polévky, ryba se zeleninou, vaječná omeleta a mnoho dalších. Vše ve speciálním stanu zvaném jídelna, kde byl stůl, 4 židle a plný servis jako v restauraci.

Pro cizince jsou vstupní poplatky 30$ za dospělé na den. Kempovné je 50$ noc. Záchranářský poplatek je 20$ na osobu za výpravu, stejně vysoký je i „ranger fee“ na plošině Shira. Poplatky za průvodce a nosiče jsou nižší, platí je turistická společnost přímo parku. Oficiálně je v současnosti na Kilimandžáru limit 60 horolezců na cestu a den. Základní treky na Machame-Mweka na šest nebo sedm dní začínají cenově na 800$. Naše agentura Serengeti Joy Tours stála 1450$ na osobu. Vedle poplatků parku zahrnují ceny jídlo, stany, průvodce, nosiče a dopravu k hlavní z hotelu k bráně a zpět. V případě nejnižších cen nebuďte překvapeni, že bude jídla málo a nosiči budou zoufale toužit po dýškách. Vzhledem k tomu, že treky na Kilimanjaro jsou považovány za drahé, většina cestovatelů se snaží vyjít nahoru a sejít dolů za co nejkratší čas. Nenechte se lapit do této pasti, je to fyzicky náročné. I když je váš rozpočet opravdu těsný, nepodlehněte pokušení vstoupit do parku nelegálně. Strážci parku a průvodci ostatních skupin hlásí všechny chodce bez doprovodu správě parku. Pokuty jsou vysoké.