HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

GPS a nadmořská výška

GPS a nadmořská výška

Nešly moc dohromady, dokud byl civilní sektor GPS ovlivňován záměrně zaváděnou umělou chybou (tzv. SA). Jestliže tolerance v rovinných souřadnicích v minulosti dosahovaly až plus mínus 100 metrů, v nadmořské výšce to bylo ještě horší.

Rozptyl výškových údajů plus mínus 150 metrů (i více, někdy méně) byl pro orientaci v horách příliš veliký a GPS navigátor jako výškoměr prakticky nepoužitelný. Kvalitní barometrické výškoměry (ať klasické mechanické nebo moderní elektronické) se „vejdou“ do tolerancí řádově desetkrát meších!

Vše se však změnilo zrušením umělé chyby SA začátkem května 2000. Turistické GPSky od té chvíle hlásí výšku prakticky stejně přesně jako barometrické výškoměry. Samozřejmě za předpokladu dobrých příjmových podmínek, kdy nebeská báň není příliš cloněna pro GPS signál nepřekonatelnými překážkami. Na druhou stranu mají výškové údaje z GPS tu výhodu, že je „nerozhodí“ změna tlaku a teploty vzduchu při změně počasí.

Zkrátka a dobře, zatímco běžné „baro“ výškoměry je nutné pravidelně a co nejčastěji kalibrovat na místech se známou výškou, u GPS tato starost odpadá. Musíme ovšem sledovat množství přijímaných satelitů a sílu signálu – pokud je vše vpořádku a údaj o předpokládané polohové chybě (EPE) má malou hodnotu, pak se můžeme i na nadmořskou výšku z GPS plně spolehnout.

Aby to nebylo až tak snadné, má to háček. I když při opakovaných měřeních stále na jednom známém místě (vrchol, sedlo, chata) zjistíme velmi malé tolerance výškových údajů z GPS, mohou se lišit (a většinou se liší) od údajů na mapě nebo ve štítu chaty. Rozdíly jsou dány rozdíly systémů.

GPS je geocentrický systém. Ve středu Země se protínají tři pomyslné osy x, y, z. Každý bod na povrchu Země i nad ní má svoji vlastní polohovou GPS „adresu“, složenou z koordinát x, y, z. Tyto systémové souřadnice jsou teprve pak převedeny do tvaru, s nímž si rozumí naše mapa (zeměpisná délka a šířka, nebo rovinné souřadnice různých kilometrových sítí). A k tomu navíc z GPS dostaneme údaj nadmořské výšky.

Výškové údaje na mapách, vrcholech, chatách a dalších orientačních bodech však doposud vycházejí z klasických měření, vztažených k mořské hladině. Jelikož hladiny moří a oceánů nejsou ve stejné úrovni, existují rozdíly ve výškových údajích podle toho, od hladiny kterého moře jsou měřeny.

A proto také najdeme rozdíl mezi výškou z GPS a mapy. Podstatné však je, že rozdíl mezi GPS a mapou je na malém území prakticky konstantní. Na nových kvalitních mapách na tento rozdíl upozorňuje legenda. Například na Alpenvereinskarte 1:25.000 Blatt 26 Silvrettagruppe se píše, že výškové údaje z GPS jsou v průměru o 49 m větší než nadmořské výšky na tomto mapovém listu.

Pokud legenda nic nepraví (nebo si chceme odchylku ověřit se svým přístrojem, což je moudré), stačí na prvním známém místě rozdíl zjistit – a při všech dalších měřeních v daném regionu rozdíl k údaji z GPS přičíst nebo jej odečíst. To podle toho, zda GPSka na známém místě udala menší nebo větší výšku než mapa.

Tak třeba když jsme v létě testovali několik GPS navigátorů, ve Vysokých Tatrách u hladiny Ladového plesa Magellan GPS 315 hlásil 1947 m, přičemž na mapě (vynikající podrobný plán Vysokých Tater od Josefa Hlaváčka) je údaj 1925 m. V Dolomitech jsme s Garminem 12 XL zjistili odchylku okolo 19 metrů s tím, že GPSka výšku opět nadhodnocovala. Pro jednoduchost jsme rozdíl zaokrouhlili a od výšky z GPS odečítali 20 metrů. Vše pak krásně hrálo a v naprosté většině případů jsme (díky tam a tehdy výborným příjmovým podmínkám) zaznamenali tolerance pod 10 metrů! Dokážete to s barometrickým výškoměrem, v průběhu mnoha dnů a za střídavého počasí, bez velmi časté kalibrace? Určitě ne!

Prakticky ve stejné době se zrušením umělé chyby SA přišli někteří výrobci na trh s novou generací přístrojů, které v jednom celku integrují GPS, barometrický výškoměr a elektronický kompas (narozdíl od GPS ukazuje azimuty i na stole, když se nepohybuje) – GARMIN eTrex Summit, SILVA Multinavigator. Mohlo by se zdát, že se netrefili do správné chvíle a odstranění SA z integrovaných přístrojů okamžitě udělalo hříčky anachronismu. Zdá se, že tomu tak není. Spojení GPS s barometrickým čidlem a jejich vzájemná spolupráce díky inteligentnímu software může mít (kromě výhody zálohování) jisté výhody. O tom někdy příště, až s integrovanými GPS „multinavigátory“ nashromáždíme více zkušeností.

Autor: Vladimír Procházka, tým iMP

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: