Hřebenovka Kitzbühelských Alp
Treky

Hřebenovka Kitzbühelských Alp

V rámci rakouských Alp jediná hřebenovka „karpatského“ typu. Trek napříč Kitzbühelskými Alpami vede celou svou délkou nad hranicí lesa po alpských loukách a poloninách a dá se přirovnat např. k hřebenovce Nízkých Tater na Slovensku. Při táboření na travnatých vrcholech pouze za doprovodu šumícího větru a cinkání zvonců pasoucího se dobytka zcela zapomeneme na skutečnost, že jsme v Alpách. Velmi málo chozená trasa, na mnoha místech zcela opuštěná místa, ideální terén také pro zimní přechod.

Kitzbühelské Alpy – Rakousko

Typ
4-6 denní, Výstup na vrchol, Hřebenovka, Vhodné pro sněžnice
Stát
Rakousko
Další státy
Rakousko
Počet dní
6
Vhodné měsíce
červen, červenec, srpen, září
Délka
143 km
Nejvyšší bod
2470 m n. m.
Převýšení
8300 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Lehký – pro úplné začátečníky
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Technicky zcela snadná turistická trasa vedoucí většinou travnatým terénem. Pouze v případě mlhy či velké oblačnosti mohou nastat orientační problémy.

Výchozím bodem je významné letovisko Zell am See na východním konci pohoří. Zakončení treku je v městečku Zell am Ziller v podhůří Zillertálských Alp.

Mapy: Kompass č. 28, 29 a 30

1.den – Zell am See – Schmittenhöhe – Hochrehtörl – Klammscharte, 6–7 hod., převýšení 1 500 m

Úvodní den přechodu vede oblastí zvýšeného cestovního ruchu kolem populárního vrcholu Schmittenhöhe (1965 m) nad letoviskem Zell am See. Ale již několik málo metrů odtud je krajina liduprázdná a pohodová. Pokud zcela ignorujeme fakt, že nahoru je možné vyjet lanovkou, pak nás čeká zhruba tříhodinový výstup lesem většinou po dobře schůdných cestách.

Přímo z Zell am See vedou vzhůru tři základní cesty. Jedna severním ramenem vrcholu Schmittenhöhe (cesta č. 10), druhá jižní rozsochou (č. 6) a pochopitelně hlavní dálková cesta 02 Zentralalpenweg.

Horská chata (spíše restaurace) na vrcholu Schmittenhöhe leží sice stranou výstupu, ale za pěkným pohledem na Zellersee se krátká odbočka jistě vyplatí. Dálková cesta vede jižním úbočím, ale je možné pokračovat přímo po páteři pohoří (cesta č. 19). Takto nejprve vystoupíme k vrcholu Kettingkopf (1 866 m) a pokračujeme přes ploché sedlo Kesselscharte k vršku Sonnberg (1 924 m).

Vyšlapaná stezka vede po úbočí k lyžařské chatě na louce Hochsonnbergalm. Klidně však můžeme pokračovat travnatým hřebenem ke kříži na vrcholu Maurerkogel (2 074 m) a sejít pak na sedlo Rohrehtörl (1919 m). Dostali jsme se pod první větší hory Kitzbühelských Alp – masív Gernkogel. Ten si však necháme až na další den. V sedle dobré místo pro bivak.

Zellersee, Zell am See, Kitzbühelské Alpy
Zellersee, Zell am See, Kitzbühelské Alpy

2.den – Röhrertörl – Klammscharte – Hochkogel – Medalkogel – Sommertor – Manlitzkogel – Murnauer Scharte, 8–9 hod., převýšení 900 m

Velmi dlouhý přechod přes nejzajímavější pasáže východních Kitzbühelských Alp. Hned v úvodu široká luční cesta obchází vrcholy Gernkogel, ale jde to v pohodě i přes ně. Nejprve vystoupíme na Oberer Gernkogel (2 175 m), následně Niederer Gernkogel (2 153 m) a sestoupíme do sedla Klammscharte. Odtud je pohodlnější pokračovat značenou cestou č. 702A, která ve výši 2 000 m traverzuje několik nijak zajímavých pahorků až do sedla Klingletörl.

Před námi vyrůstají první opravdové vrcholy, které mají ostřejší, takřka vysokohorský ráz. Opustíme dálkový chodník, obcházející celý hřeben a stoupáme vyšlapaným chodníkem na špičatý vršek Hochkogel (2 249 m) s báječným rozhledem na celý hřeben Kitzbühelských Alp a Vysoké Taury. Úzkým a částečně skalnatým hřebenem přejdeme na protější Medalkogel (2 057 m), odkud pokračuje širší hřeben přes vyvýšeniny Sonnberg a Lamperbühelkogel do sedla Sommertörl.

Značená cesta vystoupí na vrchol Rabenkopf, kde se stáčí na jih a obchází celý masív Manlitzkogel. Přímo hřebenem však vede neznačená stezka, která tento masív překonává a se „sedmsetdvojkou“ se sejde opět v sedle Murnauer Scharte. V sedle pod mohutnou horou Gaissstein je další vhodné místo pro nocleh (několik salaší na severní straně hřebene nebo turistická chata Bürglhütte na jižní straně).

3.den – Murnauer Scharte – Geißstein – Sintersbachscharte – Sintersbachhöhe – Pass Thurn – Mühlbachtal, 8 hod., převýšení 900 m

Orientačně nesnadná etapa, při níž musíme z jednoho z největších štítů sejít do nejníže položeného sedla Kitzbühelských Alp. Ze sedla Murnauer Scharte mírně klesáme ve směru chaty Bürglhütte, ale ještě před jejím dosažením odbočíme prudce doprava do impozantního jižního kotle hory Gausstein. Namáhavě několika serpentinami vyjdeme na jižní hřeben a vystoupíme na jeho nejvyšší bod – 2 363 m s nádherným kruhovým rozhledem. Geißstein  (Gaisstein) je zároveň uzlovým vrcholem, kde se hlavní hřeben východních Kitzbühelských Alp stáčí na sever a přes Staffkogel pokračuje zpět na východ tzv. Saalbašským hřebenem.

Z vrcholu jdeme krátce na západ po hřebeni, později scházíme do jižního úbočí a znovu dosáhneme západní hrany vrcholu, po níž sejdeme do sedla Sintersbach Scharte. Cesta č. 702 sestupuje na jih do Mittersillu. Chtě nechtě tudy musíme dolů i my. Hřeben je zde přerušen hlubokým údolím Jochbergtal, které dělí Kitzbühelské Alpy na dvě poloviny. Před Mittersillem odbočujeme u samot Bam na západ a po širokých cestách vedoucích k jednotlivým statkům na travnatých úbočích dojdeme k hlavní silnici vedoucí přes sedlo Pass Thurn. Kolem kostelíku Alpschwend sejdeme do údolí Mühlbachtal, které je sice značně osídlené, ale i zde jistě najdeme dobré místo pro nocleh (např. za loukami Perill).

4.den – Mühlbachtal – Wildkogel – Herrnsteig Scharte – Geige – Steiner Alm – Gründ, 8 hod., převýšení 1550 m

Velmi náročný den především na převýšení. Z údolí Mühlbach (cca 1 000 m) musíme vystoupat na vrchol Wildkogel (2225 m) táhlým otevřeným hřebenem. Před námi se na severu objevuje nejkrásnější hora Kitzbühelských Alp – osamělá skalnatá pyramida Grosse Rettenstein. Dostali jsme se do oblasti lyžařských vleků a lanovek, a tak to zde podle toho vypadá.

Od horského hostince Wolkenstein pokračujeme krásnou ostrou hřebenovkou přes vrcholy Braunkogel (2 167 m), Frühmesser (2 233 m) a Grossleitkopf (2 158 m), kde se opět setkáme s cestou č. 702. Přes vrchol Geige a Speikkogel dojdeme na kótu 2 269 m. Hlavní cesta sestupuje na jih přes vrchol Steinkogel a její použití je velmi nevýhodné pro velkou ztrátu výšky. Držíme se tedy raději sice neznačeného, ale schůdného hřebene vybíhajícího na severozápad do sedla Filzenscharte. Sestup není příjemný a místy i strmý, ale výrazně si tak zkrátíme cestu. Nedaleko sedla občerstvení a chata na okraji louky Grund. Vhodné místo pro bivak (v blízkosti několik seníků).

5.den – Grund – Kröndlhorn – Salzachjoch – Königsleiten – Fuss Alm, 7–8 hod., převýšení 1350 m

V dalším průběhu cesty se již rozloučíme s jednolitým hřebenem. Kitzbühelské Alpy jsou zde rozděleny do několika bočních hřbetů s chybějícími spojovacími hřebeny. Také jsou zde o poznání divočejší a více již připomínají Alpy (nebo lépe snad slovenské Roháče). Od salaší Grund stoupá cesta č. 4 k jednomu z mála jezer pohoří – Reinkar See. Čeká nás strmý výstup na špičatý vrchol Kröndlhorn (2 444 m) s vynikajícím pohledem na Grossvenediger a Zillertálské Alpy.

Následuje mírný sestup serpentinami do turisticky významného sedla Salzachjoch (1 983 m). Širokou cestou po zn. č. 63 traverzujeme východní svahy skalnatého vrcholu Salzachgeier na vršek Mülachgeier (2 252 m). Dostáváme se do snad nejkrásnější oblasti Kitzbühelských Alp. Z vrcholu Königsleitenspitze (lanovka) odbočuje na sever pouze výstupový chodník na jeden z nejvyšších vrcholů pohoří – Ochsen Kopf (2 470 m, nádherný rozhled, +1 hod. v obou směrech).

Na nocleh sestoupíme k salaším na loukách Fuss Alm nad přehradou Speicher Durlassboden v blízkosti komunikačně důležitého sedla Gerlos.

Reinkarsee, Kitzbühelské Alpy
Reinkarsee, Kitzbühelské Alpy

6.den – Fuss Alm – Almstüberl – Kreuzjoch – Gerlosberg – Zell am Ziller, 8–9 hod., převýšení 1200 m

Poslední neobyčejně „výživná“ etapa nás zavede na nejvyšší vrchol Kitzbühelských Alp. Od Fuss Alm klesáme až takřka k říčce Gerlos Bach. Od seníků Moseltratt Alm sledujeme potok Krummbach a na pastvině Pröler Alm odbočíme na západ k masívu Kreuzjoch. Stoupáme krásnou, divoce sevřenou dolinou Krumbach Tal do sedla Krimml Alm pod kolmou stěnou Torhelmu. Cesta se zde stáčí na jih a vystoupí k vrcholku mezi vrcholy Isskogel a Kreuzjoch. Ostrým skalnatým hřebenem vystoupíme na nejvyšší vrchol pohoří Kreuzjoch (2 558 m). Fantastický rozhledový bod na nekonečné hřebeny a ledovce Zillertálských Alp.

Sestup vedeme západním hřebenem do sedla Törljoch až dojdeme do turistického střediska Rosenalm (1 740 m). Lanovkou nebo pěšky sejdeme do města Zell am Ziller, kde naše velké putování definitivně končí. Dále na západ navazuje na Kitzbühelské Alpy další krásná horská skupina Tuxer Alpen, která má v mnohém hodně podobný charakter – louky, ale i občasné skalní útvary. Nejvyšším a na rozhledy nejdokonalejším vrcholem je mohutný Rastkogel (2 762 m), kam můžeme vystoupit v rámci okružní celodenní túry.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map Alp (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

Ubytování a jídlo

Spaní ve vlastím stanu, zásoby vlastní, po cestě je několik horských chat.

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

Jindřich

Ahoj,
Mas k tomu již nějaké doplňující informace?

Michal
Jindřich:

Ahoj,
cakal som, ze autor @Ivo Petr ako autor tohoto clanku odpise a doplni svoj clanok, ale vyzera to tak, ze autor uz nie je aktivny, alebo sa mu nechce odpovedat.

Podla informacii, ktore som ziskal sa ma spat na chatach (hutte), alebo almoch.
Michal

Jiří

červenec 2021, spal jsem v sedlech nahoře. Se západem slunce na místě a s východem zase na cestě. Všechno v pohodě, jen vlhko a krávy.

Monika
Jiří:

Ahoj Jirko, můžu se zeptat na obtížnost, autor píše, že trasa je pro začátečníky…, jde mi o to, jestli tam jsou nějaké vzdušné úseky, srázy atd., mám trochu problém s výškou, fyzička je jinak v pohodě:-) A ještě prosím, to spaní jsi řešil ve stanu, tarpu, chatě? Moc děkuji za zprávu.

Rostislav

Ahoj,

nevím, zda je dotaz ještě aktuální, ale stanování je v tyrolské části pohoří zakázané. V spolkové zemi Salcburk je stanování nad hranicí lesa „s velkým ohledem na přírodu“ povolené, může být ovšem jednotlivými obcemi (z mnoha konkrétních různých důvodů) zakázané – jinými slovy je v spolkové zemi Salcburku situace z právního hlediska poměrně nepřehledná, nad hranicí lesa to ale většinou nebývá problém, pokud člověk bere „velký ohled na přírodu“.

Zdraví
Rostislav

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: