HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Česko-polská hřebenovka: z Ještědu až na Praděd
Treky

Česko-polská hřebenovka: z Ještědu až na Praděd

Hřebenovka – dálková trasa vedoucí z Lužických hor po hřebenech Ještědu, Jizerských hor, Krkonoš, Broumovské vrchoviny, Orlických hor, Králického Sněžníku a Jeseníků, kde končí na vrcholu Praděd. Varianta po české straně měří 390 km, její úseky vedou také přes Německo či Polsko a protíná Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj. Poznej trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede tě přes vrcholky pohoří při severní hranici Česka.

Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše, Broumovská vrchovina, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky – Česko

Typ
11 a více denní, Výstup na vrchol, Hřebenovka
Stát
Česko
Další státy
Česko
Počet dní
25
Vhodné měsíce
duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen
Délka
390 km
Nejvyšší bod
1602 m n. m.
Převýšení
9200 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Lehký – pro úplné začátečníky
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Budování turistických dálkových pěších tras v České republice není novým trendem posledního roku. Důkazem toho jsou archivní záznamy ze 13. 4. 1902, kdy se ve Varnsdorfu sešli zástupci německých horských a turistických spolků, působících v severních Čechách a jižní Lužici, aby naplánovali vedení a značení stezky přes vrcholové partie Lužických hor – Kammweg. Pro tuto tehdy 60kilometrovou trasu vzniklo i specifické značení – modrý čtyřzubý hřeben v bílém poli. Původní trasa vedla z Ještědu do Lužických hor a přes vrchol Luž pokračovala dále až do Českého Švýcarska na vrchol Růžového vrchu. V dalších letech se na tento základ napojovaly další etapy trasy, na západ až do Blankensteinu nad Sálou a na východ až na Praděd v Hrubém Jeseníku. V době své největší slávy měřila Hřebenovka přibližně 800 km.

Cesta od Čtyř pánů a historické značení Hřebenovky, Krkonoše
Cesta od Čtyř pánů a historické značení Hřebenovky, Krkonoše

STARONOVÁ PODOBA HŘEBENOVKY – projekt „Česko-polská Hřebenovka – východní část“

Hlavním cílem projektu je proznačení turistické trasy v terénu, zachování kulturního a přírodního dědictví, obnovení přeshraničního propojení na historické trase a vybudování/obnova rozhleden a vyhlídkových míst, informačních center. Projekt realizuje celkem 18 partnerů z Česka a Polska pod vedením Euroregionu Glacensis.

PŘES LUŽICKÉ HORY

Začátek a nejzápadnější bod Hřebenovky je umístěn do srdce Lužických hor, Nové Hutě, odkud stoupá na nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793 m) a dále klesá do Německa, aby se přes vrchol Hvozd (749 m), kde je také umístěna první z rozhleden na trase, Hřebenovka vrátila zpět do Čech a mířila k Ještědu (1 012 m). Odtud se otevírají výhledy na Jizerské hory a Krkonoše, kam Hřebenovka pokračuje přes Tanvald a Desnou. Chceme-li si užít více Jizerských hor, Hřebenovka má i severní variantu, která začíná v Hrádku nad Nisou a s jižní variantou se spojuje v osadě Jizerka. Zajímavostmi na této části trasy mohou být Pytlácké kameny, rašeliniště Jizerky nebo skalní hrad v Oldřichově v Hájích.

HŘEBENEM KRKONOŠ AŽ DO ORLICKÝCH HOR

Přechodem z Libereckého do Královéhradeckého kraje se dostáváme na hřebeny našich nejvyšších hor – Krkonoš. Těšit se můžeme na údolí Labského vodopádu, Sněžné jámy a skalní útvary všemožných tvarů na české i polské straně hřebene a na nezaměnitelnou krkonošskou tundru. Vystoupáme i na Sněžku (1 603 m) – nejvyšší bod České republiky, odkud budeme pozvolně klesat až do Žacléře, kde se Krkonošská etapa uzavírá.

Pančavský vodopád, Krkonoše
Pančavský vodopád – nejvyšší vodopád v Česku, Krkonoše

Dále nás Hřebenovka povede přes Polsko na území Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn, kde můžeme žasnout nad unikátností skalních scenérií. Opět zkratkou přes polské území – lázeňské městečko Kudowa Zdrój, se dostaneme z Broumovské vrchoviny zpět do Čech, konkrétně do České Čermné.

V Novém Hrádku je vybudována nová rozhledna Šibeník, která vznikla na tubusu bývalé větrné elektrárny. Pak pokračujeme Zeleným údolím do Orlických hor, odkud mírným stoupáním dosáhneme Vrchmezí (1 084 m) se stejnojmennou rozhlednou a dál dojdeme na Šerlich (1 027 m). Vrchol Velké Deštné (1 115 m) zdobí architektonicky zdařilá a ceněná rozhledna, jejíž plášť vyobrazuje směr deště během různých povětrnostních podmínek. Podél česko-polské hranice se táhne linie vojenských opevnění, bunkrů a tvrzí, které připomínají období příprav na obranu před II. světovou válkou. Mezi ty významné a zachovalé v Orlických horách patří tvrz Hanička. Za malou odbočku z přímé trasy stojí návštěva poutního místa Neratov s kostelem s unikátní skleněnou střechou. Orlickými horami projdeme až k Zemské bráně – kamennému mostu přes Divokou Orlici, kde opustíme Královéhradecký kraj.

Více informací včetně fotogalerie, mapy všech variant a virtuálních prohlídek najdete nawww.hrebenovka.czSledovat novinky můžeš také na Facebooku a Instagramu pod #zazijhrebenovku

Z ČECH AŽ NA MORAVU

Na území Pardubického kraje pokračujeme od Zemské brány do Českých Petrovic, Mladkova a dál na dělostřeleckou tvrz Boudu, která je součástí československého opevnění z let 1935–1938 a je přístupná veřejnosti. Z rozhledny na Suchém vrchu se můžeme podívat na další úsek naší poutě, masiv Králického Sněžníku. Sestupem do Červené Vody vkročíme na území Moravy, odkud můžeme dojít na rozhlednu na Křížové hoře nebo pokračovat směrem na Kopeček a navštívit poutní místo klášter na Hoře Matky Boží nad městem Králíky.

Česká a polská Hřebenovka se opět spojuje na Horní Moravě a odtud směřuje k prameni řeky Morava na Kralický Sněžník (1 423 m) a dále pokračuje přes Jeseníky až na Praděd (1 491 m). Na nejvyšší vrchol Moravy vedou dvě větve Hřebenovky – Králická, která přímo pokračuje z Červené vody, a Rychlebská, ta má svůj začátek na hraničním přechodu Bílá Voda v sedle Růženec v Rychlebských horách. Obě větve se potkávají na rozcestí Větrolam. A na co se můžeme v Jeseníkách těšit? Na klidné stezky, Petrovy, Obří i Ztracené Kameny, výhledy na část Hřebenovky, za dobré viditelnosti i na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1 323 m).

Králický Sněžník v prvních paprscích slunce.
Králický Sněžník v prvních paprscích slunce.

ROZHLEDY DO VŠECH STRAN

Po hřebenech hor a dál do kraje na trase Hřebenovky se můžeme rozhlédnout z rozhleden a vyhlídkových míst, která jsou opravena nebo vybudována v rámci tohoto projektu: Velká Deštná, Olešnice v Orlických horách, Nový Hrádek, Vysoká Srbská, Czerniec, Vrchmezí, Jagodna, Kłodzka Góra, Guzowata, Włodzicka Góra. Navštívit můžeme také dvě nová informační centra, a to v Neratově a v Novém Hrádku, u kterého vzniklo i parkoviště pro osobní automobily. Obnovením Jánského mostu v poutním místě Neratov se propojila česká a polská větev Hřebenovky. V Nowé Rudě bylo postaveno parkoviště a zrenovován park a stezka k rozhledně na hoře sv. Anny.

Naše země nabízí mnohá unikátní místa, o kterých možná ani nevíme. Využijme aktuální situace a poznejme nádherná zákoutí naší země.  www.hrebenovka.cz.

Projekt Česko-polská Hřebenovka – východní část reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A ČR/PL.

Projekt Česko-polská Hřebenovka – východní část reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A ČR/PL.

Přístup na začátek

Vandrování po Hřebenovce můžeme spojit s cestováním vlakem, vlakových zastávek i s provozem ČD Bike je v blízkosti Hřebenovky hned několik.

  • Liberecký kraj – Nová Huť v Lužických horách, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Desná, Tanvald, Jeřmanice
  • Královéhradecký kraj – Královec, Adršpach, Teplice nad Metují, Meziměstí, Ruprechtice, Broumov
  • Pardubický kraj – Mladkov, Červená Voda, Králíky, Prostřední Lipka
  • Olomoucký kraj – Ramzová

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: