HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Everest Base Camp Trek v Nepálu: alternativní trasa kolem jezer v údolí Gokyo

Everest Base Camp Trek v Nepálu: alternativní trasa kolem jezer v údolí Gokyo

Trek do základního tábora Everest Base Camp je na seznamu mnoha turistů. Důvod je zřejmý. Stezka vede podél úpatí sněhových obrů, pohledy na Everest a další impozantní vrcholy jsou prostě úžasné. Slyšeli jste někdy už o údolí Gokyo s jeho smaragdově modrými jezery? Trasa do údolí Gokyo nabízí alternativu k tradičnímu Everest Base Camp treku do základního táboru Everestu. Až toto je teprve magické.

Tento trek kombinuje velkolepé vyhlídky na fascinující nejvyšší hory světa: rozhlédneme se ze základního tábora Everestu (5356 m), z údajně nejkrásnější vyhlídky světa Kala Pattar (5545 m), vysokohorského sedla Chola (5367 m) a na smaragdově modrá jezera v údolí Gokyo s ještě krásnější vyhlídkou Gokyo Ri (5467 m). Chcete-li se alespoň na chvíli vyhnout davu turistům mířícím k Everestu, pak je tento trek zcela jistě pro vás.

Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…

Do vesnice Šerpů

Celé dobrodružství začíná v Lukle na známém údajně druhém nejnebezpečnějším letišti světa. Po příletu házíme batohy na záda a vyrážíme samotné dvě holky bez šerpů a průvodce. Kamila a já. Po dvou dnech docházíme do vesnice Šerpů Namche Bazaar, vstupní bráně k osmitisícovkám. Zde je nutná aklimatizace, a tak i my podnikáme krátký výlet nad Namche Bazaar. Dokupujeme poslední zásoby a míříme po „dálnici“ k Everestu. Jdeme mimo hlavní sezónu, a tak míjíme jen pár turistů.

Další zastávkou dne je vesnice Tengboche (3860 m), kde se nachází důležitý klášter regionu. Pokračujeme přes Dinboche do Lobuche, kde nás čeká další aklimatizační den. Vydáme se na krátký aklimatizační výšlap nad vesnici. Poslední den před dosažením základního tábora uléháme ve vesnici Lobuche. Už nám zbývá pouhých pár kilometrů, začínáme pomalu cítit nadmořskou výšku. Kamče se dělá špatně, tak na chvíli vydechneme. Nohy nám těžknou pod samotnou váhou, co táhneme na zádech.

Východ slunce na Kala Pattaru

Po dlouhém dni scházíme do Gorakshepu. Občerstvujeme se a vyrážíme do základního tábora Everestu. Kamče není pořád dobře, tak děláme pár fotek a jdeme zpět do lodžie. Padáme do postele únavou, usínáme a budí nás budík již ve 4 hodiny ráno, abychom stihli východ slunce z Kala Pattaru. Kami se zdravotně necítí, a tak se vydávám k vrcholu sama. Není mi také nejlépe, točí se mi hlava, ale nevzdávám to!

Po dvou hodinách docházím na vrchol. Je ukrutná zima, mám omrzliny a čekám, jestli se počasí udobří. Bohužel štěstí nestálo na mé straně, a tak to po hodině čekání vzdávám a pospíchám na hotel. Dnes se konečně odpojíme od hlavní „dálnice“ a míříme do Dzonglha.

Bez davů skrz Himálaj

Po opuštění hlavní cesty jsme na cestách už jenom my. Za celý den jsme nepotkali ani živáčka. Užíváme si klid a nikam nespěcháme. Přicházíme v odpoledních hodinách, ubytujeme se v první lodžii, nabíjíme baterky, jak to do mobilu, tak ty naše! Zítra nás čeká náročný den, na který se potřebujeme pořádně vyspat.

Ráno, ač nerady, vstáváme ještě za tmy a vydáme se na cestu s čelovkami na hlavě. Chvíli nám to trvá, než se rozejdeme, a když už máme nějaké tempo, tak začíná prudké stoupání. Plazíme se, co nám síly stačí, a překračujeme kameny skoro větší, než jsme my. Po 4 hodinách vidíme v dáli konečně modlitební vlaječky a vrchol průsmyku Chola. Prodíráme se sněhem, čeká nás posledních pár kroků a z vrcholu už nám podávají ruce, abychom jsme konečně vrcholu dosáhly i my. Padáme na zem a kocháme se tou nádherou. Dnes počasí stojí na naší straně. Seděly bychom tu do večera, kdyby nás nečekaly ještě minimálně další čtyři hodiny chůze. Proto pokračujeme prudkým kamenitým údolím až dolů do Thangnag.

Azurová jezera v údolí Gokyo

Velká většina lodžií je uzavřená, a tak až napotřetí se nám poštěstí najít ubytování. Sundáváme pohorky, dáváme si Dal Bhát a uleháme do postele. Zítra si můžeme pospat, čeká náš krátký trek, rozumějte pouhé 4 hodiny chůze.

Ba ne! Kdybychom nebyly v tak dobré náladě, že dnešek je krátký, a místo toho dávaly pozor, nemusely jsme si dvě hodiny zacházet, ale nevadí. Vracíme se a hledáme správnou odbočku. Přecházíme ledovec Ngozumpa a po pár hodinách se nám začíná otvírat výhled na první smaragdově modré jezero a hned za ním na osadu Gokyo (4773 m).

Famózní výhledy z Gokyo Ri

Osada Goyko leží pod boční morénou největšího ledovce v Kumbu Ngozumba. Největším lákadlem všech turistů je tyrkysově modrá barva jezer, ale hlavně přilehlý kopec Gokyo Ri (5366 m), který se stal také naším cílem. Necelé tři dlouhé hodiny se škrábeme nahoru, kde nám je odměnou dechberoucí výhled na čtyři himalájské velikány.

Mimo výhledy na nejvyšší horu světa Mt. Everest (8848 m) se nám v záři ostrého slunce otevřely výhledy na tři další osmitisícovky Mt. Cho Oyu, Lhotse a Makalu. A to není vše, co nás čekalo. Další z výhledů byl na největší ledovec Ngozumpa v Nepálu, který jsme včera překračovaly.

Výšlap na Gokyo Ri je zdlouhavý a náročný, ale věřte, že nebudete litovat. Za příznivého počasí v Nepálu vám to plně vynahradí nádhera a duchovní energie této oblasti. Po třech dnech strávených na tomto kouzelném místě nás už jen čeká sestup zpět dolů do Namche Bazaar a následně na známé letiště sira Edmunda Hillaryho a šerpy Tenzinga Norgaye, kteří jako první v historii stanuli na vrcholu Mount Everestu v roce 1953. Překvapivě letadla nemají zpoždění, a tak nasedáme ihned druhý den ráno do malého letadélka, které máme samy pro sebe. Máváme, loučíme se s himálajskými velikány a naposledy se kocháme panorámaty… pardon ne naposled… já za chvíli budu opět zpět.

TIP: Vydejte se do základního tábora nejvyšší hory – Everest Base Camp trek a navštivte smaragdově modré jezero Gokyo. Nebo si vyberte jeden ze zájezdů do Nepálu a poznejte tuto zemi pohostinných lidí.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: